Zahraniční tisk: Šéf Totalu z ropného světa vyčníval

23. října 2014, 06:45 - Martin Čaban a Petr Třešňák
23. října 2014, 06:45

Smrt výkonného ředitele Totalu Christopha de Margerie opět vrhá pozornost na nedostatky v ruské dopravě a službách, jimž se věnuje komentář The Moscow Times. Západní deníky se spíše loučí s velkou osobností velkého byznysu.

The Moscow Times: Ani spiknutí ani nehoda

První zprávy hovořily o opilosti řidiče sněhového pluhu, nebo o pochybení dispečerů. Všechna podezření musejí být řádně prošetřena, ale již teď je jisté, že jednoho z nejmocnějších mužů světa zabila lidská chyba. Podobné tragédie se už staly. Třeba v roce 2010, kdy havaroval u Smolenska polský prezidentský speciál. Ale zatímco tehdejší katastrofa byla vnímána jako ojedinělý případ, tentokrát máme co dělat jen s dalším příspěvkem ve zřejmém trendu, kterým je stále problematičtější fungování veřejných služeb v Rusku.

V srpnu zemřel na letišti Šeremetěvo muž na srdeční zástavu, protože záchranářům zabrala cesta na místo více než hodinu. V červenci zemřelo 24 lidí po havárii v moskevském metru, prý způsobené technickou závadou. Před třemi lety se 122 lidí utopilo ve Volze po potopení výletní lodi Bulgaria, která podle soudu vůbec neměla mít certifikaci. O dva roky dříve uhořelo 156 lidí v nočním klubu Chromý kůň v Permu.

A za těmito příběhy jsou tisíce nehod bez podobné publicity, které všechny mají stejnou příčinu: bezpečnost je ohrožena kvůli nedbalosti odpovědných úřadů. V Rusku fungují zástupy státních agentur prosazujících puntičkářské a protichůdné bezpečnostní regule. Tito „strážci“ jsou však známí jediným: obtěžováním firem a organizací žádostmi o úplatky.

Wall Street Journal: Smrt ropného muže

Konspirační teorie nejsou na místě. Stačí se podívat na telegram, v němž Vladimir Putin kondoloval Françoisi Hollandovi slovy, že zemřel „skutečný přítel Ruska“. Ropní šéfové mívají reputaci zamlklých sucharů, ale Christophe de Margerie se z této řady vymykal svým mrožím knírem i bystrým smyslem pro humor. Byl znám jako bonviván, což sedělo k jeho původu dědice šampaňského vinařství Taittinger, který ovšem zvolil poněkud prašnější byznysové cesty. Nechal si narůst tlustou politickou kůži a jednal s každým, kdo kontroloval přístup k ropě. Loni jeho firma zaplatila 398 milionů dolarů, aby zahladila obvinění z úplatkářství v energetických kontraktech s Íránem. V roce 2006 sám de Margerie seděl dva dny ve vazbě kvůli irácké kauze „ropa za potraviny“. Loni jej soud očistil.

V poslední době byl šéf Totalu velmi skeptický vůči protiruským sankcím a vždy tvrdil, že Evropa se bez ruského plynu neobejde. Bohužel se ukazuje, že měl zřejmě pravdu. De Margerie byl ovšem také velkým propagátorem frakování, i když poněkud arogantně žertoval, že by se mu mělo říkat spíše „masáž kamení“. Když se frakování ukázalo jako zlatý důl v amerických rukou, zahájil právní boj své firmy za odstranění francouzského zákazu této metody. Jeho jasnozřivá moudrost spočívala v přesvědčení, že národy využívající energii by měly jít tam, kde energie je. Zvláště pokud je to přímo pod jejich nohama.

Liberation: Barokní

Je to vzácný úkaz, dokonce možná unikátní. Francie, která nemá ráda své velké šéfy a nezřídka k tomu má i dobré důvody, se otřásá emocemi, které jdou dál než jen k obvyklé vzpomínce na Christopha de Margerie. Muže, který miloval surovou ropu a rafinovanou whiskey, dobré vtipy, debaty do noci a dohody nad ránem. Přesto za sebou táhl několik závaží, která by z jiného top manažera udělala fackovacího panáka: vládl obřímu podniku, jednomu z největších znečišťovatelů, ze šéfů firem z indexu CAC 40 bral téměř nejvyšší plat.

Padal na něj stín děsivých nehod, jako bylo potopení tankeru Erika či výbuch továrny AZF, srdečné vztahy jej pojily s diktátory, jejichž duše byly černé jako jejich ropa. Přesto ekologická ministryně Cécile Duflotová, odborová centrála i řada oponentů z byznysu litují a vzdávají úctu. Byl to ovšem také muž přátelský, přímý, neortodoxní, mnohdy s barokními idejemi. Nelze mu upřít, že za fasádou neúprosného šéfa byla myšlenka na zaměstnance. Hledal s nimi shodu, bral v úvahu zájmy komunity stejně jako ty své a vždy se snažil vyjednávat. Jakkoli patřil mezi boháče, viděl svou firmu ne jako stroj na peníze, ale jako společenskou instituci. Kéž by se jeho kolegové z CAC 40 chtěli inspirovat.


Čtěte také:

Šéf koncernu Total zemřel. Jeho letadlo se v Rusku srazilo s pluhem

Do čela Totalu se postaví šéf jeho rafinérií Pouyanné

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Do prodeje jde velmi speciální Honda NSX. Zájemci za ni…
Že fotbalisté touží nejvíce po Bentley? Omyl. Nejžádanější auto vás určitě překvapí
Bentley si myslí, že speciálních edicí není nikdy dost. Continental GT proto dostal další
Auto za průměrný plat? Jde to, ale musíte slevit z mnoha požadavků
Rolls-Royce dnes představí nový Phantom. Premiéru můžete sledovat živě
Technologie
Microsoft zkouší, jak při prohlížení webu přejít z mobilu na počítač [Windows Insider]
Ryzen 3 jde na trh, cenami míří pod Core i3. A konečně vychází i APU Bristol Ridge
Microsoft bude vyplácet solidní odměny za nalezené díry nejen ve Windows
Velká aktualizace ovladačů u AMD. Mnohé novinky pro hráče, GPU Profiler pro vývojáře
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít