Zadlužování hned tak neskončí

04. června 2010, 13:03 - Karel Zaoral
04. června 2010, 13:03

Rozpočtové škrty nenahradí systémová řešení

Na první pohled se tři potenciální koaliční partneři – ODS, TOP 09 a Věci veřejné – ve svých volebních programech do velké míry shodují. Napravo od středové ODS je TOP 09, přičemž obě strany odmítají zvýšení daní. Nalevo od ní jsou Věci veřejné, které jako jediná z potenciálních koaličních stran počítají se zvýšením daní, ale jen z příjmu právnických osob. Mohlo by se zdát, že to je ideální stav pro kompromis. Pohled na údaje jej však narušuje. Letos pokleslo plnění státního rozpočtu v důsledku nižšího výběru pojistného a daní z příjmu fyzických osob. Schodek rozpočtu proto z plánovaných 163 může dosáhnout kritické hodnoty 200 miliard korun, pokud poklesne i výběr daní z příjmu právnických osob.
„Bez dalších škrtů a úsporných opatření ve výši zhruba 20 miliard korun schodek 163 miliard neudržíme. Pokud zpochybníme schodek 4,8 procenta HDP v příštím roce, pak také všechno,“ varuje ministr financí Eduard Janota. Ten chce pro udržení rozpočtového cíle učinit téměř cokoli včetně zvýšení DPH (viz s. 42). Ani Janota však stále neví, jak inkaso daní z příjmu právnických osob dopadne. A do věci i zasáhne časová tíseň, do níž se vláda dostane, protože bude muset předložit sněmovně rozpočet už v září.

**Daně nezvýšíme**

Ekonomický expert TOP 09 Miroslav Kalousek nevěří, že nová vláda dokáže schválit podstatné úpravy legislativy, které by umožnily škrtat nejen v sociálních dávkách a promítly se už do státního rozpočtu na příští rok. „Pokud se vláda sejde už v červenci, musí předložit v září rozpočet, ve kterém bude vycházet z platné legislativy. Není v silách žádné vlády, aby byl rozpočet na rok 2011 skutečně reformní. Ten lze sestavit, jen pokud jeho výdaje předznamená již schválená legislativa. Žádná vláda není schopná předložit a schválit příslušné novely či nové zákony do konce září, kdy musí návrh rozpočtu dát sněmovně. Doufám, že rozpočet na rok 2011 zasáhneme aspoň částečně. Neodvážili jsme se schválit druhý balíček ministra Janoty. Cenou za to je nemožnost předložit reformní rozpočet na příští rok,“ vysvětluje Kalousek.
Řečeno jinak, nová vláda se bude zřejmě řídit dle Janoty. Jediným, ale poněkud kostrbatým řešením je dát rozpočet sněmovně společně se seznamem zákonů, které budou předloženy ještě v tomto roce. To by však znamenalo, že nová legislativa neovlivní rozpočet od ledna, ale až zhruba od poloviny příštího roku. „TOP 09 má vyšší ambice než 4,8 procenta HDP. Chtěli bychom ještě nižší schodek rozpočtu. Chápu však, že strany blíže středu, jako jsou ODS a Věci veřejné, na to mohou mít jiný názor. Schodek ve výši 4,8 procenta HDP je však maximálně možný strop,“ dodal Kalousek.

**Deficit snížíme**

Návrhy ODS jsou také odvážnější než Janotova mantra 4,8 procenta HDP. „Náš názor na rozpočet v příštím roce se na straně výdajů skládá ze tří základních částí. Na mandatorních výdajích bychom chtěli uspořit osmnáct miliard korun zmražením sociálních výdajů s výjimkou důchodů. Společně se snížením běžných výdajů o pět a investičních o čtyři procenta nám to umožní dosáhnout deficitu 136 miliard korun. To je 3,6 procenta HDP. V našem plánu nepředpokládáme, že bychom něco měnili na straně příjmů neboli daní, protože daňové navýšení o 60 miliard korun se uskutečnilo již letos. To považujeme za dostatečné, abychom mohli přistoupit k redukci na straně výdajů a zároveň nezadusili ekonomický růst,“ uvádí ekonomický expert ODS Martin Kocourek. Jeho plánovaná úspora ve výši 48 miliard korun pro příští rok však bude stěží stačit na udržení stejného deficitu státního rozpočtu jako letos, pokud bude pokračovat trend špatného plnění státní pokladny. Motivace ODS ke snížení deficitu státního rozpočtu na 3,6 procenta HDP spočívá i ve finanční ústavě, kterou strana navrhujé. Při předpokládaném růstu okolo dvou procent se totiž budoucí vláda o více než 3,6 procenta HDP zadlužit nesmí. V jiném případě by všichni poslanci vládní koalice přišli o část platu.
Nejstručněji svůj názor na zvyšování daní a snižování deficitu státního rozpočtu vyjádřil ekonomický expert Věcí veřejných Kamil Jankovský. „Pokrytí výpadku v příjmech státního rozpočtu bude věcí jednání. V programu máme obecně zvýšení daně z příjmu právnických osob. Nechci však předjímat výsledek koaličního vyjednávání,“ sdělil Jankovský týdeníku EURO .

Složitější realita Je třeba si uvědomit, že špatné inkaso daní může pokračovat ještě několik let. Razantní škrty jsou sice do jisté míry žádané, ale veřejnost nevolila pravici primárně kvůli nim. Jedním z výrazných motivačních prvků byl osud Řecka, jemuž se však pouhým odepisováním na výdajové stránce nevyhneme. Co když se za dva či tři roky dostaví další kolo krize, která vůbec není definitivně zažehnaná? Daňové inkaso se propadne ještě dramatičtěji, a z něčeho stát žít musí. Ocitáme se u propasti, k jejímuž přechodu je napnutý rybářský vlasec.
Mnohem silnějším důvodem zadlužování než plýtvání jsou strukturální vady rozpočtu dané charakterem mandatorních výdajů. Řešením současného stavu, který deficity státního rozpočtu způsobuje, jsou reformy – důchodová, zdravotní a sociálních dávek. V nich jsou programové shody koaličních stran mnohem užší. Pouhá reforma penzijního systému se však neobejde bez vysokých nákladů, které zatíží státní rozpočet a zvýší tlak na jeho schodek. Řešení dilematu ve formě nezbytného šetření a zároveň zadlužení se kvůli bezpečné budoucnosti bude vyžadovat extrémně citlivé načasování. To však nic nemění na tom, že vyrovnané hospodaření hned tak nenastane.
Letos se – snad – podaří ministru Janotovi udržet schodek státního rozpočtu ve výši 163 miliard korun. V příštím roce, bude-li pokračovat trend nízkého inkasa daní, však bude nutné uskutečnit všechny návrhy Martina Kocourka, a navíc najít dalších 30 miliard korun, aby deficit státního rozpočtu dosáhl jím plánované hodnoty 3,6 procenta HDP. O dalších letech je vzhledem k neustálému vývoji zbytečné uvažovat. „Důchodovou reformu jsme měli provést už před deseti lety,“ opakuje již téměř jako klišé expert TOP 09 Jaromír Drábek. Přičteme-li její cenu v desítkách miliard korun, kterou budeme platit několik přechodných let, rychlého ukončení deficitního hospodaření, jak slibovaly potenciální koaliční strany, se hned nedočkáme. Naopak. Lze předpokládat, že v důsledku reforem budou strukturální deficity rozpočtu při růstu mezi jedním a dvěma procenty HDP v řádu desítek miliard korun. A společně s nízkým inkasem daní mohou několik dalších let oscilovat okolo sta miliard korun ročně. Pokud všechno půjde velmi dobře.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče