Začalo to továrnou

30. září 2011, 09:20 - Robert Šimek
30. září 2011, 09:20

Brněnské nákupní centrum Galerie Vaňkovka, otevřené roku 2005, patří ke zdařilejším konverzím průmyslových staveb posledních let. Vzniklo na místě bývalé strojírny, kterou roku 1865 založil českoněmecký podnikatel Friedrich Wannieck.  

Foto: Flickr.com

Nákupní a společenské centrum vzniklo na kraji historického jádra Brna, přímo mezi vlakovým a autobusovým nádražím. Podél prosklené nákupní pasáže je v přízemí a v patře umístěno 130 obchodů s celkovou prodejní plochou 37 tisíc metrů čtverečních. V dalších dvou patrech se nachází tisíc parkovacích míst a technické zázemí. V rámci stavby byla nově upravena řada chodníků, cest i zelených ploch.

Provozovatelem Galerie Vaňkovka je společnost ECE, která má v nájmu také například obchodní centrum Arkády Pankrác v Praze. Brněnský areál má ale jednu zvláštnost. Stojí totiž na místě průmyslového areálu, jehož součásti byly do komplexu citlivě zakomponovány. Název Vaňkovka přitom vznikl právě zkomolením jména německého zakladatele a vlastníka bývalé továrny Friedricha Wanniecka.

Specialista na difuzéry

Českoněmecký podnikatel se narodil roku 1838 v Brně jako třetí ze čtyř dětí Johanna Wanniecka. Vystudoval brněnskou reálku, Vysokou školu technickou ve Vídni a Polytechniku v Karlsruhe. Po studiích pracoval dva roky ve Vídni na budování válcovny kolejnic a roku 1863 – ve svých 25 letech – podnikl studijní cestu do Anglie a Skotska, kde se nejvíc zajímal o železnici. Po návratu do Brna vedl stavbu výrobní haly textilní firmy A. Löw a H. Schmall. Brzy se ale rozhodl pro vlastní podnikání.

Roku 1864 zakoupil se společníkem Philipem Jellinkem pozemky v Trnité ulici v Brně, na kterých v následujícím roce vyrostly první budovy strojírenské firmy. V témže roce vynalezl rakouský správce židlochovického cukrovaru Julius Robert takzvaný difuzní proces výroby řepného cukru. Wannieck začal s Robertem ihned spolupracovat a roku 1866 vyrobil ve svém závodě první difuzér na světě.

Podstatným zlepšením technologie cukrovarnictví získala nová strojírna autoritu i uznání a současně si vytvořila na dlouhou dobu specializovaný výrobní program. Jako doplňková byla později zavedena výroba kuchyňských a listových vah (decimálek) a jiných měřicích přístrojů. Nejúspěšnějšími výrobky však nadále zůstaly cukrovarnické stroje, které se v 70. letech 19. století vyvážely například do Trinidadu, Louisiany či Rio de Janeira.

Třicet let prosperity

Po odchodu Philipa Jellinka roku 1868 se stal Wannieck jediným vlastníkem celé továrny. Pod jeho vedením se nadále rozšiřoval výrobní program i samotný areál. Roku 1888 nastoupil do podniku nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. Roku 1890 byla pak prohloubena tato spolupráce změnou Wannieckova závodu na komanditní společnost.

V následujícím roce byla dokončena stavba nové slévárny i montážní haly. Firma Fr. Wannieck a Co. vyráběla v té době kompletní zařízení pro cukrovary, lihovary, pivovary, sladovny, mlýny, vodní pily i továrny na olej. Jejími zákazníky byly téměř všechny cukrovary v monarchii a dobrým odbytištěm se stalo také carské Rusko. Výrobky byly velmi žádané a získaly mnohá ocenění na světových výstavách.

Na počátku 20. století, po více než 30 letech prosperity, ale podnik ztratil dynamiku. Friedrich Wannieck zestárl a jeho jediný syn Friedrich Oskar si netroufal vedení firmy převzít. Řešením se tedy stala fúze s První brněnskou strojírnou, založenou roku 1814. K prvním kontaktům došlo roku 1901 a konečná smlouva byla podepsána v únoru 1902. Pro svého syna získal Friedrich Wannieck místo ve správní radě brněnské strojírny a sám podnikání zanechal. Roku 1903 Brno opustil a dožil v italském Meranu.

Vaňkovka

Nákupní centrum provozované německou společností ECE se nachází jižně od hlavního nádraží v brněnské městské části Brno-střed. Ve stavbě jsou zakomponovány některé budovy bývalé továrny Friedricha Wanniecka z roku 1865. Ve zrekonstruované strojírně ve východní části areálu je umělecká galerie Wannieck Gallery, jižně od ní se nachází někdejší administrativní budova podniku. Areál opravila a vlastní společnost Jižní centrum Brno, která do projektu vložila 150 milionů korun.

Továrna 21. století

Během první světové války a těsně po ní probíhala ve Vaňkovce intenzivní výroba parních turbín a parních strojů. Ve 20. letech minulého století se ale na výrobky tohoto typu výrazně zvýšily požadavky a podnik začal zaostávat. Už roku 1930 byl proto uzavřen a roku 1936 prodán České zbrojovce Brno, která zde zahájila výrobu zbraní.

Za druhé světové války se Vaňkovka pod názvem Wannieckwerk stala součástí závodů Hermanna Göringa. Po roce 1945 spadala postupně pod Spojené továrny na obráběcí stroje, Zbrojovku Brno a Závody Jana Švermy. Roku 1967 se pak na 29 let stala závodem Zetoru Brno. Výrobním programem byly zpočátku čtyřválcové lodní motory, později především motorové skříně traktorů. Od roku 1985 ale docházelo k postupnému útlumu výroby a historicky cenné budovy začaly chátrat.

Roku 1992 byl areál strojírny a slévárny Vaňkovka zapsán na seznam kulturních památek a o dva roky později vznikla také nadace pro jeho záchranu. Roku 2000 byla bývalá továrna převedena do majetku města Brna a firma ECE brzy představila svůj záměr přestavby na obchodně-společenské centrum. Slavnostní otevření obchodní galerie proběhlo 23. března 2005.

Mohlo by vás zajímat

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

Hry pro příležitostné hráče