Zahraniční komentáře: Radikální síly dál tříští už tak roztříštěnou Evropu

03. února 2015, 09:23 - red
03. února 2015, 09:23

Na severu útočí na establishmenty z krajně pravicových pozic, na jihu z krajně levicových. Na rozdíl od krajně pravicových stran, které vzkvétají v severních zemích, nepoužívají Syriza a Podemos protiimigrantskou kartu a také jejich protievropský tón se v poslední době zmírnil.

The Guardian: Spojeni v nacionalismu

Roste obava, že jižní koalice stran zaměřených proti úsporám nahlodá dogma ekonomické disciplíny. Nijak nevadí, že tvrdé utahování opasků je zpochybňováno jako nejlepší cesta, která Evropu vyvede z potíží. Ale vzestup radikálních sil dál tříští už tak dost roztříštěný kontinent. Na severu útočí na establishmenty z krajně pravicových pozic, na jihu z krajně levicových. Na rozdíl od krajně pravicových stran, které vzkvétají v severních zemích, nepoužívají Syriza a Podemos protiimigrantskou kartu a také jejich protievropský tón se v poslední době zmírnil.

Pro Evropu je proto zdravější, když se protestní hlasy kloní k těmto hnutím, než když preferují Ukip, Marine le Penovou nebo Švédské demokraty. Bylo by ale nebezpečné přehlédnout to, co tyto protisystémové strany spojuje. Většina evropských stran tohoto typu, levicových i pravicových, čerpá svůj radikalismus ze studně nacionalismu a podle toho také rozdělují domnělou vinu za ekonomickou katastrofu.

SME: Angela a enfant terrible

V Budapešti mají v únoru hodně návštěv. A ne ledajakých. V pondělí přijela Angela Merkelová, za dva týdny přijede Vladimir Putin. Do kancléřky vkládá celá maďarská politika velká očekávání. Zatímco Fidesz prodává návštěvu jako důkaz akceptace režimu, jemuž západní média lají, opozice doufá, že Merkelová Orbánovi spočítá přehmaty proti demokracii.

Zápas o výklad úmyslů, které přivedly Merkelovou za Orbánem, je do té míry poznamenaný polarizací domácí politiky, že se analyzuje do úplných drobností, které zřejmě nemají vypovídací hodnotu. V čem ale kancléřka zcela jistě neuspěje, je přesvědčení Orbána, aby vycouval ze své geopolitické zrady a energetického paktu s Putinem.

Jediné, co maďarského premiéra drží v EU, zato ale pevně, jsou strukturální a kohezní fondy. Ve všech smyslech slova nešťastnou maďarskou opozici Merkelová nepotěší. Tím spíš, že patálie s Orbánem jsou v jejích očích – i fakticky – drobností proti Ukrajině a Řecku.

Der Standard: Poker o prezidenta

Matteo Renzi se nezalekne rizika, když větří užitek. Také volba prezidenta byla pokerovou partií, na jejímž konci mohlo být cokoli včetně vládní krize a nových voleb. Ale šlo to dobře. Že Renzi prosadil ústavního právníka Sergia Mattarellu, byl výsledek promyšleného plánu. Mattarella se zdá být seriózním kandidátem díky svému boji s mafií a korupcí. Ukázal se navíc jako trumf proti soku Silviovi Berlusconimu: Mattarella by odsouzeného daňového dlužníka nikdy neomilostnil.

A to náramně svědčí Renzimu, který jako šéf vlády nyní třímá více moci než většina jeho předchůdců, přičemž se ani jednou nemusel nechat zvolit lidmi. Mattarella je však z mnoha důvodů i zklamáním. Itálie opět propásla šanci pokročit vpřed – například zvolením ženy – a konečně překonat ideologické příkopy mezi levicí a pravicí, které zemi po desetiletí paralyzují. Je nejvyšší čas zaobírat se skutečnými problémy, jako je třeba kumulovaný státní dluh ve výši 2100 miliard eur.


Čtěte také:

Názory odjinud: Evropou obchází strašidlo Syriza

Syriza: Řecký dluh je nesplatitelný, každý ekonom to potvrdí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče