Začínat znovu a znovu může být i přínosem,

16. června 2003, 00:00 - Pavel Šnajdr, snajdr@profit.cz
16. června 2003, 00:00

říká švec Roman Tlustý, mezi jehož zákazníky patří i Milan KnížákNázev firmy: Roman Tlustý, ER-TLForma podnikání: fyzická osoba - živnostníkDatum vzniku: 1990Předmět podnikání: obuvníkKlíčová osobnost: Roman TlustýCíl: dál sloužit zákazníkům a zároveň vyrobit 50 ručně šitých párů obuvi ročněŽivnostník Roman Tlustý pochází z Nejdku u Karlových V arů.

říká švec Roman Tlustý, mezi jehož zákazníky patří i Milan Knížák

Název firmy: Roman Tlustý, ER-TL

Forma podnikání: fyzická osoba - živnostník

Datum vzniku: 1990

Předmět podnikání: obuvník

Klíčová osobnost: Roman Tlustý

Cíl: dál sloužit zákazníkům a zároveň vyrobit 50 ručně šitých párů obuvi ročně

Živnostník Roman Tlustý pochází z Nejdku u Karlových V arů. V osmdesátých letech absolvoval čtyřletý učební obor obuvník pro výrobu obuvi na učilišti v Plzni. Po škole pracoval ve svém oboru v Karlových V arech až do revoluce v roce 1989. Pak ukončil práci u svého zaměstnavatele a rozhodl se, že se ve svém oboru postaví na vlastní nohy.

Kovbojské boty nejsou levné

Roman Tlustý se vedle běžného obuvnického servisu již delší dobu specializuje především na určitý styl v obouvání i oblékání, zejména na kovbojský styl. Inspiroval se také indiány. „Už od dětství vím, že kvalitní věci déle vydrží. Je to můj celoživotní koníček,“ říká ke své zálibě. Výroba jednoho páru obuvi v tomto stylu může trvat až tři čtvrtě roku. Tlustý má katalog, který tvoří vzorky již vyrobených bot. Ten průběžně doplňuje podle nově vytvořených párů bot. Jejich cena se může pohybovat i kolem deseti tisíc korun. Jedná se o originály, na jejichž podobě se průběžně domlouvá se svými zákazníky. Vzhledem k jeho specializaci patří k jeho zákazníkům hudebníci, rockeři, umělci různého zaměření. Mezi největšími zákazníky je například Milan Knížák nebo Boris Rosner. Vztahy s klienty se budují dlouho. „Nejdůležitější je poskytovaný servis, dlouhodobá spolupráce a léty vybudovaná vzájemná důvěra. To mi, pomohlo i při několika stěhováních svých provozoven,“ konstatuje Tlustý. Některé kontakty byly navázány během práce v Národním divadle.

Praha - těžké začátky a nové příležitosti

Do hlavního města Prahy přesídlil v roce 1993. Pracoval téměř dva roky v Národním divadle jako technik. Bydlel v půjčených prostorách bez oken a bez topení. Na řemeslo v té době neměl moc času, protože práce technika byla časově náročná. „Tam jsem začal známým a kamarádům spravovat boty a tašky,“ popisuje Tlustý nesmělé první krůčky, které vedly k provozování řemesla na vlastních nohou. Náhodou se setkal se řemeslným knihařem, který ho u sebe nechal bydlet a půjčil mu dva metry čtvereční ve své dílně, kde obuvník vykonával svou živnost. V té době neměl ani na MHD, tak jezdil na kole.

Problém č. 1: Hledání sídla dílny

Od začátku svého podnikání v Praze až do dnešní doby pracoval postupně v šesti dílnách. Ta první byla u knihaře. Druhou dílnu si pronajal ve sklepě domu na vltavském nábřeží o velikosti 20 m 2, kde vydržel jeden rok. Mezitím si přivydělával jako uklízeč v metru a několikrát týdně uklízel v činžovním domě. V další dílně, opět ve sklepě, ale prostornější, strávil dohromady šest let. Postupně si dílnu rozšířil na 80 metrů za nemalé investiční prostředky a zároveň tam bydlel. Podobně jako ve všech provozovnách, kde doposud v Praze vykonával své řemeslo. „Mít zařízenou dílnu a zároveň pronajatý byt je pro mě velký luxus, který si zkrátka nemohu dovolit. Říkám si, že jsem v Praze na montáži,“ podotýká Tlustý. Doposud měl všechny dílny v centru města. „Na stěhování někam mimo centrum a původní umístění své dílny bych totiž stejně neměl. Proto jsem se snažil pohybovat v určitém okruhu, aby mě to stěhování příliš nestálo,“ podotýká.

Problém č. 2: Další stěhování dílny

Dosavadní majitel nemovitosti, kde měl švec dílnu, zvedl nájem na neúnosnou míru a podle Tlustého zvolil i nevhodný způsob komunikace, jakým se zvýšení snažil prosadit. „Nezbývalo mi než si opět hledat něco nového. Z této dílny jsem odešel, protože mi zvedli nájem o 200 procent. Snažil jsem se opět hledat něco nového,“ konstatuje podnikatel. „Život je velká náhoda. Když bylo nejhůř, objevil jsem na vývěsní tabuli Prahy 2 inzerát na nebytové prostory pro služby veřejnosti, které bylo možné získat formou konkurzního řízení. Na poslední chvíli, jednalo se o hodiny a minuty, jsem dával dohromady žádost s propočtem a honem běžel odevzdat žádost na magistrát. Bylo za pět minut dvanáct,“ říká Tlustý. V současné době pracuje v dílně, která byla rekonstruována v roce 1989, a čekají ho další opravy a investice do zařízení, osvětlení, elektroinstalace. Finančně nezanedbatelný je samozřejmě i nájem. Situace se snad ale podle podnikatele konečně do jisté míry stabilizovala. Nicméně Roman Tlustý tvrdí, že na tom není stále nijak ideálně. Finanční prostředky, které vydělá svou prací, těžko pokryjí náklady na to, aby jezdil třeba každý víkend domů. Za poslední rok byl doma jen jednou.

Problém č. 3: Zákazníci a servis

Servis je podle Tlustého jedna z nejdůležitějších věcí. Od roku 1985 obsloužil 26 tisíc občanů. Nyní obslouží dva až tři tisíce zákazníků ročně, ručně šitých párů bot vyrobí odhadem deset za rok. Nových kompletních párů obuvi vyrobil celkem poměrně málo - asi 50 párů, právě kvůli tomu, že je v současné době už v další dílně a do jejich staveb celkem investoval už kolem 2 milionů korun. Zaměstnance nemá, protože by je nezaplatil. Jeden zaměstnanec by jej totiž přišel zhruba na 200 tisíc ročně.

Půjčovat si přes známé je těžké, ale lepší

Finanční situace je momentálně pro ševce Tlustého mnohem lepší, než když do Prahy přijel a začínal s podnikáním. Když řemeslník pracuje sám, může za rok vydělat půl až tři čtvrtě milionu. Vedle toho ale půl milionu tvoří náklady. Varováním pro mladé podnikatele, kteří by se chtěli začít živit na vlastních nohou, jsou podle zkušenosti Romana Tlustého především počáteční potíže spojené s penězi. Půjčit si 150-200 tisíc vůbec nic neznamená. Na začátku vám nepomůže ani milion. Nehledě k tomu, že vrátíte jednou tolik. „Vzít si úvěr u bank proto znamená nemalé problémy. Získat na druhé straně důvěru lidí, kteří by vám mohli finančně pomoci a přitom by v krajním případě měli počítat i s tím, že jim nic nebudete moci vrátit, je skutečně těžké,“ podotýká švec Tlustý. Je to podle něj ale vždy lepší alternativa a menší riziko v podnikání. Známým můžete totiž splácet třeba celý život, zatímco půjčit si od bankovního domu a včas půjčku nevrátit může pro vaše podnikání v případě momentálního neúspěchu znamenat definitivní konec. Konkurenci může pro ševce, který má podobnou provozovnu jako Roman Tlustý, znamenat některá rychloopravna. „Často tam ale lidi sám posílám. Nepotřebuji, abych měl svou provozovnu zahlcenou rozbitými botami v důsledku nekvalitní produkce. Nehledě k tomu, že lidé jsou často překvapeni, že by za kvalitní opravu měli dát víc peněz než při samotném nákupu těchto nepříliš kvalitních bot,“ podotýká živnostník. Švec, obuvník, živnostník či řekněme typický malý český podnikatel je v pořadí již v šesté provozovně a stále nehodlá opustit svou životní filozofii - vyjít vstříc zákazníkům a své řemeslo dělat s láskou. „Po několikáté začínám znovu. Zároveň to ale vnímám jako další růst - odborný, manažerský, finanční, lidský atd.,“ hodnotí s odstupem své podnikatelské peripetie Roman Tlustý. Zároveň doufá, že nějakou dobu v současné dílně vydrží.

Začít v podnikání vyžaduje nejenom určité finanční zabezpečení. Budoucí úspěšnost podmiňuje i počáteční přístup - ideální je, když vnímáte svůj předmět podnikání zároveň jako svého koníčka.

Bez peněz to v mnoha případech nejde. Bezpečnější bývá v případě rizikovějšího začátku a nejasné návratnosti vložených investic půjčka od známých, kterou můžete splácet třeba celý život. Úvěr od banky, který nemůžete splatit, vám může vaše podnikatelské záměry zastavit i po slibném rozjezdu.

Nevzdát se ani v případě, že měníte po několikáté a za nemalé náklady svou provozovnu. I to totiž může být pro vaše podnikání svým způsobem přínosem.

Zákazník je vždy na prvním místě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče