Zabiják manželství

06. března 2009, 15:35 - Petra Pelantová
06. března 2009, 15:35

Finanční krize ničí rodiny. Právníci řeší, jak rozdělit majetek, ale i dluhy

Je horší finanční krize nebo rozvod? Tak začíná jedna z anekdot, která tvrdí, že v obou případech sice přijdete o peníze, ale finanční krize vás nepřipraví o manželku či manžela. Jenže se ukazuje, že v praxi to tak úplně nefunguje. Ekonomická recese provětrala nejen finanční trhy, ale také partnerské vztahy. Do kanceláří rozvodových právníků nahnala více párů, než na kolik jsou advokáti zvyklí. Rozvádějí se především bohatí, kteří neustáli fakt, že hospodářské problémy srazily hodnotu jejich majetku, tvrdí právníci.
Dopad krize na počet rozvodů se podle expertů projeví na číslech až v letošním roce, a to vzhledem k délce rozvodového řízení. Kromě toho řadu rozvodů oddálí i fakt, že některé páry raději setrvávají ve špatném manželství, než aby utrpěli ztrátu v důsledku rozdělení majetku. Zkušeností právníků ale hovoří jasně, už nyní lze sledovat významný nárůst počtu manželství, které zničila finanční krize.
Londýnská advokátní kancelář Manches nedávno najala osm rozvodových právníků. „Nápor“ rozvádějících se párů by prý totiž jinak nezvládla. Právnička Louise Spitzová z Manches tvrdí, že tento trend začal loni v září. „Jak se začalo propouštět, rozjela se i vlna rozvratů v rodinách,“ uvedla pro týdeník Economist. „Rodiny, které byly zvyklé na vysoké příjmy, najednou nebyly schopné pokračovat v životě na vysoké úrovni, nebyly schopné hradit náklady na bydlení či školné,“ popisuje Spitzová.
Americký Time citoval dalšího právníka. „Nedávno za mnou přišlo několik klientů, kteří tvrdili, že už se dlouho chtěli rozvést, ale nechtěli se vzdávat svého majetku. No a nyní, když o velkou část kvůli krizi přišli, tvrdí, že je na rozvod pravý čas,“ popsal situaci Neil Stein, advokát z Philadelphie, který pracuje u firmy Stein & Glazer.

Rozvedené Česko? Také České republice se prý rozvody související s finanční krizí nevyhnuly. Shoduje se na tom hned několik advokátů, specialistů na rodinné právo. O jak velký nárůst počtu rozbitých manželství půjde, ale nikdo nechce spekulovat. „Záležet bude na tom, jaký průběh bude finanční krize mít a jak silně zasáhne do finančních poměrů českých rodin. Ze své praxe vím, že častým důvodem rozvodu manželství jsou právě nepříznivé majetkové poměry manželů. Z toho usuzuji, že stejně jako s sebou finanční krize přinese zvýšenou nezaměstnanost, zvýší se i počet rozvodů,“ domnívá se brněnský advokát Petr Juráň.
Podobně se vyjádřil také další právní expert. „Skutečně se budou rozvádět a již se rozvádějí movitější páry nebo alespoň jeden z nich, který je například podnikatel,“ řekl týdeníku EURO advokát Jan Herout. Psycholog Jeroným Klimeš tvrdí, že nárůst rozvodovosti v důsledku finanční krize nečekal. „Spíše bych předpokládal, že potíže donutí lidi v manželství vydržet, přeci jen rozvod je nákladná věc,“ míní.
Psychologové vysvětlují rozvody tím, že kvůli finanční krizi jsou lidé ve stresu, a tudíž se více hádají. „Jen pošetilá žena bude manželovi přímo vyčítat ztrátu zaměstnání, ale její nespokojenost a pocit existenčního ohrožení se může promítnout do intimního soužití či do sporů o rozdělení běžných povinností,“ uvedl psycholog Petr Šmolka. Ztráta zaměstnání podle něho zasahuje mužské ego silněji než ženské.
Více rozvodů pramenící z finanční krize připustila také ekonomka a šéfka analytické společnosti Markéta Šichtařová. „Krize již vedla a také povede k nárůstu míry nezaměstnanosti. Ačkoliv tento nárůst nebude katastrofální, přesto pro řadu lidí bude znamenat ztížení životní situace. Rozvod s tím může nepřímo souviset, jelikož pod psychickým tlakem budou mezilidské vztahy trpět. Velmi dlouhodobé statistiky ukazují, že období hospodářských potíží svatbám či populační explozi zrovna nesvědčí,“ konstatovala.

Alimenty fuč Krize už stihla potrápit také rozvedené rodiny. Některé děti z rozvrácených manželství totiž přišly o alimenty. Soudy totiž stále častěji vyhovují žádostem o snížení či úplné zrušení alimentů v důsledku ztráty práce. „Přibývá případů, kdy muži žádají o snížení alimentů, či dokonce o jejich odpuštění,“ tvrdí Martina Fialová z odboru sociální péče teplického magistrátu.
Vyhnout se alimentům, nebo je alespoň snížit, se snaží i zahraniční boháči. Bývalý manažer americké investiční banky Bear Sterns George Zahringer musí po rozvodu platit měsíční alimenty ve výši 25 tisíc dolarů (zhruba 551 tisíc korun). Letos se mu veškeré platby měly zvednout na 87 tisíc dolarů, a proto se 12. ledna snažil přesvědčit stanfordský soud, aby mu alimenty nezvyšoval. Jeho právník argumentoval tím, že finanční krize ho připravila o práci a slušné výdělky. Bývalá žena Celia ale na vyšších příspěvcích trvá. Zahringer, který v současné době pracuje pro Deutsche Bank New York, prý vydělává dost, tvrdí její právník. Před rozvody pramenícími z finanční krize nedávno varoval polský profesor psychologie Janusz Czapiński. Ten předpokládá, že finanční krize povede k rozvodové vlně zejména u mladých polských párů. „Starší generace je na utahování opasku zvyklá. Mladí nejsou na uskromňování zvyklí. Hodně bude záležet na tom, jak dlouho krize potrvá,“ tvrdí psycholog.
Vyšší rozvodovost hlásí dokonce i Čína. „Přestože lidé musejí čelit těžké ekonomické situaci, finanční krize je obvykle spíše poslední kapkou než hlavním důvodem rozvodu,“ řekl pro China Daily Šu Sin, šéf China Divorce Service Centre, tedy střediska rozvodových služeb.

Dělení majetku začíná V Americe nyní nastala paradoxní situace. Po vlně žádostí o rozvod se řada párů rozhodla své rozvodové řízení odložit. Kvůli padajícím cenám realit se dokonce někteří už rozvedení dožadují zpětně přehodnotit ocenění rozděleného majetku. Agentura Bloomberg na konci února napsala, že počet rozvodů v New Yorku prý za prvních deset měsíců loňského roku klesl téměř o deset procent. Jenomže někteří právníci tvrdí, že spíše než to, že by reálně poklesl počet rozvodů, oddálil se rozvodový proces, anebo se případy přesunuly k jinému soudu. Newyorkské zákony totiž jsou v případě dělení majetku velmi štědré vůči partnerům v domácnosti, jejichž manžel či manželka patří mezi bohaté.
Právníci navíc upozorňují, že stejně tak, jako se rozděluje majetek, dělí se i dluhy. Někteří především zahraniční advokáti v tomto směru vtipkují, že už neřeší, kdo co vlastní, ale kdo co dluží. „Při dělení společného jmění jednáme o dluzích, ne o majetku,“ říká rozvodový právník Henry Gornbein z Oakland County ve státě Michigan.
Mnoho rozvádějících se párů je tak při vyrovnání nemile překvapeno, protože vůbec netuší, že se dělí také závazky. Tuto neznalost potvrzují i někteří čeští právníci. „Jde v podstatě o odvrácenou minci pojmu společné jmění manželů, proto i dluhy manželů jsou společné,“ konstatoval Jan Herout. Advokáti rozvádějících se partnerů proto zkoušejí různé fígle. „Obvyklé dělení dluhů nelze striktně stanovit, záleží na povaze a s čím je (dluh) svázán. Občas se zkouší, pokud tedy smlouvu uzavřel jen jeden z manželů, což je také společný dluh, že jde o dluh, který takzvaně překračuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, a tedy, že je to dluh jen toho, který smlouvu uzavřel. To je ale věc dokazování,“ vysvětluje advokát Jiří Pavlík.

Unie si na rozvody posvítí Ve výhodě jsou při dělení majetku páry, kdy jeden z manželů je cizinec. Mohou si totiž zvolit právní řád, podle kterého chtějí, aby se jejich rozvodové řízení uskutečnilo. Důvodem je fakt, že zákony v některých zemích velí postupovat při rozvodu, a tedy i následném dělení majetku zcela odlišně. A někteří toho začali zneužívat. Boháči, kteří by se rozdělením majetku museli části svého jmění vzdát ve prospěch manžela či manželky, zažádají o rozvod v zemi, jejíž zákony jsou pro něj výhodnější.
Týdeník Economist popsal případ rozvodu bohatého Texasana a jeho francouzské manželky. Oba žili v Londýně. Kdyby se rozvod odehrál před anglickým soudem, žena by prý dostala spoustu milionů, školné pro děti i doživotní výživné. Anglický soud navíc rozděluje všechen majetek, nejen ten, který oba partneři získali až během manželství. Žena v domácnosti může získat dokonce i podíl na budoucích příjmech svého bývalého muže, což je třeba v České republice nemyslitelné. Pokud by žena bohatého Texasana požádala o rozvod v rodné Francii, výživné by dostala maximálně na osm let a rozděloval by se jen majetek získaný v manželství. Nejhůř, pokud jde o získaný majetek, by dopadla u texaského rozvodového soudu, tedy v rodné zemi svého manžela.
V některých případech ale nemusí být vůbec jasné, jaké právo na rozvedení mezinárodního manželství použít. Třeba italské zákony tvrdí, že rozvod mezinárodního páru se musí uskutečnit v zemi, kde se manželství nejvíce odehrávalo. Portugalská legislativa zase říká, že rozvod patří do země, k níž mají manželé nejužší vztah.
Takové rozdíly se Evropské unii nelíbí. Vzhledem k tomu, že se v EU ročně rozveden více než 170 tisíc smíšených manželství, rozhodli se úředníci problém řešit. Uvědomují si ale, že sjednotit rodinné právo ve všech zemích unie není možné. Proto EU chce, aby se manželé na zemi, kde se budou rozvádět, dohodli společně. Musí ale jít o stát, kde uzavřeli sňatek, kde mají trvalý pobyt, anebo v zemi, kde měli dříve obvyklé bydliště alespoň po dobu tří let. Přesně to navrhuje zpráva týkající se právních předpisů v manželských věcech, kterou loni v říjnu schválil Evropský parlament. Návrh přišel od poslankyně Evelyne Gebhardtová ze Strany evropských socialistů.

Teprve se uvidí Mezinárodní rozvody přitom nejsou nijak neobvyklé ani u nás. Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že jejich počet, stejně jako počet sňatků s cizinci, roste. V roce 2007 bylo v Česku uzavřeno pět tisíc manželství, kde jeden ze snoubenců byl cizinec. Počet mezinárodních rozvodů se ve stejném roce vyhoupl na 2,2 tisíce, tvrdí ČSÚ.
Celkově se u nás ročně rozvede v průměru více než třicet tisíc lidí. Magdalena Poppová z odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ upozorňuje, že dopad finanční krize na rozvodovost se projeví teprve se zpožděním. „Pokud bereme v úvahu, že finanční krize výrazněji dopadla na českou ekonomiku v polovině třetího čtvrtletí minulého roku, pak by se její dopady nestihly na počet rozvodů příliš projevit v závislosti na délce soudních jednání,“ tvrdí Poppová.
Průměrnou délku rozvodu ale nelze jednoduše určit. Podle advokátní kanceláře Machánek, Zach & partneři rozvod netrvá kratší dobu než čtvrt roku. V některých případech to ale může být i několik let. Statistiky důvod rozvodů nesledují, takže zpětně půjde jen těžko říct, kolik manželství finanční krize opravdu zničila.

Tabulka
Jak se dělí majetek Mezinárodní srovnání rozvodového práva Země* Předsvatební smlouva* Rozdělení majetku* Jaký majetek se do rozdělování zahrnuje* Výživné partnera* Sdílení budoucích příjmů
Německo*závazná*obvykle půl na půl*nabytý během manželství*velmi omezeně*není
Francie*závazná*obvykle půl na půl* nabytý během manželství*maximálně osm let*není
Anglie*není závazná*záleží na soudci*veškerý*časté, obvykle doživotně*jen u velmi bohatých
New York*závazná*obvykle půl na půl, ale záleží na soudci* jen nabytý během manželství*jen pokud je nezbytné k udržení životní úrovně*někdy ano
Česko*závazná*obvykle půl na půl*jen nabytý během manželství, vyjma darovaného nebo zděděného*maximálně tři roky po rozvodu*není
Pramen: zákony jednotlivých zemí, Economist

FAKTA
- Počet svateb v Česku míří k hranici šedesáti tisíc ročně.
- Každý rok se ale rozvede více než třicet tisíc párů.
- Z toho je více než dva tisíce manželství, kde jeden z partnerů je cizinec.
- Podle některých odhadů by krize mohla zvednout letošní rozvodovost o deset procent.

BOX
Proč rozvod? Psychologové vysvětlují rozpady manželství coby důsledek finanční krize následovně. Už jen obavy z ekonomických problému způsobí člověku stres, od kterého je jen krůček depresi. A deprese může pro manželský život znamenat smrtící ránu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče