Zadluženost brzdí české domácnosti

23. června 2011, 17:55 - Drahomíra Dubská
23. června 2011, 17:55

Jak se útlum české ekonomiky v roce 2009 a zotavení v roce 2010 promítlo do zadlužování českých domácností? Jak je ovlivnila letošní „nejistá sezóna“? Jednoznačně.

Foto: Profimedia.cz

Dynamika i objem nových dluhů klesá, podíl problémových půjček narůstá. Oproti až třetinovým, meziročním přírůstkům nedávných let jsou loňské i letošní růsty zadluženosti domácností v ČR pouze jednociferné. A v poměru k čistému finančnímu bohatství jsou naše dluhy vyšší než v Evropě.

„Nové“  dluhy českých domácností, podle stavů z konce letošního prvního čtvrtletí ve srovnání se stavy v témže období před rokem, byly značně nižší než v době konjunktury. Na tom by nebylo vzhledem k pokrizovému období ekonomiky a nejistým očekáváním do budoucna nic zvláštního. Překvapivý je však rozsah redukce – nových úvěrů domácností od bank bylo za tu dobu 65 mld. korun, z toho úvěrů na bydlení za 40 mld. korun. Odpovídá to zhruba číslům z let 2003 a 2004, kdy sektor domácností stál na prahu následné úvěrové expanze. Ta vrcholila v roce 2007, kdy přírůstek úvěrů domácnostem od bank dosáhl 173,3 mld. korun a z toho na bydlení si lidé půjčili nově 139,4 mld. korun. Nad stomiliardovou hranicí byl objem nově poskytnutých úvěrů (či přesněji přírůstek stavů v daném roce) i v letech 2006 (115,5 mld. korun) a v roce 2008 (139,7 mld. korun), v němž i úvěry na bydlení ještě při relativně vysoké úrovni cen na realitním trhu stouply o 102,7 mld. korun.

Na poklesu nově poskytovaných půjček domácnostem participoval - co se příčin týká -, jak obezřetnější bankovní sektor vážící rizika, tak především rozvážnější přístup domácností omezujících spotřebu, ale i ambice ohledně pořízení vlastního bydlení. Zde se kromě nejistot budoucích disponibilních příjmů domácností spojených s vládními reformami projevují zřejmě i očekávání, že období nižších cen nemovitostí ještě přetrvá. 

Dluhy v cizích měnách nemáme

Domácnosti dlužily bankám koncem roku 2010 v korunách a cizí měně 1 028,2 mld. korun, v cizí měně však pouze 1,2 mld. korun. Výše dluhů v cizích měnách je tak prakticky zanedbatelná - od roku 2007 tvořila necelé promile celkových bankovních úvěrů obyvatelstvu a  nejvyššího podílu dosáhla během měnové krize v roce 1997, kdy dluhy obyvatelstva v cizí měně činily 9 % jeho celkové zadluženosti. Půjčky v cizích měnách neměli lidé za atraktivní proto, že úrokové míry v českých korunách byly ve srovnání se sazbami u cizích měn nižší (nemělo tedy smysl se v cizí měně zadlužovat, protože úvěr by vyšel dráž). Jinak tomu bylo např. v Maďarsku, kde tamější úrokové sazby byly a jsou podstatně výš. Maďarské domácnosti si půjčovaly ve velkém hlavně ve švýcarských francích a při oslabení domácí měny se jejich schopnost splácet výrazně zhoršila. ČR se tím neocitla v tak špatné situaci, jako např. právě Maďarsko. Za zmínku stojí i skutečnost, že po převažující část právě uplynulé dekády měla ČR spolu se švýcarskem a Japonskem nejnižší úrokové sazby na světě.

Živnostníci si nepůjčují 

Do sektoru domácností nepatří podle statistiky jen obyvatelstvo, ale také živnosti. Ty měly koncem roku 2010 vypůjčeno od bank v korunách 39,9 mld. korun, obyvatelstvo v úhrnu úvěrů na bydlení, na spotřebu a ostatních úvěrů pak 959,9 mld. korun . Přitom stavy úvěrů živnostem zaznamenávají setrvale meziroční pokles již od listopadu 2009. Ukazuje se tak, že vyhráno ještě segment domácnosti-živnosti v pokrizovém období nemá. Přitom za rok 2008 stoupaly úvěry živnostníkům v průměru o 8,5 %, v roce 2007 o téměř 12 %. Velmi silné byly tyto růsty v roce vrcholící konjunktury (+15,5 % v roce 2006) a zejména na jejím nástupu (+18,3 y/y v roce 2005 a +12,6 % v roce 2004). Mimo bankovních úvěrů využívaly živnosti v té době významně i alternativních forem financování.

Aktuálně v březnu 2011 byly stavy úvěrů živnostníkům z řad domácností nižší proti stejnému období 2010 o 5 % (39,5 mld. korun). To ukazuje, že oživení je v tomto segmentu zřejmě jen velmi slabé, protože schopnost živnostníků financovat provoz z vlastních zdrojů je také stále spíše omezená. Jejich zůstatky na běžných účtech totiž po celý loňský rok pouze stagnovaly (-0,1 % v průměru), v letošním prvním čtvrtletí o procento stouply. Termínované vklady živnostníků jsou ve srovnání se zůstatky na běžných účtech jen velmi malé (6,5 mld. korun proti 74,7 mld. korun v březnu 2001) s velmi vysokou kolísavostí (v závěru roku 2010 byly meziročně nižší o téměř 30 %).

Segmentu domácnosti-živnosti tak vzhledem k orientaci především na tuzemskou ekonomiku se z pohledu vlastních i cizích zdrojů dosud nepodařilo přesvědčivě vymanit z recese.  

Úvěry na spotřebu rostou letos rychleji než na bydlení

Pětinu dluhů českých domácností u bank představují úvěry na spotřebu (20,6 % koncem roku 2010,  resp. 20,5 % koncem března 2011). Jde o úvěry velmi drahé – jejich úrokové sazby jsou dlouhodobě téměř třikrát vyšší než u úvěrů na bydlení (14,6 % p.a. oproti 5,1 % p.a. z dat konce března 2011) a u nových obchodů více než třikrát. A pro banky jsou úvěry na spotřebu velmi výhodné – bankovní marže, představované rozdílem sazeb z úvěrů a vkladů, byly v obchodech s domácnostmi v roce 2010 historicky nejvyšší, když dosáhly 13,6 procentního bodu. V obchodech s firemními klienty stačilo bankám jen 3,5 p.b.

Vzhledem k orientaci bank na klienty požadované bonity – ne tedy bonity nižší – se bankovní úvěry domácnostem na spotřebu zvýšily i v roce 2010 meziročně v průměru o 6,9 %. Zhruba stejným průměrným tempem rostly i v letošním prvním čtvrtletí (+7 %), ale jejich dynamika se v jeho průběhu snižovala (z +7,4 % v lednu na 6,5 % v březnu). Jde o zřejmou reakci domácností na vládou ohlašované či již realizované změny, které ovlivní jejich příjmy, i vývoj spotřebitelské inflace (zejména u klíčových a obtížně redukovatelných položek spotřeby jako jsou potraviny, bydlení, doprava). I když na druhé straně právě takováto situace nakonec může u nízkopříjmových domácností způsobit, že použití úvěrů na spotřebu nebude možností, ale nutností, bude jejich celkový rozsah pro sektor domácností ovlivněn ochotou bank či nebankovních institucí klientovi půjčit (resp. vyšší cenou úvěru v podobě úrokové sazby).   

Nebankovní půjčky prudce klesly

U úvěrů na spotřebu jsou významným zdroje půjček také nebankovní instituce, tzv. ostatní zprostředkovatelé aktiv, tj. především leasingové společností a společnosti splátkového prodeje. U nich celkově klesl objem půjček během dvou let na téměř polovinu a koncem roku 2010 činil 80,9 mld. korun, přičemž samotné půjčky na spotřebu od nebankovních institucí klesly z 137,1 mld. korun koncem roku 2008 na 65,6 mld. v závěru roku 2010. I když zčásti lze tento prudký propad připsat metodicko-organizační změně jednoho z úvěrujících subjektů, přesto ho lze chápat jako názornou ilustraci dopadu hospodářské krize na schopnost a ochotu českých domácností k dalšímu zadlužování. Navíc půjček od nebankovních institucí využívají více oproti půjčkám od bank domácnosti s nižšími příjmy a v regionech, kde je v nezaměstnanosti obtížné najít novou práci.

V prvním čtvrtletí 2011 oproti stavu z konce minulého roku velmi nepatrně ožily krátkodobé úvěry na spotřebu  poskytované nebankovními institucemi na jeden rok (+0,7 mld. korun), proti stej
nému období 2010 však byly stále o čtvrtinu nižší. Půjčky nebankovních institucí domácnostem se splatností rok až pět byly koncem března meziročně nižší o polovinu, půjčky nad pět let o 18 %. Tento stav nelze hodnotit jako zlepšení úvěrových obchodů nebankovních institucí.   

Hypoték přibylo jen za osm miliard

Tempo úvěrů na bydlení bylo v letošním prvním čtvrtletí podle bankovní statistiky pomalejší (+6,4 % y/y) než dynamika úvěrů na spotřebu (již zmíněných +7 %). Příčinou bylo výrazné zpomalení úvěrů ze stavebního spoření (zejména překlenovacích), protože hypoteční úvěry stouply za první tři měsíce 2011 meziročně o 8,5 %. Nejde však o redukci v sektoru stavebních spořitelen jako takovém (a naopak o vysoký růst u bank), protože řada z nich také nabízí hypoteční úvěry.

Od počátku roku se zadluženost obyvatelstva ve formě hypotečních úvěrů zvýšila o pouhých 8,3 mld. korun - ve stejném období pokrizového roku 2010 šlo o +15 mld. korun. Jako velmi optimistická  – ve stylu „přání otcem myšlenky“ - se tak jeví veřejná prohlášení manažerů některých velkých bank, kteří pro letošní rok počítali s přírůstkem hypotečních úvěrů v ČR o 100 mld. korun. Přestože první měsíce roku bývají obchodně slabší, jsou tato očekávání fakticky nereálná.

Úvěry na bydlení zareagovaly až nyní

Přírůstky samotných hypotečních úvěrů v časové řadě komplikuje metodická změna na přelomu let 2008 a 2009, ale pro srovnání postačí vývoj celkových úvěrů obyvatelstvu na bydlení. Ty se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšily proti stavu z konce roku 2010 o nepatrné dvě miliardy, loni v tomtéž období o 5,7 mld. korun. Tento fakt dokládá opožďující se reakci na trhu úvěrů na bydlení poskytovaných domácnostem oproti hospodářskému cyklu v ekonomice, protože i v krizovém roce 2009 stouply v daném období tyto úvěry o 14,6 mld. korun (srovnatelný přírůstek v roce 2008 činil dokonce +20,4 mld. korun)  

Budoucí rizika

Jak již bylo řečeno, nadcházející zhoršení finanční situace českých domácností ovlivní zřejmě i dynamiku zadlužování. Došlo k tomu již loni a letos, spíše v reakci na očekávání. Často zmiňovaný „polštář“, který by jakoby mírnil ve srovnání se zadlužeností v Evropě rizika pádu tohoto sektoru do dluhové pasti a kterým je poměrový ukazatel stavu dluhů k HDP uváděný Eurostatem, má své nedostatky (více vypovídá poměr k hrubému disponibilnímu důchodu tohoto sektoru uvedený v grafu 4). Je sice pravda, že ve vztahu k ročnímu výkonu ekonomiky jsou dluhy českých domácností relativně nízké (nejnižší v EU, hned po Rumunsku a Slovinsku podle zatím dostupných dat za rok 2009, ale v ČR se podílí na HDP ve větší míře než v jiných zemích zahraniční obchod  a uvedený nízký poměr je tak tím poněkud zkreslen). Tento poměr je u nás  třikrát vyšší než byl v roce 2002, přičemž v EU 27 stoupl za tu dobu jen o pětinu (v eurozóně ještě méně).

Problémové půjčky českých domácností (tj. úvěrů klasifikovaných jako sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové) stouply ke konci letošního března na 89,9 mld. ze 77 mld. korun z konce prvního čtvrtletí 2010, tj. o 14 %. 

V poměru k finančnímu bohatství jsou naše dluhy proti Evropě vysoké

Své může k riziku dluhů říci i ukazatel nakumulovaného finančního bohatství českých domácností (stav jejich čistých finančních aktiv) a k němu vztažená zadluženost. Ta představovala ve stavu z konce roku 2009 zhruba 56 % čistých finančních aktiv českých domácností proti 18 % v roce 2002. Byli jsme však na tom hůře než v EU 27, kde dluhy domácností tvořily v roce 2009 jen 53 % jejich čistých finančních aktiv, zatímco v roce 2002 to bylo 44 %. V evropských zemích panují v tomto směru značné rozdíly, ovšem jen dvě z nich dokázaly v minulé dekádě poměr dluhů domácností k jejich bohatství v podobě čistých finančních aktiv snižovat – Německo a Rakousko. Mentální středoevropská příbuznost se v nakládání s penězi v České republice však zřejmě ještě dlouhou dobu nebude mít možnost projevit.

Velmi zajímavý pohled by mohlo poskytnout evropské srovnání zadluženosti domácností k jejich bohatství zahrnujícímu i nefinanční, tj. především hmotná aktiva. Zejména těch se totiž týkají dluhy českých domácností, které si pořizovaly a rekonstruovaly byty a domy pomocí úvěrů. Tato aktiva tak zaznamenávala zhruba od roku 2004 silné přírůstky, financované z velké části dluhově a na dlouhou dobu. Srovnáme-li tak dlouhodobou – nikoli celkovou - zadluženost domácností v ČR s jejich čistým finančním bohatstvím, dosahuje její podíl 52 %. Je vyšší než v Německu (46 %), Rakousku (44 %), Francii (39 %) či Itálii (21 %), ale nižší než v Nizozemí (81 %), Finsku (102 %) nebo španělsku (106 %).

Údaje porovnávající celkové dluhy domácností k jejich celkovému bohatství (tj. nejen finanční, ale i nabytá hmotná aktiva) však nejsou v unijním srovnání k dispozici, protože příslušná data o stavu nefinančních aktiv domácností produkuje v současné době kromě České republiky zatím jen pět evropských zemí. 

Graf 1: Zadluženost domácností v CZK a cizí měně (včetně živností, rezidenti)

Graf 2: Nové úvěry obyvatelstvu celkem a na bydlení (v CZK, mld. korun, rezidenti)

Graf 3: Půjčky domácnostem od nebankovních institucí (y/y v %)

Graf 4: Míra hrubé zadluženosti domácností (stavy půjček/HDD, v %)**

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče