Žádnou chybu s mýtným jsme neudělali

09. ledna 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
09. ledna 2006, 00:00

MINISTR DOPRAVY MILAN ŠIMONOVSKÝ: Rezortem dopravy momentálně hýbou dvě věci - spory kolem tendru na dodavatele mýtného a sněhová kalamita. Ministr dopravy Milan Šimonovský tvrdí, že jeho podřízení ani vládní komise při výběru vítěze tendru nijak nechybovali. „Jsem si stoprocentně jistý, že úřad postupoval dobře,“ říká.

„Počet policistů na dálnicích se může zvýšit po zavedení schengenského prostoru v roce 2007,“ domnívá se ministr.  foto: Profit - Martin Siebert

MINISTR DOPRAVY MILAN ŠIMONOVSKÝ: Rezortem dopravy momentálně hýbou dvě věci - spory kolem tendru na dodavatele mýtného a sněhová kalamita. Ministr dopravy Milan Šimonovský tvrdí, že jeho podřízení ani vládní komise při výběru vítěze tendru nijak nechybovali. „Jsem si stoprocentně jistý, že úřad postupoval dobře,“ říká. * V jakém stadiu je nyní smlouva na systém výběru elektronického mýtného? Jednání nemohou pokračovat, protože na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přišly dva návrhy na přezkoumání našeho postupu. Po dobu rozhodování tohoto úřadu zákon ukládá povinnost přerušit veškeré lhůty. Čekáme tedy nyní na rozhodnutí předsedy antimonopolního úřadu. * Úřad má na rozhodnutí 30 dní. Očekáváte, že schválí postup vlády, nebo opak? Existuje možnost, že by tendr zrušil? Tato možnost existuje, ale já předpokládám a jsem přesvědčen o tom, že úřad potvrdí naše závěry a postup. Věnovali jsme tomu mimořádnou pozornost, pomáhala nám celá řada právníků a expertů. Jsem přesvědčen, že jsme dodrželi všechny postupy stanovené právním řádem a veškeré směrnice a ustanovení evropské legislativy. * Jak dlouho po rozhodnutí antimonopolního úřadu potrvá sepsání smlouvy s vítězem tendru? Předpokládáme, že jakmile nám antimonopolní úřad umožní pokračovat v řízení, tak podpis smlouvy bude otázkou dnů či maximálně třeba týdne. V únoru by už mohly začít přípravné práce tak, aby se již na konci letošního roku mohl celý systém na 2100 kilometrech dálnic a silnic odzkoušet a začátkem příštího roku rozjet v plném provozu. * Dosavadní odklad podpisu smlouvy tedy neohrozí plánované spuštění systému od ledna 2007? To v žádném případě. Pokud dostaneme vyrozumění úřadu, že jeho přezkoumání nenalezlo žádné závady na našem postupu a neurčí nám žádná opravná opatření, tak se to na termínu spuštění systému nijak neprojeví. * Pokud by úřad tendr zrušil a musel by se vypsat nový, jak dlouhé zdržení by to přineslo? To budeme řešit až v případě, že tato situace nastane. Předpokládám ale, že jakékoliv jiné opatření úřadu by mohlo znamenat posunutí termínu. * Vidíte vy jako zástupce ministerstva dopravy nějaké pochybení svého úřadu? Jsem si stoprocentně jistý, že úřad postupoval dobře. Komise, kterou jmenovala vláda, se chovala do poslední chvíle velmi odpovědně, hlasovala o každé pochybnosti. Argumentace je velmi logická a přesvědčivá. * Byly chyby v žádostech dalších uchazečů tak zásadní, že je komise musela odmítnout? Komise konstatovala, že se ani hodnotit nesměly. Nesplnily totiž základní kvalifikační podmínky nebo obchodní podmínky tak, jak byly definovány v zadání. Kdyby komise a zadavatel ponechali tyto nabídky v řízení, tak by se vlastně vystavili námitkám ze strany těch, kteří všechny podmínky splnili. Tady jsme v souladu se současným zákonem o zadávání veřejných zakázek nemohli postupovat jinak. * Na konci roku schválila Poslanecká sněmovna zákon, který vůbec umožňuje výběr elektronického mýta. Jak vidíte šance na to, že zákon projde Senátem? Ještě jsem nejednal se všemi senátními kluby. Jednal jsem ale s předsedou příslušného senátního výboru a podle mého dojmu není problém se zákonem jako takovým. Problémem může být pouze pozměňovací návrh poslance Miloslava Kaly (ČSSD), který se týká spíše stavebního zákona, neboť je o výkupu pozemků pod již postavenými dálnicemi. Tento návrh může zkomplikovat přijetí zákona v Senátu. * Nepokusíte se v horní komoře změnit to, aby se povinnost platit mýtné vztahovala na všechna nákladní auta nad 3,5 tuny místo zatím schválených 12 tun?

Návrh ministerstva dopravy i moje přesvědčení bylo, že tak jako v Rakousku bychom měli zpoplatnit nákladní automobily nad 3,5 tuny na vybrané síti komunikací. Už jen proto, aby zpoplatnění naší sítě bylo na stejné úrovni jako v Rakousku, abychom nebyli levnější zemí, kde mohou některé kategorie vozidel jezdit za levnější peníze přes Českou republiku.

* Vláda ale rozhodla, že celý systém bude aplikován postupně, nejprve to bude 12 tun a více, potom nižší kategorie.

Rozhodnutí vlády respektuji a v Senátu budu přesvědčovat všechny o tom, že je to krok sice konzervativní, ale je určitě potřeba také zjistit dopad zvýšených poplatků mýtného do cen. U vozidel nad 3,5 tuny hrozí, že by zavedení mýtného ovlivnilo ceny zboží na vnitrostátním trhu. Tyto kategorie vozidel se už používají pro rozvoz zboží.

* Je tedy možné, že vláda ještě přehodnotí svůj postoj v této otázce?

Změna kategorií a sazeb je možná, ale vždy je třeba postup a změnu projednat s Evropskou komisí. Je třeba tedy vytvořit určitý prostor pro jednání. Předpoklad je, že budeme všechny změny dělat ke konci, respektive na počátku kalendářního roku, protože stávající časová zpoplatnění jsou jakousi obchodní smlouvou mezi státem, který komunikace provozuje a spravuje, a mezi uživateli. Nemůžeme tedy tento vztah změnit uprostřed období jednostranně. Pokud tato vláda rozhodla, že budou zpoplatněny kategorie nad 12 tun, další vláda může rozhodnout od 1. ledna 2008 jinak.

* Zadala už vláda studii, která by ukázala dopad zpoplatnění všech nákladních aut?

Tuto studii jsme ještě nezadali. Zatím nelze přesně kvantifikovat, kolika vozidel by se to týkalo. Teprve v letošním roce zjistíme podíl různých kategorií vozidel. Včetně toho, kolik vozidel jezdí ve vnitrostátní dopravě a kolik v tranzitu. Koncem ledna budeme mít první výsledky provozu, pak se rozhodneme, zda tuto studii zadáme a zda je vůbec možné dopad do cen vypočítat.

* Jednou z priorit ministerstva dopravy je dostat nákladní přepravu zpět na železnici. Co pro to děláte?

Naším základním úkolem je především vyrovnat zpoplatnění silniční a železniční dopravní cesty. To se může odehrát jediným možným způsobem, který Evropská komise povoluje, a to zavedením zpoplatnění za ujeté kilometry. To je první věc. Druhá věc jsou přijaté programy k podpoře kombinované dopravy. Chceme, aby kombinovaná doprava byla podporována v části kapitálových výdajů na technologie a přístupové cesty na překladiště jednotlivých druhů doprav, na to chceme v následujících třech letech uvolnit zhruba 1,6 miliardy korun. Dále jsme pro kombinovanou dopravu zlevnili dopravní cestu o 40 procent oproti jiné nákladní dopravě. Chceme také podporovat vznik nových linek zejména kontejnerové dopravy.

* Zejména v zimě není prakticky den, aby nezkolaboval provoz na dálnici D1. Nedávno jste prezentoval informační systém, který by měl řidičům pomoci. Můžete ho přiblížit?

Tento plán realizujeme od roku 2004, kdy jsme si vyhodnotili, že ten obrovský nárůst dopravy kamionové na našich silnicích není jen nějaká krátkodobá výchylka, že to je dlouhodobý trend. Začali jsme připravovat systém, který by zkapacitnil dálnici, usměrnil na ní provoz a poskytl informace řidičům, aby se mohli v případě problémů přizpůsobit situaci.

* O co konkrétně jde?

Připravili jsme a zrealizovali projekt Jednotného systému dopravních informací, který má tři etapy. Koncem loňského roku začala realizace první etapy, během které instalujeme na dálnici D1 informační tabule a kamery. Ty budou monitorovat situaci na dálnici a informace poskytovat do Národního centra, které jsme zřídili v Ostravě. Toto centrum informace shromažďuje a poskytuje všem řidičům prostřednictvím internetu, rozhlasu a systému RDS. Tento systém bude postupně fungovat na všech dálnicích a rychlostních komunikacích.

* Uvažujete o tom, že v případě problémů bude mít policie možnost odstavovat kamiony. Není ale žádným tajemstvím, že chybějí odstavné plochy pro kamiony. Máte už nějaké řešení?

To jsou dvě samostatné věci. První věc je dočasné omezení provozu kamionů při kalamitní situaci tak, aby bylo možné zajistit sjízdnost komunikace. Během ledna bude tento režim na dálnici připraven tak, aby ho policie mohla začít bezpečně aplikovat. Odstavení bude dočasné třeba na půl hodiny a kamiony zůstanou stát v odstavném pruhu na dálnici. Po ošetření vozovky bude provoz obnoven. Druhá věc je nedostatek odstavných ploch pro řidiče kamionů, kteří musí dodržovat povinné bezpečnostní přestávky. U nás na dálničním systému chybí zhruba 1400 parkovacích stání, proto jsme také do vyhlášky platné od Nového roku dali možnost budování dalších odpočívek na dálnicích. Stavět začneme již v letošním roce.

* Vznikat mají i nová truck centra. Kde budou a kdo je postaví?

Dohodli jsme se s policií, že bude možné budovat velká truck centra, kde budou k dispozici i další služby pro řidiče, které potřebují k tomu, aby si odpočinuli. O budování truck center mají zájem i soukromí investoři, máme již vytipováno šest míst, kde by mohla vyrůst. Letos bychom chtěli jejich výstavbu připravit. Kromě toho jsme připravili i projekt rozšíření stávajících odstavných stání, která zajišťujeme na dálničních odpočívkách. Připravujeme už projektovou dokumentaci.

* Hovořil jste nedávno s policejním prezidentem i o tom, zda se zvýší počet policistů hlídkujících na dálnicích?

Počet policistů na dálnicích je opravdu problém. Policisté, kteří slouží na dálnici, mají nejen za povinnost dohlížet na bezpečnost a plynulost provozu, ale vyšetřují i všechny nehody. A vyšetřují i další trestnou činnost, která se odehrává kolem dálnice. Na tuto rozsáhlou činnost, která jinde nemá obdobu, je podle mého názoru u dálniční policie málo tabulkových míst. Naděje se ukazuje až od zavedení schengenského režimu na hranicích, tedy v průběhu roku 2007, kdy dojde k restrukturalizaci cizinecké a pasové policie a lidé z těchto složek by právě mohli posílit policii na dálnicích.

* Počasí znovu vyvolalo diskuzi na téma, zda má, či nemá být uzákoněno povinné používání zimních pneumatik. Zákon platící od července s tím nepočítá, očekáváte možnost jeho novelizace?

Zákon znovu projednáme v lednu při projednávání druhého čtení některých dopravních zákonů. Očekávám, a takto jsem hovořil s poslanci, že chtějí některé senátní návrhy, které tehdy nemohly být využity, předložit znovu. To je tedy možnost i pro zastánce povinného užívání zimních pneumatik.

* Vy sám podporujete povinné používání zimních pneumatik?

Používání zimních pneumatik doporučuji, moje stanovisko je ale spíše neutrální. Těch kalamitních dnů zase tolik není a dokáži si představit spoustu řidičů, kteří vyjíždějí v zimě pouze za suchého počasí. Kdo používá vozidlo v zimě pravidelně, by měl investici do zimních pneumatik zvážit.

* Vaše ministerstvo před časem vyhlásilo boj proti billboardům kolem komunikací. Jak jste úspěšní?

Pořád se snažíme počet reklam snižovat. Teď už máme kontrolu nad nepovolenými billboardy, většina už byla odstraněna. Nyní jednáme s firmami, které uzavřely smlouvy v rozporu se zákonem, tedy zejména na dobu takřka neurčitou. Tam se domlouváme na smlouvách zhruba na období pěti let. Osobně si dokáži představit naše silnice úplně bez billboardů. Bohužel to není možné, protože některé smlouvy uzavřené za mých předchůdců jsou smlouvami nevypověditelnými nebo jsou pod ochranou mezinárodních smluv o ochraně investic.

* V letošním roce bude pokračovat boom výstavby dálnic a dalších komunikací. Kolik máte na tyto účely k dispozici peněz?

Na letošní rok máme 55 miliard korun. Ne všechny tyto prostředky jsou určeny na investice. Zhruba sedm miliard jsou zálohy určené na spolufinancování z evropských fondů. Slouží na financování investičních akcí do doby, než přijdou unijní peníze. Dalších deset miliard půjde na běžnou údržbu železniční i silniční sítě. Zbytek půjde na výstavbu. Z toho zhruba 10 miliard do železničních tratí a 28 miliard na silniční infrastrukturu.

* Z jakých zdrojů peníze půjdou?

Rozhodující část, 22 miliard korun, jde z výnosů privatizace, které od příštího roku nahradí přímo podíl ze státního rozpočtu. Dalších 16 miliard jsou výnosy z daní a zhruba dvě miliardy příjmy z poplatků. Na výstavbu dálnice D47 jde přímo z rozpočtu 7,6 miliardy korun. V roce 2007 už budou k dispozici výnosy z elektronického mýta, což může být deset až 14 miliard korun. Potom přistoupí také prostředky ze soukromých zdrojů. Od roku 2007 budou k dispozici také podstatně vyšší zdroje z Evropské unie než dosud. V současné době máme k dispozici tři až čtyři miliardy korun ročně, budeme mít přes 20 miliard.

* Počítáte s tím, že by se už v letošním roce rozeběhly některé projekty financované v rámci PPP (Public Private Partnership)?

V letošním roce chceme připravit výběrová řízení pro soukromé investory na již schválené akce. Poslední otevřenou otázkou je nyní metodika. Vládní výbor debatuje o tom, zda vypíšeme soutěže až na základě stavebních povolení, nebo jen na základě územních rozhodnutí, a necháme optimalizaci stavebního řešení budoucímu investorovi. Za toto druhé řešení se velice přimlouvám.

* Stihnete vypsat tendry ještě do voleb? Nedáváme si takový cíl, chceme to především odpovědně připravit. Možná to bude úkol pro další vládu. Nechceme opakovat situaci, že když v roce 2002 nastoupil nový ministr, dostal do vínku smlouvu se soukromým investorem na projekt dálnice D47, která byla mimořádně nevyvážená a znamenala obrovská rizika pro zdražení stavby. * Přípravu výstavby dálnic často komplikují spory o pozemky. Co si slibujete od nového zákona o vyvlastňování pozemků, který nedávno schválila Poslanecká sněmovna?

Možnost vyvlastňování pozemků pro stavby ve veřejném zájmu je nyní už ve stávajícím stavebním zákoně. Od nového zákona si v tomto smyslu tedy neslibuji nic převratného. Tento institut tam zůstává, je to opatření, které je všude ve světě, není to nic nedemokratického. Jsem zastáncem toho, aby se tento zákon nezneužíval. Tedy aby se za pozemky platily ceny v místě obvyklé, což je největší změna, kterou tento zákon zavádí. Je to výhodnější pro vlastníky pozemků.

* Neobáváte se sporů o to, co je a co není veřejný zájem?

Především je důležité, aby zůstala možnost se proti ustavení veřejného zájmu odvolat k soudu, aby to prostě bylo přezkoumatelné. To je významné. Veřejný zájem definovat v zákonu je ústavní problém. Mělo by zůstat ustanovení, že by veřejný zájem definovala územní samospráva, která stanovuje vyhláškou závazné části územního plánu.

Ing. MILAN ŠIMONOVSKÝ

Místopředseda vlády a ministr dopravy se narodil 17. února 1949 v Brně. Vystudoval VUT Brno, fakultu stavební, obor konstrukce a dopravní stavby. V letech 1973 až 1990 působil jako specialista pro dopravní systémy Útvaru hlavního architekta města Brna. Poté se stal náměstkem primátora města Brna, od roku 2000 je senátorem za obvod Brno-město. Od roku 1990 je členem KDU-ČSL a za tuto stranu se také stal ministrem dopravy v koaliční vládě vzniklé v roce 2002.

RAKOUSKÝ MODEL

Ministr Šimonovský neopouští myšlenku na výběr mýtného i u automobilů s hmotností od 3,5 do 12 tun na vybraných komunikacích. „Zpoplatnění by bylo na stejné úrovni jako v Rakousku,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče