Zachraňte se podnikáním ve sdružení před ztrátou zakázek

10. dubna 2009, 01:00 - Vladimír Zdražil
10. dubna 2009, 01:00

Mnoho drobných živnostníků nebo malých firem v dnešních dnech řeší co dál. Současná ekonomická situace jim dramaticky snížila objednávky a firmy nemají peníze ani energii na podporu prodeje apod. Řešením může být hledání cesty ve společném podnikání ve sdružení. Kdo by měl o podnikání ve sdružení přemýšlet a co by mu taková forma měla přinést?

Autor: Profit

Společně podnikat lze také způsobem, aniž bychom zakládali nový právní subjekt. Fyzické i právnické osoby se totiž mohou rozhodnout, že dosažení určitého cíle (v našem případě podnikání) budou realizovat společně prostřednictvím sdružení bez právní subjektivity.

Sdružení mohou založit alespoň dvě fyzické nebo alespoň dvě právnické osoby. Samozřejmě platí možnost, že sdružení mohou vytvořit fyzické i právnické osoby (podmínkou je přinejmenším číslo dvě). Nejobvyklejší formou je sice sdružení složené z osoby fyzických, ale ani společné podnikání fyzických a právnických osob není výjimkou. Ale pojďme od návodu, jak sdružení založit a provozovat k tomu, kdo by se o něj měl vlastně zajímat.

Sdružení zakládají konkurenční firmy nebo například řemeslníci z příbuzných oborů

Pravděpodobně nemá smysl o sdružení uvažovat v případě, že se vašemu podnikání výborně daří i v dobách krize. Naopak jestliže pociťujete úbytek zakázek, tak o sdružení přemýšlejte. Může jít například o přechodné spojení, které ukončíte s nástupem ekonomického oživení, avšak teď může být pro přežití vaší firmy klíčové.

VÝHODY SDRUŽENÍ

Sdružení je ideálním prostředkem pro krátkodobé projekty anebo pro partnerství na zkoušku. Jeho velkou výhodou je jeho průchodnost (snadný vstup a výstup z něj) a také nulové administrativní náklady (vzpomeňte, kolik stojí zápisy do obchodních rejstříků apod. u právnických osob). Pokud chcete s někým společně podnikat a nejste si svým rozhodnutím úplně jisti, tak začněte právě sdružením.

Čtenáře možná překvapí výše uvedené tvrzení, že sdružení často zakládají nesmiřitelní konkurenti. Zkusím to demonstrovat na příkladu. Truhláři z menších měst v okolí Tábora mají v důsledku krize velmi málo zakázek a nedaří se jim oslovit ubývající zákazníky. Pro každého jednotlivého truhláře by bylo příliš nákladné si otevřít truhlářskou dílnu přímo v Táboře a bojovat o zakázky. Jako sdružení čítající šest členů jsou ovšem schopni si pronajmout v průmyslové zóně objekt, umístit tam svoje nástroje a být takzvaně na očích. Zakázky díky tomu přijdou snadněji než v případě individuálního podnikání na malých městech každého z nich.

Dalším případem sdružování je takzvané sdružování napříč profesemi. Představme si následující řemeslníky – zedník, instalatér, elektrikář, klempíř, montér. Jako jednotlivci jsou povinni se držet pouze svého řemesla a brát malé dílčí zakázky například od stavebních firem. Jestliže se spojí do sdružení, tak mohou zákazníkům nabídnout řešení podstatně většího rozsahu – například výstavbu domu, jeho kompletní rekonstrukci apod. Díky tomu mohou úplně změnit propagaci a získávat velké zakázky.

Založení sdružení nemá žádné velké náklady – to je činí výhodným oproti právnickým osobám

Jestliže vás podnikání prostřednictvím sdružení oslovilo, tak základní informace o jeho fungování naleznete v Občanském zákoníku – konkrétně jde o paragraf 829 až 841. Sdružení často zakládají řemeslníci, kteří jako skupina lidí nemívají zrovna v lásce studium zákonů. Jak by se měli na sdružení dívat řekněme zjednodušeným pohledem?

V první řadě se při zakládání sdružení nemění nic na jejich statutu podnikatelů – živnostníků. Sdružení totiž nemá právní subjektivitu. Je pouze sdružením existujících právních subjektů s plným zachováním jejich stávající právní subjektivity. Samotná smlouva o sdružení není nikde registrovaná a může být klidně i ústní. Obecně se sice ústní forma smlouvy o sdružení nedoporučuje, ale zákon tuto možnost povoluje. Sdružení samo o sobě podnikat nemůže. Podnikatelská činnost účastníků sdružení je uskutečňována prostřednictvím jejich individuálních živnostenských nebo jiným podnikatelských oprávnění.

Velkou výhodou fungujících sdružení je anonymita. Na rozdíl od právnických osob se sdružení nikde neregistruje a ani se jeho výsledky nikde nezveřejňují (neexistuje žádná obdoba obchodního rejstříku). Další výhodou je snadný vstup a výstup ze sdružení.

Sdružení vede záznamy, které povedou ke správnému určení daňové povinnosti

A kdo tedy bude uzavírat smlouvy za sdružení, když to samo o sobě nemá právní subjektivitu? Odpověď je jednoduchá. Každý účastník sdružení prostřednictvím svého podnikatelského oprávnění. Jde například o smlouvy s dodavateli nebo smlouvy se zaměstnanci apod. Podobně to je například s běžným účtem. Ten také nelze založit prostřednictvím sdružení, nýbrž musí být vymezen jménem některého z účastníků a jeho IČ.

A co daně? Samotné sdružení opět není účetní jednotkou. Na druhé straně se musí vést taková forma evidence, aby bylo možné sdružením vydělané příjmy a výdaje rozdělit na jednotlivé účastníky, kteří buď vedou daňovou evidenci anebo účetnictví. Ti potom zdaňují hospodářské výsledky v rámci svých běžných daňových režimů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče