Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců

31. července 2006, 00:00 - admin
31. července 2006, 00:00

Odškodňování za pracovní úraz a nemoc z povolání převezme od 1. ledna 2007 od komerčních pojišťoven stát. Sněmovna letos přehlasovala veto Senátu a schválila zcela nový zákon, který podstatně mění dosavadní systém. Pracovními úrazy a jejich odškodňováním se nově bude zabývat Česká správa sociálního zabezpečení.

Dosud zaměstnavatelé platí úrazové pojištění jedné ze dvou pojišťoven určených zákoníkem práce - Kooperativě nebo České pojišťovně. Situaci kritizovala Evropská unie, která navrhla dvě řešení -buď do systému zahrnout všechny pojišťovny, nebo převést pojištění na stát. Vláda zvolila druhou variantu, první preferovali zástupci zaměstnavatelů. ZÁKON č. 266 ze dne 25. dubna 2006 o úrazovém pojištění zaměstnanců

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1 Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání1) (dále jen „úrazové pojištění“).

(2) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti úrazového pojištění.

§ 2 Orgány úrazového pojištění

Orgány úrazového pojištění jsou: a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), b) Česká správa sociálního zabezpečení, c) okresní správy sociálního zabezpečení.

§ 3 Okruh pojištěných osob

(1) Úrazového pojištění se při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastní zaměstnanci, jimiž se rozumí a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) státní zaměstnanci podle služebního zákona2), c) členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, d) zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, e) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů činní na území České republiky, f) soudci, g) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávali funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, h) poslanci Poslanecké sněmovny, senátoři Senátu Parlamentu České republiky a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky, i) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, j) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny pod písmeny f) až i), k) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, l) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu3), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu4), m) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce, n) osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.

(2) Zaměstnanci jsou účastni úrazového pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání a) na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon zaměstnání mimo území České republiky, je-li místo výkonu zaměstnání trvale v České republice, nebo b) v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu zaměstnání je trvale v cizině a nejsou povinně pojištěni podle předpisu státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají, s výjimkou státních příslušníků jiných členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“), trvalý pobyt na území České republiky.

(3) Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na úrazovém pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.

§ 4 Vynětí zaměstnanců z úrazového pojištění

Zúrazového pojištění jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České republice pro: a) zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni úrazového pojištění v jiném státě, b) mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni úrazového pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí České správě sociálního zabezpečení, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z úrazového pojištění v České republice; toto prohlášení podávají zaměstnanci České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání.

§ 5 Vznik a zánik úrazového pojištění

(1) Úrazové pojištění vzniká zaměstnanci uvedenému v § 3 a) písmenech a) a e) dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního poměru, b) písmenu b) dnem nástupu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru, c) písmenu c) dnem započetí práce pro družstvo a zaniká dnem skončení členství v družstvu, d) písmenu d) dnem, 1. ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, 2. ve kterém po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, kdy tuto práci ukončil, e) písmenu f) dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce, f) písmenu g) dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast na úrazovém pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy, g) písmenu h) dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu, h) písmenech i) a j) dnem nástupu d
o funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce, i) písmenu l), jde-li o pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu3), dnem zahájení výkonu pěstounské péče a zaniká dnem zániku výkonu pěstounské péče, a jde-li o pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu4), dnem, od něhož náleží tato odměna, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost, j) písmenu m) dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce, k) písmenu n) dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce.

(2) Jestliže v době trvání úrazového pojištění nastoupí zaměstnanec výkon trestu odnětí svobody, dosavadní úrazové pojištění dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody zaniká a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání nebo funkce po skončení výkonu trestu odnětí svobody.

§ 6 Oprávněný

Oprávněným se rozumí pozůstalý, osoba, která vynaložila náklady spojené s léčením podle § 25, a osoba, která vynaložila náklady spojené s pohřbem podle § 26.

§ 7 Zaměstnavatel

Zaměstnavatelem se rozumí právnická osoba, fyzická osoba nebo organizační složka státu, která se podle předpisů o nemocenském pojištění považuje za zaměstnavatele nebo která zaměstnává alespoň jednu osobu vykonávající zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, nebo alespoň jednu osobu konající práce na základě dohody o provedení práce a služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby.

§ 8 Identifikační údaje zaměstnance a oprávněného

Identifikačními údaji zaměstnance a oprávněného se rozumí: a) jméno, popřípadě jména, b) příjmení, popřípadě rodné příjmení, c) státní občanství, d) rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, e) bydliště, přičemž bydlištěm se rozumí 1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky, 2. u cizince5), který je občanem členského státu nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje, 3. u cizince, který není občanem členského státu nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky.

§ 9 Příslušný lékař

Příslušným lékařem se rozumí:

a) zdravotnické zařízení poskytující svým lékařem zaměstnanci zdravotní péči při pracovním úrazu,

b) v případě nemoci z povolání zdravotnické zařízení oprávněné k uznávání nemocí z povolání podle zvláštního právního předpisu6).

§ 10 Pracovní úraz

(1) Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(2) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní (služební) cesty. Jde-li o zahraniční pracovní (služební) cestu, rozumí se jí doba pracovní (služební) cesty z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba pracovní (služební) cesty v zahraničí. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

(3) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Lékařské prohlídky, očkování, vyšetření a diagnostické zkoušky, kterým se zaměstnanec musí podrobit podle pracovněprávních předpisů, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnavatelů v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta z bydliště na určené shromaždiště a zpět.

(4) Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

(5) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

§ 11 Nemoc z povolání

(1) Nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván.

(2) Za nemoc z povolání se považuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu.

(3) Uznávání nemocí z povolání pro účely úrazového pojištění provádějí zdravotnická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem6).

§ 12 Bolest

Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

§ 13 Ztížení společenského uplatnění

Ztížením společenského uplatnění se rozumí nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho následků, které jsou trvalého rázu, na sociální uplatnění zaměstnance, zejména na uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

§ 14 Poškození zdraví

(1) Poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „poškození zdraví“) se rozumí následky na zdraví zaměstnance vzniklé v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(2) Dlouhodobým poškozením zdraví se rozumí takové poškození zdraví, které podle poznatků vědy má trvat déle než jeden rok a vyjadřuje se mírou poškození zdraví.

(3) Mírou poškození zdraví se rozumí procentní vyjádření rozsahu a tíže dlouhodobého poškození zdraví.

(4) Míra poškození zdraví se stanoví jako výsledná míra vyjadřující poškození zdraví zaměstnance způsobené je
dním či více pracovními úrazy nebo jednou či více nemocemi z povolání.

§ 15 Výpočtový základ

(1) Výpočtovým základem pro úrazový příplatek se rozumí denní vyměřovací základ zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví snížený o 23 %; přitom se nepoužijí ustanovení o úpravě denního vyměřovacího základu (dále jen „denní výpočtový základ“).

(2) Výpočtovým základem pro úrazové vyrovnání, úrazovou rentu a pro úrazovou rentu pozůstalého se rozumí třicetinásobek denního výpočtového základu zaměstnance (dále jen „měsíční výpočtový základ“).

§ 16 Prevence v úrazovém pojištění

(1) Prevencí v úrazovém pojištění se rozumí opatření zaměřená na základě výsledků analýz pracovních úrazů a nemocí z povolání na zjišťování, omezování nebo odstraňování rizik a rizikových faktorů vyskytujících se u více zaměstnavatelů, jejichž cílem je omezování a odstraňování příčin vzniku poškození zdraví.

(2) Ministerstvo vyhlašuje k dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 programy zaměřené zejména na podporu a) odstraňování a omezování rizik vzniku poškození zdraví, b) poradenství k předcházení vzniku poškození zdraví, c) výchovy a vzdělávání ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, d) osvěty a propagace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, e) vývoje a výzkumu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, f) poskytování informací o nových poznatcích vědy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraňování rizik a podporu jejich šíření.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení a) zadává veřejné zakázky7) a vyhlašuje veřejnou soutěž ve vědě a výzkumu8) na zpracování projektů k uskutečňování programů podle odstavce 2 (dále jen „projekty“) a na realizaci schválených projektů, b) zveřejňuje vyhlášené programy, zadání veřejné zakázky, vyhlášení veřejné soutěže ve vědě a výzkumu a schválené projekty způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) přebírá vypracované projekty a zadává jejich realizaci.

(4) O umístění a výši prostředků na prevenci v úrazovém pojištění rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení po projednání v Radě úrazového pojištění, v rámci objemu prostředků vyčleněných na oblast prevence v úrazovém pojištění v příslušném kalendářním roce.

(5) Výše prostředků na prevenci v úrazovém pojištění v kalendářním roce činí 6 % z objemu dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce.

ČÁST DRUHÁ

Dávky

§ 17 Druhy dávek

(1) Z úrazového pojištění se poskytují tyto peněžité dávky: a) úrazový příplatek, b) úrazové vyrovnání, c) úrazová renta, d) bolestné, e) příspěvek za ztížení společenského uplatnění, f) náhrada nákladů spojených s léčením, g) náhrada nákladů spojených s pohřbem, h) jednorázový příspěvek pozůstalému, i) úrazová renta pozůstalého.

(2) Z úrazového pojištění může být, za podmínek stanovených tímto zákonem, poskytnuta i věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.

§ 18 Úrazový příplatek

(1) Zaměstnanec má nárok na úrazový příplatek k náhradě mzdy nebo platu, nebo k nemocenskému, je-li následkem poškození zdraví uznán dočasně práce neschopným. (2) Úrazový příplatek náleží zaměstnanci od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti do jejího ukončení. Pokud za trvání dočasné pracovní neschopnosti pominula na základě posudku příslušného lékaře příčinná souvislost s poškozením zdraví zaměstnance, nárok na úrazový příplatek tímto dnem zaniká.

(3) Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž vzniká účast na pojištění, náleží úrazový příplatek z každého takového zaměstnání, pokud byl zaměstnanec v souvislosti s poškozením zdraví uznán k výkonu takového zaměstnání dočasně práce neschopným. Obdobně se postupuje i při stanovení úrazového vyrovnání, úrazové renty a úrazové renty pozůstalého.

(4) Úrazový příplatek zaměstnanci nenáleží, jestliže zaměstnanci a) nenáleží náhrada mzdy nebo platu, nebo nemocenské, b) náleží z důvodu téhož poškození zdraví úrazová renta, nebo c) po vzniku nároku na úrazové vyrovnání vznikla z důvodu téhož poškození zdraví pracovní neschopnost.

(5) Výše úrazového příplatku k náhradě mzdy nebo platu se v období dočasné pracovní neschopnosti, ve kterém zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu, stanoví jako rozdíl mezi součtem denních výpočtových základů za kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a náhradou mzdy nebo platu v tomto období.

(6) Denní výše úrazového příplatku k nemocenskému se stanoví jako rozdíl mezi denním výpočtovým základem a plnou denní výší nemocenského.

(7) Výše úrazového příplatku podle odstavců 5 a 6 se nemění v případech snížení či neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu nebo krácení nebo odnětí nemocenského z důvodu porušení léčebného režimu.

(8) Pokud zaměstnanec vykonávající zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, nebo zaměstnanec konající práce na základě dohody o provedení práce, ke dni vzniku poškození zdraví vykonával současně zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, nepřihlíží se pro stanovení výše úrazového příplatku k výši příjmu z činnosti, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. To platí obdobně i pro stanovení úrazového vyrovnání, úrazové renty a úrazové renty pozůstalého.

§ 19 Úrazové vyrovnání

(1) Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na jednorázové úrazové vyrovnání, pokud míra jeho poškození zdraví přesahuje 10 % a nedosahuje 33 %.

(2) Zaměstnanec, kterému byla podle § 34 odst. 1 písm. a) úrazová renta odňata, má nárok na úrazové vyrovnání, jestliže míra poškození jeho zdraví přesahuje 10 %. Nárok na úrazové vyrovnání z důvodu téhož poškození zdraví náleží zaměstnanci jen jednou. To platí i v případě, kdy byla odňatá úrazová renta zaměstnanci poskytována z důvodu více poškození zdraví.

(3) Výše úrazového vyrovnání se určí procentem míry poškození zdraví ze čtyřiadvacetinásobku měsíčního výpočtového základu.

(4) Při zvýšení míry poškození zdraví v rámci rozpětí uvedeného v odstavci 1 má zaměstnanec nárok na doplatek ve výši odpovídající rozdílu mezi úrazovým vyrovnáním, které by náleželo při nově stanovené míře poškození zdraví, a úrazovým vyrovnáním vyplaceným zaměstnanci z důvodu téhož poškození zdraví.

(5) Úrazové vyrovnání se přiznává na základě posouzení míry poškození zdraví ode dne vzniku poškození zdraví, nejdříve však ode dne následujícího po dni skončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu tohoto poškození zdraví. Obdobně se postupuje při přiznání úrazové renty.

Úrazová renta § 20

(1) Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na úrazovou rentu, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %.

(2) Úrazová renta náleží zaměstnanci do dne předcházejícího dni, od kterého je přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dovršil 65 let věku.

§ 21

(1) Jestliže míra poškození zdraví zaměstnance dosahuje a) nejméně 33 %, avšak nedosahuje 66 %, měsíční výše ú
razové renty se určí procentem míry poškození zdraví stanovené podle prováděcího právního předpisu, zvýšeným o 34 % z měsíčního výpočtového základu, b) nejméně 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí ve výši měsíčního výpočtového základu.

(2) Vznikl-li zaměstnanci nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění a) z důvodu, že plná nebo částečná invalidita je v souvislosti s poškozením zdraví, za které náleží úrazová renta, nebo b) po vzniku nároku na úrazovou rentu, sníží se výše úrazové renty o výši tohoto důchodu; ke zvýšení důchodu pro bezmocnost ani ke snížení výplaty důchodu při jeho souběhu s příjmem z výdělečné činnosti nebo s jiným důchodem se nepřihlédne.

(3) Při změně míry poškození zdraví se vypočítá nová úrazová renta z měsíčního výpočtového základu ke dni změny míry poškození zdraví.

(4) Úrazová renta se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Pokud nedojde ke zvýšení procentní výměry důchodu, zvyšuje se úrazová renta stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako základní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.

§ 22 Bolestné

(1) Zaměstnanec má nárok na bolestné za bolest způsobenou poškozením zdraví.

(2) Zaměstnanec má nárok na další bolestné v případě téhož poškození zdraví, pokud jde o bolest způsobenou léčením nebo odstraňováním následků poškození zdraví, které nebyly zohledněny ve výši již poskytnutého bolestného.

(3) Nárok na bolestné se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení bolesti; výše bolestného se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty bodu podle § 24, popřípadě upraveného na základě kontroly podle § 48 odst. 2 písm. f).

§ 23 Příspěvek za ztížení společenského uplatnění

(1) Zaměstnanec má nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění způsobené poškozením zdraví.

(2) Zaměstnanec má nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění v případě téhož poškození zdraví opakovaně, pokud došlo v důsledku tohoto poškození zdraví k podstatnému zhoršení zdravotního stavu zaměstnance.

(3) Nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění; výše příspěvku se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty bodu podle § 24, popřípadě upraveného na základě kontroly podle § 48 odst. 2 písm. f).

§ 24 Hodnota bodu

(1) Hodnota 1 bodu pro stanovení výše bolestného a příspěvku za ztížení společenského uplatnění činí 120 Kč.

(2) Vláda může nařízením zvýšit hodnotu bodu pro stanovení výše bolestného a příspěvku za ztížení společenského uplatnění.

§ 25 Náhrada nákladů spojených s léčením

(1) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hradí účelně vynaložené náklady spojené s léčením zaměstnance z důvodu poškození zdraví, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tomu, kdo tyto náklady vynaložil. (2) Účelně vynaloženými náklady spojenými s léčením jsou zejména náklady vynaložené zaměstnancem nebo oprávněným na: a) úhradu za léčivé přípravky, b) zdravotnické prostředky9), c) hrazenou lázeňskou péči, d) úhradu úkonů a nákladů nehrazené zdravotní péče, pokud byla nezbytná pro odstranění následků poškození zdraví, e) zvýšené náklady na dietní stravování, jestliže stav zaměstnance dietní stravování vyžaduje.

§ 26 Náhrada nákladů spojených s pohřbem

(1) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hradí náklady spojené s pohřbem zaměstnance, který zemřel v důsledku poškození zdraví, tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu tomu, kdo zaměstnanci vypravil pohřeb10).

(2) Náklady spojené s pohřbem jsou náklady účtované pohřebním ústavem, náklady na nájem hrobového místa, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení; náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se však hradí jen osobám blízkým zaměstnanci.

(3) Náklady spojené s pohřbem se hradí do výše desetinásobku pohřebného podle zvláštního právního předpisu10).

§ 27 Jednorázový příspěvek pozůstalému

(1) Jednorázový příspěvek pozůstalému náleží pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.

(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýšit jednorázový příspěvek pozůstalému.

§ 28 Úrazová renta pozůstalého

(1) Pozůstalý, jemuž zaměstnanec, který zemřel následkem poškození zdraví, poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, má nárok na úrazovou rentu pozůstalého.

(2) Měsíční výše úrazové renty pozůstalého činí 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Je-li pozůstalých uvedených v odstavci 1 více, činí měsíční výše úrazové renty jednoho pozůstalého měsíční výpočtový základ zaměstnance dělený počtem pozůstalých uvedených v odstavci 1, nejvýše však 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Při změně počtu pozůstalých se výše úrazové renty pozůstalého stanoví nově podle věty druhé. (3) Úrazová renta pozůstalého se sníží o částku, kterou tvoří vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod pozůstalého podle zákona o důchodovém pojištění po dobu, po kterou je takový důchod vyplácen, popřípadě, za kterou byl takový důchod zpětně doplacen.

(4) Nárok na úrazovou rentu pozůstalého vzniká dnem úmrtí zaměstnance a trvá po dobu, po kterou by trvala podle zákona o rodině vyživovací povinnost k pozůstalým uvedeným v odstavci 1, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zaměstnanec dovršil 65 let věku. Pozůstalému manželovi (manželce) zaniká nárok na úrazovou rentu pozůstalého též uzavřením nového sňatku.

(5) Úrazová renta pozůstalého se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Pokud nedojde ke zvýšení procentní výměry důchodu, zvyšuje se úrazová renta pozůstalého stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako základní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.

§ 29 Nárok na dávku

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.

(3) Nárok na dávku uplatňuje zaměstnanec nebo oprávněný na předepsaném formuláři u okresní správy sociálního zabezpečení. Uplatnění nároku na dávku lze učinit též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).

(4) Nárok na dávku nevzniká, jestliže a) k poškození zdraví došlo proto, že zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo z pokynů k zajištění bezpeč
nosti a ochrany zdraví při práci12), ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a tato skutečnost byla jedinou příčinou poškození zdraví, b) poškození zdraví si přivodil zaměstnanec v důsledku opilosti nebo zneužití jiných návykových látek stanovených zvláštním právním předpisem13) a zaměstnavatel nemohl poškození zdraví zabránit, a tato skutečnost byla jedinou příčinou poškození zdraví.

(5) Dávka však v případech uvedených v odstavci 4 náleží, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud poškozený tento stav sám úmyslně nevyvolal.

§ 30 Nárok na dávky ve zvláštních případech

(1) Zaměstnanci vykonávajícímu zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, nebo zaměstnanci konajícímu práce na základě dohody o provedení práce, nenáleží úrazový příplatek, úrazové vyrovnání ani úrazová renta, pokud ke dni vzniku poškození zdraví nevykonával současně zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění.

(2) Pozůstalému po zaměstnanci uvedeném v odstavci 1 nenáleží úrazová renta pozůstalého.

Výplata dávek § 31

(1) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu. O přiznání a výplatu dávky požádá zaměstnanec nebo oprávněný písemně příslušný orgán úrazového pojištění. Žádost lze učinit též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).

(2) Úrazová renta a úrazová renta pozůstalého se vyplácejí měsíčně, ostatní dávky jednorázově. Úrazový příplatek k nemocenskému lze poskytnout zálohově.

(3) Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byl nárok na výplatu dávky stanoveným způsobem osvědčen.

(4) Jednorázové dávky se vyplácejí do jednoho měsíce ode dne vydání pravomocného rozhodnutí o přiznání dávky.

(5) Opakující se dávky se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, stanovených příslušným orgánem úrazového pojištění. Činí-li výše opakující se peněžité dávky méně než 300 Kč měsíčně, může být vyplácena v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.

(6) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 32

(1) Příjemcem dávky je zaměstnanec nebo oprávněný, jejich zákonný zástupce nebo zvláštní příjemce (dále jen „příjemce“). Pro určení zvláštního příjemce se použijí právní předpisy o zvláštním příjemci pro výplatu dávky důchodového pojištění14).

(2) Dávky se příjemci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v České republice nebo se vyplácejí v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence. Příjemce je povinen v žádosti o výplatu dávky uvést, kterým z uvedených způsobů má být dávka vyplacena; v případě poukazování dávky na účet sdělí příjemce číslo účtu, na který má být dávka poukázána. (3) Požádá-li příjemce o změnu způsobu výplaty dávek, je orgán úrazového pojištění povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky dávek ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty dávek.

(4) Dávky se vyplácejí do ciziny na základě žádosti příjemce. Dávky se vyplácejí do ciziny jen na účet příjemce u banky a za úhradu nákladů této výplaty; orgán úrazového pojištění, který dávku do ciziny vyplácí, je povinen zveřejnit způsob stanovení těchto nákladů.

Změna a zánik nároku na dávky a jejich výplatu § 33

(1) Nárok na výplatu dávky zaniká, není-li uvedeno dále jinak, uplynutím 3 let ode dne, od kterého výplata dávky náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

(2) Nárok na dávku a na její výplatu zaniká dnem smrti zaměstnance nebo oprávněného, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

§ 34

(1) Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že: a) nárok na dávku nebo na její výplatu zanikl, dávka se odejme nebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena, b) dávka byla přiznána, vyplacena nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení, c) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme nebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena, d) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c).

(2) Výplata úrazové renty se zastaví, pokud zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou v§ 83 odst. 2 a 3 a byl na tento následek ve výzvě ke splnění této povinnosti upozorněn. Zjistíli orgán úrazového pojištění, že míra poškození zdraví zaměstnance nedosahovala alespoň 33 %, již před zastavením její výplaty, nenáleží úrazová renta ode dne zastavení její výplaty. Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že míra poškození zdraví zaměstnance nedosahovala alespoň 33 %, až po zastavení její výplaty, nenáleží úrazová renta ode dne, kterým míra poškození zdraví zaměstnance tuto hranici přestala dosahovat.

(3) Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že úrazová renta nebo úrazová renta pozůstalého byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, v případě, kdy byl a) pojištěnému za uvedenou dobu zpětně doplacen plný nebo částečný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nebo b) pozůstalému po zaměstnanci za uvedenou dobu zpětně doplacen vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod podle zákona o důchodovém pojištění, zúčtují se částky důchodu s vyplacenými částkami úrazové renty nebo úrazové renty pozůstalého.

Přechod nároků na dávky a jejich výplatu § 35

(1) Nárok na dávku nelze postoupit ani dát do zástavy.

(2) Dohodu o srážkách z dávky lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na dávce, a to až do částky, kterou lze srazit výkonem rozhodnutí.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na bolestné, na příspěvek za ztížení společenského uplatnění a na náhrady nákladů spojených s léčením a s pohřbem.

§ 36

(1) Zemřel-li zaměstnanec nebo oprávněný po vzniku nároku na dávku, přechází nárok na výplatu dávky, která nebyla vyplacena, postupně na manžela (manželku), děti a rodiče, jestliže žili s příjemcem v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

(2) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavci 1 nejsou předmětem dědictví; p
ředmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

§ 37

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit orgánu úrazového pojištění přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit orgánu úrazového pojištění přeplatek na dávce.

(2) Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.

(3) Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců 1 a 2 zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy orgán úrazového pojištění přeplatek na dávce zjistil, nejpozději však uplynutím 5 let ode dne výplaty této dávky. Lhůty uvedené ve větě první neplynou po dobu řízení o žalobě, po dobu výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z příjmu nebo z dávky.

(4) Povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu úrazového pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek.

(5) Povinnost uhradit přeplatek na dávce nevzniká, pokud výše přeplatku nedosahuje částky 100 Kč; tento přeplatek se odepíše k tíži orgánu úrazového pojištění.

(6) Tomu, kdo odpovídá za přeplatek, může orgán úrazového pojištění povolit placení přeplatku ve splátkách.

§ 38 Rehabilitace v úrazovém pojištění

(1) Zaměstnanci lze na jeho žádost poskytnout rehabilitaci v úrazovém pojištění, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 % a jeho společenské uplatnění vyžaduje a) obnovení nebo získání dovedností ke zmírnění ztráty nebo omezení soběstačnosti, nebo b) obnovení dosavadních nebo získání nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňujících jeho pracovní uplatnění, které bude zdravotně vhodné a kvalifikačně přiměřené.

(2) Rehabilitaci v úrazovém pojištění lze zaměstnanci poskytnout jen tehdy, pokud mu nenáleží rehabilitace podle zvláštních právních předpisů nebo pokud rehabilitace poskytnutá podle zvláštních právních předpisů nepostačuje k naplnění účelu uvedeného v odstavci 1.

(3) Rehabilitace v úrazovém pojištění se provádí ve specializovaných rehabilitačních zařízeních zařazených do seznamu stanoveného prováděcím právním předpisem. Okresní správa sociálního zabezpečení určí zaměstnanci, ve kterém rehabilitačním zařízení bude rehabilitace v úrazovém pojištění prováděna.

(4) Poskytnutá rehabilitace v úrazovém pojištění se hradí z prostředků úrazového pojištění.

ČÁST TŘETÍ Pojistné

§ 39 Výše a placení pojistného

(1) Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu15) v rozhodném období (dále jen „vyměřovací základ“). Přitom za vyměřovací základ se u zaměstnance účastného nemocenského pojištění považuje vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení auzaměstnance, jehož zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění, vyměřovací základ podle odstavce 2. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Za vyměřovací základ zaměstnance vykonávajícího zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zaměstnance konajícího práce na základě dohody o provedení práce se považuje zúčtovaná mzda nebo odměna.

(3) Pojistné platí zaměstnavatel.

(4) Pojistné je příjmem státního rozpočtu.

§ 40 Rozhodné období

Rozhodné období v úrazovém pojištění je shodné s rozhodným obdobím pro stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle zvláštního právního předpisu15).

§ 41 Sazba pojistného

(1) Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Zaměstnavatel použije sazbu pojistného podle jím vykonávané převažující činnosti určené podle členění ekonomických činností stanoveného v Odvětvové klasifikaci ekonomických činností vydané Českým statistickým úřadem16); jde-li o zaměstnávání agenturou práce podle zákona o zaměstnanosti, je pro stanovení sazby pojistného agentury práce rozhodující převažující druh práce jejích zaměstnanců.

(3) Změní-li se u zaměstnavatele podmínky pro stanovení sazby pojistného podle odstavce 2, změní se sazba pojistného od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k této změně.

(4) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 42 Odvod pojistného

(1) Pojistné se platí za kalendářní měsíc a je splatné v den, kdy je u zaměstnavatele splatné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

(2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 předloží zaměstnavatel příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o výši vyměřovacích základů zaměstnanců a o výši pojistného, které je povinen platit. Dojde-li u zaměstnavatele ke změně převažující činnosti, kterou vykonává, sdělí ve stejné lhůtě příslušné okresní správě sociálního zabezpečení i tuto skutečnost. (3) Pro placení pojistného se použijí obdobně zvláštní právní předpisy o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Pojistné se platí spolu s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti.

§ 43 Zvýšení pojistného a sleva z pojistného

(1) Pokud úrazová zátěž zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce byla vyšší než trojnásobek průměrné úrazové zátěže, zvýší se pojistné podle odstavce 7.

(2) Pokud úrazová zátěž zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce byla nižší než polovina průměrné úrazové zátěže, sníží se pojistné o slevu podle odstavce 8.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení stanoví vždy po skončení kalendářního roku průměrnou úrazovou zátěž pro jednotlivé skupiny ekonomických činností stanovené v Odvětvové klasifikaci ekonomických činností vydané Českým statistickým úřadem16), pro které jsou stanoveny sazby pojistného (dále jen „skupina“).

(4) Průměrná úrazová zátěž se stanoví jako poměr součtu všech dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce v souvislosti s poškozením zdraví zaměstnanců zaměstnavatelů zařazených do stejné skupiny a objemu pojistného všech zaměstnavatelů zařazených do této skupiny v předchozím kalendářním roce.

(5) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanoví vždy do 30. června následujícího kalendářního roku úrazovou zátěž pro každého zaměstnavatele jako poměr součtu dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce v souvislosti s poškozením zdraví zaměstnanců zaměstnavatele za poškození zdraví vzniklá v předchozím kalendář
ním roce a dávek vyplacených v souvislosti s poškozením zdraví zaměstnanců zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce za poškození zdraví vzniklá v kalendářním roce, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se úrazová zátěž stanoví, k objemu pojistného zaměstnavatele v kalendářním roce, za který se úrazová zátěž stanoví. Vyplácené dávky se započítávají pro účely stanovení úrazové zátěže tomu zaměstnavateli, u kterého vzniklo poškození zdraví.

(6) Do úrazové zátěže se nezapočítávají dávky vyplacené v souvislosti s poškozením zdraví a) nemocí z povolání, b) kterému nemohl zaměstnavatel při splnění všech svých povinností zabránit.

(7) Výše zvýšení pojistného se rovná rozdílu mezi výší úrazové zátěže zaměstnavatele a výší trojnásobku průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel zařazen, nejvíce však 30 % pojistného zaměstnavatele za předchozí kalendářní rok.

(8) Výše slevy z pojistného činí a) 5 %, pokud úrazová zátěž zaměstnavatele je vyšší než jedna desetina a nižší než jedna polovina průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel zařazen, b) 10 %, pokud úrazová zátěž zaměstnavatele činí nejvýše jednu desetinu průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel zařazen.

(9) Průměrná úrazová zátěž, úrazová zátěž a zvýšení pojistného a slevy z pojistného se vyjadřují v procentech.

(10) O zvýšení pojistného nebo o slevu z pojistného se zvýší nebo sníží pojistné zaměstnavatele za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém Česká správa sociálního zabezpečení stanovila výši průměrné úrazové zátěže.

§ 44 Přirážka k pojistnému

(1) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může na základě písemného podnětu orgánů inspekce práce, orgánů ochrany veřejného zdraví nebo odborových orgánů uložit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u kterého tyto orgány při výkonu své kontrolní pravomoci nad stavem ochrany zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů17) zjistily opakovaně závažné porušení povinností uložených zaměstnavateli právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) Výše přirážky k pojistnému podle odstavce 1 činí až 10 % pojistného splatného od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodla o uložení přirážky k pojistnému.

(3) Přirážku k pojistnému podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí o uložení přirážky k pojistnému, a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny.

§ 45 Společné ustanovení

Pro penále, přeplatek na pojistném, povolení placení dlužného pojistného ve splátkách, úhradu dlužného pojistného, pravděpodobnou výši pojistného, uschovávání účetních záznamů, vydávání potvrzení o stavu závazků zaměstnavatele, splatnost zvýšení pojistného, přirážky k pojistnému, způsob jejich placení, jejich vymáhání, promlčení pojistného, vracení přeplatků a odpisy dlužného pojistného a penále se použijí zvláštní právní předpisy o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

ČÁST ČTVRTÁ Organizace a provádění úrazového pojištění

§ 46 Ministerstvo

(1) Ministerstvo a) řídí a kontroluje výkon státní správy v úrazovém pojištění, b) řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení, c) zřizuje posudkové komise, d) projednává správní delikty uvedené v § 59 odst. 4, e) vybírá a vymáhá pokuty za správní delikty, o kterých rozhodlo, f) zřizuje Radu úrazového pojištění podle tohoto zákona, stanoví její statut a jmenuje její členy.

(2) Ministerstvo prostřednictvím svých posudkových komisí posuzuje míru poškození zdraví zaměstnance pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech úrazového vyrovnání a úrazové renty. Postup při vydávání posudků upravuje zvláštní právní předpis18).

(3) Ministerstvo je oprávněno dát podnět ke kontrolní lékařské prohlídce zaměstnance za podmínek uvedených v § 55 odst. 2 písm. b).

§ 47 Česká správa sociálního zabezpečení

(1) Česká správa sociálního zabezpečení a) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti úrazového pojištění, b) rozhoduje o: 1. přiznání, odnětí, zastavení výplaty a o změně výše dávek uvedených v § 17 odst. 1 písm. b), c), h) a i), 2. vrácení přeplatku na dávkách, o kterých rozhodla, 3. regresních náhradách v případě dávek, o kterých rozhodla, 4. námitkách proti rozhodnutí podle § 73 odst. 2, 5. odvoláních ve věcech úrazového pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, c) vyplácí dávky, o kterých rozhodla, d) vede registr zaměstnanců a registr zaměstnavatelů jako součást registru pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění, e) vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách, o kterých rozhodla; přitom je oprávněna provádět správní exekuci ve věcech úrazového pojištění, f) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech úrazového pojištění, g) provádí analýzu příčin a okolností vzniku pracovních úrazů, h) poskytuje zaměstnavatelům, zaměstnancům a oprávněným odbornou pomoc ve věcech úrazového pojištění, i) stanoví výši průměrné úrazové zátěže v jednotlivých kategoriích činností, tvořících předmět podnikání zaměstnavatele, a tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, j) vede evidenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, která obsahuje údaje potřebné pro zjištění nákladů na dávky, pro analýzu nákladů na dávky a pro analýzu příčin a okolností vzniku pracovních úrazů, k) stanoví vzory a zajišťuje vydávání formulářů předepsaných podle tohoto zákona a jejich uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, včetně elektronické adresy své podatelny, l) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti úrazového pojištění, m) vypracovává přehled vývoje úrazového pojištění podle tohoto zákona, n) projednává správní delikty uvedené v § 58 odst. 2 písm. h) a v § 59 odst. 1 písm. h), o) vybírá a vymáhá pokuty za správní delikty, o kterých rozhodla. (2) Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje prostřednictvím svého lékaře poškození zdraví zaměstnance pro účely odvolacího řízení správního, pokud v prvním stupni o dávce rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení spolupracuje s Radou úrazového pojištění v rozsahu stanoveném v § 53.

§ 48 Okresní správa sociálního zabezpečení

(1) Okresní správa sociálního zabezpečení a) rozhoduje v prvním stupni o: 1. přiznání, odnětí, zastavení výplaty a o změně výše dávek, o kterých nerozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, 2. vrácení přeplatku na dávkách, o kterých rozhodla, 3. regresních náhradách v případě dávek, o kterých rozhodla, 4. vzniku, trvání a zániku úrazového pojištění, vznikl-li spor o účast na úrazovém pojištění, 5. pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále, b) vybírá pojistné podle tohoto zákona, c) vyplácí dávky, o kterých rozhodla, d) vymáhá nepr

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče