Zaděláno na Afghánistán č. 2

12. listopadu 2010, 17:01 - Milan Vodička
12. listopadu 2010, 17:01

Dvakrát díky jemenské organizaci al-Káida, že se jí podařilo dostat výbušniny do letadel

Dvakrát díky jemenské organizaci al-Káida, že se jí podařilo dostat výbušniny do letadel. Díky tomu konečně začínáme chápat, že Jemen nabírá afghánskou podobu a že kontroly na letištích mají obrovskou díru, protože náklad letadel se, na rozdíl od lidí, téměř nezkoumá.

Byla to, jak by řekl Saddám Husajn, matka všech poplachů. Teroristé umístili do podpalubí dvou letadel nálože maskované jako balíčky a svět zase objevil Ameriku, vlastně Jemen.
Odborníci nám vzrušenými hlasy sdělovali, že máme na krku nové teroristické hnízdo a že ose zla přibyl nový článek. Jejich slova je usvědčovala z neznalosti: jemenský sup totiž létá nad světem už dlouhé roky. Jen to málokdo zaznamenal, protože v mediální éře se všechno, co se týká terorismu, přece odehrává v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Titulek s Jemenem by neprodával.
Ironií je, že v Jemenu to začalo úplně nejdřív. Dokonce mnohem dříve, než Al-Kajda musela zbourat dva nejvyšší mrakodrapy New Yorku a udělat díru do Pentagonu, aby si Západ konečně ráčil všimnout, že je opravdu nebezpečná.
„Jemen se stal novým Afghánistánem,“ prohlásil v reakci na pokus vyhodit do povětří dvě letadla významný odborník na terorismus Magnus Ranstorp. Televize CNN hovořila o „nové centrále globálního terorismu“. Britský The Independent se rovnou rozepsal o „nové zemi, odkud hrozí nebezpečí“… Dobré ránko – nebezpečí odtud hrozí už skoro řadu let. Možná si ještě vzpomenete na docela těžký šok, když teroristé zaútočili na americký torpédoborec Cole, udělali v něm ohromnou díru a zabili přitom sedmnáct námořníků. Stalo se to roku 2000 – přihodilo se to v jemenském přístavu Aden. Bomby byly vyrobeny v Jemenu a útok provedli Jemenci v dresech al-Káidy. Ale pořád to není první útok.

Bomby, samé bomby

Ten se udál v roce 1992. Usáma bin Ládin ještě nebyl jménem ze světových titulků, ale jeho al-Káida už v zárodku existovala. Američané se chystali během akce, která se jim i světu zpočátku jevila jako operetní válka, zpacifikovat zdivočelé Somálsko. A jemenští Usámovi přívrženci se pokusili odpálit bombu v adenském hotelu, kde přespávali američtí vojáci na cestě do sousedního Somálska.
Od té doby tamní teroristé rozhodně nespali. Když v roce 1998 zaútočili na americké ambasády v Keni a Tanzanii (více než 200 mrtvých), přijeli tam z Jemenu nebo měli aspoň jemenské pasy. V roce 2002 se pokusili u jemenských břehů potopit francouzský tanker Limburg.
A nechali o sobě slyšet i v poslední době. Loni v létě se pokusili zabít bombou saúdskoarabského prince, zodpovědného za bezpečnost ropného království, o Vánocích byl na poslední chvíli zneškodněn pokus „trenýrkového atentátníka“, Nigerijce Umara Farúka Abdulmutallaba vyhodit do vzduchu letadlo nad Detroitem – i on byl napojen na Jemence. Letos v dubnu málem zabili v jemenském hlavním městě britského velvyslance a před několika týdny vyvázla jen o vlásek jeho zástupkyně. A teď se rozmáchli i nad Evropu a Ameriku: kdyby letouny s náloží vybuchly nad velkými městy, mohli se mrtví počítat na desítky.
Pokud jde o hrozby, máme přesto pořád Jemen spojený spíše s téměř romantickými únosy turistů, kterých se dopouštějí tamní kmeny, aby vydíraly vládu (není neobvyklé, když občas chtějí výměnou postavit kus silnice), přičemž o turisty pečují jako o vzácné hosty. V minulých letech dokonce jedna britská cestovní kancelář lákala potenciální klienty na „zážitkovou“ turistiku, totiž aby si zajeli vyzkoušet do Jemenu únos na vlastní kůži.
Ale za touhle indianajonesovskou kulisou je mnohem drsnější realita. Američtí experti už delší dobu varují, že v Jemenu se pomalu rodí největší bezpečnostní hrozba blízké budoucnosti. Otázka zní: Proč zrovna Jemen?

Země zralá na rozpad

Odpověď není zase tak složitá. Jemenu se od starověku říká Arabia Felix, štastná Arábie, ale ve skutečnosti je to nešťastník mezi státy. A proto je pro teroristy ideálním útočištěm. Podobně jako Afghánistán.
Vlastně je to příšerná země. Skoro polovina lidí tam žije za méně než dva dolary denně. Na žebříčku chudoby je Jemen tudíž hodně u světového dna. V porovnání s arabskými bratránky je rozhodně nejchudší. Američané sem v posledních letech hrnou ročně 300 milionů dolarů – půlku na armádu, která pátrá po teroristech, půlku na rozvojovou pomoc, je to však pořád málo.
Jenže to je jen začátek katalogu potíží. Jemen měl trochu ropy, ale už za sedm let budou ropná políčka, protože pole to rozhodně nejsou, vyždímána do poslední kapky. Už dnes jí těží jen třetinu v porovnání s dobou před sedmi lety. Ubývá taky voda, protože Jemen je extrémně suchá země.
Centrální vláda je slabá. Podařilo se sice ukončit šestiletý konflikt s povstalci na severu (zůstalo po něm 350 000 uprchlíků), ale jinde už doutná nový – jih země, který se počátkem 90. let spojil se severem, má pocit, že je zanedbáván, takže tam bublá nespokojenost a chuť udělat se znovu pro sebe.
Navíc jsou tady kmeny. Jsou autonomní a ke státu mají asi stejně volný vztah jako Siouxové k Velkému bílému otci ve Washingtonu. Nemají pocit, že by jim měl něco přikazovat. Peníze by od něj brali, ale rádi ho nemají, takže každý, kdo s ním má konflikt a přijde se k nim schovat, je vítán. Jemen je de facto zhrouceným státem.

Žádné sci-fi

A pak je tady terén. Autor těchto řádků měl před lety možnost podívat se jemenského vnitrozemí, do provincií, kde se dnes údajně skrývá (ona se vlastně ani moc neskrývá) al-Káida, a musí říci, že kdyby se někdo chtěl uchýlit do bezpečných a nepřístupných míst, šel by právě sem. Je to tam rozeklanější a divočejší než Afghánistán.
Důležití jsou i lidé. Jemen prožil populační boom, jenže nenásledoval boom ekonomický, a tak mladá generace (dvěma třetinám obyvatel je méně než čtyřiadvacet let) nemá uplatnění. A jak se ukazuje i jinde, zklamaní, chudí a rozhořčení mladí muži bez budoucnosti jsou ideálním lovištěm verbířů radikálů.
Pokud by země zkolabovala, což rozhodně není vyhlídka na úrovni sci-fi, ale reálná možnost, stane se Jemen ideálním místem. Teroristické skupiny tam budou moci operovat, aniž by jim někdo znepříjemňoval život.

Výkonnější než Usáma

Vlastně tam působí už dnes. Jemenská filiálka al-Káidy, která se loni spojila se saúdskoarabskou pobočkou a oznámila vytvoření „al-Káida, organizace džihádu pro Arabský poloostrov“, je považována za nejagresivnější a nejambicióznější skupinu dneška. A jak ukazují její pokusy o atentáty, je také zdaleka nejkreativnější. Měla prsty nejen v téměř dokonalém atentátu na nákladní letadla a dalších dříve popsaných útocích. Je také namočena ve střelbě na texaské vojenské základně Fort Hood, kde loni major muslimského původu postřílel řadu vojáků, a v pokusu odpálit auto plné výbušnin přímo v srdci New Yorku, na Times Square.
Je to dáno vůdcem smečky. Ten muž stojí za detailní pohled. Jmenuje se Anwar Awlaki. Kromě jiného byl napojen na tři atentátníky z 11. září. Ale to ještě není to nejzajímavější. Je americkým občanem a jeho vláda dala CIA rozkaz, aby ho dostala živého či mrtvého. Je to vůbec první takové rozhodnutí americké administrativy, pokud jde o amerického občana.
Znamená to, že Awlaki musí být NĚKDO. A taky že je. Zapomeňte na bin Ládina. Odborníci ho označují za současného teroristu číslo jedna, Usámu internetu, charakterizují ho jako „extrémně nebezpečného muže“. Sajan Golet, ředitel institutu mezinárodní bezpečnosti na londýnské Asia-Pacific Foundation, o něm říká, že je to nejnebezpečnější ideolog na světě. Awlaki je svorník, který drží organizaci al-Káida na Arabském poloostrově.
Narodil se v roce 1971 v Novém Mexiku, část dětství prožil v Americe, kde jeho otec učil na univerzitách. Pak se rodina vrátila do Jemenu, kde se jeho otec, známý vědec, stal rektorem univerzity v Saná a ministrem zemědělství. V roce 1991 se mladý Awlaki do USA vrátil, aby tam v Coloradu vystudoval stavařinu a pedagogiku.
Nakonec se stal imámem. Působil v mešitách v místech se jmény, která v této souvislosti znějí velmi bizarně: Fort Collins v Coloradu, San Diego v Kalifornii a Falls Church ve Virginii. Právě tam na jeho pobožnosti docházeli tři muži ze skupiny atentátníků 11. září.
V roce 2004 se přemístil do Jemenu, kde učil na muslimských školách, ale také byl rok a půl vyslýchán kvůli podezření, že připravoval únos amerického diplomata. Před několika dny vyzval k zabíjení Američanů.
Je považován za velmi schopného organizátora a propagandistu. Jeho plamenné texty, které rozšiřuje na internetu, byly nalezeny u mnoha podezřelých po celém světě. Je svým způsobem moderní: používá blogy, e-maily, ale také vydává klasický časopis v angličtině, který má název Inspiruj. Je to profesionálně vydávaný magazín, podobný těm pro teenagery: v tomto jsou však články typu „Jak udělat bombu v maminčině kuchyni“.
Awlaki je zřejmě opravdu odborník v radikalizaci těch, s nimiž se setká. Už delší dobu dělá vrásky i mnoha západním vládám, protože do Jemenu míří desítky jejich mladých občanů muslimského původu. Odhaduje se, že tam ročně zamíří na 70 Němců a 30 Britů. Protože Jemen není turistická destinace, kde lidé tráví měsíce, dá se snadno spočítat, že tam přišli kvůli výcviku, jaký dřív podstupovali v Afghánistánu.

Prostřílená okenice

Jemen je pro al-Káidu výhodný nejen jako klidné cvičiště. Představuje příhodnou přestupní stanici a čekárnu, odkud je blízko do všech třech hlavních bojišť: Afghánistánu, Somálska a Iráku. Hranice jsou totálně děravé a kmeny sympatizují s al-Káidou, protože podle nich vláda zrazuje věc islámu, jelikož je spojencem ďábelského Západu. Teroristé tedy mohou volně vstupovat do země, kde jim nic nehrozí. Zbraní a výbušnin mají v Jemenu, kde jsou kalašnikovy šperky mužů, stejně nekonečný výběr.
A mají i dost „živé síly“. Jemenci jsou bojovníci. K tomu ještě jeden detail, který autor těchto řádků zaznamenal v Jemenu: když spal v hotelu v Adenu, okenice jeho pokoje byly jako řešeto, poté, co je prostříleli při nedávném pokusu o převrat. Zdi jeho pokoje zůstaly sice celé, ale mnoho jiných pokojů mělo díry od pancéřovek tak velké, že by jimi projelo dítě na tříkolce.
Nějak takhle to každou chvíli vypadalo a vypadá v Afghánistánu. Tato podobnost není náhodná. A jak se zdá, zítra bude ještě zřetelnější. Díra v síti: zásilky v letadlech Vlastně bychom měli jemenské al-Káidě poděkovat. Díky ní jsme se dozvěděli, že žijeme v iluzi. Než nás pustí do letadla, profilcují nás od hlavy až k patě a seberou nám pastu na zuby i pilník na nehty – a my věříme, že let už bezpečnější být nemůže. Ale náklad, který leží pod námi v podpalubí letadla, se téměř nekontroluje. Vyšlo to najevo, když se Jemencům podařilo dostat do letadel zásilky s výbušninami. To, že tam jsou, vyšlo najevo jen proto, že jeden z teroristů přeběhl a všechno vyzvonil.
Totéž se za několik dnů opakovalo, když například německá kancléřka Merkelová dostala balíček od řecké levičácké skupiny, v němž byla rovněž výbušnina. Balíček se dostal do kancléřství letecky, a prošel přitom dvěma německými letišti – Kolínem a Berlínem-Schönefeldem.
Také balíčky odeslané z Jemenu prošly několika letišti. Není divu. Například v roce 2008 se ve světě kontrolovala jen asi tři až čtyři procenta nákladu dopravovaného v pasažérských letounech, tedy toho, který vezou letadla kromě našich kufrů. Optimističtější údaje uvádějí, že těch procent je deset až patnáct. Ale to pořád znamená, že terorista má pořád skoro devadesátiprocentní šanci.
Dokonce vyšší. Jemenci použili výbušninu PETN. Rentgen ji neodhalí. Z toho, co se dělo na letišti v Británii, když tam dostali hlášku o výbušnině z Jemenu, vstávají vlasy hrůzou. Věděli, kde mají hledat. Věděli, že tam něco má být. A přesto nic nenašli. Prohlásili, že náklad je čistý. Teprve když jim po telefonu z Dubaje kdosi vysvětlil, jak se PETN najde, objevili ho. V Dubaji už totiž věděli, jak na to. Ale výbušnina předtím už cestou z Jemenu letěla na dvou civilních linkách. A nikdo ji neodhalil.
Jen pro představu, o jak rozsáhlý problém jde: zhruba 60 procent veškerého zboží přepravovaného letecky do USA letí s letadlech s pasažéry. Jen z Británie takhle každý den směřuje za Atlantik deset tisíc zásilek.
Co s tím? Poradce britské vlády pro otázky terorismu lord Carlile prohlásil, že bezpečnostní rizika kontrol leteckých nákladů ve své zprávě před několika lety detailně nerozvedl, aby to nepřitáhlo pozornost teroristů. „Obával jsem se, že by to totálně podlomilo bezpečnost státu,“ řekl. Teď už je to venku. Teroristé to vědí také. Letecké cargo bude muset procházet podobnou kontrolou jako lidé. Bude to velmi drahé a bude to stát čas.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče