Zájem o studentská víza mezi cizinci roste

24. května 2011, 06:37 - Zina Plchová
24. května 2011, 06:37

Po nástupu hospodářské krize a zpřísnění podmínek pro cizince ze zemí mimo EU, kteří chtějí do Česka přicestovat za prací, se zvýšil počet těch, kteří u nás žádají o dlouhodobé vízum nebo vízum za účelem studia.

Foto: Profimedia.cz

Podle Tomáše Haišmana, ředitele Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, policejní složky zaznamenaly v některých případech pokus o zneužití.

Ze kterých zemí nejčastěji pocházejí lidé, kteří si takto neregulérně v Česku zajišťují pobyt?

V minulosti jsme zaznamenali případy falešných studentů například z Vietnamu, Ukrajiny či Ruské federace, případně Nigérie.

Podle zjištění Profitu mohou cizinci u nás s českým titulem pracovat bez povolení k zaměstnání. Jaké výhody to pro ně má?

Základní výhodou je, že nemusejí podstupovat takzvaný test trhu práce. Tedy že v praxi nemusejí čekat, zda by dané pracovní místo nemohlo být obsazeno uchazeči o zaměstnání z České republiky, případně Evropské Unie, kteří mají přednost.

Může titul získaný u nás zjednodušit přístup cizinců i do dalších zemí EU?

Systémy jiných členských států mohou v rámci svých národních migračních pobytových statusů mít specifické výhody pro vysokoškolsky vzdělané cizince, nicméně ve většině případů jde o obecnou výhodu vysokoškolského studia bez ohledu na zemi původu. Nelze ale opominout, že mezi zeměmi EU jsou vysokoškolské tituly vzájemně uznávány a absolvent vysoké školy v ČR tak v některých zemích nemusí komplikovaně žádat o nostrifikaci svého diplomu.

Jsou i další nové způsoby, které cizinci pro vstup do České republiky používají?

Nadále existuje v Česku fenomén takzvaných „overstayers“, tedy osob, které přicestují legálně do ČR, a tím pádem i do Schengenu buď na krátká, nebo dlouhodobá víza a následně setrvají na území ČR/Schengenu nelegálně. Několik let také pozorujeme fenomén zneužívání sloučení rodiny. Jde například o fingované sňatky s cizinci nebo fingované uznání otcovství. Řada odhalených případů ale svědčí o tom, že se ministerstvu vnitra daří tyto nelegální cesty potírat. Třeba tím, že důsledně prověřujeme všechny okolnosti. Přínosem je i posílená spolupráce mezi jednotlivými aktéry v rámci státní správy a kontrolní činností.

Tomáš Haišman (59)

Na Karlově univerzitě vystudoval obory etnologie a archeologie. V letech 1977 až 1989 byl výzkumným pracovníkem Etnografického ústavu v Praze, specializoval se na etnické procesy v Československu. V letech 1990 až 1992 se stal postupně poradcem místopředsedy federální vlády pro otázky národnostních menšin, byl spoluautorem koncepce politiky státu k národnostním minoritám a vedoucím oddělení lidských práv a humanitárních otázek Úřadu vlády ČSFR. Od roku 1993 působí na ministerstvu vnitra jako ředitel Odboru pro uprchlíky, následně Odboru azylové a migrační politiky. Dá se říct, o jak velkém počtu lidí v takovém případě mluvíme? V tomto smyslu žádné oficiální statistiky neexistují. O určitém rozsahu tohoto fenoménu však může svědčit počet zamítnutých žádostí o dlouhodobá víza, který se v posledních letech pohybuje okolo 35 procent, kdy v mnoha případech byly zjištěny snahy o zneužití daného účelu pobytu. V roce 2008 a 2009 často řešili cizinci končící víza tím, že si požádali o živnostenský list a stali se z nich podnikatelé. Je i tento nástroj stále oblíbený? Tento přechod byl masově zaznamenán v roce 2009 v souvislosti s nástupem hospodářské krize. Tehdy úřady cizincům přestaly prodlužovat pracovní povolení. Byla to i reakce na kroky zaměstnavatelů, kteří přímo ztratili zájem o pracovní sílu ze zahraničí. Potvrzují to i statistky. Třeba v roce 2008 zde podnikalo jen asi 14 procent cizinců. O dva roky později už tu žilo podle statistik 18 procent podnikajících cizinců. V absolutních číslech jde o nárůst z 36 tisíc na 42 tisíc podnikatelů. Zajímavým statistickým úkazem je pak poměr počtu živnostníků z řad občanů EU a živnostníků z řad cizinců z třetích zemí, kde je jasně vidět absolutní preference živnostenského podnikání mezi cizinci z třetích zemí. V roce 2009 také vláda nabídla cizincům bez práce bezplatný návrat domů a poskytla jim letenku i peníze. Jak tento krok s odstupem času hodnotíte? Myslím, že projekt dobrovolných návratů byl velmi úspěšný. Kvóta daná finančními možnostmi byla plně vyčerpaná. V součtu tímto projektem prošlo přes 2 000 osob, kterým vláda ČR umožnila řešit svou tíživou situaci a pomoci jim tak, aby zbytečně nepropadli do ilegality. Chystá Česko nějaké změny v legislativě týkající se podmínek pro cizince?**

Vláda nyní schválila takzvaný „Nový systém ekonomické migrace“, který tvoří základ pro novou právní úpravu pobytu cizinců. Nově budou jasně stanoveny podmínky pro získání několika typů pracovního pobytu. Například pro vysoce kvalifikované zaměstnance, držitele modré karty, nebo vnitropodnikové převádění zaměstnanců. Vyjasní se také podmínky pro cizince, kteří chtějí přijet do Česka podnikat. Ještě před vstupem na české území budou muset prokazovat určitou míru přínosu. Ať už by šlo o finanční přínos ve formě závazku investování určité částky nebo nefinanční přínos, jako je převedení know-how či specializovaného podnikání.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče