Zákoník práce jim ohrožuje byznys

05. června 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
05. června 2006, 00:00

ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ Oblíbený bonmot podnikatelů říká, že se zaměstnanci jsou vždycky potíže. O zdravotně postižených pracovnících by to pak muselo platit dvojnásob. Přesto v České republice existují desítky firem, které zaměstnávají více než 50 procent osob se změněnou pracovní schopností.

ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ

Oblíbený bonmot podnikatelů říká, že se zaměstnanci jsou vždycky potíže. O zdravotně postižených pracovnících by to pak muselo platit dvojnásob. Přesto v České republice existují desítky firem, které zaměstnávají více než 50 procent osob se změněnou pracovní schopností. Některé si na zaměstnávání invalidů postavily dobrý byznys.

V České republice existují desítky firem, ve kterých nejméně polovinu pracovníků tvoří postižení. Do této skupiny zaměstnavatelů patří takzvané chráněné dílny, výrobní družstva, továrny i velké poradenské společnosti. I když zaměstnávání invalidů provází řada výhod, realita má do idylky daleko. Nejvíce diskutovaným problémem se v poslední době stal nový zákon, podle kterého musí zaměstnavatel svým pracovníkům platit prvních 14 dní nemocenské.

KDYŽ TŘETINA ZAMĚSTNANCŮ MARODÍ

Toto ustanovení nejvíce postihne firmy, které zaměstnávají často nemocné pracovníky. Právě zaměstnavatelé osob se změněnou pracovní schopností se dlouhodobě potýkají s vysokou nemocností. „Průměrná nemocnost u nás se pohybuje okolo 13 až 15 procent. V našem sdružení jsou však i firmy s 30procentní nemocností,“ potvrzuje Karel Rychtář z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených.

Novela zákona o nemocenské zkomplikuje obchody i poradenské firmě Finesko, ve které pracují i lidi s těžším postižením. „Naši zaměstnanci mají mnohonásobně vyšší nemocnost než zaměstnanci ostatní. Čekají nás problémy,“ potvrzuje zástupce společnosti Vít Volhejn. Podle jeho slov přitom s vysokou nemocností firma počítá už při náboru pracovníků. „Nemůžeme si dovolit výpadky způsobené tím, že zaměstnanec nepřijde do práce. Raději si rovnou vytváříme personální rezervy. Jsme tak spolehliví z pohledu našich odběratelů,“ vysvětluje Volhejn.

Stát prý ale bude firmám zaměstnávajícím postižené polovinu vyplacené nemocenské vracet. Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených má pro své členy dobrou zprávu. „Na základě našich předchozích jednání a intervencí zmiňovaný zákon obsahuje kompenzaci, která umožňuje refundaci 50 procent skutečně vyplacených dávek u zaměstnavatelů osob se změněnou pracovní schopností. Podle našich propočtů toto opatření pokryje důsledky vyšší nemocnosti u většiny členů. Závisí to však i na struktuře nemocnosti, průměrné době nemoci a na dosahované mzdě,“ říká Rychtář.

ŠTĚDRÉ DOTACE? JAK KDY

Zvýšená nemocnost však není zdaleka jediným problémem těch, kteří zaměstnávají postižené. Bez podpory státu by chráněných dílen a podobně vstřícných podnikatelů asi nebylo mnoho. Stát se však o tyto své ovečky stará relativně dobře a poskytuje celou řadu podpor a dotací.

profit 22 12 29. 5. 2006 „Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou velmi pestré. Jedná se především o tři typy podpory: obligatorní, nárokové a o slevy na dani z příjmu. Obligatorní podpora je využitelná pro každé pracovní místo osoby se změněnou pracovní schopností, tedy u nás i v běžném podniku, a je třeba zdůraznit, že na tento typ podpory není právní nárok. O udělení dotace rozhoduje místní úřad práce,“ vysvětluje Rychtář.

Dalším druhem dotace jsou podpory nárokové. Mezi ně nejčastěji patří příspěvky na zřízení nebo provoz chráněných pracovních dílen. „Speciální formou podpory je možnost získat příspěvek na obnovu nebo pořízení hmotného investičního majetku podle cíleného programu ministerstva práce a sociálních věcí,“ dodává zástupce asociace. Poslední výraznou podporou jsou slevy na dani z příjmů. Jedná se o odpočet z daňového základu 18 až 60 tisíc za každého postiženého pracovníka. O výši odpočtu rozhoduje stupeň postižení.

Podnikatelé oslovení Profitem také upozorňovali na chaos v zákonech a nevyzpytatelný systém rozdělování dotací, kvůli kterému si nemohou plánovat objem výroby nebo třeba nábor nových zaměstnanců. Vadila i nespravedlnost při posuzování podobných žádostí o podporu. „Máme popsány případy, kdy se podpora dvou zcela identických chráněných dílen ve dvou sousedních okresech se stejnou nezaměstnaností lišila o desítky procent. Nejvíce však demotivuje nestabilita výše podpory z roku na rok. Příspěvek na pracovní místo je součástí finančního plánu každého zaměstnavatele, a když neví výši dotace, skutečně nelze plánovat rozvoj a rozhodovat se,“ shrnuje Rychtář problémy členů asociace.

PODPORA ČASTO NESTAČÍ

Dotací a možností podpory je celá řada. Někteří zaměstnavatelé postižených však tvrdí, že výše dotací jim pouze kompenzuje nižší pracovní výkony pracovníků a ve výsledku žádnou finanční výhodu do podnikání nepřináší. „Peníze od státu by bral každý, ale málokdo ví, co zaměstnávání několika invalidů skutečně obnáší. Potíže se zdravými lidmi se s těmi lápáliemi, které musím každodenně řešit já, nedají vůbec srovnávat. Umí si šéf zdravých lidí představit, jak mentálně postiženému vysvětluje, že na toaletu se nemůže chodit každých pět minut? Navíc jsou častěji nemocní a přecitlivělí. Jednou se mi stalo, že se pohádali kvůli rozdělení nových pracovních povinností. Poté papírově onemocněla čtvrtina zaměstnanců naráz a výroba se výrazně zpomalila. Musel jsem je navštívit doma a osobní spory rychle urovnat. Řešit takovou situaci bych nepřál nikomu,“ vypráví ředitel výrobny ze Středočeského kraje.

Tento podnikatel v současné době uvažuje o propouštění některých zaměstnanců. Propustit by chtěl dva postižené a postupem času by se rád přeorientoval na jiný obor podnikání. „Myslím, že i kolegové z dalších podniků a dílen by uvítali změnu zákona, která by usnadnila propouštění těchto osob. Zatím ale nevím o tom, že by nějaký zákonodárce chtěl tuto bohulibou myšlenku uskutečnit,“ říká podnikatel, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován.

V jeho výrobně manuálně pracuje hned několik postižených, převážně žen. „Na druhou stranu musím ale uznat, že zaměstnávání postižených má také jednu podstatnou výhodu, a tou je, že tito lidé si práce velmi váží a v rámci svých možností pro ni udělají maximum,“ dodává.

PRÁCE POSTIŽENÝCH NEJDE NA ODBYT

Kromě personálních záležitostí a potíží s nemocenskou řeší zaměstnavatelé postižených i potíže s prodejem svých výrobků. Na odbyt si nejčastěji stěžují majitelé menších výrobních družstev a chráněných dílen. „Klesající odbyt výrobků souvisí s nárůstem velkých nákupních center a s celkovou situací řemeslníků, kteří se chtějí živit svýma rukama,“ objasňuje František Šilar z chráněné dílny Ignis.

Zatímco s odbytem ručně vyráběných drobností to jde z kopce, různé poradenské a auditorské společnosti naopak prosperují. „Plánujeme další rozvoj společnosti, budeme navyšovat základní kapitál a chceme se s našimi akciemi dostat na burzu,“ potvrzuje Vít Volhejn z Fineska.

MINIMÁLNÍ MZDA NÁS OHROŽUJE

Postižení na trhu práce patří k té „nejzranitelnější“ a tedy nejlevnější pracovní síle, což je zároveň jejich jedinou výhodou. Invalidé a mentálně postižení nejčastěji pracují manuálně a pobírají nízké mzdy. K typickým pracím, které mohou vykonávat, patří například nenáročná montáž, výroba dárkových předmětů nebo balení. Finanční ohodnocení odpovídá výkonu, s odbytem manuálně vyrobeného zboží občas bývají problémy, a tak je otázka minimálních mezd pro chráněné dílny zcela zásadní. Rychtář z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených tvrdí, že právě zvyšování minimální mzdy je pro členy sdružení tou největší hrozbou.

„Je to je necitlivé. Vždyť tyto mzdy se letos zvedly o 13 procent! Je logické, že významná část pracovníků chráněných dílen patří mezi ona »nepatrná« dvě tři procenta zaměstnanců, o nichž hovoří ministr Škromach,“ vysvětluje odborník. Ministr práce a sociálních věcí tvrdí, že zvýšení minimálních mezd má zlepšit motivaci k práci tak, aby nedocházelo ke zneužívání sociálního systému dávek. Samotné zvýšení mezd prý nebude mít na většinu zaměstnavatelů prakticky žádný dopad. Otázkou je, jak se s problémem vyrovná ta „postižená“ menšina firem.

ČACHRY KOLEM NÁHRADNÍHO PLNĚNÍ

Zákon o zaměstnanosti mimo jiné zavádí takzvané náhradní plnění. Firmy i úřady s více než pětadvaceti pracovníky musí totiž zaměstnávat také osoby se zdravotním postižením. Zákon však umožňuje toto alternativní řešení situace: Pokud někdo tuto povinnost nemůže nebo nechce plnit, smí se „vykoupit“ odběrem výrobků nebo služeb od těch, kteří zaměstnávají více než 50 procent osob se zdravotním postižením. Třetí variantou je odvod „invalidní daně“ do státního rozpočtu. Zákonodárce chtěl náhradním plněním obchodně podpořit zaměstnavatele postižených. Ti v minulosti vyráběli zboží (například kancelářské potřeby) pro většinu velkých zaměstnavatelů. Dnes však těmto výrobcům konkurují asijské továrny. Mnohé firmy povinnost zaměstnávat postižené vnímají jako zlo a pokouší se ustanovení všemožnými způsoby obejít. Obvyklé jsou podvody s přefakturováváním nebo fingované zaměstnávání postižených. „Vznikají specializované dceřiné firmy, které druhotně čerpají mandatorní podporu. České prostředí opět projevilo svoji kreativitu a schopnost nalézt řešení. Sankce nelze ukládat, pokud není prokazatelně porušen zákon. Kontroly se zatím neuskutečnily, i když mnohé případy jsou již za hranicí etiky a únosnosti,“ tvrdí Rychtář. Problém dnešního obcházení zákona je podle tohoto odborníka metodicky dost složitý. Zatím se zdá, že na snahy o postih podobného nežádoucího jednání doplácí ti nejpoctivější, a to přehnaným papírováním.

ŽIVOT V NEJISTOTĚ

Zdravotně postiženým uchazečem o práci se ze dne na den může stát kdokoliv. Ročně přibývá téměř 300 osob, které do této kategorie spadají. Zatímco Česká republika firmám i úřadům nařídila tyto osoby zaměstnávat nebo svou neochotu kompenzovat invalidní daní, vyspělé státy na to jdou jinak: Usilují o uplatňování postižených přímo na volném trhu práce. „Žádná legislativa však nemůže přinutit zaměstnavatele, aby vědomě »ohrožoval« svou firmu nízkým výkonem, vysokou nemocností či neúměrnými požadavky podřízených. Podle našeho názoru u nás chybí systém léčebné, sociální a pracovní rehabilitace a především účinná osvěta dané problematiky,“ uzavírá Rychtář. *

  • POSTIŽENÝCH ZAMĚSTNANCŮ PŘIBÝVÁ

Rok 2002 2003 2004 2005

Počet zaměstnavatelů postižených* 150 180 210 245

Počet postižených zaměstnanců 6700 8150 9470 10 080

Objem dotací na pracovníka (v tis. Kč) 104,7 104,9 107 112,2

* Zaměstnávají více než 50 % postižených Pramen: MPSV

  • DOTACE VERSUS VÝDAJE + Průměrná podpora na jedno pracovní místo:

105 000 korun ročně (= kompenzace nižší pracovní výkonnosti). - Průměrné výdaje na tohoto pracovníka: 200 000 ročně (= souhrn podpory, pojistného, ušlé daně z příjmů atd.) + Pramen: AZZP

  • POVINNOST ZAMĚSTNÁVAT POSTIŽENÉ

Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu (čtyři procenta z celkového počtu zaměstnanců). Tuto povinnost lze také splnit následujícím: - odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů s více než 50 procenty postižených zaměstnanců nebo od chráněných dílen (náhradní plnění), - odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5násobku průměrné měsíční mzdy (takzvaná invalidní daň).

  • ASOCIACE ZAMĚSTNAVATELŮ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH

V České republice toto sdružení zaměstnavatelů funguje od roku 1993 a v současné době má 106 členů. „Hlavním úkolem je soustřeďování potřebných informací k legislativě, její aplikace v praxi a informování o zkušenostech a problémech, které se týkají většiny členů. Také spolupracujeme s ostatními sdruženími, zejména se Svazem Českých a moravských výrobních družstev, s Národní radou zdravotně postižených, s Vládním výborem pro zdravotně postižené občany a dalšími,“ říká zástupce asociace Karel Rychtář. Sdružení pravidelně pořádá sněmy, porady a semináře k aktuálním tématům.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče