Zaměstnanci versus zaměstnavatelé

07. července 2003, 00:00 - Ladislav Jouza, právník
07. července 2003, 00:00

Kdy lze vymáhat neoprávněně vyplacené finanční částky?Asi by bylo naivní se domnívat, že tunelování nebo obohacování může existovat jen v bankovním sektoru, investičních společnostech nebo při privatizaci podniků.Mnohdy podobných jednání nejsme ušetřeni ani v zaměstnání.

Kdy lze vymáhat neoprávněně vyplacené finanční částky?

Asi by bylo naivní se domnívat, že tunelování nebo obohacování může existovat jen v bankovním sektoru, investičních společnostech nebo při privatizaci podniků.

Mnohdy podobných jednání nejsme ušetřeni ani v zaměstnání. Na rozdíl od „tunelované“ podnikové a podnikatelské sféry máme pro to v pracovněprávních vztazích odborný výraz „bezdůvodné obohacování“ a zákonná pravidla.

Bezdůvodné obohacení

Majetek (bezdůvodné obohacení) lze nabýt jednak plněním bez právního důvodu (omylem vyplacená částka nebo zaplacená částka) nebo plněním z neplatného právního úkonu (poskytnutí odměny z dohody o pracovní činnosti, která nebyla sjednána písemně a je proto neplatná). Z důvodu bezdůvodného obohacení se nelze domáhat nároků, které vyplývají z ustanovení upravujících jednotlivé právní vztahy a kterých se nebylo možné úspěšně domáhat (např. uplynula lhůta pro jejich uplatnění). Jestliže by zaměstnavatel měl v úmyslu uplatňovat náhradu škody například až po čtyřech letech z titulu bezdůvodného obohacení zaměstnance, neuspěl by. Zákonná lhůta k jejímu uplatnění je totiž tříletá. Nárok je tedy možné uplatňovat jako právo z odpovědnosti za nepřípustné získání majetkových hodnot pouze v případě, kdy není upraveno v jiném ustanovení zákoníku práce.

Kdo za to může?

Statistika o tom, kdo se v pracovních vztazích častěji a více „obohacuje“ - zda zaměstnavatel či zaměstnanec - se nevede. Je však pravda, že na straně zaměstnance jde nejčastěji o finanční částky, jako je přeplatek na mzdě, neoprávněná náhrada škody za pracovní úrazy nebo na vozidle zaměstnance, vyšší cestovní náhrady. Neoprávněně vyplacené finanční částky může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen tehdy, jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolnosti předpokládat, že jde o částky nesprávně určené či omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení zanikne. Částky vrací zaměstnanec tehdy, když při jejich přijetí nebyl v tzv. dobré víře. Určujícím hlediskem, zda na straně zaměstnance byla dobrá víra či nikoliv, je okamžik, kdy přijal neoprávněně vyplacenou částku. Pokud byl zaměstnanec v dobré víře, není zaměstnavatel oprávněn vymáhat na něm neoprávněně mu přiznané a vyplacené finanční částky. A to ani v tom případě, dozvěděl-li se to zaměstnanec později, nebo musel předvídat, že přijal finanční prostředky buď neurčené správně či mu byly vyplaceny v důsledku omylu ze strany zaměstnavatele. Stejně by se postupovalo i v případech, kdy bylo omylem vyplaceno více, než mu přísluší (např. v důsledku omylu pokladníka při přípravě výplat).

Přeplatek na mzdě

Stává se, že zaměstnanec na výplatní listině podepsal přijetí menší částky, než která mu byla vyplacena. V dobré víře tedy nebyl. Stejně je tomu tehdy, jestliže znal nebo měl znát předpis, podle kterého je mu přeplacená částka z pracovního poměru vyplácena. Jestliže zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradu za ztrátu času z pracovní cesty, jde o bezdůvodné obohacení zaměstnance. Zákon o cestovních náhradách tuto náhradu neobsahuje a každý zaměstnanec - nejen na vedoucím místě nebo odborník - by měl tyto skutečnosti znát. Někdy zaměstnanec dostane zálohu na mzdu a později skončí pracovní poměr nebo má neomluvenou absenci. Také v těchto případech se bezdůvodně obohacuje, neboť nebyl v dobré víře. Musel si být vědom toho, že jde jen o zálohu, která bude vyúčtována teprve později.

Když nenáleží odstupné

Na odstupné mají nárok všichni zaměstnanci, u nichž dochází při organizačních změnách k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. l, písm.a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Nárok na odstupné nemají však uvolňovaní zaměstnanci, kteří vykonávali u zaměstnavatele práce ve vedlejším pracovním poměru nebo jestliže dochází k přechodu práv a povinností na jiného zaměstnavatele. Týká se to také příslušníků ozbrojených sil v činné službě. Odstupné vrací zaměstnanec, který do dvou měsíců od skončení pracovního poměru přijme zaměstnání u stejného zaměstnavatele. Mezi zaměstnání se počítá i dohoda o provedení práce. Zaměstnanci je vyplaceno odstupné, a on se vrací zpět na pracoviště. Může také skončit pracovní poměr z jiných než organizačních důvodů či odstupné bylo poskytnuto vyšší, než je dvojnásobek průměrného výdělku zaměstnance. Případně dostal vyšší násobek, než který byl sjednán v kolektivní smlouvě nebo stanoven ve vnitřním předpise. Ve všech těchto případech se jedná o bezdůvodné obohacení zaměstnance, protože vzniklo plněním bez právního důvodu.

Volno k lékaři

Neoprávněný prospěch získávají zaměstnanci také v podobě náhrady mzdy za pracovní volno. Jestliže zaměstnance v pracovní době ošetří odborný lékař, ke kterému nebyl zaměstnanec doporučen závodním lékařem, posuzuje se tato doba jako omluvená, ale bez náhrady mzdy. Jde např. o vyšetření nebo ošetření zaměstnance, které bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení nad rozsah nezbytně nutné doby. Přitom zaměstnanci neoprávněně požadují za toto volno náhradu mzdy. Jestliže by zaměstnanec neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátil do práce, nedostane za pracovní volno náhradu mzdy. Neplacené volno by dostal i tehdy, kdyby existenci překážky v práci z důležitých osobních důvodů zaměstnavateli řádně neprokázal nebo kdyby ji mohl absolvovat mimo pracovní dobu.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče