Menu Zavřít

Západ děsí stěhování firem

10. 4. 2006
Autor: Euro.cz

RELOKALIZACE Pohyb podniků ze starých členských zemí Unie na levnější východ způsobuje vrásky na čele hlavně německým, francouzským a belgickým politikům. A ti proto v poslední době tlačí na Brusel, aby relokalizaci přistřihnul křídla. Nejlépe odepřením přístupu k unijním penězům.

RELOKALIZACE Pohyb podniků ze starých členských zemí Unie na levnější východ způsobuje vrásky na čele hlavně německým, francouzským a belgickým politikům. A ti proto v poslední době tlačí na Brusel, aby relokalizaci přistřihnul křídla. Nejlépe odepřením přístupu k unijním penězům. Nárůst stěhování firem byl ve Fracii jedním z důvodů loňského neschválení evropské ústavy. Francouzi si totiž pojem relokalizace, jak je tento proces v unijní hantýrce nazýván, spojují hlavně se ztrátami pracovních míst a už delší čas proto hledají způsob, jak přesunům podniků zabránit. Spojence nacházejí hlavně v Německu. To pobouřilo nedávné přestěhování švédské firmy Elektrolux z Norimberku do Polska a následný dvoutisícový nárůst počtu nezaměstnaných. V reakci na tuto událost zaslal spolkový ministr hospodářství Michael Glos rakouskému předsednictví rozhořčený dopis: „Pomoc z unijních fondů by měla být zakázána, pokud by podpora projektu díky relokalizaci vedla k podstatným ztrátám pracovních míst v některém regionu Evropského společenství.“ K obavám obyvatel obou zemí svou troškou přispěly i loňské rozepře firem Bosch a Mercedes se svými zaměstnanci, kdy pod hrozbou přesunu zmíněných podniků na východ přistoupily odbory na prodloužení pracovního týdne bez příslušného zvýšení mezd. STATISTIKA PRÝ HOVOŘÍ JASNĚ Belgický europoslanec Alan Hutchinson, který je vůdčí silou iniciativy k omezení relokalizace, se při snaze přesvědčit bruselské orgány o nutnosti restriktivních kroků opíral hlavně o zprávu francouzského statistického institutu INSEE. Podle ní došlo v zemi galského kohouta během let 1995 až 2001 ke ztrátě zhruba 95 tisíc pracovních míst v průmyslu. A to právě díky stěhování firem. „Evropské peníze by neměly být používány na relokalizaci firem. Rozsáhlé přesuny mohou vést k destabilizaci sociální struktury celého regionu,“ shrnul svůj postoj Hutchinson. V polovině minulého měsíce se mu podařilo získat podporu Evropského parlamentu a výsledkem je schválení požadavků na tvrdší pravidla pro firmy přijímající dotace z veřejných a evropských zdrojů. Na podporu by podle parlamentu měly zapomenou firmy, které „nejednají v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plné zaměstnanosti, spolu s právy na sociální pokrok“. To v praxi znamená, že by udělení unijní nebo i veřejné dotace mělo být podmíněno písemným příslibem, že žadatel po dobu sedmi let od obdržení peněz nepřesune zásadní část svého podnikání do jiného regionu. Pokud by došlo k porušení tohoto závazku, musel by dotovaný subjekt finance vrátit a po dalších sedm let by neměl na podporu nárok. Parlament navíc v závěrečné zprávě požádal Evropskou komisi a jednotlivé státy, aby vypracovali „seznam podniků, které porušují pravidla v oblasti veřejné podpory nebo fondů Společenství tím, že přemisťují činnosti v rámci Unie nebo mimo ni, aniž by splnily požadavek na trvalou činnost obsažený v příslušných předpisech“. Přestože požadavky parlamentu bude Evropská komise teprve projednávat, už nyní vzbudily značný rozruch. Hlavně samozřejmě v zemích, kam v rámci Unie podniky nejčastěji směřují. Mimo jiné v Polsku nebo Česku. RELOKALIZACE JE EKONOMICKÁ NUTNOST Například europoslanec Hynek Fajmon k návrhu dodal: „Lidé a firmy zkrátka hledají co nejlepší prostor pro realizaci svých myšlenek, služeb a výrobků. Bojovat proti ekonomické racionalitě je cestou k evropskému chudnutí.“ Oldřich Vlasák zase poukázal na fakt, že už dnes funguje naprosto dostatečná pětiletá lhůta omezující relokalizaci dotovaných firem. A Jana Bobošíková celou iniciativu označila za výraz hlubokého nepochopení globální ekonomiky. „Kapitál totiž vždy zamíří tam, kde se nejlépe zhodnotí. A rozhodně se při tom nebude řídit pokyny tohoto parlamentu ani Evropské komise,“ říká. KOMISE DALA POSLANCŮM ZA PRAVDU Za pravdu českým europoslancům dává i loňská zpráva Evropské komise nazvaná Relokalizace: jaké výzvy pro ekonomiku. Ta mimo jiné uvádí, že „nejsou informace, že by tento fenomén představoval na makroekonomické úrovni větší problém“. V současné době jsou všechny navrhované kroky pouze parlamentní iniciativou a k jejich praktickému naplnění případně dojde až po konkretizování a schválení Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy. Zatímco komise by mohla být některým umírněnějším návrhům přístupná, zvláště nové členské státy se s návrhem zjevně nehodlají smířit a chtějí proti němu bojovat. Mohou argumentovat například i tím, že zmíněných 13 500 míst ročně, o které díky relokalizaci přišel francouzský průmysl, představuje asi 0,35 procenta celého sektoru. Tedy jen velmi marginální část. Navíc se už i v samotném parlamentu objevují návrhy na změkčující úpravy sankcí v případě relokalizace dotované firmy. NAVRHOVANÉ ZMĚNY**

  • udělení unijní nebo veřejné dotace podmíněno slibem firmy zůstat v regionu alespoň sedm let
  • Evropská komise má vypracovat seznam firem, které relokalizací porušují pravidla v oblasti poskytování veřejné podpory nebo podpory z unijních fondů
  • komise má také připravit „evropský kodex chování“, který by bránil relokalizaci s úmyslem získat v jiném regionu unijní podporu V současné době platí pravidla, která přesouvání dotovaných firem omezují po dobu pěti let.
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).