Zapeklitá devatenáctka

12. dubna 2011, 13:39 - Adam Junek
12. dubna 2011, 13:39

Základní sazbu daně z příjmu platí jen minimum firem

Zisk před zdaněním dosáhl výše 16,075 miliardy korun. Daň pak ukousne 2,665 miliardy. Sazba daně je v České republice 19 procent… Pardon, podle těchto výsledků je to 16,6 procenta. Kde se stala chyba? Seknul se snad účetní či jde o nějaký daňový únik? Nikoli. Jde o zcela legálně sestavené, zkontrolované a správné výsledky jedné z největších bankovních institucí v Česku: Komerční banky. Efektivní daňová sazba se zkrátka politiky neustále omílané „devatenáctce“ nehodlá přizpůsobit.
„Účetní výsledek v sobě zahrnuje rovněž daňově osvobozené úrokové příjmy z hypotečních zástavních listů a příjmy z dividend. Banka rovněž v souladu s příslušnými smlouvami o zamezení dvojímu zdanění započítává daně zaplacené v zahraničí, například v souvislosti s držbou zahraničních dluhopisů,“ vysvětluje „nesrovnalost“ v prezentovaných výsledcích KB její mluvčí Monika Klucová.

Níž a ještě níž

Boj o plátce. Nic jiného se za takzvanou daňovou konkurencí mezi státy neskrývá. Kdo nabídne nižší sazbu pro firemní zisky a jednodušší systém plus právně stabilní prostředí, má mít vyhráno. Že jsou „daňově úspornější“ nové členské země Evropské unie starým členům trnem v oku, je patrné ze snah harmonizovat základ firemní daně a pak plíživě ujednotit sazbu.
Premiér Petr Nečas tomu ovšem na posledním summitu zatím řekl ne. Z daňových reforem vlád ODS si chce ponechat alespoň zdanění firem jako konkurenční výhodu Česka, když už se sype pokus se superhrubou mzdou. Opoziční ČSSD ovšem vidí právě navýšení firemní daně jako prima způsob, jak pomoci chátrajícímu státnímu rozpočtu, zvlášť když potřebuje pořádnou injekci kvůli důchodové či zdravotní reformě.
Českým lákadlem na mezinárodním daňovém trhu proto má být nadále (alespoň než se ČSSD dostane ke kormidlu) korporátní sazba 19 procent. Otázkou však je, kdo devatenáct procent ze svého zisku do státní kasy skutečně odvede.
„Přesně devatenáct procent daně z příjmu platí pouze zanedbatelný počet právnických osob v České republice,“ uvádí Libor Frýzek, šéf daňového poradenství českého zastoupení Ernst & Young. Vypovídající naproti tomu je právě efektivní daňová sazba, která je ovlivněna například metodami odpisů majetku, slevami na daních či naopak daňově neuznatelnými náklady.
Z mezinárodních srovnání vychází Česká republika dobře. Poslední studie Evropské komise, která srovnávala daňovou zátěž firem za rok 2009, říká, že efektivní daňová sazba je v tuzemsku 17,5 procenta. V té době ovšem byla základní sazba 20 procent. Sousední Slovensko mělo při 19procentním základu efektivní zdanění na necelých sedmnácti procentech (viz Daňová skládačka). Dá se tedy předpokládat, že i Česko se k sedmnáctce přiblížilo.
Tomu by například odpovídaly účetní výsledky společnosti ČEZ. Energetický gigant by při počítání s konsolidovanými výsledky, kdy zisk před zdaněním byl 59 miliard a daň 11,8 miliardy korun, překročil „magickou“ devatenáctku, neboť by šlo o skoro dvacetiprocentní zdanění. Jenže konsolidace pěkně zkresluje. Podle stejné matematiky by předloňská čísla ukázala, že daň byla 20,15 procenta. „V roce 2009 byla efektivní daňová sazba u ČEZ 17 procent. A to proto, že některé výnosy a náklady zahrnuté v účetním hospodářském výsledku nevstupují do základu daně,“ podotýká ovšem mluvčí polostátního gigantu Eva Nováková. „Konsolidované výsledky jsou očištěny o vnitroskupinové transakce, nicméně daňová povinnost vychází ze všech transakcí, včetně vnitroskupinových,“ doplňuje na vysvětlenou.

Umíme to i za dvanáct

Srovnávací tabulky umějí být k Česku dokonce ještě lichotivější. V nejnovější studii ekonomů z Univerzity v Calgary, kterou publikoval daňový bulletin prestižního Cato Institutu, česká firemní zátěž poklesla až na dvanáct procent. Srovnání s Francií (34 procent), Německem (přes 23 procent) či i sousedním Polskem (přes čtrnáct procent) vychází víc než pozitivně. A to už nemluvíme o Spojených státech, které staví studie na pranýř za „ošklivé“ daňové praktiky, když daní plnými 34,6 procenta.
V Česku zmíněnou nízkou daň najdeme celkem snadno. Na burzu má namířeno další z českých velkobank ČSOB. A její hospodářské výsledky za uplynulý rok po pár úderech na kalkulačce nedospějí dál než k sazbě 11,6 procenta. Zisk před zdaněním totiž byl 15,338 miliardy korun a daň 1,776 miliardy. A to ještě ministr financí Miroslav Kalousek poslal dvě miliardy korun po prohrané arbitráži bance poslední prosincový den, aby „je nestihla optimalizovat“.
„Největší část rozdílu mezi základní a efektivní daňovou sazbou tvoří hypoteční zástavní listy, které banka drží,“ vysvětluje Ondřej Vychodil, který má v ČSOB na starost vztahy s investory. Výnosy z těchto cenných papírů, které byly vydány před koncem roku 2007, jsou totiž osvobozeny od daně. A ČSOB drží bezmála všechny zástavní listy Hypoteční banky, přes niž poskytuje úvěry na bydlení. K poslednímu dni roku 2008 držela skupina ČSOB 96 miliard z celkového objemu 111 miliard korun „házetelek“ Hypoteční banky. Až výhoda dříve vydaných listů pomine, bude i rozdíl v sazbách menší. Mimochodem právě proto řada bank na sklonku roku 2007 emitovala tyto cenné papíry jako o závod.
Radost nad extrémně nízkou daní pro firmy podle propočtů ekonomů z Calgary je však třeba rychle zmírnit. Porovnávají se totiž jen zbrusu nové investice. A tam jde s daňovou sazbou vše rychle „z kopce dolů“. Jednak je Česko i díky tlaku okolních zemí rájem investičních pobídek, kam se počítají různé daňové úlevy včetně až desetiletých daňových prázdnin. A za druhé jdou odpisy nového vybavení v daňových intencích rychleji než v účetnictví.
„Typickým příkladem jsou odpisy dlouhodobého majetku, kdy většina výrobních zařízení je podle zákona o daních z příjmu odpisována mnohem rychleji než v účetnictví. Většinu strojního zařízení zákon umožňuje odepisovat pět let, případně tři nebo deset. To způsobuje, že nové výrobní podniky mají v prvních letech extrémně nízkou efektivní sazbu daně. Teprve po delším čase, kdy se firma dostane do průběžné obnovy zařízení, což bývá zhruba po deseti letech, se efektivní daňová sazba stabilizuje,“ upozorňuje Jan Linhart, partner KMPG v České republice.

Splníme a ještě překročíme

Potud by se mohlo zdát, že plánu ČSSD zdanit firmy více není proč se bránit, když platí méně, než si zákonodárce přál. Jenže i u studie Evropské komise je třeba zmínit metodu, která je mezinárodně uznávaná a používá ji třeba také OECD. „Je založena na hypotetickém investičním projektu výrobního podniku. Počítá se s financováním předem definovaných aktiv,“ vysvětluje Frýzek z Ernst & Young. Tudíž – i když v dlouhodobějším horizontu než u výzkumníků z Calgary – jde opět o novou investici.
Ukažme si opět příklad. Důlní společnost OKD, jejíž mateřská firma NWR právě opouští pražskou burzu, ještě za loňský rok dopočítané výsledky nemá. Rok 2009 ale dostatečně ilustruje, že platí více než proklamovaných tehdejších 20 procent. Zisk před zdaněním byl 1,3 miliardy, po zdanění 938 milionů korun. Sazba se tedy vyšplhala na 25,66 procenta.
„Rozdíl mezi zákonem stanovenou a efektivní sazbou je dán tvorbou a rozpouštěním opravných položek a rezerv či výší daňově neuznatelných nákladů. Nedá se to ovšem zobecnit, v každém roce rozhodují jiné okolnosti,“ říká k tomu mluvčí ostravských dolů Vladislav Sobol s tím, že třeba v roce 2008 byla v druhém pololetí efektivní sazba daně na 22,86 procenta.
Podobně „rozkolísaná“ je třetí velká banka Česká spořitelna. Za rok 2009 zaplatila na dani přes 21 procent (tehdejší sazba byla 20 procent). Naopak pro loňský rok se nedostala ani na 18procentní sazbu.
V roce 2009 se do účetnictví promítla opatrnost banky kvůli finanční krizi, kdy tvořila vyšší opravné položky. Rok 2010 byl naopak pro odvody státu příznivý. „Daňovou sazbu zásadně ovlivňuje propočet odložené daně u realitních fondů, kde došlo ke snížení negativního odhadu, tedy vylepšení oproti roku 2009. Meziroční rozdíl představuje zlepšení o 245 milionů korun, tedy snížení efektivní daňové sazby,“ vypočítává Jan Holinka z tiskového oddělení ČS.
Co si z toho všeho odnést? Platí firmy více nebo méně, než si laik představí díky 19procentní sazbě? „Většina subjektů má v dlouhodobém horizontu efektivní sazbu daně o několik procentních bodů výše, než je stanovená sazba. Jsou totiž některé druhy nákladů, které jsou daňově neuznatelné, třeba náklady na reprezentaci,“ vynáší verdikt Linhart z KPMG.
S tím souhlasí i další daňový expert. „Jednoduché obchodní firmy mají efektivní daňovou sazbu vždy vyšší, než je nominální. Nemají totiž často rozdíl v daňových a účetních odpisech a zároveň mají část daňově neuznatelných nákladů,“ vysvětluje Tomáš Seidl, vedoucí partner daňového a právního oddělení české pobočky Deloitte. Firma, již však tvoří skupina podniků, je na tom podle něj přece jen trochu jinak. „V principu se řeší efektivní daňová sazba za celou skupinu. Například lze založit finanční společnost v daňově efektivní lokalitě, jako je Kypr či Nizozemsko, a dosáhnout tím výrazného snížení daňového zatížení uvnitř skupinového financování namísto financování mateřskou společností,“ doplňuje Seidl.
Na závěr malá poznámka na okraj k tomu, že vyšší sazba firemní daně by přinesla více peněz chřadnoucímu státnímu rozpočtu. Když Česko vstupovalo do unie, mělo sazbu na 31 procentech. Studie, kterou tehdy provedla společnost Ernst & Young ovšem ukazuje, že díky výjimkám a daňovým úlevám byla efektivní daňová sazba na 24,18 procenta. Tehdy byl plán sazbu snížit na 24 procent (a také se tak posléze stalo). Bez změněných parametrů vycházela pak efektivní daň podle téže studie na 17,05 procenta. Tedy méně než 17,5, které nám přisuzuje poslední analýza z bruselského pera.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče