Zahraniční „biokvalita“ v českých obchodech

12. listopadu 2007, 00:00 - Renata Bartošková
12. listopadu 2007, 00:00

Plných 760 milionů korun utratili loni lidé v Česku za biopotraviny. Letos to má být podle dosavadních odhadů dvojnásobek. Poptávka ale převyšuje domácí nabídku. Většina biopotravin se proto do České republiky dováží.

Biopotraviny Plných 760 milionů korun utratili loni lidé v Česku za biopotraviny. Letos to má být podle dosavadních odhadů dvojnásobek. Poptávka ale převyšuje domácí nabídku. Většina biopotravin se proto do České republiky dováží.

Do českých kuchyní se pomalu ale jistě probojovávají potraviny bez chemických příměsí. Rostoucí zájem o ně registrují drobní obchodníci i velké řetězce. V konzumaci biopotravin sice Češi stále zaostávají za západní Evropou, i tak za ně ale utratí několik stovek milionů korun ročně. Vloni vzrostla poptávka o necelých padesát procent oproti roku 2005. Obrat z prodeje biopotravin činil 760 milionů korun.

Suma je to slušná, ale o masivním přeorientování na zdravé výrobky se zatím hovořit nedá. Z celkového prodeje potravin představovala kvalita bio méně než jedno procento. Letos odborníci očekávají další, až dvojnásobný nárůst obratu.

Deset let za Evropou

„Současný vývoj na tuzemském trhu s biopotravinami sleduje v podstatě stejný trend, jaký byl viditelný před pěti až deseti lety v zemích západní Evropy,“ konstatuje biopotravinářský odborník Josef Dlouhý.

Upozorňuje, že zpočátku převládal prodej bioproduktů, převážně rostlinného původu a v malém sortimentu, ve specializovaných prodejnách nebo přímo na farmách. „Jednalo se o luxus a okruh informovaných konzumentů byl značně omezen,“ popisuje. Dnes je na tuzemském trhu k dostání kolem čtyř tisíc biopotravin jak rostlinného, tak i živočišného původu. „Některých produktů, jako jsou biovejce, biomléko nebo biomaso ale stále není dostatek,“ upozorňuje Dlouhý. Například oleje nebo kuřecí maso v kvalitě bio pak čeští výrobci neprodukují vůbec.

„Poptávka po biopotravinách je vyšší než domácí nabídka. Většina se jich do Česka dováží. Pro tuzemské podnikatele se tak jedná o dobrou příležitost,“ dodává vedoucí oddělení environmentální politiky ministerstva zemědělství Martin Leibl. V loňském roce kryl dovoz 56 procent poptávky.

EKOZEMĚDĚLSTVÍ  V ČESKU

Vznik ekologického zemědělství v někdejším Československu se datuje od roku 1990. To je o dvacet let později než ve většině západních zemí Evropy. Následný rozvoj ale probíhal výrazně rychleji. Výměra ekofarem se v Česku stále rozšiřuje a ke konci května činila 316 tisíc hektarů, tedy asi 7,4 procenta zemědělské půdy.

Hlouběji do peněženky

Zatímco například průměrný Švýcar utratí za biopotraviny sto eur ročně, průměrný Čech pouze tři eura. Neoddiskutovatelným hráčem je zde stále cena. Používání chemických přísad totiž výrobu konvenčních potravin zlevňuje. Lidé, kteří nakupují biovýrobky, proto musejí sáhnout hlouběji do kapes. Rodinný nákup o čtyřiceti položkách potravin v kvalitě bio vyjde v průměru zhruba o osmdesát procent dráž než stejný nákup běžných potravin.

„Ekologičtí zemědělci dosahují na farmách nižších výnosů plodin a nižších přírůstků hospodářských zvířat. Nesoustředí se na maximalizaci produkce, ale na kvalitu,“ konstatuje Leibl. Výkupní ceny jsou proto u bioprodukce vyšší.

Jídlo bez chemie

Na straně biopotravin ale stojí pro stále početnější skupinu spotřebitelů pádnější argument než je cena. A sice otázka zdravé životosprávy. „Biopotraviny, na rozdíl od běžných potravin, neobsahují chemická aditiva, konzervanty, stabilizátory ani umělá barviva. Je prokázáno, že mají lepší výživnou hodnotu, vyšší obsah vitaminů a minerálních látek,“ vysvětluje Leibl. „Například ekologicky vypěstovaná zelenina má v porovnání s konvenční zeleninou až o polovinu nižší obsah dusičnanů a o více než devadesát procent méně pesticidů,“ dodává.

Spotřebitelé navíc nákupem biopotravin přispívají k lepším životním podmínkám chovaných zvířat a k nižšímu znečišťování životního prostředí chemickými látkami.

Spotřebitelům chybějí informace

LEGISLATIVNÍ PRAVIDLA

Pravidla pro ekologické hospodaření a výrobu biopotravin jsou dána evropským nařízením č. 2092/91 a národním zákonem o ekologickém zemědělství (č. 242/2000 Sb.). Každý zájemce o ekologické hospodaření nebo výrobu biopotravin musí nejdříve zkontaktovat jednu ze tří kontrolních organizací – KEZ, ABCert nebo Biokont CZ. Ty vydávají na produkty ekologického zemědělství certifikát, který je podmínkou k získání státního loga pro biopotraviny.

Podle údajů ministerstva zemědělství kupuje biopotraviny pravidelně zhruba pět procent spotřebitelů, další asi čtvrtina nepravidelně. Více pak tyto výrobky lákají ženy než muže.

Častou překážkou k jejich nákupu je nedostatek informací. „Zjistili jsme, že pouze asi čtvrtina spotřebitelů ví, jakým logem se biopotraviny označují. To je pro nás jasný signál k podpoře osvětových akcí, jako je například právě probíhající informační projekt Žiju bio!, který potrvá do konce roku,“ osvětluje Jiří Trnka z odboru environmentální politiky ministerstva zemědělství. Součástí projektu budou přednášky, ochutnávky biopotravin nebo například bioostrovy v obchodních řetězcích. V Praze, Brně nebo Hořicích se uskuteční semináře na témata biopotraviny a jejich vliv na životní styl, ekologické zemědělství nebo marketing biopotravin.

Žiju bio! navazuje na další projekty, které mají biovýrobky propagovat. Letos již potřetí se například konala akce Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství.

Prodávají malí i velcí

„Spotřebitelé si dnes mohou koupit biopotraviny prakticky všude. V supermarketech, v prodejnách zdravé výživy, na internetu i přímo na farmách,“ vyjmenovává Leibl. Nejvýraznější vývoj je v současné době patrný u velkých řetězců. V říjnu například uvedla na trh 120 nových biovýrobků společnost Tesco Stores. Spotřebitelé je v prodejnách najdou pod značkou Tesco Organic, která zahrnuje čerstvé i trvanlivé potraviny.

Přes 250 produktů nabízí biořada Spar Natur, s níž se zákazník setká na pultech hypermarketů Interspar. Biopotraviny mají již delší dobu v nabídce některé drogistické řetězce a letos je začaly pod vlastní značkou nabízet i první diskontní prodejny.

Vedle potravinářských kolosů stojí provozovatelé drobných specializovaných prodejen. „Velkými řetězci jako konkurenty v prodeji se nezabývám, vždycky tu budou,“ konstatuje Lubomír Moráň, majitel brněnské prodejny Lumo natur. „Problémy občas vznikají s dodavateli. Řetězce je aktivně vyhledávají a přicházejí s nabídkami velkých odběrů. Tak se stává, že dodavatelé, se kterými jsme začínali a v jejich začátcích je drželi nad vodou, pro nás najednou nemají zboží,“ dodává.

Lumo natur nabízí kolem tří tisíc výrobků v kvalitě Bio zahrnujících mimo jiné ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, maso, pečivo. „Myšlenka otevřít obchod přišla přibližně před šesti lety. Na počátku stála snaha zlepšit životosprávu a zdravotní stav rodiny,“ vypráví Moráň.

Farmářů přibývá

Díky rostoucí poptávce po biopotravinách přibývá také ekologických hospodářů. Ze statistiky ministerstva zemědělství vyplývá, že v roce 2005 v Česku ekologicky hospodařilo 829 podniků, vloni jich bylo 963. Letos se počet ekologických farem zvýšil na více než jedenáct set. „Devadesát procent plochy ekologického zemědělství ale tvoří travní prostory a pouze osm procent připadá na ornou půdu. To je jeden z dalších faktorů nedostatečné tuzemské produkce a nutnosti dovozů,“ upozorňuje Dlouhý.

Ekologičtí zemědělci nesmějí podle zákona používat chemické látky, průmyslově vyráběná hnojiva, geneticky modifikované organismy a další nepřírodní látky. Každý ekologický zemědělec i výrobce biopotravin musí být registrován na ministerstvu zemědělství. Dodržování příslušných pravidel jsou oprávněny kontrolovat tři kontrolní organizace – KEZ, ABCert a Biokont CZ. „Každý zájemce o podnikání v oboru musí nejdříve zkontaktovat jednu z těchto kontrolních organizací. Ta formou vstupní prověrky ověří, zda daný subjekt plní všechny zákonné podmínky. Teprve poté může zájemce podat na ministerstvo zemědělství žádost o registraci jako ekologického zemědělce nebo výrobce biopotravin,“ popisuje Leibl.

Lákadlem jsou dotace

DOTACE PRO EKOZEMĚDĚLCE

                               2004-2006            od roku 2007

orná půda                 3 520 Kč/ha             4 266 Kč/ha

trvalé travní porosty    1 100 Kč/ha            1 954 Kč/ha

zelenina a speciální 

byliny na orné půdě   11 050 Kč/ha          15 524 Kč/ha

trvalé kultury

(sady, vinice)           12 235 Kč/ha           23 368 Kč/ha

Pramen: ministerstvo zemědělství

Přilákat více zemědělců k ekologickému hospodaření mají dotace z Programu rozvoje venkova 2007-2013. Ten z rozhodující části financuje Evropská unie. Sazba se liší podle obhospodařované kultury (podrobnosti v tabulce).

O podporu mohou v rámci programu žádat také výrobci biopotravin. „Jsou zvýhodňováni při podávání investičních projektů, například při výstavbě nebo rekonstrukci zpracovatelského provozu, při modernizaci nebo pořízení technologie na zpracování biopotravin nebo při investicích spojených se skladováním nebo marketingem biopotravin,“ vysvětluje Leibl.

Džíny i spodní prádlo

Po stopách biopotravin se vydal i další sortiment. Například obchodní řetězec C&A začal prodávat trička, džíny, mikiny či spodní prádlo vyrobené z biobavlny. Firmy Botanicus, Salus a Nobilis Tilia jako první v Česku získaly certifikáty pro přírodní kosmetiku a biokosmetiku.

„České biopotraviny jsme začali certifikovat před čtrnácti lety a více než deset let trvalo, než se označení dostalo do širšího vědomí populace. Přepokládám, že označení biokosmetika by se do podvědomí spotřebitelů mohlo dostat do tří let,“ dodává Milan Berka, ředitel organizace KEZ.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče