Zákony dusí vlastníky půdy

27. července 2010, 14:03 - Petr Havel
27. července 2010, 14:03

Z minulosti přetrvává v tuzemské legislativě omezování vlastnických práv k půdě, což mimo jiné blokuje podnikatelské aktivity na venkově. Pokud ale současná koalice splní své sliby, měla by se situace vlastníků postupně zlepšovat.

Autor: Jakub Stadler

Narovnání práv vlastníků půdy především ve vztahu k jejím uživatelům požaduje hlavně Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) a Svaz vlastníků půdy ČR (SVP). Podle předsedy SVP Františka Jandy jsou vlastnická práva omezována minimálně v 25 tuzemských zákonech, které jsou dále rozpracovány v rezortních směrnicích, nařízeních a metodikách. „Ve všech těchto předpisech se vlastnictví půdy omezuje ve prospěch podnikatelské či jiné zájmové skupiny a stále probíhá proces přerůstání uživatelských práv nad právy vlastnickými. Je znepokojujícím zjištěním, že je u nás velká skupina lidí, která soukromé vlastnictví půdy vůbec neuznává a půdu považuje za veřejný statek, podobně jako vzduch a vodu,“ konstatuje Janda. Za nejhorší případ přitom považuje znění vyvlastňovacího zákona z roku 2006, který sněmovnou protlačila navzdory vetu prezidenta republiky i Senátu vláda Jiřího Paroubka.

Zákon podle Jandy umožňuje vyvlastňovat pozemky ve veřejném zájmu za cenu obvyklou, přitom výklad pojmu „veřejný zájem“ je ponechán na úřednících státní správy. Takzvaná obvyklá cena navíc prakticky neodpovídá tržní ceně, protože i díky omezení práv vlastníků půdy není v ČR plnohodnotně trh s půdou rozvinut. V porovnání s EU je tak cena půdy v ČR zhruba pětinásobně nižší a cena pronájmu půdy i desetinásobně nižší. Vlastníci půdy tak při transakcích s ní přicházejí o nemalé finanční prostředky.

Vlastníci nemohou nakládat se svým majetkem Dalším problémem je, že vlastníci půdy i zemědělci neznají hranice svých pozemků a nemají je přístupné. „Výsledkem je, že nemohou se svými pozemky svobodně nakládat. Navíc pozemky nepřístupné se vlastníkům nevydávají. Zcela zjevně se jedná o ústavní porušení vlastnických práv velkého počtu občanů,“ podotýká Janda. Problém by měly řešit komplexní pozemkové úpravy, které ale postupují velmi pomalu. Za 18 let, kdy byl proces pozemkových úprav v ČR odstartován, jsou v současné době dokončeny zhruba v 1010 katastrálních územích z celkových 12 600 území. „Pokud bude jejich zpracování postupovat stejným tempem, bude tento proces dokončen až za 60 let,“ říká Janda. V katastrálních územích bez pozemkových úprav jsou pak pozemky s nevyjasněným vlastnictvím užívány bez právního důvodu, což je problém i pro hospodařící zemědělce. Podle zákona je přednostním posláním pozemkových úprav scelení a zpřístupnění pozemků pro potřeby hospodaření. „Se znepokojením ovšem sledujeme, že se pozemkové úpravy posouvají do investiční činnosti. V důsledku toho narůstá rozsah a obsah projektů pozemkových úprav. Na jejich zpracování se již požadují stavební profese a rozšiřuje se rozsah geodetických prací pro potřeby stavebních firem a tento trend se dále prohlubuje. Od dubna 2010 nabyl platnosti ,Metodický návod k provádění pozemkových úprav a Technický standard společných zařízení v pozemkových úpravách‘, což nepřispívá ke zvýšení kvality v procesu pozemkových úprav, ale právě naopak. Tyto metodiky pozemkové úpravy dále zdražují a prodlužují dobu k plné obnově vlastnického práva k pozemkům,“ popisuje situaci Janda. Podle SVP jsou metodické pokyny v rozporu i s Listinou základních práv a svobod. Většina vlastníků se prý o svůj majetek nezajímá S tím, že se pozemkové úpravy stávají stále složitějším procesem, souhlasí i ředitel ústředního pozemkového úřadu (ÚPÚ) Kamil Kaulich. Podle jeho slov si to ale vyžádala doba, která se od kdysi prováděných jednoduchých pozemkových úprav v devadesátých letech změnila. Součástí dnes prováděných komplexních pozemkových úprav je totiž také budování takzvaných společných zařízení, což jsou mimo jiné opatření proti prevenci povodní. „Domnívám se, že je spíše důležité, zdali jsou projekty na pozemkové úpravy kvalitní nebo ne. Sami cítíme, že některé projekty kvalitní nejsou, a to bychom chtěli změnit,“ konstatuje Kaulich. Jednou z možností je ustanovení dokumentačních komisí, které by odborně posoudily zejména projektovou dokumentaci budoucích úprav. V současné době sice projekty prověřuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), zejména ale po formální stránce plnění náležitostí, které musí projekty k tomu, aby měl žadatel nárok na dotace, dodržet. Kaulich také tvrdí, že by vlastníci pozemků, kteří skutečně stojí o identifikaci svých pozemků, neměli mít problém s jejich zaměřením a navíc, že pozemky v souvislých polích ve skutečnosti vydávat lze. „Subjekty, které dnes na polích hospodaří, nejsou většinou nástupnickou organizací těch, které tam hospodařily počátkem 90. let, takže nejsou vázány povinností, že musí počkat na pozemkové úpravy, aby byly pozemky vydatelné,“ zdůrazňuje Kaulich. Pozemkové úřady jsou podle něj připraveny požadovaný pozemek vytyčit, vlastník si ale musí například dohodou s majiteli sousedních pozemků přístup k němu zajistit sám. Podle ředitele ÚPÚ se ale většina vlastníků o své pozemky nezajímá a už vůbec na nich nechce hospodařit. „Lokálně to může být samozřejmě jinak, my ale tady v Praze nemáme pocit, že by bylo nějaké enormní množství vlastníků zajímajících se o svůj majetek,“ říká Kaulich. Zpřístupnění pozemků má být prioritou Jednoznačná identifikace pozemků je nicméně nutnou podmínkou i pro dokončení restitucí nebo třeba pro rozvoj obcí. I proto považuje koalice narovnání práv vlastníků a nájemců a dořešení evidence pozemků podle koaliční smlouvy za prioritu. „Za nezbytnou podmínku rozvoje venkova považuje zpřístupnění zemědělských pozemků oprávněným vlastníkům a privatizaci zbylé půdy v majetku státu. Nadále bude podporovat realizaci pozemkových úprav a souvisejících investic v krajině,“ tvrdí koalice v této smlouvě. Také nový ministr zemědělství Ivan Fuksa vidí zlepšení práv vlastníků a zpřístupnění pozemků jako „jedno z nosných témat“ v nastávajícím období. Provádění pozemkových úprav chce ministr přitom ještě těsněji provázat s protipovodňovými úpravami a motivovat vlastníky, zemědělce i obce k tomu, aby o pozemkové úpravy žádali. „Jsem připraven favorizovat při rozvoji venkova takové lokality, kde již jsou provedeny nebo jsou na spadnutí protipovodňová opatření,“ zdůrazňuje Fuksa. Věcná břemena bez náhrady**

I vlastníci, kteří vědí, kde své pozemky mají, přitom ale zdaleka nemají volnou ruku při podnikání s nimi. To omezuje mimo jiné energetický zákon. „Miliony elektrických sloupů na našich polích zabírají půdu, ze které platíme daň, a přitom snižují efektivitu pěstování plodin a fakticky ztěžují hospodaření. ČEZ dokonce vlastníkům půdy ukládá bez náhrady okolí elektrických sloupů udržovat. Trvalé průseky v našich lesích pod elektrickým vedením nám znehodnocují les. V případě nesouhlasu vlastníka je tento povinen zajistit průsek v lese na svůj náklad,“ vypočítává příklady z praxe Janda. Na pozemcích vlastníků také na základě příslušných zákonů zřizují nejrůznější věcná břemena správci sítí, a to podle SVP většinou také bez jakékoli kompenzace. Typickým příkladem jsou staré meliorace.

Prakticky stejný postoj jako vlastníci zaujímá k vlastnictví již zmiňovaná asociace soukromého zemědělství. Počátkem tohoto léta se proto na valné hromadě ASZ obě organizace (SVP) spojily, aby společně zlepšení práv vlastníků prosazovaly. „Sedláci mají z podstaty věci nejblíže k vlastnictví půdy. Proto naše organizační propojení je vykročení tím správným směrem,“ konstatuje Janda.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče