Zahraniční kapitál nebyl potřeba

24. září 2007, 00:00 - Petr Bayer
24. září 2007, 00:00

Společnost TOS Varnsdorf se po rozpadu socialistického koncernu ocitla na hraně další existence. Privatizační projekt českých manažerů vyhrál nad prodejem zahraničnímu investorovi. Dnes firma vyváží obráběcí stroje do celého světa a tržby dosahují řádově miliard korun.

Jan Rýdl, předseda představenstva TOS Varnsdorf: Společnost TOS Varnsdorf se po rozpadu socialistického koncernu ocitla na hraně další existence. Privatizační projekt českých manažerů vyhrál nad prodejem zahraničnímu investorovi. Dnes firma vyváží obráběcí stroje do celého světa a tržby dosahují řádově miliard korun.

Co pro vás znamenaly ekonomické změny po roce 1989 a jak jste se s nimi vyrovnali?

Po rozpadu koncernu TST Praha, zániku centrálního plánování a osamostatnění jednotlivých firem jsme byli postaveni před skutečnost, že chceme-li přežít, musíme se rychle naučit sami vyhledávat obchodní příležitosti, budovat a řídit distribuční sítě.

Postupně jsme zvládli samostatné obchodování na hlavních světových trzích, které dříve bylo monopolem státních podniků zahraničního obchodu. Privatizace v roce 1995 přinesla další impulz k restrukturali-

zaci firmy, vyčlenění činností s malou přidanou hodnotou a posilování konkurenčních schopností v technických řešeních, komplexnosti a rychlosti dodávek.

Jak byste zhodnotil současnou pozici podniku?

Jestliže v roce 1994 činily tržby necelých 400 milionů korun a hospodářský výsledek byl ztrátový, v letošním roce utržíme přes 2,4 miliardy korun. Z toho 80 procent činí export do 25 zemí. Největší objemy prodejů realizujeme v Německu, Česku a na Slovensku, v Polsku, Rusku, ve Španělsku, Finsku, v Severní Americe a Číně.

Do investic a technického rozvoje jsme za tuto dobu investovali přes 1,7 miliardy korun a zcela jsme splatili privatizační úvěr. Dnes patříme v evropském měřítku k největším výrobcům v naší kategorii strojů.

Proč jste odmítli zahraniční kapitál a zůstali jste českou firmou, plynou z toho nějaké výhody?

Úspěšně jsme se vyhnuli kuponové privatizaci a prosadili konkurenční privatizační projekt, předložený skupinou několika manažerů firmy a externích pracovníků z oboru financí a obchodu. Projekt dostal přednost před záměrem prodat TOS Varnsdorf zahraničnímu zájemci. Přesvědčili jsme úředníky z ministerstva privatizace a jejich americké poradce, že máme lepší předpoklady splatit požadovanou kupní cenu, udržet zaměstnanost v ohroženém regionu a skutečně podnikat v oboru, který známe. Umíme si poradit, zahraniční kapitál zatím nebyl potřeba.

Hledali jste někdy zahraničního partnera?

Nehledali, pouze jednu dobu jsme uvažovali o akvizici jednoho německého výrobce obráběcích strojů. Projekt však nebyl realizován, protože potenciální partner se dostal do existenčních problémů a my našli lepší řešení v rámci českých výrobců.

Jak jste modernizovali výrobní sortiment?

Přestože ve výrobním programu máme produkty, jejichž základ vznikl před více než 20 lety, jsou díky průběžným inovacím stále žádanými stroji s konkurenčně schopným technickým řešením a výkonnostními pa-

rametry. Vedle toho jsme vyvinuli řadu strojů nové generace, které jsou určeny pro nejnáročnější zákaznický segment výrob-

ců, pro automobilový a letecký průmysl a energetiku.

Kolik máte zaměstnanců?

V letošním roce jsme pod vlivem nárůstu zakázek zvýšili počet pracovních míst o 40 na 580. V horizontu tří až pěti let by počet pracovníků neměl přesáhnout 600, přestože počítáme s dalším výrazným růstem tržeb.

Jaké nové trendy se nyní objevují ve vašem oboru?

Třískové obrábění nemá alternativu. Obráběcí stroj je potřeba jak na zhotovení formy pro odlévání či lisování předmětů denní potřeby, tak pro výrobu složitých součástí v energetice či letectví. Obecným trendem je honba za vyšší produktivitou a bezobslužností strojů, vyšší přesností a komplexností obrábění.

Do popředí zájmu zákazníků se dostávají doprovodné služby. Nejenom dobrý a včasný servis a dodávky náhradních dílů, ale rovněž požadavky na dálkovou diagnostiku zařízení a celoživotní péči ze strany výrobce jsou dnes běžnou součástí uzavíraných kontraktů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče