Zamířeno na export

07. května 2007, 00:00 - PETR BAYER
07. května 2007, 00:00

ZBROJNÍ PRŮMYSLTuzemské zbrojovky se nadechují k novému životu. Klesající zakázky od zeštíhlené profesionální armády přinutily firmy, aby se poohlédly po jiných výrobních programech. Sehnat odbytiště pro těžkou techniku či klasické zbraně je v současnosti téměř nemožné, zbrojovky se proto přeorientovávají na elektroniku.

ZBROJNÍ PRŮMYSL Tuzemské zbrojovky se nadechují k novému životu. Klesající zakázky od zeštíhlené profesionální armády přinutily firmy, aby se poohlédly po jiných výrobních programech. Sehnat odbytiště pro těžkou techniku či klasické zbraně je v současnosti téměř nemožné, zbrojovky se proto přeorientovávají na elektroniku.

Rozpad Varšavské smlouvy znamenal pro tuzemský zbrojní průmysl těžkou ránu do vazu. V posledních několika letech se však tento obor začíná znovu prosazovat. Do určité míry za to může i změna požadavků trhu. Místo velkých obrněných vozidel je perspektivní například oblast speciální elektroniky anebo chemie.

Nové šance se rovněž rýsují v dodávkách technologicky náročných součástí letecké, automobilní nebo komunikační techniky. „My vidíme náš potenciál v radarové technice, v oblasti modernizace cvičných letounů L-39 a ve výrobě malých dopravních letadel při rozsáhlém zapojení průmyslu do mezinárodních kooperací,“ soudí generální ředitel společnosti Pamco International Pavel Musela.

POMŮŽEME, VYŘÍDÍME, ZAJISTÍME Export zbraní z České republiky v loňském roce stoupl téměř o šest procent na 93 milionů eur (2,6 miliardy korun). Ovšem na celkovém vývozu se zbraně podílely téměř zanedbatelnými 0,12 procenta. České podniky exportovaly především výrobky zařazené do skupiny zahrnující tanky, obrněná a jiná vozidla a jejich speciálně konstruované součásti, které tvořily 34 procent celkového vývozu. Uspěla však též letecká technika a její součásti a také vývoz služeb, jako jsou technická pomoc či výcvik. Polovina zbrojních exportů míří do Evropy, do severní Ameriky putuje 15 procent a zbytek je po světě rovnoměrně rozdělen. „Nákladní vozy Tatra jezdí v Indii, vysílačky Dicom jsou používány v Malajsii a letecké součástky zásobují linky našich evropských sousedů,“ vyjmenoval prezident Asociace obranného průmyslu ČR Jiří Hynek. Naproti tomu dovoz zbraní se loni rapidně snížil asi na 93,1 milionu eur. Předloňský strmý nárůst totiž způsobil svým rozsahem ojedinělý pronájem stíhaček Gripen. „Poprvé po více letech bylo dosaženo v podstatě vyrovnané bilance. Na udržení tohoto trendu má vliv stabilizace pořizování vojenského materiálu Armádou České republiky ze zahraničí,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. I v oblasti zbrojního průmyslu může s hledáním nových zakázek pomoci stát. „Lze zajistit zpracování nezbytných marketingových studií, analýz, které výrobky mohou uspět v určitých teritoriích, či financování nebo pojištění exportních případů,“ vyjmenovává Martin Tlapa. „Až na výjimky typu velkých celků, například pasivního sledovacího systému Vera, letadel L-159 a některých dalších výrobků, spočívá role současného obranného průmyslu v dodávkách součástek pro výrobky nadnárodních průmyslových uskupení,“ dodává. Podnikatelé by však spíše přivítali, aby se za ně stát více postavil v soubojích o lukrativní zakázky. „Občas mám pocit, že Česká republika trochu zanevřela na svůj obranný průmysl a přitom máme spoustu firem, jejichž výrobky jsou na vysoké světové úrovni,“ stěžuje si obchodní ředitel společnosti EVPÚ Defence Radek Chaloupka. MÍSTO TESLY ELEKTRONIČTÍ TYGŘI Řada nových firem se zrodila na troskách rozpadlých velkých zbrojních koncernů. Firmy Eldis, Retia či ERA (výrobce systému Vera) mají ve svém společném jmenovateli předrevoluční značku Tesla Pardubice. ERA se dokonce natolik proslavila, že ji nedávno koupil její americký konkurent Rannoch Corporation a hodlá si název české firmy ponechat. „Všechny naše produkty budou celosvětově distribuovány výhradně z České republiky,“ tvrdí viceprezident Rannochu Michael Gundling. Ten chce přesunout do Česka i část výroby. „V Americe už nevyrobíme ani jeden senzor, vše se bude dělat v Pardubicích,“ dodává Gundling. Vera dokáže odhalit letoun, aniž je sama objevena, protože signály pouze přijímá a nikoli vysílá. Pasivní radiolokátor je modernějším nástupcem známého systému Tamara. Nové firmy zaměřující se na výrobu zbraní vznikají zejména v oblasti elektroniky. „Příkladem může být výrobce monitorovacích a pozorovacích systémů EVPÚ Defence z Uherského Hradiště,“ říká Hynek. Tato moravská firma se uchytila v tuzemsku i ve světě s monitorovacími a průzkumnými systémy na ochranu státních hranic, letišť, vojenských základen nebo produktovodů. Na zvýšenou potřebu ochrany proti chemickým zbraním zase reagovaly některé české firmy sdružením do takzvaného NBC Teamu. Jde o jak tradičního výrobce ochranných masek Gumárny Zubří, tak nověji vzniklé firmy BOIS Filtry či EGO Zlín. „V oboru individuálního vybavení vojáka působí relativně mladá firma SPM Liberec, jejíž výrobky úspěšně prošly zatěžkávací zkouškou u naší speciální jednotky v Afghánistánu,“ dodává prezident Asociace obranného průmyslu ČR. Z hlediska krátkodobé perspektivy představuje určitý obchodní potenciál i prodej nevyužitých zásob armád Varšavské smlouvy. „V současné době je také aktuální ekologické ničení neupotřebitelného střeliva, bomb a raket,“ připomíná Tlapa. Poličské strojírny, kde se část této munice vyráběla a nyní likviduje, se však nehodlaly spoléhat na mlhavou vidinu obdobných zakázek. Přeorientovaly se proto na výrobu pneumatických systémů pro automobily. ÉRA OBRŮ KONČÍ Ovšem vedle úspěšných malých firem se tradiční pilíře zbrojařské výroby potácejí v dluzích. Aero Vodochody letos hodlá propustit asi 450 zaměstnanců, jejichž počet tak klesne na přibližně 1200 lidí. Za loňský rok očekává ztrátu kolem jedné miliardy korun, přičemž už v roce 2005 prodělalo zhruba 1,4 miliardy korun. Jedna z největších zbrojovek v zemi by měla začít vydělávat až v příštím roce. Nový vlastník Penta Investments, který Aero převzal počátkem ledna od státu, chce podnik razantně ozdravit. „Do nákupu nových a obměny stávajících technologií letos hodláme investovat 150 milionů korun,“ potvrzuje prezident Peter Ondro. Loňské investice by se tak měly ztrojnásobit. Vodochodská firma se letos chce zaměřit především na výrobu vrtulníků Sikorsky, části křídel pro italský vojenský transportní letoun C-27J Spartan a dodávky letounů L-159. Ty by se konečně měly prosadit i na zahraničních trzích, což sliboval už bývalý vlastník, americký Boeing; vše ale zůstalo pouze na papíru. Nyní se chce Aero zaměřit pouze na několik klíčových trhů, například v Nigérii a Indonésii. Mnohem hůře dopadla proslavená brněnská Zbrojovka, která v loňském roce definitivně uzavřela brány. Areál koupila za více než 700 milionů korun jedna z největších tuzemských finančních skupin J&T. Místo výrobních hal a skladů blízko centra moravské metropole zde mají vyrůst obchody, byty, kanceláře a hotel. Zhruba desítka názvů a stejný počet grafických log pak má podle odborníků cenu několika milionů korun. Stát by měl za nás více lobbovat

SPOLEČNOST EVPÚ**

herskohradišťská firma EVPÚ Defence se prosadila především výrobou monitorovacích a průzkumných U systémů v pevných i pojízdných verzích speciálních dvouosých manipulátorů. „Všechny naše výrobky nacházejí své uplatnění především při ochraně státních hranic nebo důležitých prostorů, jako jsou například letiště, vojenské základny a produktovody,“ vyjmenovává obchodní ředitel společnosti Radek Chaloupka. Firma vznikla v roce 2001 a zpočátku se orientovala pouze na obchod. Dnes má zákazníky po celém světě. „Záhy jsme postřehli, že se na trhu významným způsobem začíná rozvíjet oblast takzvané Homeland Security,“ přibližuje Chaloupka zlomový okamžik. V prvním roce existence se tržby pohybovaly v řádu statisíců korun. V současnosti pravidelně překračují hranici sta milionů korun. Domácí trh je pro firmu z Uherského Hradiště příliš malý, proto již od svého vzniku pokukovala po zahraničních odbytištích. „Exportujeme přibližně 75 až 80 procent naší vlastní produkce,“ říká Chaloupka. Při rozšiřování teritoriální působnosti podnik využívá vlastní obchodní síť a sítě strategických partnerů, zejména společnosti FLIR. K prosazování výrobků notně přispívá vlastní vývoj. Letos například firma představila speciální televizní kameru s dlouhým dosahem. „Největší radost nám ale v poslední době udělala skutečnost, že náš manipulátor úspěšně absolvoval rozsáhlé testy nutné pro zavedení na trh v USA,“ chlubí se Chaloupka. Ředitel společnosti3 není příliš spokojen s přístupem státu ke zbrojnímu průmyslu. „Stát by měl za české firmy více lobbovat, aby mohly uspět ve výběrových řízeních. Občas mám pocit, že Česká republika trochu zanevřela na svůj obranný průmysl a přitom máme spoustu firem, jejichž výrobky jsou na vysoké světové úrovni,“ říká.

Na druhé straně se však podle něj v poslední době alespoň zrychlilo udělování licencí nutných pro vývoz a dovoz vojenského materiálu. Přesto zákazníci někdy dlouho a netrpělivě čekají na zboží, což nepřispívá k dobrému renomé českých dodavatelů. „Zakládáme si na tom, že jsme ve vztahu k zákazníkům velice flexibilní. Z tohoto důvodu nás mrzí, že některá nutná povolení pro import a export, například termovizních kamer a laserových dálkoměrů, není možné získat v kratším termínu,“ uzavírá.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče