Zaměstnanci pod drobnohledem

03. května 2011, 17:09 - Eva Herdová
03. května 2011, 17:09

Monitorujete používání internetu v pracovní době? Dle soudu můžete

Okresní soud v Jindřichově Hradci koncem minulého roku rozhodl, že zaměstnavatel může bez předchozího upozornění zjišťovat, jakým způsobem zaměstnanec využívá služební počítač v pracovní době. Pokud zjistí, že zaměstnanec neplní řádně své pracovní povinnosti, může s ním ukončit pracovní poměr.
V uvedeném případě si zaměstnavatel najal specializovanou firmu, aby zkontrolovala, jak jeho zaměstnanci využívají pracovní počítače. Kontrolou zjistil, že jeden ze zaměstnanců strávil za měsíc 65 procent své pracovní doby prohlížením internetových stránek o autech, čtením zpráv, psaním soukromých e-mailů, hraním her a dalšími nepracovními aktivitami. Proto s ním zaměstnavatel okamžitě ukončil pracovní poměr. Zaměstnanec napadl zrušení pracovního poměru u soudu; argumentoval, že jej firma na sledování jeho práce na počítači předem neupozornila, a že se tedy jednalo o skryté sledování, které zákon nepřipouští. Soud se však s tvrzením zaměstnance neztotožnil a dal za pravdu zaměstnavateli. Uvedl, že pokud šlo pouze o sledování adres a charakteru navštěvovaných stránek a ne například o obsah e-mailů či jiné soukromé komunikace, je takové sledování zaměstnance v souladu se zákonem, a to bez předchozího upozornění. Rozhodnutí nicméně zatím není pravomocné.

Co říká zákon

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli přiměřeným způsobem kontrolovat, zda zaměstnanci nevyužívají pracovní prostředky zaměstnavatele (včetně počítačů a telefonů) pro svou osobní potřebu. Podrobovat zaměstnance intenzivnější kontrole, to znamená sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek však smí zaměstnavatel pouze tehdy, jestliže k tomu má závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze jeho činnosti, přičemž o rozsahu a způsobech provádění kontroly musí zaměstnance přímo informovat. Pokud bude navíc systém, který sleduje práci zaměstnance na počítači, pořízený záznam též uchovávat, je zaměstnavatel limitován rovněž zákonem o ochraně osobních údajů. Kde je tedy hranice mezi přípustnou kontrolou a již nepřípustným sledováním zaměstnance?

Přísný úřad

Podle stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů mohou zaměstnavatelé sledovat používání webových stránek zaměstnanci jen tehdy, pokud je k tomu dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze jejich činnosti. Za protiprávní považuje Úřad i statistické sledování využívání přístupu k internetu, například doby strávené „surfováním“.
Uvedený pohled Úřadu považujeme za neodůvodněně přísný vůči zaměstnavatelům a zákonem nepodložený. Domníváme se, že bez ohledu na povahu činnosti zákon umožňuje, aby jakýkoli zaměstnavatel rozumně kontroloval, zda jeho zaměstnanci v pracovní době pracují, či zda využívají počítač k nepracovním účelům. A monitoring typu internetových stránek, na které zaměstnanec vstupuje, takovou rozumnou kontrolou je. Potvrzuje to koneckonců také zmíněné soudní rozhodnutí.

Jak legálně kontrolovat

Je však třeba upozornit, že existují i rozhodnutí s opačným závěrem. I proto nelze vyloučit spory o tom, zda v určitém případě byla provedená kontrola přípustná. A jak riziko neúspěchu v takových sporech snížit? Doporučujeme, aby zaměstnavatel jednak předem stanovil pravidla používání počítačů a internetu v pracovní době, jednak aby zaměstnance upozornil, že dodržování těchto pravidel bude kontrolovat. Taková pravidla a upozornění nemusejí být sjednána individuálně v pracovních smlouvách. Mnohem praktičtější je jejich zakotvení ve vnitřním předpise či pracovní řádu, které zaměstnavatel přijímá jednostranně. Pokud při kontrole vyjde najevo, že zaměstnanec pravidla porušil, může to být v závislosti na závažnosti konkrétního porušení buď důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru, nebo alespoň důvodem k písemnému upozornění zaměstnance na porušování pracovních povinností a možnost výpovědi. Zmíněné rozhodnutí okresního soudu považujeme za cestu správným směrem, na rozdíl od postoje Úřadu na ochranu osobních údajů. Nevidíme zde důvod k nadřazování nedotknutelnosti soukromí zaměstnance nad zájmem zaměstnavatele o rozumnou a efektivní kontrolu toho, zda se v práci skutečně pracuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče