Začněme s reformou financování vzdělání

16. ledna 2006, 00:00 - RADIM VALENČÍK
16. ledna 2006, 00:00

Vžil se názor, že reformy znamenají úspory. Musíme šetřit na sociálních výdajích, proto budou reformy bolet. Tento pohled ovšem reaguje jen na jeden z kontextů současného dění - na globalizaci. Globální konkurence nutí každou zemi, aby se chovala hospodárně a neplýtvala v sociální oblasti, jinak přestane být zajímavá pro investory.

Dalším významným kontextem současného dění je však i to, že se rodí vzdělanostní společnost.

Společnost, ve které se dominantním ekonomickým sektorem stává produkce lidských schopností. Z hlediska globální konkurence bude více záviset nejen na tom, jak budeme škrtat výdaje, ale i na tom, jak dokážeme zlepšit vzdělávání, zpřístupnit vyšší vzdělání, vytvořit podmínky pro co nejlepší uplatnění nabytých schopností. Pokud mají být reformy sociálně-ekonomických systémů úspěšné, měly by vycházet z reformy financování vzdělání.

Kritériem kvality poskytnutých vzdělávacích služeb nemůže být nic jiného než uplatnitelnost absolventů na profesních trzích. Přitom neustále roste podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů všech stupňů vzdělávacího systému, včetně vysokoškolského. V případě vysokoškolského vzdělání je důležité i reálné, aby financování těch, co poskytují vzdělávací služby, bylo odvozeno od toho, jak se uplatňují jejich absolventi na profesních trzích. Informace o úspěšnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů každé vysoké školy by měly být veřejně přístupné a mezi vysokými školami by mělo být vytvořeno konkurenční prostředí.

Systémy financování vysokého školství, které takovouto zpětnou vazbu vytvářejí, jsou zaváděny v různých zemích, včetně evropských. Úspěšně více než 15 let funguje například australský systém. Na naše podmínky rozpracoval vhodný model Institut sociálně ekonomických analýz vedený profesorem Matějů.

Zainteresovanost vysokých škol na dlouhodobém uplatnění absolventů a efektivní fungování celoživotního vzdělání může podstatně prodloužit dobu dobrovolného produktivního uplatnění člověka. Pokud by takový vzdělávací systém byl doplněn systémem zdravotní péče zainteresované rovněž na prodloužení období produktivního života člověka, nemusely by reformy bolet. Jde o komplexní reformu vzdělávacího systému, systému zdravotní péče a penzijního systému.

Reforma těchto systémů tak, aby byla vytvořena reálná zainteresovanost všech účastníků na prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění co největšího počtu lidí, umožňuje jít cestou, která nejenže není „proti lidem“, ale je „pro lidi“. Vždyť co může být vznešenější než umožnit člověku profesní dráhu, která mu zajišťuje plnohodnotnou seberealizaci a ekonomické zabezpečení po co nejdelší období jeho života? Klíčem k reformě hlavních sociálních systémů je reforma financování vysokoškolského vzdělání. Tou je třeba začít. 

RADIM VALENČÍK, autor je vedoucí katedry ekonomie Vysoké školy finanční a správní

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče