Započitatelnost příjmů do vyměřovacího základu nově

22. března 2004, 00:00 - ANTONÍN DANĚK, JIŘÍ GLET
22. března 2004, 00:00

ZAMĚSTNAVATELÉ PŘISTUPUJÍ K POSUZOVÁNÍ ZÚČTOVANÝCH NÁHRAD MZDY DO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO PLACENÍ POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ROZDÍLNĚ.

Náhrady mzdy ve zdravotním pojištění v roce 2004

S odvoláním na právní úpravu platnou v roce 2004 závisí započitatelnost těchto příjmů do vyměřovacího základu na jejich povaze, neboť ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) z. č. 592/1992 Sb., v platném znění, jednoznačně definuje ty náhrady mzdy, ze kterých se pojistné neodvádí. V následujícím textu předkládáme charakteristiku běžně se vyskytujících situací včetně příkladů zpraxe.

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Do vyměřovacího základu zahrnují náhrady mzdy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou: - náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby, - náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance. Zjednodušeně řečeno platí, že ty náhrady mzdy, které nejsou jako výjimky taxativně uvedeny ve výše citovaném právním předpise, podléhají povinnosti placení pojistného a jsou tedy součástí vyměřovacího základu zaměstnance.

NÁHRADA MZDY V OZBROJENÝCH SILÁCH

Náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby se poskytuje za dobu prvních dvou týdnů této služby. Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu náhradu mzdy za delší dobu, nezahrnuje se tato do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel může zvýšit náhradu mzdy při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby a při výkonu civilní služby namísto vojenského cvičení. Ani z částky, kterou zaměstnavatel poskytuje dobrovolně nad výši náhrady mzdy ve smyslu ustanovení § 20 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., se pojistné neodvádí. Obdobně se nezahrnuje do vyměřovacího základu náhrada mzdy za dobu před nástupem vojenské nebo civilní služby, poskytovaná v přímé souvislosti s takovou službou. Jedná se například o dobu potřebnou k jednání s orgánem vojenské správy, k lékařskému vyšetření, vyřízení osobních a rodinných záležitostí, cestovní dny.

JAK POSTUPOVAT

V následujících třech příkladech objasňujeme postup zaměstnavatele v přímé souvislosti se zúčtováním náhrady mzdy zaměstnanci.

1. V důsledku opakované neomluvené absence zrušil zaměstnavatel pracovní poměr se zaměstnancem. Tento zaměstnanec však předtím čerpal řádnou dovolenou, na kterou mu ovšem po krácení z důvodu neomluvené absence nárok nevznikl. Náhrada za takto čerpanou dovolenou byla zaměstnanci sražena ze mzdy. Jak postupovat v tomto případě z hlediska placení zdravotního pojištění, aby pojistné bylo odvedeno v souladu se zákonem? Pojistné na zdravotní pojištění bude odvedeno, protože dny řádné dovolené, na kterou zaměstnanci z výše uvedeného důvodu nárok nevznikl, lze dodatečně považovat za dny pracovního volna bez náhrady příjmu. Jelikož z náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou bylo (popř. mělo být) odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, vyrovná zaměstnavatel s příslušnou zdravotní pojišťovnou rozdíl mezi pojistným z důvodu náhrady mzdy za dovolenou a pojistným za dny přečerpané dovolené, vypočteným z neplaceného volna. Je zřejmé, že ve většině případů se bude jednat o přeplatek pojistného. Ten plátce vyrovná buď v rámci odvodu pojistného za nejbližší kalendářní měsíc, popřípadě požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení takto vzniklého přeplatku. K nedoplatku pojistného může v tomto případě dojít zcela výjimečně, za této situace plátce - zaměstnavatel dlužné pojistné neprodleně uhradí.

2. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci opakovaně nebyla vyplacena mzda, ukončil se zaměstnavatelem pracovní poměr podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy za výpovědní dobu ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy, poskytnutá v souvislosti s ukončením pracovního poměru dle § 54 zákoníku práce, není zahrnuta mezi výjimkami, které nepodléhají placení pojistného. Proto se pojistné z takto vyplacené náhrady mzdy odvede. Upozorňujeme, že do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se taktéž zahrnují i příjmy zúčtované zaměstnavatelem po skončení zaměstnání, zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

3. Zaměstnanec obdržel výpověď, kterou nehodlá akceptovat. Obrátil se na soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Jestliže dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo pokud s ním zrušil pracovní poměr okamžitě a zaměstnanec zaměstnavateli oznámí, že s tímto rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí a trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy. Tato náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožnil pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Náhrada mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen při neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnanci uhradit podle zákoníku práce nebo na základě rozhodnutí soudu, se do vyměřovacího základu zaměstnance započítává v tom měsíci, ve kterém byla zaměstnanci zúčtována.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče