Záblesk naděje ve válce Washingtonu proti strachu

17. března 2009, 14:02 - James C. Cooper
17. března 2009, 14:02

Vyřešit problém slabých bank...

Celý podtitul:
Vyřešit problém slabých bank zatížených toxickými aktivy nebude snadné, ale ke spuštění je připraven slibný program na oživení úvěrových trhů

(perex) Jedním z určujících rysů této recese je to, že významnou roli hraje důvěra – či spíše její absence. Strach z budoucnosti zatlačil spotřebitele, podniky a investory na ústup, k velké škodě ekonomiky. Co náladu změní? Je to snadné: signály, že to nejhorší z recese je už pryč a že se zlepšují vyhlídky na oživení. Obnova důvěry však bude daleko obtížnější než při minulých recesích, protože finanční krize utlumila přirozené regenerační schopnosti ekonomiky. Tentokrát to není jen otázka překonání obav o budoucí zisky a platy. Byla otřesena víra v systém samý.

(text)
Politika Washingtonu následkem toho hraje v úsilí o ozdravení ekonomiky a obnovení důvěry obrovskou roli. Zdálo by se, že historická velikost odhodlání – fiskální stimul, měnové uvolnění a přímá podpora bankám v hodnotě bilionů dolarů – zaručí konečný úspěch. A přece zůstávají pochybnosti. Aby byl politický zásah účinný, bude muset dříve či později překonat vzájemně posilující ochablost finančních trhů a ekonomiky. Dosud bylo dosaženo jen malého pokroku, aby se tento začarovaný kruh prolomil. Zdá se, že americká ekonomika v tomto čtvrtletí klesá stejně rychle jako ve čtvrtém čtvrtletí, kdy ztratila 6,2 procenta, a obecně se očekává další pokles i v druhém čtvrtletí. Snižování spotřebitelských výdajů se zpomalilo, ale podniky pořád ještě omezují kapitálové výdaje, zásoby a nábor pracovníků, jak to ukazuje únorový pokles vyplácených mezd o 651 000 (viz graf). Mezitím se v posledních týdnech zhoršily některé ukazatele napětí na úvěrových trzích, což je odrazem obav o banky. Největší starostí, která právě teď trápí investory, je nesporně strach z insolventnosti bank. Vyhlídka společnosti Citigroup z 10. března na lepší zisk tyto obavy zmírnila, ale političtí činitelé dosáhli malého pokroku v klíčové otázce zbavit banky toxických aktiv spjatých s hypotékami. Třebaže se rozvíjí myšlenka amerického ministerstva financí vytvořit veřejný a soukromý investiční fond, aby se tento problém vyřešil, každý plán by s největší pravděpodobností vyžadoval, aby se banky vypořádaly se značnými ztrátami. Když se ukáže, že tento návrh je neproveditelný, jeho nezdar by mohl být velkou ranou pro důvěru investorů. V jiných oblastech než bankovnictví zaznamenávají politické snahy rychlejší postup. Analytici tvrdí, že jedním z nejslibnějších programů je Podmínečná úvěrová linka aktivem jištěných cenných papírů (Term Asset-Backed Securities Loan Facility – TALF), společný program ministerstva financí a centrální banky (Fed), který odstartoval 17. března. Cílem programu TALF je uvolnit úvěrové trhy tak, že se obnoví sekuritizace úvěrů nebo seskupování a prodej půjček na sekundárním trhu. Program TALF nakoupí až za jeden bilion dolarů cenné papíry podložené aktivy, jež budou zahrnovat spotřebitelské a obchodní úvěry, a některé cenné papíry podložené komerčními a rezidenčními hypotékami. Program TALF je důležitý, protože dojde k sekuritizaci asi poloviny veškerého úvěru proudícího do domácností a podniků. Avšak koncem loňského roku pokleslo vydávání cenných papírů podložených aktivy v podstatě na nulu, protože vyschl sekundární trh. Tato tržní dysfunkce je závažným důvodem, proč snižování úrokové sazby ze strany Fedu nemělo prakticky žádný účinek na uvolnění finančních podmínek. Analytici se domnívají, že díky programu TALF bude snáze k dispozici celá škála spotřebitelských a podnikatelských úvěrů. Kromě zvýšení účinnosti snížení sazeb Fedu by vliv fiskálního stimulačního programu rovněž podpořilo zlepšení fungování úvěrových trhů. První účinky toho se projeví už ve druhém čtvrtletí, protože se zvýší čistá mzda poté, co firmy k 1. dubnu upraví své plány srážek daní. Rozpočtová kancelář Kongresu odhaduje, že stimulační balík zvedne reálný hrubý domácí produkt o 1,4 až 3,8 procenta nad úroveň, kde by jinak byl koncem roku podle velikosti multiplikačních účinků. To je recept na zastavení poklesu HDP ve druhém pololetí. A jestliže začne přinášet plody politické úsilí zaměřené na finanční trhy a bydlení, bude to i prostředek k obnovení důvěry v budoucnost.

***

/text grafu na s. 10 vlevo dole/
ZTRÁTY PRACOVNÍCH MÍST: 4,4 MILIONU … A TENTO POČET ROSTE

MILIONY PRACOVNÍKŮ
0

–1

–2 KUMULATIVNÍ POKLES VYPLÁCENÝCH MEZD OD ZAČÁTKU RECESE –3

–4

–5
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 01 02
’08 ’09

Pramen: Úřad statistiky práce (BLS), IHS Global Insight

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

PŘEKLAD: Jiří Kasl

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče