Zákoník je nevyvážený, ale ne protiústavní

20. února 2006, 00:00 - JÁN MATEJKA
20. února 2006, 00:00

Postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadní změn. Stávající návrh zákoníku práce nepředstavuje z pohledu dosavadní úpravy pracovního práva nic až tak zlomového. Lze říci, že stávající právní postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadních změn.

Postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadní změn. Stávající návrh zákoníku práce nepředstavuje z pohledu dosavadní úpravy pracovního práva nic až tak zlomového. Lze říci, že stávající právní postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadních změn. Nelze tak tedy ani hovořit o zjevné protiústavnosti některého z těchto nových ustanovení, aniž by byla napadána ústavnost úpravy dosavadní, respektive předchozí. Zachována dokonce zůstala i poměrně sporná zvláštní ochrana členů odborového orgánu, respektive odborových funkcionářů, kteří jsou oprávněni spolurozhodovat se zaměstnavatelem v době jeho funkčního období. V tomto ohledu je tedy opět novým zákoníkem práce navrhováno, že okamžité zrušení pracovního poměru a výpověď daná zaměstnanci, který je takovýmto členem odborového orgánu, jsou bez předchozího souhlasu odborového orgánu neplatné. Tato úprava může být považována za poměrně nevyváženou, a to zejména v kontextu celé řady zákonných ustanovení, která stanoví zásadu rovného postavení všech zaměstnanců a princip nediskriminace. Lze totiž s úspěchem pochybovat o rovnosti v těch případech, kdy zvýšené ochrany požívají pouze členové odborové organizace. Návrh zákoníku práce, ostatně podobně jako i předchozí zákoník z roku 1965, pak obvykle balancuje na hraně celé řady ústavních principů a zásad, přičemž platí, že poměrně často je zde dán střet s některými dalšími zásadami. V případě ústavní stížnosti by totiž Ústavní soud posuzoval střet zásady rovnosti v důstojnosti a právech s právem sdružovat se v odborových organizací na ochranu hospodářských a sociálních zájmů. V případě této úpravy by totiž mohlo být dovozeno, že předmětná ochrana členů odborového orgánu je právě výrazem realizace ústavního práva sdružovat se v odborových organizacích na ochranu hospodářských a sociálních zájmů. Obvykle se ale nestává, že by Ústavní soud rozhodl zcela ve prospěch jednoho z těchto principů. ZAJÍMAJÍ NÁS VAŠE NÁZORY! S jakými problémy se setkáváte při vašem podnikání? Co byste změnili na podnikatelském prostředí v Česku? Jaký máte názor na témata, o kterých jsme psali? Pište nám na e-mail profit@profit.cz, nebo reagujte přímo pod konkrétním článkem na www.profit.cz! JÁN MATEJKA, autor pracuje v Ústavu státu a práva

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče