Zahraniční tisk: Šéf Totalu z ropného světa vyčníval

23. října 2014, 06:45 - Martin Čaban a Petr Třešňák
23. října 2014, 06:45

Smrt výkonného ředitele Totalu Christopha de Margerie opět vrhá pozornost na nedostatky v ruské dopravě a službách, jimž se věnuje komentář The Moscow Times. Západní deníky se spíše loučí s velkou osobností velkého byznysu.

The Moscow Times: Ani spiknutí ani nehoda

První zprávy hovořily o opilosti řidiče sněhového pluhu, nebo o pochybení dispečerů. Všechna podezření musejí být řádně prošetřena, ale již teď je jisté, že jednoho z nejmocnějších mužů světa zabila lidská chyba. Podobné tragédie se už staly. Třeba v roce 2010, kdy havaroval u Smolenska polský prezidentský speciál. Ale zatímco tehdejší katastrofa byla vnímána jako ojedinělý případ, tentokrát máme co dělat jen s dalším příspěvkem ve zřejmém trendu, kterým je stále problematičtější fungování veřejných služeb v Rusku.

V srpnu zemřel na letišti Šeremetěvo muž na srdeční zástavu, protože záchranářům zabrala cesta na místo více než hodinu. V červenci zemřelo 24 lidí po havárii v moskevském metru, prý způsobené technickou závadou. Před třemi lety se 122 lidí utopilo ve Volze po potopení výletní lodi Bulgaria, která podle soudu vůbec neměla mít certifikaci. O dva roky dříve uhořelo 156 lidí v nočním klubu Chromý kůň v Permu.

A za těmito příběhy jsou tisíce nehod bez podobné publicity, které všechny mají stejnou příčinu: bezpečnost je ohrožena kvůli nedbalosti odpovědných úřadů. V Rusku fungují zástupy státních agentur prosazujících puntičkářské a protichůdné bezpečnostní regule. Tito „strážci“ jsou však známí jediným: obtěžováním firem a organizací žádostmi o úplatky.

Wall Street Journal: Smrt ropného muže

Konspirační teorie nejsou na místě. Stačí se podívat na telegram, v němž Vladimir Putin kondoloval Françoisi Hollandovi slovy, že zemřel „skutečný přítel Ruska“. Ropní šéfové mívají reputaci zamlklých sucharů, ale Christophe de Margerie se z této řady vymykal svým mrožím knírem i bystrým smyslem pro humor. Byl znám jako bonviván, což sedělo k jeho původu dědice šampaňského vinařství Taittinger, který ovšem zvolil poněkud prašnější byznysové cesty. Nechal si narůst tlustou politickou kůži a jednal s každým, kdo kontroloval přístup k ropě. Loni jeho firma zaplatila 398 milionů dolarů, aby zahladila obvinění z úplatkářství v energetických kontraktech s Íránem. V roce 2006 sám de Margerie seděl dva dny ve vazbě kvůli irácké kauze „ropa za potraviny“. Loni jej soud očistil.

V poslední době byl šéf Totalu velmi skeptický vůči protiruským sankcím a vždy tvrdil, že Evropa se bez ruského plynu neobejde. Bohužel se ukazuje, že měl zřejmě pravdu. De Margerie byl ovšem také velkým propagátorem frakování, i když poněkud arogantně žertoval, že by se mu mělo říkat spíše „masáž kamení“. Když se frakování ukázalo jako zlatý důl v amerických rukou, zahájil právní boj své firmy za odstranění francouzského zákazu této metody. Jeho jasnozřivá moudrost spočívala v přesvědčení, že národy využívající energii by měly jít tam, kde energie je. Zvláště pokud je to přímo pod jejich nohama.

Liberation: Barokní

Je to vzácný úkaz, dokonce možná unikátní. Francie, která nemá ráda své velké šéfy a nezřídka k tomu má i dobré důvody, se otřásá emocemi, které jdou dál než jen k obvyklé vzpomínce na Christopha de Margerie. Muže, který miloval surovou ropu a rafinovanou whiskey, dobré vtipy, debaty do noci a dohody nad ránem. Přesto za sebou táhl několik závaží, která by z jiného top manažera udělala fackovacího panáka: vládl obřímu podniku, jednomu z největších znečišťovatelů, ze šéfů firem z indexu CAC 40 bral téměř nejvyšší plat.

Padal na něj stín děsivých nehod, jako bylo potopení tankeru Erika či výbuch továrny AZF, srdečné vztahy jej pojily s diktátory, jejichž duše byly černé jako jejich ropa. Přesto ekologická ministryně Cécile Duflotová, odborová centrála i řada oponentů z byznysu litují a vzdávají úctu. Byl to ovšem také muž přátelský, přímý, neortodoxní, mnohdy s barokními idejemi. Nelze mu upřít, že za fasádou neúprosného šéfa byla myšlenka na zaměstnance. Hledal s nimi shodu, bral v úvahu zájmy komunity stejně jako ty své a vždy se snažil vyjednávat. Jakkoli patřil mezi boháče, viděl svou firmu ne jako stroj na peníze, ale jako společenskou instituci. Kéž by se jeho kolegové z CAC 40 chtěli inspirovat.


Čtěte také:

Šéf koncernu Total zemřel. Jeho letadlo se v Rusku srazilo s pluhem

Do čela Totalu se postaví šéf jeho rafinérií Pouyanné

Mohlo by vás zajímat

Finance
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?
Macron ve stopách Babiše
Auta
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je…
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Technologie
Tip: Jak skrýt ikonu Windows Defenderu v oznamovací oblasti? [Windows 10]
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Legendární John Romero prodává Dooma II. Na diskety se vám i podepíše
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít