Za zmatek může i předseda vlády

20. února 2006, 00:00 - PETR KUČERA, KRISTÝNA DUŠKOVÁ, DUŠAN ŠRÁMEK
20. února 2006, 00:00

FRANTIŠEK CVRČEK Z ÚSTAVU STÁTU A PRÁVA: * Podnikatelé si často stěžují, že zákonů je mnoho, jednotlivá ustanovení bývají nesrozumitelná a nelze se v nich orientovat... Podnikatelé to mají určitě složité, neboť vyznat se v tuzemských zákonech je značně obtížným úkolem i pro specializované právníky.

FRANTIŠEK CVRČEK Z ÚSTAVU STÁTU A PRÁVA: * Podnikatelé si často stěžují, že zákonů je mnoho, jednotlivá ustanovení bývají nesrozumitelná a nelze se v nich orientovat…

Podnikatelé to mají určitě složité, neboť vyznat se v tuzemských zákonech je značně obtížným úkolem i pro specializované právníky. Současný způsob přípravy, projednávání i publikace zákonů, zejména novelizací, rozhodně nevede k snadnému porozumění obsahu zákonů.

* Co považujte za největší nedostatky? Za největší nedostatek považuji množství novelizací, které jsou výrazem nekoncepčnosti přístupu k právnímu řádu jako celku. Praxe takzvaných přílepků k zákonu je nevyhovující. Jestliže je parlament schopen ráno přijmout novelu zákona a odpoledne další novelu téhož zákona, pak se nelze ničemu takovému podivovat. * Co je příčinou?

Hlavně špatné chápání práva ze strany zákonodárců. Právo je hlavně souborem pravidel fér hry při respektování základních lidských práv. Smyslem práva je spravedlnost a nikoliv momentální efekty. Adresát má mít pocit, a má na to také právo, aby stát pečoval o spravedlivá pravidla a dokázal je prosadit. Současný stav musí nutně v adresátech budit dojem, že náš právní řád je džungle.

* Kdo za vzniklý chaos může?

Ve světě se zákon schvaluje v úplném znění. U nás se novela skládá z útržků. Předseda vlády má povinnost postarat se o úplné znění nového zákona a nedělá to. Svou povinnost neplní v 80 až 90 procentech případů. Přitom není zásadním problémem změnit stávající praxi, například publikovat spolu s novelou i nové znění daného paragrafu.

* Parlament chrlí jednu novelu za druhou. Je to ve světě obvyklé?

Je třeba si uvědomit, že od roku 1993 dosahuje počet novelizací zákonů historicky absolutně ojedinělé úrovně. Nejde o to, že by snad zákonů v absolutním počtu bylo radikálně více, ale o to, že se neustále mění ty stejné zákony. Velké kodexy byly změněny 30krát a víckrát. Takové počty změn žádná praxe neunese. Obvykle se předpokládá, že je třeba tří let u větší novely, aby ji praxe akceptovala. My měníme velké kodexy třikrát nebo čtyřikrát do roka. Způsob, jakým to činíme, je hrůzný.

* Vydání aktuálních znění zákona v Česku většinou zajišťují soukromé firmy… Ano, u nás funkci státu do jisté míry suplují soukromé firmy. Když firma udělá při tisku zákona chybu, neručí za ni. Stačí ze zákona vynechat jedno slovo a podnikatelé pak mají v praxi a u soudů velké problémy. Platí princip, že všeobecně závazné jako zákon je pouze to znění, které schválil parlament. I úplná znění, která má vydávat předseda vlády, jsou pouhou legislativní pomůckou. Je ovšem samozřejmě lepší, když tato úplná znění vydává oficiálně stát, a nikoliv soukromé firmy. * Dlouho se chystají nové kodexy. K nejočekávanějším normám patří nový obchodní a občanský zákon. Myslíte, že konečně usnadní orientaci v zákonech? O potřebě nového občanského zákoníku nikdo z odborné veřejnosti nepochybuje. Diskuze se nevedou o tom, zda ano, nebo ne, ale o tom, jak má vypadat. Jde o základní soukromoprávní normu a případné její přijetí bude znamenat „revoluci“ v dosavadním právním řádu. Uvědomte si, že jen jedna změna významného právního termínu vyvolá změnu stovek zákonů. Pokud zvítězí představa jednotného občanskoprávního kodexu, pak by to laikům skutečně výrazně usnadnilo pochopení a orientaci v soukromoprávních vztazích. * Český podnikatel se ve zmatku zákonů úplně ztrácí. Jak lze tento chaos změnit?

Musíme změnit styl práce se zákony, chápat je jako pravidla hry pro všechny, a nikoliv jako prostředky prosazení skupinových zájmů. Zmatek v zákonech je především výrazem naší nekulturnosti chápání práva, podceňování legislativních technik, informačních technologií a nedostatku úcty ke konečným adresátům právních norem.

JUDr. FRANTIŠEK CVRČEK, CSc.,

Působí jako vědecký pracovník Ústavu státu a práva Akademie věd, zároveň je učitelem na právnických fakultách v Plzni a Praze, kde přednáší teorii práva. Zabývá se kritikou legislativní praxe v České republice a právní informatikou. Pravidelně publikuje v odborném tisku. Je ženatý, má dvě dcery.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče