Zahraniční investice zatím mířily do méně náročných technologií

24. listopadu 2003, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
24. listopadu 2003, 00:00

ZAHRANIČNÍ INVESTICE SE VĚTŠINOU VNÍMAJÍ JAKO POZITIVNÍ JEV. JE VŠAK TŘEBA MÍT NA ZŘETELI, ŽE VLIV ZAHRANIČNÍHO KAPITÁLU NA DOMÁCÍ EKONOMIKU SE MŮŽE PROJEVOVAT VELMI ODLIŠNĚ. NAPŘÍKLAD ODCHOD VELKÉ FIRMY MŮŽE PRO DANÝ REGION ZNAMENAT OBROVSKÉ PROBLÉMY HLAVNĚ V ZAMĚSTNANOSTI.

Projekty z oblasti výzkumu a vývoje se objevují až v posledním roce

ZAHRANIČNÍ INVESTICE SE VĚTŠINOU VNÍMAJÍ JAKO POZITIVNÍ JEV. JE VŠAK TŘEBA MÍT NA ZŘETELI, ŽE VLIV ZAHRANIČNÍHO KAPITÁLU NA DOMÁCÍ EKONOMIKU SE MŮŽE PROJEVOVAT VELMI ODLIŠNĚ. NAPŘÍKLAD ODCHOD VELKÉ FIRMY MŮŽE PRO DANÝ REGION ZNAMENAT OBROVSKÉ PROBLÉMY HLAVNĚ V ZAMĚSTNANOSTI.

Na začátku devadesátých let sice mohla česká ekonomika lákat investory ve srovnání s ostatními středo a východoevropskými zeměmi relativně vyšší ekonomickou úrovní, nízkou mírou inflace, levnou a kvalifikovanou pracovní silou, přesto do tuzemska zamířily zahraniční firmy více až v roce 1998. V jiných zemích, například v Maďarsku, do té doby nacházely výhodnější podmínky. O rok později předstihlo Česko v přílivu přímých zahraničních investic jednoho z největších rivalů - Slovinsko a druhému - Maďarsku - se přiblížilo. V roce 1999 byl objem přímých zahraničních investic v porovnání s předchozím rokem již více než dvojnásobný. V letech 1998 až 2001 pak nateklo do Česka čtyřikrát více zahraničních investic než v předchozích šesti letech. Největším investorem bylo Nizozemsko. Je třeba poznamenat, že prostřednictvím nizozemských firem u nás investovaly velmi často jiné země. Na druhém místě je Německo. Téměř třetina nizozemských investic směřovala do telekomunikací, u Němců dominovaly prostředky vložené do automobilové výroby (více než 16 procent). Vloni tvořily podniky se zahraniční kapitálovou účastí v nefinančním sektoru podle údajů Českého statistického úřadu 35 procent tuzemských firem. Příliv zahraničních investic však má jeden problém - zájem investorů v minulých dvanácti letech nebyl tak úplně v souladu s potřebami tuzemské ekonomiky. To znamená, že zahraniční investice většinou nevedly k posilování konkurenční pozice Česka. Obecně se nezaměřovaly na výrobu hi-tech produkce, jako jsou například letadla, počítače a kancelářské stroje, elektronická a komunikační zařízení, tedy výrobků náročných na vědu a výzkum, které představují vysokou přidanou hodnotu. Investoři se zaměřili na obory náročné na levnou pracovní sílu, tedy středně a méně technologicky náročné a na výroby s rychlou návratností vložených investic. Hi-tech výroby sice nezůstávaly úplně stranou, ale zahraniční investice směřovaly hlavně do montážních výrob z dovezených komponent.

INVESTICE HLAVNĚ DO AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Podniky kontrolované ze zahraničí nebyly zpočátku nijak zvlášť aktivní ani v investicích do hmotného majetku. V roce 1997 se podílely na celkových hrubých investicích do hmotného majetku pouze dvanácti procenty. V dalších šesti letech se však jejich aktivita v tomto směru zvedla o 25 procentních bodů. Naprostá většina hrubých investic (68 procent) pak v letech 1997 až 2002 putovala do zpracovatelského průmyslu. Téměř 23 procenta pak směřovala do obchodu, oprav, pohostinství a ubytování. Počínaje rokem 1999 převýšily investice firem pod zahraniční kontrolou do obchodu a oprav investice domácích podniků a od roku 2001 se tak stalo i ve zpracovatelském průmyslu. Nejvíc peněz - čtvrtinu hrubých investic do hmotného majetku - pustily firmy pod zahraniční kontrolou do výroby automobilů. Na vybudování sítí maloobchodních prodejen šlo 11 procent a osm do velkoobchodu a zprostředkování obchodu.

CIZINCI PLATÍ LÉPE

Pozitivní úlohu sehrály zahraniční firmy zřejmě v oblasti zaměstnanosti. V roce 1997 pracovalo ve firmách kontrolovaných zahraničním kapitálem přibližně osm procent zaměstnanců nefinančního sektoru. Vloni to bylo již téměř 27 procent. Nejvyšší nárůst (třináctkrát až třicetkrát) zaznamenalo zpracování druhotných surovin, tabákový průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody a těžba uhlí. Tedy odvětví s nízkými počty zaměstnanců. Podstatně však rostla zaměstnanost také v telekomunikacích, výrobě kancelářských strojů a počítačů a podobně. Největším zahraničním zaměstnavatelem je automobilový průmysl, kde vloni pracovalo 61 tisíc lidí, na druhém místě je maloobchod a opravy spotřebního zboží s 59 tisíci zaměstnanci, na třetím výroba elektrických strojů a přístrojů se 43 tisíci lidmi. Celkově zaměstnávaly firmy pod zahraniční kontrolou vloni 543 tisíce osob. V domácích podnicích zaměstnanost klesla absolutně o 694 tisíce lidí, ve firmách se zahraniční kontrolou vzrostla jen o 355 tisíc. To znamená, že ani silný příliv zahraničních investic neposkytl dostatek pracovních míst, aby vstřebal úbytek zaměstnanosti v domácích firmách. Navíc je tu problém kvalifikace uvolněných pracovních sil, která není ani zdaleka vždy taková, aby ji mohla hladce využít další firma. V každém případě lze předpokládat, že vstup zahraničních investorů zabránil ještě vyššímu nárůstu nezaměstnanosti. Tuzemské firmy také často pociťují „lanaření“ kvalifikovaných pracovníků do zahraničních podniků, v některých případech i na méně kvalifikovaná místa. Silným ovlivňovadlem je v tomto případě nepochybně výše mzdy. Rozdíl mezi průměrnou roční mzdou na zaměstnance ve skupině domácích podniků a průměrem za podniky pod zahraniční kontrolou se v posledních šesti letech plynule zvyšoval. Zatímco v roce 1997 byla průměrná roční mzda zaměstnance v domácích podnicích nižší o 34 tisíce korun, vloni už činil rozdíl podle statistiků 48 tisíc korun. Nejrychleji rostla průměrná roční mzda na zaměstnance ve výrobě kancelářských strojů a počítačů, v telekomunikacích, ve výrobě papíru, vlákniny a lepenky, v pohostinství a ubytování a ve výrobě dopravních zařízení. Mzdy v těchto oborech rostly mezi 75 až 126 procenty. Největší průměrná mzda vloni připadala v zahraničních firmách na pracovníka v odvětví zpracování dat, a to 682 tisíce korun. Špatně si nevedla ani letecká doprava s průměrem 485 tisíc korun. Tento obor patřil také k nejlépe zaplaceným v rámci domácích podniků, kde ovšem průměrná roční mzda činila „pouze“ 346 tisíc korun. Domácí i zahraniční firmy pak shodně nejméně platily v oděvním průmyslu a zpracování a barvení kožešin. Přičemž i tady se cizí firmy plácly přes kapsu více, jejich roční průměrná mzda v tomto oboru činila podle ČSÚ 116 tisíc korun, zatímco domácí zaplatily pouze 106 tisíc.

POSÍLILY VÝVOZ, ALE I DOVOZ

Kdo čekal od vstupu zahraničních investorů do české ekonomiky výrazné posílení její vývozní kapacity a příznivý vliv na její obchodní a platební bilanci, je nepochybně zklamán. V roce 1997 představoval jejich podíl na vývozu 27 procent, vloni už byl 63 procenta. Vývoz domácích podniků za stejné období klesl o víc než procento. V tomto období vzrostla hodnota vývozu na zaměstnance v zahraničních firmách o 56 procent, v domácích o 45 procent. Na druhé straně však výrazně vzrostly i dovozy, a to hlavně pro zahraniční firmy. Import pro zahraniční firmy se v posledních šesti letech zvýšil téměř třikrát, zatímco dovoz domácích podniků klesl o více než deset procent.

VE VĚDĚ A VÝZKUMU SE PŘÍLIŠ NEANGAŽUJÍ

Rychlé pronikání zahraničních investorů se projevilo také v rychlém růstu přidané hodnoty. Ta vloni vzrostla ve firmách se zahraniční kontrolou oproti roku 1997 téměř čtyřikrát. V domácích podnicích naopak poklesla o 28 procent. Vloni vytvořily zahraniční firmy 371 miliardu korun přidané hodnoty, domácí pak 607 miliard. Největšími producenty přidané hodnoty mezi zahraničními firmami byl například průmysl skla, keramiky, porcelánu, stavebních hmot, maloobchod či výroba potravin a nápojů. Žádné z těchto odvětví nespadá do skupiny hi-tech. Nijak intenzivně zatím nevyužívají zahraniční investoři ani tuzemský vědecký a výzkumný potenciál. Podíl hrubých investic vložených do výzkumu a vývoje zahraničními investory vzrostl za posledních šest let o 13 procentních bodů na 36 procent loni. Je to podíl na celkové hodnotě těchto investic v sektoru nefinančních podniků. Naprostá většina prostředků směřovala do automobilového průmyslu a do výroby chemických výrobků bez farmacie. Jde opět o odvětví středně technologicky náročná. Příliv zahraničních investic tak nepodpořil výzkumné a vývojové aktivity v hi-tech odvětvích. Aktivitu v oblasti výzkumu a vývoje dokladuje mimo jiné hodnota prodaných licencí. Podniky kontrolované zahraničními investory se posledních šesti letech podílely na celkové hodnotě prodaných licencí pouze z dvanácti procent.

KVANTITU VYSTŘÍDÁ KVALITA?

Přestože zahraniční firmy oproti celku domácích firem dosahují v celé řadě ukazatelů lepší výsledky, není jejich působení v tuzemsku zatím možné považovat za absolutní výhru. Je však zcela obvyklé, že první přicházejí do země investice, které hledají levnou pracovní sílu a nejsou technologicky z nejnáročnějších. Svým způsobem má tedy Česko i štěstí, že řada montoven zamířila dříve do okolních zemí, kde dostaly lepší pobídky. Agentura pro podporu přímých zahraničních investic zaznamenala v posledním roce nový trend zahraničních investic v tuzemsku - příchod náročných projektů z oblasti výzkumu, vývoje a sdílených služeb. Podle CzechInvestu se takových projektů podařilo v posledním roce získat 36, což znamená minimálně 5600 nových pracovních míst pro vysokoškoláky a středoškoláky. S projekty přicházejí společnosti Accenture a DHL, LogicaCMG, Honeywell, Olympus, Mercedes, Panasonic a další. S technologickými centry nebo centry strategických služeb nepřicházejí pouze noví investoři. Své vývojové aktivity do tuzemska přesouvají už usazené firmy - například Matsushita (Panasonic), která zahájila v roce 1997 v Plzni výrobu malých televizorů. V současnosti provozuje v Česku čtyři závody na výrobu televizorů nejvyšší třídy, autorádií a mobilních telefonů a v nejbližší době zahájí provoz vývojového centra. Za posledních deset let se cena práce v tuzemsku téměř zpětinásobila. Pokud při výrazném nárůstu ceny práce investice neklesají, musí se tato skutečnost podle zástupců CzechInvestu pozitivně projevit na kvalitě jednotlivých projektů. Trend, kdy v oblasti zahraničních investic kvantitu vystřídá kvalita, je podle nich znatelný.

PŘÍLIV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC (v mil. Kč)

1993 19 050

1994 24 994

1995 67 993

1996 38 775

1997 41 251

1998* 119 969

1999* 218 812

2000* 192 421

2001* 214 585

2002* 304 619

2003 68 773 * do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního jmění, od roku 1998 jsou součástí i reinvestované zisky a ostatní kapitál předběžná data za 1. pololetí 2003

Pramen: CzechInvest

GRAFY

NEJVĚTŠÍ INVESTICE JEDNOZNAČNĚ PŘICHÁZEJÍ DO AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. A TO NEJEN DO VÝROBY, ALE I DO VÝZKUMU A VÝVOJE.

Deset největších výrobních investic v ČR

Firma země investice počet

investora v mil. USD pracovních míst

Toyota Peugeot Citroen

Automobile Czech Japonsko/Francie 1346,70 2000

LG. Philips Displays Czech Republik

Nizozemsko 624,00 3250

Škoda Auto Německo 562,00 700

Bosch Diesel Německo 229,90 1485

Toray Textiles Central Europe Japonsko 150,00 340

Denso Manufacturing Czech Japonsko 136,31 936

Panasonic Mobil & Automotive Systems

Japonsko 135,60 1182

Nemak Europe Mexiko 130,00 1361

VDO Česká republika ČR 120,60 1900

Matsushita Electric Works (CZ) Japonsko 100,00 900

Pramen: CzechInvest

Hrubé investice zahraničních podniků do výzkumu a vývoje v letech 1997 až 2002

Výroba dvoustopých motorových vozidel 56,9 %

Výzkum a vývoj 9,2 %

Zpracování dat 2,5 %

Výroba chemických výrobků 11,2 %

Výroba strojů a zařízení 5,3 %

Ostatní 14,9 %

Pramen: ČSÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče