Zahraniční obchod má novou tvář

17. května 2004, 00:00 - ZDENĚK KUBÍN, JANA HÁJKOVÁ
17. května 2004, 00:00

VÝVOZNÍ MOŽNOSTI ČESKÝCH FIREM SE VSTUPEM DO EU ZVYŠUJÍ Od 1. května se český zahraniční obchod zcela změnil. Především z něho "zbylo" něco málo přes dvacet procent, protože z téměř osmdesáti procent se stal obchod vnitřní. Platí nové předpisy, zejména v oblasti cel.

**VÝVOZNÍ MOŽNOSTI ČESKÝCH FIREM SE VSTUPEM DO EU ZVYŠUJÍ

Od 1. května se český zahraniční obchod zcela změnil. Především z něho „zbylo“ něco málo přes dvacet procent, protože z téměř osmdesáti procent se stal obchod vnitřní. Platí nové předpisy, zejména v oblasti cel.

Již před vstupem do EU dominoval českému zahraničnímu obchodu styk se zeměmi EU s podílem zhruba 80 procent. Od 1. května se z něj stal obchod vnitrounijní, probíhající uvnitř jednotného vnitřního trhu a v souladu s jeho pravidly. Zahraničním obchodem pak zůstal pouze styk se zeměmi mimo EU, který se na našem celkovém zahraničním obchodě před vstupem do Unie podílel přibližně 20 procenty. Vstup do EU by „tuzemskému obchodu“ mohl přinést nové, lepší podmínky. Očekává se, že díky rozšíření Unie dojde k posílení její hospodářské výkonnosti, zvýšení jejího vývozního potenciálu i růst absorbční kapacity unijního trhu. Tento hospodářský vývoj by pak měl vytvořit nové obchodní příležitosti pro ekonomiky všech členských zemí, tedy deseti nováčků. K pozitivním vlivům je třeba přičíst i posílení image českých výrobků - získají visačku „Made in EU“, která má ve světě dobrý zvuk. Odborníci upozorňují, že z dlouhodobého hlediska je žádoucí potřeba diverzifikace: česká ekonomika by se neměla uzavřít jen do hranic „jednotného evropského trhu“, ale musí také intenzivně hledat a dobývat nové či staronové trhy. Perspektivní se pro české výrobce jeví jak trhy asijské (Blízký a Střední východ, Čína, Vietnam a další), tak i trhy Latinské Ameriky. Zapomínat by se nemělo ani na Afriku, která je perspektivní i přes své současné ekonomické problémy a hospodářskou zaostalost. Český zahraniční obchod má několik možností, kterým směrem se ubírat. Jednou z nich je kopírovat teritoriální a zbožovou strukturu zahraničního obchodu EU a hledat způsoby, jak si v zavedené a silné konkurenci ostatních zemí EU vydobýt své místo. Druhý přístup může stavět na tradičních pevných vazbách, které si na některých trzích vybudovaly české firmy v minulosti - příkladem může být vývoz investičních celků na Blízký a Střední východ či do Latinské Ameriky. Ideální se samozřejmě jeví kombinace obou těchto způsobů. Ještě dříve, než se orientace českého zahraničního obchodu začne měnit, se ale české exportní firmy musí vypořádat se svými interními problémy. Podle odborníků je třeba především zvýšit dosavadní nízkou produktivitu práce, nedostatečnou propagaci v zahraničí, vyřešit možnost financování předvývozních operací atd. Českým podnikům by v tomto směru měly výrazně pomoci také stát, specializované agentury a profesní organizace.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče