Zájem o peníze z EU mnohonásobně převyšuje nabídku

03. května 2004, 00:00 - REGIONÁLNÍ REDAKTOŘI A ČTK
03. května 2004, 00:00

NEJVÍCE PROJEKTŮ V REGIONECH SMĚŘUJE DO ROZVOJE INFRASTRUKTURY Přestože v prvních letech po vstupu do Unie ekonomové ani krajští radní zlepšení situace neočekávají, v delším časovém horizontu by evropské peníze měly zajistit vyšší příliv zahraničních investic a růst ekonomické výkonnosti.

NEJVÍCE PROJEKTŮ V REGIONECH SMĚŘUJE DO ROZVOJE INFRASTRUKTURY

Přestože v prvních letech po vstupu do Unie ekonomové ani krajští radní zlepšení situace neočekávají, v delším časovém horizontu by evropské peníze měly zajistit vyšší příliv zahraničních investic a růst ekonomické výkonnosti.

Zástupci krajů věří, že úřady i podnikatelé mají připraveno dostatek projektů na využívání fondů EU. Nikdo ale zatím přesně neví, kolik peněz jednotlivým krajům připadne. Závisí to na kvalitě projektů i na schopnosti zajistit spolufinancování. Právě to poslední je podle dosavadních ohlasů z regionů největším problémem. Úředníci i podnikatelé věří, že se určité zpoždění v přípravě programů, způsobené podle nich hlavně administrativou v Praze a Bruselu, podaří dohnat. „Z regionů nebylo možno toto zpoždění ovlivnit,“ míní Pavla Koubová, ředitelka českobudějovické poradenské společnosti KP projekt. „Nemáme zatím z centra návody, jak připravovat projekty,“ kritizuje zpoždění také ústecký krajský hejtman Jiří Šulc. Jeho náměstek Pavel Tošovský soudí, že na ministerstvu pro místní rozvoj se v poslední době situace zlepšila po nástupu nové ředitelky pro strukturální fondy EU, která přišla z kraje Vysočina. „V ětšina rezortů u sektorových programů zaspala. V květnu očekáváme od ministerstva pro místní rozvoj pokyny pro podávání projektů. Zatím bohužel neznáme alokace finančních prostředků jednotlivých operačních programů pro kraje. Snažíme se informovat žadatele o dotace z evropských fondů. Pořádáme odborné semináře pro radnice a ve spolupráci s krajskou hospodářskou komorou pro podnikatelské subjekty. Ale z centra je velké zpoždění,“ dodal Tošovský.

UKOUSNOUT CO NEJVĚTŠÍ DÍL KOLÁČE Obrovský zájem o peníze z EU lze ilustrovat na příkladu Jihočeského kraje, který spolu s Plzeňským tvoří jednotku NUTS II-Jihozápad. „Celková výše požadavků na peníze ze strukturálních fondů se blíží k 50 miliardám korun,“ řekl hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. „Do Jihočeského kraje má přitom v letech 20042006 přijít v rámci Společného regionálního operačního programu něco přes 800 milionů korun,“ konkretizuje výši reálných finančních možností Andrea Nádravská z odboru regionálního rozvoje a evropské integrace Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Úspěch proto může čekat jen několik žadatelů. Žadatelé by unijní peníze chtěli využít hlavně na rekonstrukce a rozvoj dopravní infrastruktury, budování kanalizačních systémů, rozvoj lidských zdrojů, regeneraci bývalých vojenských a zemědělských objektů, na rozvoj sportovní vybavenosti, turistické infrastruktury i varovných a informačních systémů obyvatelstva. Podobné zaměření dominuje i programům v dalších krajích. Jednotlivé kraje pak samozřejmě mají také různá specifika - tou jihočeskou jsou hlavně projekty na regeneraci rybničních soustav. V zájmu každého regionu je, aby právě on získal co největší díl koláče z peněz určených pro ČR. Proto chce také Jihočeský kraj pomoci všem, kteří nemají takové zkušenosti, aby se svým projektem obstáli v celostátní konkurenci. Právě určitá konkurence mezi regiony je zároveň důvodem, proč zatím prakticky není možné získat konkrétnější podrobnosti o připravovaných projektech. „V stup do EU pomůže i většímu pochopení skutečnosti, že mnoho koncepčních záležitostí nekončí na státní hranici. Musí se řešit v součinnosti se sousedy a uvažuje se o nich v širších souvislostech EU,“ říká hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Mezi priority regionu patří mimo jiné dálniční a železniční spojení z P rahy do Lince či rekultivace a odstranění ekologické zátěže po hydro-metalurgickém zpracování uranových rud v regionu Blata. Společné priority, zejména zlepšení dopravního spojení, si se sousedním Bavorskem už vyjasnil také Plzeňský kraj. Ten může těžit z dobré polohy na spojnici západní a východní Evropy, kterou ještě umocnila již téměř dokončená dálnice D5. Region nyní doufá, že se s pomocí EU podaří opravit také silnice nižších tříd. „Získat unijní peníze bude těžší zejména pro malé obce, protože budou obtížně zvládat náročnou administrativu nutnou k obdržení dotací a hledat potřebné peníze na spolufinancování projektů,“ říká Marek Sýkora z regionální rozvojové agentury. Rozhodně se ale neobává, že by starostové nevěděli, na co mají od Unie peníze chtít. Drtivá většina žádostí obcí se podle něj týká investic do infrastruktury, do kanalizací, vodovodů, zavádění plynu a oprav silnic. Hodně se sází také na ekologické projekty. ZLÍNSKO ČEKÁ NA DÁLNICI „Díky fondům budeme moci realizovat napojení kraje na dálniční síť ČR, pomocí které chceme zároveň obnovit vazby na dynamicky se rozvíjející oblast Pováží na Slovensku,“ doufá náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš, který má na starosti investice. Podle předpokladů by v rozmezí let 2004 až 2006 měla podpora ze Společného regionálního operačního programu (SROP) pro Zlínský kraj činit zhruba 850 milionů korun, z toho na rozvoj dopravní infrastruktury, především výstavbu dálniční sítě, může kraj čerpat v prvních třech letech členství minimálně 210 milionů korun. „V neposlední řadě by mělo začlenění do EU mít pozitivní dopad i na turistický ruch v našem regionu,“ míní Lukáš. Některé projekty cíleně směřují na podporu méně rozvinutých regionů v rámci kraje, zejména u hranic se Slovenskem. Další peníze může kraj získat na rozvoj česko-slovenské příhraniční spolupráce, na kterou je z programu Interreg do roku 2006 vyčleněno devět milionů eur, tj. přibližně 290 milionů korun. O tuto částku se Zlínský kraj bude dělit s Moravskoslezským a Jihomoravským krajem. V loňském referendu hlasovala naprostá většina Zlínského kraje pro vstup do EU i přesto, že zdejší patrioti varovali mimo jiné před „zánikem“ tradičního valašského destilátu - slivovice. Ukázalo se ale, že lahodný mok z modrého ovoce si bude moci ive sjednocené Evropě nadále ponechat svůj název. V letech 1990 až 2003 poskytla EU Zlínskému kraji finanční pomoc v celkové výši zhruba 40 milionů eur. Nejvýznamnějším projektem byla „Čistá Bečva“, zajišťující likvidaci odpadních vod v 15 obcích okresu Vsetín. ROZDÍLY JSOU I V RÁMCI KRAJŮ

Příkladem velkých rozdílů různých regionů v rámci jednoho kraje je Olomoucký kraj, který společně se Zlínským tvoří jednotku NUTS II-Střední Morava. Odlehlé horské oblasti Šumperska a Jesenicka zůstávají dlouhodobě bez většího zájmu investorů, což se odráží i ve vysoké nezaměstnanosti. Hejtman Olomouckého kraje Jan Březina věří, že hlavní příčinou je špatná dopravní dostupnost těchto oblastí, kterou chce zlepšit právě díky penězům z EU. S pomocí EU by kraj dal snadněji do pořádku také zanedbanou síť silnic druhé a třetí třídy. Města a obce očekávají další dotace určené k modernizaci vodovodních a kanalizačních sítí a k podpoře turistiky.

DOTACE NAUČÍ EFEKTIVNOSTI

„V ýznam dotací nevidíme v celkovém finančním objemu, ale v tom, že se díky nim mohou krajská samospráva i jednotliví podnikatelé naučit zcela novému přístupu k hodnocení projektů a účinnosti vynaložených veřejných prostředků. Konečné přiznání dotace totiž závisí na skutečném dosažení proklamovaných cílů projektů,“ říká hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík „Zájmem našeho kraje je, aby získal co nejvíce těchto dotací. Proto Královéhradecký kraj již vloni vytvořil databázi projektů, které jsou předmětem hodnocení. Z nich byly i vytipovány konkrétní projekty, které bude podporovat,“ konstatuje Bradík. Mezi nimi figurují dopravní stavby včetně obchvatu Náchoda, značné množství projektů směřuje i do oblasti cestovního ruchu. Kraj také připravil například dva skupinové projekty na zkvalitnění vody ve středním toku Labe a v povodí Cidliny. Zatím nejvýznamnějším projektem financovaným z předvstupních programů je silnice Orlické Záhoří-Mostowice.

DOMLUVÍ SE SOUSEDÉ LÉPE?

Pocit velké příležitosti pro rozvoj regionu převládá i v sousedním Pardubickém kraji, který společně s Královéhradeckým a Libereckým tvoří jednotku NUTS II-Severovýchod. Po rekonstrukci hlavní železniční tratě z P rahy si další zlepšení dopravní dostupnosti slibuje hejtman Pardubického kraje Roman Línek od dokončení dálnice D11 a rychlostní silnice sHradcem Králové. Liberecký kraj díky vstupu do EU očekává další zvýšení spolupráce se sousedním Německem a P olskem. Izde je prioritou lepší dopravní spojení. Velmi odvážný je projekt Regiotram NISA, který v cílovém stavu počítá s propojením tramvajových tratí na území měst Liberce a Jablonce nad N isou se železničními tratěmi v základní ose Zittau-Liberec-Tanvald-Jelenia- -Gora. Od roku 1989 se však Polsko a ČR dosud nedohodlo ani na obnově pouze několikakilometrového úseku chybějící železniční trati z Harrachova do Sklarske Poreby. K rozvoji celoživotního vzdělávání a snížení nezaměstnanosti chce kraj přispět projektem Centra vzdělanosti.

LÁZNĚ BUDOU KONKUROVAT NĚMECKÝM Zástupci západočeských lázeňských měst očekávají od vstupu do EU tvrdší konkurenční boj mezi německými lázeňskými oblastmi a českými městy, jejichž služby jsou levnější. Zatím si lázeňské kúry museli němečtí pacienti hradit sami. „Po rozšíření EU ale mají nárok na to, aby léčení v českých lázních platily německé zdravotní pojišťovny,“ potvrdil mluvčí saské Všeobecné zdravotní pojišťovny AOK Heinz-Werner Raske. „S vysokým nárůstem německých klientů nelze v brzké době počítat,“ řekla ČTK ředitelka akciové společnosti Lázně Františkovy Lázně Hana Heyduková. „Předpokládáme, že tamní zdravotní pojišťovny budou nejdříve zkoumat, zda nemůže jejich klient využít tuzemské lázeňské nabídky.“ uvedla Heyduková. Podle Martina Plachého, obchodního ředitele společnosti Royal Spa, která v Česku provozuje tři lázeňská zařízení, již některé německé pojišťovny pacientům pobyt v českých lázních proplácejí. Jde však většinou o menší, soukromé pojišťovací společnosti, které svým klientům nabízí nadstandardní služby. N a druhé straně vstup do EU připravil o místa všech 51 zaměstnanců mariánskolázeňského závodu na zpracování tabáku firmy Společnost British American Tobacco. Po zrušení cel bude ekonomičtější výroba ve větších závodech v Německu, Nizozemí a Anglii. NA VYSOČINĚ POMÁHAJÍ DOBROVOLNÍCI

Ke konci března bylo v databázi projektových záměrů na odboru regionálního rozvoje krajského úřadu kraje Vysočina celkem asi 500 záměrů v celkové hodnotě více než 6,2 miliardy korun. Na Vysočině jsou zatím nejaktivnější města a obce, které předložily 289 záměrů s náklady kolem čtyř miliard korun. Realizace 155 podnikatelských projektů by stála 1,8 miliardy korun. Neziskový sektor by přimělo téměř 50 záměrů za 300 milionů korun. „Absolutně největší počet připravovaných projektů do Společného regionálního operačního programu tvoří záměry do oblasti podporující infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu - například budování a modernizace lůžkové kapacity, cykloturistická relaxační centra, budování technického zasněžování pro skiareály, rekonstrukce jezdeckých areálů,“ řekla Černá. V ysočina zřejmě jako jediná v republice vyhledává projekty pomocí téměř 90 školených dobrovolníků, převážně z řad úředníků, učitelů, podnikatelů nebo studentů. Jiné kraje používají profesionální firmy. Podle Černé budou zřejmě někteří z těchto dobrovolníků pokračovat ve vyhledávání záměrů v regionech, které zatím o evropské fondy projevily nižší zájem.

STOPROCENTNÍ GARANCE NEEXISTUJE

Podle ředitele Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Vladimíra Gašpara má Jihomoravský kraj reálnou šanci získat do konce roku 2006 z prostředků Evropské unie 200 milionů eur, tj. asi 6,5 miliardy Kč. Upozornil však na instituce či jednotlivce, kteří slibují vypracování projektů a garance evropských grantů. „Je to neseriózní vůči žadatelům, protože stoprocentní garance neexistuje,“ uvedl. Jihomoravský kraj chce od EU peníze mimo jiné na velký městský okruh kolem Brna, na obchvat Břeclavi, rychlostní komunikace R43 na Svitavy a R52 k hraničnímu přechodu Mikulov s návazností na dálnici do Vídně nebo na přesun brněnského vlakového nádraží. Fondů EU chce využít i zdejší V inařský fond, který existuje od roku 2002. Peníze půjdou Podle ředitele fondu Jaroslava Machovce například na přesun vinic do svahů a změnu odrůdové skladby vinic. Podporu získá i tzv. integrovaná produkce hroznů, která mimo jiné šetří životní prostředí.

PRAHA JE BOHATŠÍ Jak uvádíme na straně 12, Praha o některé evropské dotace žádat nemůže - její HDP je totiž zhruba o čtvrtinu vyšší než průměr EU. „Čeká nás celá řada jednání, v nichž chceme promluvit do způsobů, jakými lze čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Ty totiž nevyhovují současným potřebám měst a vyspělých regionů, mezi něž Praha patří,“ poznamenal pražský primátor Pavel Bém. Zástupci města hovoří o statistickém prokletí, když ukazatele nedokážou zohlednit vnitřní zadlužení města. Jde třeba o zastaralou infrastrukturu. Přesto bude podle Béma moci už nyní Praha získat peníze na oživení městského prostředí a na podporu zaměstnanosti a vzdělávání. Město se také může stát sídlem některých úřadů EU. Projekty se budou týkat například rozvoje Karlína a Libně a bývalých průmyslových areálů na východě a jihu města. Prostředky Fondu soudržnosti by mohly jít na výstavbu nové čistírny odpadních vod, která bude stát kolem 15 miliard korun. Město ji musí mít hotovu do roku 2010, aby splnila přísné evropské limity. Jinak mu hrozí vysoké sankce. Peníze chce Praha získat i na výstavbu části vnitřního automobilového okruhu. Čekají menší firmy kvůli EU krachy? Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Josef Jalůvka upozorňuje na potíže, které v souvislosti se vstupem do EU čekají malé a střední firmy. „Očekáváme snížení jejich počtu. Ke krachům povede větší konkurence, kterou moravskoslezské firmy kvůli nedostatku finančních zdrojů nezvládnou. Nemají totiž dostatek financí na rychlé zavedení všech předpisů EU do praxe,“ vysvětlil. Obává se zároveň, že se nepovede zajistit spolufinancování zejména u malých subjektů. Další problémy se dají očekávat v důsledku nezkušenosti s přípravou žádostí, při vlastní realizaci projektů a také proto, že evropské peníze budou žadatelé dostávat teprve zpětně. Mezi pozitiva naopak řadí zánik cel, možnost firem působit na celém trhu EU, tlak na vyčištění právního prostředí a výkonnost veřejné správy. Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s upadajícím průmyslem, jehož důsledkem je velká nezaměstnanost. Nejlidnatější kraj země doufá, že se mu v letech 2004 až 2006 podaří získat od EU 73 miliony eur (2,2 miliardy korun). Peníze napomohou rozvoji dopravní infrastruktury, lidských zdrojů, podnikání, ochraně životního prostředí i rozvoji cestovního ruchu a venkova. Obavy ze zpoždění zaviněného sociálnědemokratickou vládou neskrývá ani středočeský hejtman Petr Bendl. „Jestliže se vláda rozhodla centralizovat rozhodování o tom, které projekty budou uskutečněny a vytvořila Společný regionální operační program, pak také měla včas a jasně připravit vše potřebné,“ uvádí. Vládě vyčítá i to, že nedala krajům prostředky na spolufinancování projektů a nerozdělila se s nimi o 700 milionů, vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu projektů a čerpání z fondů EU. „Místo toho podle něj ministerstva mezi sebou bojují o to, které bude úspěšnější v prosazování projektů a bude mít vlastní agenturu, jež bude zprostředkovávat čerpání fondů, schvalovat projekty a rozhodovat o velkém množství peněz,“ zhodnotil Bendl situaci na začátku letošního roku. Kabinet podezřívá, že kvůli tomu, že mezi hejtmany není jediný sociální demokrat, ani nechce, aby kraje byly úspěšné.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče