Zahraniční tisk: Rusko drží Krym a ztrácí zbytek světa

06. března 2014, 09:53 - Martin Čaban a Pavla Palaščáková
06. března 2014, 09:53

Kolik mají jednotky střežící strategické body na Krymu společného s pravidelnou ruskou armádou, ví jen Vladimir Putin. Výklad krymských událostí jako ruské invaze však v ukrajinských i světových médiích převažuje. Zatímco list Ukrajinska pravda se snaží vnímat dění v širokých souvislostech, ruský deník Moscow Times přemýšlí nad akceschopností Západu.

Ukrajinska Pravda: Ukrajina se stala příčinou geopolitického posunu

Viktor Janukovyč je jakýmsi současným vévodou Františkem Ferdinandem, který nevědomky zapříčinil obrovské změny.
Dosavadní světový pořádek se vyčerpal. Vleklá ekonomická krize je jedním z katalyzátorů krize geopolitické.
Establishmenty totiž nenašly odpověď na otázku, co dělat s obřími státními dluhy. Dalším katalyzátorem je Rusko.

Putin je posedlý myšlenkou zajistit své zemi opět status světové velmoci. Ideologií je „russkij mir“, formou euroasijský svaz. Tyto plány jsou podmínkou přežití Ruska jako geopolitické jednotky a Putin to ví. Břidličná revoluce, demografické problémy, růst čínského vlivu, to vše ruská ekonomika nemusí unést.

Ve své geopolitické avantýře si však Putin neuvědomil pár věcí. Předně Ukrajinci už zdaleka nejsou tak proruští, dokonce ani na jihovýchodě. Za druhé USA a Británie jsou garanty ukrajinské bezpečnosti na základě Budapešťského memoranda. To by nebylo tak ožehavé, kdyby nyní nejednaly s Íránem o zastavení jeho jaderného programu.

Samozřejmě že přitom Teheránu jde o vojenské, ekonomické a politické garance ze strany USA. O čem se ale bude jednat, pokud Washington nedokáže zajistit Kyjevu to, co slíbil v roce 1994? Blitzkrieg selhal. Rusko by mělo přemýšlet, jak se dostat z krize a minimalizovat škody. Všichni už vědí, že není spolehlivým a předvídatelným partnerem. Ukrajina má šanci se reformovat a od USA a EU získat obdobu Marshallova plánu.

The Moscow Times: Rusko a jiný svět

Německá kancléřka Merkelová údajně po telefonátu s Kremlem zapochybovala, zda je prezident Vladimir Putin v kontaktu s realitou. Zdálo se, že žije „v jiném světě“, řekla prý. Co s tím ale Západ může skutečně dělat? Nejlepší cestou by bylo snížit ceny ropy a plynu, což by ruský nepředvídatelný a nefunkční režim přivedlo ke kolapsu.

Tento postup zvolil Ronald Reagan ve spolupráci se Saúdskou Arábií po sovětské invazi do Afghánistánu. Západ by mohl podpořit těžbu břidlicového plynu na Ukrajině a v Polsku. Nejenže by Gazprom přišel o čtrnáct miliard dolarů ročních tržeb, ale Rusko by prakticky vypadlo z evropského trhu s plynem. Existuje ale ještě jednodušší řešení – Západ může uvolnit embargo vůči Íránu.

Z hlediska zahraniční politiky je dnešní Írán předvídatelnější zemí než Putinovo Rusko. Příliv íránské ropy na globální trh by snížil její cenu. Otázkou je, zda má Západ dost politické vůle k takovým krokům. Vůle Západu konat uvadá před očima. Západní demokracie jsou ovládány byrokratickými strukturami posedlými ochranou škeblí v Temži a regulací zakřivenosti okurek. Západu chybějí instituce schopné prosadit strategická řešení.

Ukazuje se, že je to spíše Západ, kdo žije „v jiném světě“. Je to svět, kde vlídní, civilizovaní lidé debatují o tom, že užití síly nemá v mezinárodních vztazích místo. Proto si nedokážou poradit s těmi, kteří věří něčemu jinému.

The New York Times: Tohle není wrestling

Napsala se spousta nesmyslů o tom, že Putin se ukázal být „tvrdší“ než Obama a Obama že nyní potřebuje ukázat svou mužnost. Zbytečně přeceňujeme Putinovy síly a podceňujeme ty své. A svou schopnost oslabit Rusko mimovojenskými prostředky.

Každý, kdo věří, že rozpad SSSR byl „největší geopolitickou katastrofou 20. století“, podléhá fantazii. Moudrý Putin by se snažil využít energii, kterou rozklad SSSR uvolnil. Snažil by se dnes dostat Rusko do EU, ne držet Ukrajinu venku. Takový ale Putin není a nebude. Do svého lidu vkládá minimální očekávání a z Ruska dělá mafiánský ropný stát.

V tržních termínech je Putin dlouhá ropa a krátká historie. Rusko je kvůli němu stále závislejší na přírodních zdrojích místo na těch lidských. Dějiny k němu nebudou vlídné, zvlášť jestli ceny energií jednou spadnou. Takže si nechme řeči o tom, že Putin dal Obamovi ránu.

Tohle není wrestling. Je třeba podpořit ekonomické a diplomatické sankce za porušení mezinárodního práva a dát najevo, že tvrdší trest může následovat, kdyby se Putin rozhodl ukousnout si z Ukrajiny víc. Ale musíme mít na paměti, že Krym bude vždy znamenat víc, mnohem víc pro Putina než pro nás.


Čtěte také:

Putinovi spojenci ztrácejí kvůli krymské krizi miliardy

Pavla Palaščáková: Rusko vyměnilo Krym za důvěryhodnost

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče