Zaměřeno na zelené daně

15. dubna 2008, 13:10 - Dana Trezziová
15. dubna 2008, 13:10

Pro ČR je v ochraně životního prostředí jasná politická linie nezbytná

Daňové systémy mnoha zemí Evropské unie i mimo ni „zelenají“. Je do nich stále více začleňován prvek ochrany životního prostředí prostřednictvím daňových nástrojů. Pro nás, občany EU, je tento trend ještě zřetelnější, protože politici unie si stanovili ochranu životního prostředí a boj proti změnám klimatu za své priority. Přestože pro politické diskuse je toto téma velmi zajímavé a pro velkou část populace atraktivní, nelze opomíjet fakt, že ambice politiků EU a jejich na první pohled bohulibý cíl ochrany životního prostředí a boje proti klimatickým změnám, by mohly mít nepříznivé a pro mnoho spoluobčanů neočekávané důsledky. O těch již politici neinformují či o nich v horším případě ani nevědí. Také cíl politiků EU hrát vedoucí úlohu v boji proti klimatickým změnám bez jednoznačné podpory a propojenosti použitých nástrojů s dalšími zeměmi světa, zejména s USA, lze považovat za politické a morální gesto. To se však může ukázat velmi nákladné a s devastujícím účinkem na hospodářství EU.
Zelené daně zahrnují zejména zdanění energií a osobních automobilů a významně souvisejí s pravidly takzvané veřejné podpory. Představují základní pilíř využití daňových nástrojů při ochraně životního prostředí a v boji proti klimatickým změnám. A to navzdory tomu, že kromě nich existují ještě další daňové nástroje, například možnost aplikace snížených sazeb DPH u zboží, které je šetrné k životnímu prostředí (z pohledu EU harmonizace i vnitrostátní úpravy), či úlevy v daních z příjmů i dalších, jež zohledňují tento faktor (kupříkladu úlevy pro provozovatele zařízení vyrábějících elektřinu nebo teplo z obnovitelných zdrojů).

Zdanění energií

Základní legislativou EU pro zdanění energií je směrnice 2003/96/Evropského společenství (ES) o zdanění energetických produktů a elektřiny, jež začala platit od 1. ledna 2004. Vstupem do EU se Česká republika zavázala začlenit tuto směrnici do svého právního řádu - dle přechodných období však nikoli okamžitě, ale nejpozději od 1. ledna 2008. Proto se ČR setkala v praxi se zelenými daněmi až od ledna 2008. Od této chvíle byla směrnice do českého daňového práva plně začleněna. A to zavedením tří nových zákonů o zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv schválených v létě 2007 v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Pro úplnost je třeba dodat, že v ČR již patnáct let existuje spotřební daň z minerálních olejů, kterou lze také zahrnout do zdanění fosilních zdrojů energie a jež je v rámci EU harmonizována.
Vstupem do EU se Česká republika přihlásila jak k její politice, jež zdůrazňuje dopady změn klimatu a boj proti nim, tak za zlepšení životního prostředí. V březnu 2007 vrcholní představitelé EU na summitu schválili velmi ambiciózní plán. Dle něj by EU měla do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o dvacet procent ve srovnání s rokem 1990. A dále by měl narůst podíl obnovitelných energií na celkovém energetickém mixu na dvacet procent, zvýšit se energetická účinnost o dvacet procent a biopaliva tvořit deset procent všech používaných paliv.

Revize směrnice

Dne 23. ledna 2008 předložila Evropská komise balíček opatření, jimiž by se mělo těchto cílů dosáhnout. Ačkoli balíček na první pohled nemá přímou vazbu na zelené zdanění, je klíčovým dokumentem, ze kterého bude vycházet revize a následně navržené změny ve směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny. Proto je třeba považovat uvedený balíček opatření za základní dokument pro další vývoj zdanění energií a elektřiny v EU.
Revize směrnice 2003/96/ES obsahuje možnost rozdělení zelených daní na zdanění CO2 emisí a na energetické daně. Zcela jistě se v rámci revize směrnice musí projednat možné dvojí zelené zdanění. To může představovat zatížení poplatníků v rámci systému obchodování s emisními povolenkami a zdanění emisí CO2. V neposlední řadě zelené zdanění vyvolává otázku použití těchto daňových příjmů. Tedy, zda mají být použity na ochranu životního prostředí a boj proti klimatickým změnám či jsou-li tyto daně pouze dalším vhodným zdrojem ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.

Zdanění osobních automobilů

Zdanění osobních automobilů není harmonizovanou daní v rámci EU. Členské státy mají v této oblasti ponechánu autonomii (v České republice existuje silniční daň). Komise se však snaží podpořit daňové výhody pro ekologická auta a dala si za cíl, aby se výše daní vztahovala k objemu emisí CO2. V minulosti zveřejnila sdělení o zdanění osobních automobilů, ve kterém navrhuje zohlednit nové parametry pro základ výpočtu daní u osobních automobilů tak, aby byly částečně nebo zcela založeny na emisích CO2. V roce 2005 komise zveřejnila návrh směrnice Evropské rady o daních v oblasti osobních automobilů založené na tomto sdělení.
Dalším cílem, který by nová navrhovaná směrnice měla zajistit, je lepší fungování jednotného trhu EU v automobilovém odvětví, zejména omezení dvojího zdanění a daňově motivovaných přeshraničních přesunů vozidel.
Země EU jsou víceméně jednotné v názoru na použití fiskálních opatření v oblasti zdanění osobních automobilů kvůli odrazování od chování, jež poškozuje životní prostředí. Neexistuje však jednotný názor na to, jak tohoto cíle dosáhnout. Zejména pokud jde o iniciativu společenství v této oblasti. Návrh směrnice rady o daních v oblasti osobních automobilů je tedy nadále předmětem diskuse.

Veřejná podpora

Předpisy EU v oblasti veřejné podpory jsou součástí pravidel hospodářské soutěže, jejichž cílem je zajistit konkurenční a integrovaný trh unie. Tato pravidla stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž zvýhodněním určitých podniků nebo odvětví výroby, jsou neslučitelné se společným trhem, nestanovuje-li smlouva ES jinak, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Jak známo, české daňové právo hýří různými výjimkami. Ty jsou navzdory tomu považovány za slučitelné se společným trhem. V daňové oblasti se možnost těchto výjimek opírá zejména o článek 87 odstavec 3 písmeno c) Smlouvy o ES. Ten stanoví, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány „podpory, které usnadňují rozvoj určitých hospodářských činností nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu do míry, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

Pokyny společenství

Je zřejmé, že znění uvedeného ustanovení poskytuje značně široké možnosti pro jeho interpretaci. Jedním z nástrojů, které Evropská komise používá k zajištění sjednocených a předvídatelných názorů a pro svá rozhodnutí, jsou pokyny. Ty poslední v oblasti zeleného zdanění - Pokyny společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí - přijala komise 23. ledna 2008 a platí od února 2008 až do konce roku 2014. Mají velmi široký dosah a zasahují i do obchodování s emisními povolenkami. Daňová část pokynů se nachází v článcích 151 až 159. Dle definice v těchto pokynech je ekologickou daní „daň, jejíž specifický zdanitelný základ má zřejmý negativní dopad na životní prostředí nebo jejímž cílem je zdanit některé činnosti, zboží nebo služby tak, aby se náklady na životní prostředí zahrnuly do jejich ceny a/nebo aby se výrobci a spotřebitelé zaměřili na činnosti, které více zohledňují životní prostředí“.
Pokyny stanoví, že na omezenou dobu deseti let je podpora ve formě daňové úlevy nebo osvobození od harmonizovaných ekologických daní slučitelná se společným trhem ve smyslu článku 87 odstavce 3 písmene c) Smlouvy o ES, pokud bude dosaženo alespoň minimálního zdanění stanoveného relevantní platnou směrnicí ES. V současné době je touto směrnicí pro zdanění energetických produktů a elektřiny směrnice 2003/96/ES, která prochází revizí.
V ostatních případech, tedy u jiných ekologických daní, než které jsou předmětem úpravy ve směrnici či u upravených v ní pod minimálními limity zdanění, se za slučitelné se společným trhem považuje po dobu deseti let snížení ekologických daní nebo osvobození od nich, pokud jsou nezbytná a přiměřená.

Co nás čeká?

Zelené daně a další opatření zaměřená na boj proti klimatickým změnám (například systém obchodování s emisními povolenkami) budou představovat stále vyšší náklady a zatížení českých podniků a občanů. Česká republika by si měla vytyčit jasnou politickou linii podpořenou ekonomickými argumenty, jaké pozice bude v rámci EU hájit, a jak její legislativu bude začleňovat do české. V případě zatížení podnikatelské sféry a občanů zelenými daněmi a dalšími náklady souvisejícími s ochranou životního prostředí by také měla existovat jasná vize, jak s těmito daňovými příjmy nakládat. Případně jak je využít k pozitivní motivaci podniků a občanů, jež by vedla k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí. Pokud by zvýšené daňové a další náklady související s bojem proti klimatickým změnám a s ochranou životního prostředí vedly k neúměrnému zatížení finálních spotřebitelů, je třeba zvážit i jejich možné kompenzace vybraným skupinám.

Souvislosti

1. leden 2004 - začíná platit směrnice 2003/96/Evropského společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny.
Březen 2007 - schválení ambiciózního plánu vrcholnými představiteli EU.
EU by měla do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o dvacet procent ve srovnání s rokem 1990.
Podíl obnovitelných energií na celkovém energetickém mixu by měl narůst na dvacet procent.
Energetická účinnost by se měla zvýšit o dvacet procent.
Biopaliva by měla tvořit deset procent všech používaných paliv.
23. leden 2008 - Evropská komise předkládá balíček opatření, jimiž se má těchto cílů dosáhnout.
Klíčový dokument, ze kterého bude vycházet revize a následně návrh změn ve směrnici 2003/96/ES.
Revize směrnice obsahuje možnost rozdělení zelených daní na zdanění CO2 emisí a na energetické daně.

Dopady pro ČR

Vstupem do EU se Česká republika přihlásila k její politice, jež zdůrazňuje dopady změn klimatu a boj proti nim.
Leden 2008 - začlenění směrnice 2003/96/ES do českého daňového práva.
Zavedení tří nových zákonů o zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv.
Zelené daně a další opatření zaměřená na boj proti klimatickým změnám budou představovat stále vyšší náklady a zatížení českých podniků a občanů.
Česká republika by si měla vytyčit jasnou politickou linii, jaké pozice bude v rámci EU hájit, a jak její legislativu bude začleňovat do české.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče