Zákaz švarcsystému: Zatím jen kosmetická změna

23. října 2006, 00:00 - PETR KUČERA
23. října 2006, 00:00

NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE - Ze zákona o zaměstnanosti zmizí kritizovaný zákaz švarcsystému. Podnikatelé se přesto nemohou radovat: Zákaz se totiž nově stane přímo součástí zákoníku práce. Dalším důkazem, že nový zákoník práce nepřináší původně slibované uvolnění pracovněprávních vztahů, je zákaz takzvaného švarcsystému.

Dalším důkazem, že nový zákoník práce nepřináší původně slibované uvolnění pracovněprávních vztahů, je zákaz takzvaného švarcsystému. Sociální demokraté společně s komunisty sice letos na jaře schválili, že kritizovaný paragraf 13 ze zákona o zaměstnanosti od 1. ledna 2007 vypadne - ale jen proto, aby se téměř shodný zákaz stal součástí nového zákoníku práce.

Z formálněprávního pohledu přinese přesun důležitého zákazu přímo do zákoníku určitou změnu k lepšímu, umístění v základním kodexu je logičtější a koncepčnější. Z praktického pohledu se ale pro podnikatele vůbec nic nezmění.

A to ani v případě, že dojde k odložení účinnosti nového zákoníku práce o jeden rok. V tom případě by totiž došlo i k odložení přesunu tohoto zákazu, takže by i nadále zůstal součástí zákona o zaměstnanosti.

CO JE TO ZÁVISLÁ PRÁCE

I nadále platí, že takzvanou závislou práci lze vykonávat jedině v pracovněprávním vztahu, tedy v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Výslovnou definici závislé práce najdeme přímo v novém zákoníku práce: Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Za závislou práci se považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti.

O tom, co může a co už by nemělo být považováno za takzvaný „zastřený pracovní poměr“, jsme v Profitu popsali již mnoho stran. Zatím naposledy jsme o možném řešení psali v poradně v čísle 37/2006. Přesto jednoznačná a zaručená definice neexistuje - a ani existovat nemůže, protože v praxi bývají hranice mezi zakázaným švarcsystémem a legálním outsourcingem velice těsné.

ŠKROMACHŮV PASKVIL SE NELÍBIL ANI SOUDU

O zákazu švarcsystému se začalo více mluvit po 1. říjnu 2004, kdy nový zákon o zaměstnanosti výrazně zvýšil sankce za jeho porušení. Podle tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD), který novinku prosadil, bylo cílem zajistit práva zaměstnanců. Při spolupráci se „živnostníky“ totiž mají firmy daleko méně povinností týkajících se zajištění bezpečnosti práce, nemusí jim proplácet dovolenou nebo nemocenskou, nevztahují se na ně ochranářská omezení při výpovědi a podobně. Vládě také vadilo, že firmy nemusí při použití švarcsystému platit za své zaměstnance daně ani zdravotní a sociální pojištění.

Sněmovna však před více než dvěma lety schválila zákaz v tak neurčitém a nejasném znění, že ministerstvo muselo vzápětí vydat „závazný výklad“. Brzy nato poslanci přijali i zpřesňující novelu. Do zmatku kolem švarcsystému následně vstoupil také Nejvyšší správní soud. Ten dvakrát po sobě rozhodl, že firmy byly za spolupráci se živnostníky potrestány neoprávněně. Podle soudu totiž nelze nikoho nutit, aby se nechal zaměstnat (o případech firem ZX Trading a KS Katalog Servis jsme podrobně informovali v Profitu č. 26/2005).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale ani rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nepřesvědčilo. Škromachovi úředníci totiž reagovali zhruba takto: Týká se to pouze finančních úřadů, které si švarcsystém posuzují podle svých měřítek. O přístupu úřadů práce, patřících do kompetence Škromachova ministerstva, totiž soud nerozhodoval.

Úředníci tak mimoděk připomněli, že existují přinejmenším dva možné výklady zákazu: Jedním se podle zákona o daních z příjilustrace: mů řídí finanční úřady, jiným pak podle zákona o zaměstnanosti úřady práce. Ani v jedné právní normě přitom nebyl švarcsystém nebo zastřený pracovněprávní vztah přesně definován.

RADĚJI ZRUŠIT NEŽ ZTRÁCET ČAS

Podle bývalého poslance ODS Vladimíra Doležala nebyli sociální demokraté ohledně švarcsystému schopni přijmout řešení, které by bylo jednoduché a v němž by se mohli orientovat všichni zúčastnění. „Život je natolik složitý, že se nedá vtěsnat do paragrafů. Podnikatelé navíc vždycky najdou možnost, jak zákon obcházet. Sofistikovanější metody obcházení a drakoničtější formy postihu jim přinášejí pouze vyšší náklady a větší rizika - tak raději nezaměstnají nikoho. Podnikatelé se vždycky budou chovat tržně, jinak by neuspěli v konkurenci. Pokud chce ČSSD zabránit obcházení zákona, měla by se snažit nejenom zrušit zákaz, ale především zlevnit cenu práce,“ vysvětluje Doležal.

„Rozhodnutí, zda se daná činnost ještě může provádět na živnostenský list, nebo již jen v rámci zaměstnaneckého poměru, je jen a pouze na subjektivním rozhodnutí úředníka,“ upozorňuje nynější ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. „Úřady při přezkoumávání, které najímání pracovníků je ještě povolené a které ne, mrhají časem,“ dodává.

Dřívější stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová varovala, že možnost rozdílného přístupu úředníků při kontrole firem vytváří korupční prostředí.

Právě zrušení zákazu bylo jedním z taháků podnikatelského programu ODS před letošními volbami. Jenže na zásadní změnu již schváleného zákoníku práce nakonec strana - ani v rámci původně zvažované trojkoalice - nemá ve sněmovně potřebnou většinu. Prakticky žádný dopad by nemělo ani odložení účinnosti nového zákoníku práce o jeden rok.

Proti zákazu švarcsystému je i předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. „Vláda hledá, jak vstupovat do různých smluv a ujednání, aniž by řešila podstatu věci. Když už jsme v koncích, opišme to tak, jak to funguje v USA. Tam i ta uklízečka pracuje na sebe a funguje to desetiletí, „ říká.

**OSUD „OTCE ŠVARCSYSTÉMU“

Švarcsystém získal své jméno podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Za neodvádění daní a pojištění za své zaměstnance si odseděl devět měsíců ve vězení. O tom, co dělá po návratu z vězení, jsme přinesli podrobnou reportáž v Profitu č. 18/2006.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče