Zabraňte zbytečným rizikům a ztrátám!

31. října 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
31. října 2005, 00:00

KURZOVÉ VÝKYVY Přelom října a listopadu je nejvhodnějším obdobím pro finanční plánování na příští rok. Pro firmy, které obchodují se zahraničím, je to nejlepší doba pro rozhodování o zajištění proti kurzovým rizikům. Mnohé to však nedělají.

KURZOVÉ VÝKYVY Přelom října a listopadu je nejvhodnějším obdobím pro finanční plánování na příští rok. Pro firmy, které obchodují se zahraničím, je to nejlepší doba pro rozhodování o zajištění proti kurzovým rizikům. Mnohé to však nedělají. Cenu zajišťovacích instrumentů proti kurzovým rizikům nelze srovnávat s poplatkem za bankovní operace či pojištění. I přesto, že zajištění těchto rizik je de facto „pojištěním“. Rozdíl je v tom, že u klasického pojištění klient dostane plnění z pojistné smlouvy, zatímco u zajištění proti kurzovým rizikům získá měnu v předem daném kurzu. ZAJIŠTĚNÍ I NA ROK DOPŘEDU Zda a jak se zajistit v zásadě záleží na oboru podnikání a způsobu řízení firmy. Existují společnosti, které to činí i na celý rok dopředu. Takové firmy si zajistí i celé cash flow, tedy veškeré peněžní toky. Častější je ale rozkládání zajištění po částech, většinou po třetinách. To vypadá tak, že si firma zajistí třetinu toků na delší období dopředu, pak další třetinu opakovaně během kratších období a třetinu ponechá bez pojistky. Například tedy zajistí třetinu vždy na rok či na půl roku a třetinu na dva tři měsíce. Důležitým faktorem pro rozhodování o délce měnového zajištění je způsob podnikání. Kdo uzavírá jednorázové kontrakty, zajistí se na objemy těchto kontraktů. Pokud však někdo průběžně obchoduje se zahraničím, musí reagovat na změny trhu, na němž působí. Typickým příkladem je rychloobrátkové zboží tam, kde je velká konkurence a kde se často mění ceny. V takovém oboru se nelze zajišťovat na dlouhou dobu dopředu. V případě vývoje, který začne zvýhodňovat dovozy, se totiž dovozce zajištěný na původní kurz může najednou potýkat s neschopností snížit cenu. Tady je rozumnější zajišťovat se jen na krátká období, do dvou či tří měsíců. Tak třeba firma dovážející počítače v prostředí, kde se každých čtrnáct dní mění ceníky. Pokud se zajistí na celý rok a výsledek zajištění bude negativní, může ztratit konkurenceschopnost. Počítačová společnost, která se nezajistila, totiž bude mít výhodu příznivějšího kurzu a při nízkých maržích může konkurenta vytlačit z trhu. U odvětví s nízkými maržemi a vysokou konkurencí je tedy výhodné se zajišťovat na krátkou dobu. NÁSTROJE PODLE TYPU PODNIKÁNÍ Podle charakteru podnikání se potom také vybírají nástroje. Nejjednodušším je termínový kurz. Je ideálním zajišťovacím nástrojem v případě, kdy obchodník ví, kdy bude zboží vyvážet či dovážet, a podle toho si s bankou dojedná, za jakou cenu získá či prodá cizí měnu. Když se obchodníkovi nelíbí riziko, že by mohl na termínovém kurzu i prodělat (pokud by v den nákupu či prodeje zboží byl kurz na trhu pro něj výhodnější než ten, který si zajistil), může si koupit opci. Měnová opce je totéž co jakákoliv jiná - právo na obchod za předem stanovenou cenu, ovšem nikoliv povinnost jej uzavřít. Protože právo neznamená povinnost, nelze prodělat na takovém vývoji, který přinese lepší kurz, než je ten zajištěný. Ještě vyšší formu zajištění pak představují takzvané strukturované forwardy, tedy kombinace termínových kurzů. U takovýchto produktů lze zajistit, aby majitel firmy profitoval na situaci, kdy je vývoj kurzu pozitivní, i na případu, kdy jde kurz proti němu. SWAP PRO ČASOVÝ NESOULAD Některé firmy na trhu ale fungují tak, že nakupují dodávky na zahraničních trzích a následně na ně reexportují svoji produkci. Pohybují se tak na straně nákupu i prodeje ve stejné zahraniční měně, u nás většinou v eurech. Přesto u nich vzniká kurzové riziko, a to z důvodu časového nesouladu mezi okamžikem nákupu a prodeje. Mezi těmito dvěma okamžiky se totiž kurz může „pohnout“. Pro takové firmy se potom nabízejí jako vhodný instrument měnové swapy. Lze si je při velkém zjednodušení představit jako balíky peněz, které se přesouvají mezi firmami a jejichž hodnota se vlivem kurzu nemění. Měnový swap tak zajistí soulad, jako kdyby obchodník nakoupil i prodal ve stejný okamžik. „Základním produktem pro zajištění kurzových rizik je devizový forward. Při něm má klient garantován nákup měny za předem stanovený kurz, takže dopředu ví, za kolik nakoupí či prodá své zboží nebo služby. Účelem forwardu je totiž eliminace rizika z pohybu kurzů tak, aby klient mohl plánovat své náklady a tržby,“ vysvětlil pro týdeník Profit Ladislav Kročák, obchodní ředitel segmentu CitiBusiness v Citibank. „Otevření forwardové linky stojí 5000 korun a nejnižší objem forwardového obchodu činí 10 tisíc amerických dolarů. Linka má platnost jeden rok a za jednotlivé forwardové obchody, kterých může být neomezený počet, se už poplatek neplatí. Forwardy lze sjednat po telefonu nebo prostřednictvím internetu. Nejčastěji se uzavírají na šest měsíců, lze se ale zajistit i na dobu delší, třeba jednoho roku,“ dodal. I PRO MALÉ OBJEMY**

Řada firem se pro zajištění kurzových rizik nerozhodne proto, že ho považuje za nedostupné. Ve skutečnosti se zajišťují i obchody na úrovni například jednoho sta tisíc eur, tedy v řádu milionů korun. Objemy se navíc v čase kumulují, takže jednotlivé transakce mohou být ještě menší, je-li dostatečně velký celkový objem kontraktu. Limitem pro zajištění jsou totiž jen transakční náklady.

Zajištění proti kurzovému riziku koruna-euro samozřejmě ztratí smysl dnem, kdy Česká republika začne jako svoji měnu euro používat. Podle odhadů České národní banky půjde zhruba o rok 2012. „Česká republika přijme podle našich analýz euro v roce 2013 s konverzním poměrem kolem 25,50 CZK/EUR,“ míní Viktor Kotlán, hlavní ekonom České spořitelny. Udrží-li se dosavadní trendy, tak rovnovážný reálný kurz středoevropských měn posílí o dvě až čtyři procenta ročně. „Za tohoto předpokladu bude konverzní poměr pro převod měn za jedno euro následující: 35,60 slovenské koruny, 3,5 polského zlotého, 223 maďarských forintů a 25,50 české koruny,“ tvrdí Kotlán.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče