ZÁKON Č. 40/2004 SB II

15. března 2004, 00:00 - admin
15. března 2004, 00:00

II. část § 69 O každé veřejné zakázce, na kterou byla uzavřena smlouva, je zadavatel povinen vypracovat písemnou zprávu. U zrušených zadávacích řízení tedy ne. Jedná se o jakýsi sumarizační elaborát, který ve většině svého obsahu bude opakovat údaje obsažené v jiných zákonem požadovaných zápisech.

pokračování

§ 69 O každé veřejné zakázce, na kterou byla uzavřena smlouva, je zadavatel povinen vypracovat písemnou zprávu. U zrušených zadávacích řízení tedy ne. Jedná se o jakýsi sumarizační elaborát, který ve většině svého obsahu bude opakovat údaje obsažené v jiných zákonem požadovaných zápisech. Zde však budou ujednoceny a připraveny k poskytnutí, na jejich žádost, Evropské komisi nebo orgánu dohledu.

§§ 72-75 Ustanovení o výběrovém řízení na projekt je transpozicí směrnic ES a týká se zejména veřejných soutěží v oblasti architektury a urbanizmu a fakticky uzákoňuje principy architektonické soutěže, které v dosavadní zákonné úpravě obsaženy nebyly, ale v této oblasti zadávání veřejných zakázek byly přesto často uplatňovány.

§ 76 Seznam kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek zjednodušuje individuální prokazování splnění základních kvalifikačních kritérií potenciálních uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku. Uchazeči nebo zájemci však mohou prokázat splnění kvalifikace dle § 30 odst. 2 písm. a), c) a d) výpisem z tohoto seznamu, který nebude starší 90 dnů.

§ 78 Pokud dodavatel prokáže splnění kvalifikace potřebnými doklady, ministerstvo jej na jeho žádost zapíše do seznamu. Zde zůstává určitá nejasnost ve vztahu k požadavku na prokázání kvalifikace dle § 30 odst 2 písm b), jejichž vymezení zůstává na zadavateli, a to ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti zadávané zakázky. Dodavatel do seznamu tedy uvede údaje odpovídající jeho realitě. Vzhledem k tomu, že tyto požadavky kvalifikace však nejsou pro konkrétní zakázky obsahem výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, je možno tento požadavek vnímat jako naplňování informačního systému veřejné zprávy, jehož údaje jsou dostupné dálkovým přístupem a může tedy orientačně posloužit i zadavatelům veřejných zakázek.

§ 84 Údaje a informace vztahující se na zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen uveřejnit na centrálním místě. Toto místo v současné době představuje tzv. centrální adresa. Současně má zadavatel povinnost uveřejňovat nadlimitní veřejné zakázky, v souladu se směrnicemi ES, v Úředním věstníku Evropských společenství.

§ 85 Stanovené informace o veřejné zakázce v případě jednacího řízení bez uveřejnění je povinen zadavatel předávat ministerstvu formou informačního listu veřejné zakázky.

§ 87 Zvýhodnění zadavatelů zaměstnávajících více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností se vztahuje pouze na podlimitní zakázky na dodávky nebo na služby a principiálně zůstává na stejné úrovni jako doposud.

§ 88 V případě nadlimitních veřejných zakázek může námitky podat kterýkoliv dodavatel, tedy kterýkoliv subjekt, který třeba ani nepodal přihlášku k účasti nebo nabídku. Toto výrazné rozšíření okruhu možných stěžovatelů vyvolává velké obavy zadavatelů z neprůchodnosti nadlimitních zadávacích řízení. I když jsou nastaveny vyšší limity pro správní poplatky v případě podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele (30 000 Kč) a nově zřízen institut kauce (1 % nabídkové ceny, nejvýše však 1 000 000 Kč), zůstává zde při nevyhovění námitkám období 60 dnů nemožnosti uzavřít smlouvu. Nová právní úprava v této souvislosti nijak neřeší případnou možnost uzavřít smlouvu při zpětném vzetí námitky na základě informací ze sdělení zadavatele o nevyhovění této námitce, případně při nepodání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k orgánu dohledu. Tím se výrazně zpomaluje právě postup při podání námitky, i když by zadavatel teoreticky mohl v některých případech uzavřít smlouvu po 35 dnech po obdržení oznámení zadavatele uchazečem.

§ 89 Nově se do tohoto zákona dostává také ustanovení o odškodnění uchazečů poškozených nezákonným postupem zadavatelů. Zvláštní ustanovení o náhradě škody obsažená v návrhu zákona stanoví právní základ pro žaloby o náhradu škody před obecnými soudy.

§ 92 Zákonodárce nově ruší možnost osobního doručení písemností a převzetí proti podpisu a ponechává zadavateli pouze cestu prostřednictvím držitele poštovní licence, a to jako doporučenou zásilku s doručenkou. Předpokládaným urychlením vzájemného styku mezi uchazečem a zadavatelem je úprava doručení písemnosti, kterým je buď okamžik jejího převzetí, odmítnutí nebo marné uplynutí doby uložení písemnosti, ta je stanovena na 10 dnů, v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence. Toto ustanovení zamezí záměrnému odmítání převzetí zásilek některými uchazeči, kteří při svém tušeném neúspěchu při zadávání veřejné zakázky nepřebírali doporučené zásilky a tím blokovali další průběh zadávání veřejné zakázky.

§ 95 V souladu se Směrnicí rady 92/13/EHS se proto navrhuje zavést institut „Smírčího řízení“, který zakládá možnost požádat o neformální řešení sporů smírčím řízením u Evropské komise, jestliže jde o zakázky zadávané zadavateli působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

§ 96 Stěžovatelem se rozumí kterákoliv osoba, která má zájem na udělení veřejné zakázky a domnívá se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen zákon, v jehož důsledku byl nebo mohl být poškozen. Tyto skutečnosti musí stěžovatel v návrhu doložit. K podání návrhu na přezkum tak bude legitimována každá fyzická nebo právnická osoba ve smyslu právním, jež prokáže, že má zájem na získání zakázky. Vždy však stěžovatel musí před podáním návrhu využít neformálního způsobu vyřízení namítaných skutečností přímo u zadavatele. Podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je, ve smyslu znění § 88 odst. 1 zákona, podání námitek zadavateli.

k § 98 Nově je zřízen institut kauce v rámci podávání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu. Výše je stanovena na 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejvýše však 1 000 000 Kč. S ohledem na možnost podat námitky u nadli mitních veřejných zakázek kterýmkoliv dodavatelem, tedy subjektem, který nabídku ani nemusel podat, bude otázkou, pravděpodobně orgánu dohledu, určení principů stanovení základní částky, ze které bude výše kauce vypočítána.

§ 101 V oblasti rozhodování orgánu dohledu v rámci přezkumného řízení o úkonech zadavatele je rozšířena jeho pravomoc i do oblasti po uzavření smlouvy, a to pokud orgán dohledu shledá, že zadavatel podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek porušením zákona. V takovém případě může vyslovit zákaz plnění této smlouvy.

§ 102 V rámci sankčních ustanovení byly výrazně zvýšeny možné limity udělovaných pokut, kde je pro zadavatele vymezena oblast správních deliktů celkem 5 okruhy sankcionovatelných činností. Pro 2 z nich je nastavena hranice až do 10 000 000 Kč a pro 3 další je stanovena pokuta do výše 5 % ceny zakázky. Obdobně je uvedena pokuta za správní delikt ze strany dodavatelů, zájemců a uchazečů, která je rovněž až do výše 10 000 000 Kč s možností zvýšit tuto sazbu na dvojnásobek, pokud se deliktu dopustí opakovaně v průběhu 5 let.

§ 104 V zájmu rychlosti a hospodárnosti správního řízení a tedy iefektivnosti zadávacího procesu osobám, které nesplní ve stanovených lhůtách orgánu dohledu podklady potřebné pro vydání rozhodnutí, je možné na základě správního rozhodnutí uložit pokutu do v
ýše 100 000 Kč. Obdobná úprava je i v případě, jestliže se vyzvané osoby nedostaví k ústnímu jednání nebo jinak ztěžují postup řízení.

§ 109 Přechodná opatření umožňují dokončit postupy zahájené před účinností nového zákona podle dosavadních předpisů. Tento způsob přechodu na novou úpravu byl aplikován již předchozími novelami současného zákona.

§ 112 Obecně je stanoven den nabytí účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce následujícího po jeho vyhlášení. S ohledem na to, že zákon č. 40/2004 Sb. byl zveřejněn v částce 12 Sbírky zákonů, která byla rozeslána 5. 2. 2004, nabývá tento zákon účinnosti 1. 5. 2004.

Právní úprava zadávání veřejných zakázek s sebou nese řadu postupů, které jsou zcela novými v nyní již zaběhlé praxi zadavatelů veřejných zakázek, ale i zájemců a uchazečů o ně. Je to zejména oblast hodnocení kvalifikace dodavatelů, u které jsme doposud byli zvyklí pouze na posouzení, zda splněna je, nebo ne a hodnocení, zda ji někdo splňuje lépe a jiný hůře, již nebylo nutno absolvovat. Možná proto se setkáváme s velkými obavami zadavatelů veřejných zakázek právě z výsledků hodnocení způsobilosti dodavatelů v případech, kdy kvalifikace bude splněna. Jsou samozřejmé i obavy dodavatelů z oblasti „menších“ firem, kteří se obávají toho, že v budoucnu „nedosáhnou“ na veřejné zakázky vůbec, protože budou „převálcováni“ již v prvním kole firmami „velkými“ a nebude jim vůbec dána šance podat nabídku na plnění veřejné zakázky. Osobně věřím tomu, že novou legislativní úpravou zadávání veřejných zakázek nedojde k převratné změně v poměru úspěšnosti získávání veřejných zakázek podnikatelskými subjekty v odlišných velikostních sférách. I zadavatelé se jistě velmi rychle zorientují v principech stanovování kritérií hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců, a to ve vztahu k předmětné veřejné zakázce. S nadějemi očekávané „jednací řízení“ sice v konečné podobě zákona zůstává v pozici výjimečných postupů s možností uplatnění pouze v zákonem vymezených případech, přesto však dává šanci docílit vzájemným jednáním mezi zadavatelem a uchazečem optimální polohy možností obou smluvních stran. Faktem však zůstává, že při stále zmiňované požadované transparentnosti a nediskriminaci při zadávání veřejných zakázek, právě tato oblast v jednacích řízeních zůstává zcela zatemněna. Jak mají zadavatelé s uchazeči jednat? Se všemi najednou, anebo s každým zvlášť? Má být o jednání veden zápis, nebo nemusí? Má být s každým z uchazečů jednáno o stejné otázce? Jak bude zaručena objektivita, když u těchto způsobů zadávání není určena povinnost jednání komisionálního? Věřím, že některé z těchto otázek bude řešit buďto prováděcí právní předpis, nebo podá pomocnou ruku zadavatelům v rámci svých názorů orgán dohledu, případně ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel tohoto zákona.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče