Zaměstnavatel za škodu pomáhajícím rodinným příslušníkům neodpovídá

03. ledna 2011, 04:23 - Richard W. Fetter
03. ledna 2011, 04:23

Zaměstnavatel neodpovídá za škody, které vzniknou rodinným příslušníkům, kteří pomáhají s výkonem práce podle dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Přestože některé odborné komentáře hovoří o opaku.

Foto: Martin Siebert

Připustit výkon práce rodinnými příslušníky ve formě pomoci zaměstnanci, jakož i odpovědnost za škodu zaměstnavatele vůči rodinnému příslušníku zaměstnance by bylo možno pouze za předpokladu, že by příslušná dohoda o práci konané mimo pracovní poměr byla koncipována jako smlouva ve prospěch třetího. Onen třetí – rodinný příslušník zaměstnance – by k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musel přistoupit. Zjednodušeně řečeno by se jednalo o smlouvu mezi dvěma stranami, ze které má třetí straně vzniknout určitý prospěch. Z této smlouvy však mohou vůči třetí osobě vznikat práva a povinnosti až v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví souhlas.

Nikdo jiný, než zaměstnanec (viz ust. § 6 zákoníku práce) nebo zaměstnavatel (viz ust. § 7 a násl. zákoníku práce), nemůže být účastníkem pracovně-právního vztahu, a zásadně mu nemohou z takového vztahu vznikat práva a povinnosti, leda by zákon ve zvláštních případech stanovil jinak. Například pokud jde o náhradu nákladů na výživu pozůstalých nebo jednorázové odškodnění pozůstalých, zemřel-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Za škodu vzniklou rodinnému příslušníku zaměstnance při výkonu práce, kterou pomáhá zaměstnanci konajícímu práci na základě dohody o práci konané pracovní poměr, zaměstnavatel neodpovídá. Případná ujednání v tomto smyslu obsažená v dohodách jsou neplatná.

Leda bychom snad pojali celou věc tak, že přistoupením k dohodě sjednané ve prospěch třetího resp. dohodě, jejíž součástí je i ujednání o smlouvě (dohodě) ve prospěch třetího, se rodinný příslušník zaměstnance stává rovněž zaměstnancem. Ovšem pak by za případnou škodu, která mu vznikne při výkonu práce, odpovídal zaměstnavatel podle zákoníku práce a nikoliv podle občanského zákoníku. Nehledě na nepraktičnost a zmatečnost takového postupu při uzavírání pracovně-právního vztahu a z něj vyplývající administrativní komplikace, včetně nejistoty zaměstnavatele, od kdy je vlastně ona třetí osoba jeho zaměstnancem. I tato následná úvaha však potvrzuje nesprávnost předchozích závěrů.

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr nemůže být platně ujednáno, že sjednaná práce bude vykonávána za pomoci rodinných příslušníků, a proto také zaměstnavatel případně zaměstnanci pomáhajícímu členovi rodiny za škodu, která mu při této činnosti případně vznikne, neodpovídá, ani podle zákoníku práce, ani podle občanského zákoníku.

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít