Zájem o práva stále roste

28. května 2009, 11:52 - Michal Kučera
28. května 2009, 11:52

V Česku byla otevřena nová právnická soukromá vysoká škola

V České republice vznikla další soukromá vysoká škola. Tato ovšem bude jako první poskytovat kompletní vzdělání v oboru právo. Pod názvem UNINOVA ji ve spolupráci s českými kolegy založila Bratislavská vysoká škola práva, což je soukromá slovenská instituce, která v hlavním městě východních sousedů funguje pět let. Na nové škole bude možné získat úplnou řadu titulů. Na tříleté bakalářské studium totiž navazuje dvouleté magisterské, které lze zakončit vykonáním státní rigorózní zkoušky a získat tak titul doktor práv. Škola bude udělovat také vědecký titul Ph.D., který se bude udělovat po tříletém prezenčním, popřípadě pětiletém externím studiu.
UNINOVA bude vyučovat v Praze a v Brně a vzhledem k tomu, že má akreditaci slovenského ministerstva školství, tak bude v Česku vykonávat studijní program zahraniční vysoké školy. „Půjde o standardní a úplné právnické vzdělání,“ uvedl ředitel nové školy a současně profesor římského práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Michal Skřejpek. O akreditaci v České republice škola podle jeho slov žádat nebude. Slovenské tituly jsou totiž díky mezivládní dohodě považovány za plně kompatibilní a rovnocenné s těmi českými. Opravňují tak po vykonání příslušných odborných zkoušek k vykonávání profesí, které vyžadují právnické vzdělání, jako jsou advokáti, notáři či soudci. Právě to byl v minulosti problém, který řešila mimo jiné Česká advokátní komora. Absolventi soukromých právnických vysokých škol, které nemají akreditaci v oblasti českého práva, totiž nemohou být připuštěni k advokátním zkouškám proto, že nemají odpovídající vzdělání. Tak tomu bylo například v případě Zakarpatské státní univerzity, jejíž program se realizoval v Praze. S touto školou se vedení advokátní komory léta nemohlo shodnout na tom, zda jde o plnohodnotné vzdělání v oblasti českého práva. Tento spor by v případě školy UNINOVA neměl nastat, protože slovenské tituly české úřady akceptují. „V legislativním procesu leží novela zákona o advokacii, která podmínky vzdělání budoucích advokátních koncipientů zpřesňuje. Pokud by dotyčný uchazeč studoval vysokou školu v zahraničí a bylo by mu takové vzdělání v ČR uznáno za rovnocenné, musí pro zápis do seznamu odpovídat též obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v ČR,“ uvedla k tomu mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková.

Důraz na jazyky „Na škole budou vedle českých vyučujících přednášet i slovenští a jiní zahraniční učitelé. Nadstandardní vztahy máme například s právnickou fakultou Vídeňské univerzity,“ uvedl rektor Bratislavské vysoké školy práva Ján Svák. Vybrané předměty se budou vyučovat v cizích jazycích, zejména v angličtině, kterou případně doplní němčina nebo francouzština. V magisterském stupni se například vzdělání v oblasti mezinárodního práva bude odehrávat celé v cizím jazyce. „Jazyky jsou pro právníka ve sjednocené Evropě nezbytností, pokud chce držet krok s dobou. Proto také budeme klást na tyto znalosti velký důraz,“ uvedl Svák.
Od toho se odvíjejí i požadavky, které bude škola na zájemce o studium klást při přijímacích zkouškách. Vedle testu z cizího jazyka to bude také test ze všeobecného přehledu a předpokladů logického myšlení, podobně, jako to činí i právnické fakulty veřejných vysokých škol. Očekávaný počet přijatých studentů je kolem stovky, všichni z nich budou za své vzdělání platit. Budoucí bakaláři a magistři zaplatí škole padesát osm tisíc korun ročně. Nehraje přitom roli, zda studují prezenčně nebo externě. Rigorózní zkouška stojí čtrnáct tisíc, za rok doktorandského programu zájemce zaplatí dvacet tři tisíc korun. „Rozpočet je zatím provizorní a provozní náklady jsou zatím plně hrazeny z prostředků Bratislavské vysoké školy práva,“ uvedl Skřejpek.
Podle dřívějšího vyjádření děkana Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha pro týdeník EURO je soukromých škol, které se zabývají výukou práva, v Česku více než čtyřicet. Jen velmi malá část z nich je ale čistě právnická. Převládají spíše kombinace s ekonomií, podnikáním a jinými obory. Podle představitelů právnických fakult státních univerzit tak pro ně tyto školy nejsou přímou konkurencí. To je zřejmé i z počtu studentů. Z více než čtrnácti tisíc osob, které v Česku studují práva, navštěvují soukromé školy méně než tři tisíce z nich.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka…
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Kvíz na pátek: Poznáte značku a model auta podle obrázku?
Technologie
Evolveo Ray 2 – moderní skříň s tvrzeným sklem za 1500 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Přenos čísla do 10 dnů a dva noví operátoři [podcast]
Při instalaci nových hlavních verzí Windows 10 se zkrátí doba, kdy zařízení nelze používat
Alza to s elektromobily myslí vážně. Přidává další modely, nabídne levnější vozy i dodávky
AdwCleaner 7.0 odhalí více breberek a skenuje rychleji
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít