Za tichem ledových plání

21. ledna 2008, 00:00 - Filip Černoch
21. ledna 2008, 00:00

Neholdujete davovému šílenství přeplněných areálů a raději si svou dávku dobrodružství vychutnáte v klidu přírody? Máte šanci, vždyť zimní sporty neznamenají jen upravenou sjezdovku s občerstvením na konci. Zkuste otočit plynem sněžného skútru nebo hvízdnout na psy a vydejte se vstříc tajemným dálkám.

Netradiční zimní sporty Neholdujete davovému šílenství přeplněných areálů a raději si svou dávku dobrodružství vychutnáte v klidu přírody? Máte šanci, vždyť zimní sporty neznamenají jen upravenou sjezdovku s občerstvením na konci. Zkuste otočit plynem sněžného skútru nebo hvízdnout na psy a vydejte se vstříc tajemným dálkám.

Mráz drtí krajinu svým ledovým sevřením a slunce tančí na nedotčeném sněhu. „Gee, gee!“ roztříští nehybné ticho chraplavé volání a lesní cestou proletí smečka osmi psů. S občasným štěknutím se rvou kupředu, růžové jazyky mezi ostrými zuby, chladné modré oči upřené na obzor. „Gee!“ křikne ještě jednou musher na saních a nakloní se doprava, až od saní vystříkne sněhový gejzír.

Psi poslušně zatočí a na rovině dále přidají na tempu. Jízda se mění v nádherný let, kmeny stromů splývají v jednu rozmazanou stěnu a lyžiny zpívají svou píseň rychlosti. Do obličeje bodá vítr a plíce lapají po dechu. Starosti všedního dne zůstávají někde daleko vzadu a život se smrskává na tento jediný intenzivní okamžik.

SNĚŽNÉ SKÚTRY, ČTYŘKOLKY

• V zimním období se výjiždky omezují na kratší akce, případně na jízdu v rámci daného areálu.

• Předpisy pro jízdu jsou shodné s těmi pro motocykly – řidič musí být držitelem řidičského průkazu typu A1, musí být starší 21 let a musí mít přilbu. Pro provoz na komunikacích musí mít stroje také poznávací značku.

• Tyto podmínky mají omezenou platnost ve volné přírodě, tedy mimo silniční komunikace.

• Ceny nových strojů se pohybují od 200 do 500 tisíc korun.

• Pro pohyb spřežení platí omezení spojená se statusem národních parků a jiných chráněných území.

Romantika míchaná s podnikáním

Česko možná není severská velmoc a zlatou horečku zažilo jen prostřednictvím sešitů Rodokapsu, komerční jízdy se psím spřežením se ale chytají drápkem už i tady. A zklamáni nebudou ani ti, kteří by raději vyměnili tiché kouzlo dávných časů za řev motorů. Snadno totiž mohou krajinu brázdit v sedle sněžného skútru nebo čtyřkolky.

Je ale až s podivem, s jak malou pozorností se tyto libůstky setkávají mezi podnikateli. Oproti aktivitám představeným v dřívějších dílech tohoto seriálu se přitom mohou pochlubit některými zásadními výhodami. Nevyžadují například sousedství lyžařského areálu nebo sjezdovek a oproti zahraničí je jejich fungování zatím v plenkách a největší rozvoj mají teprve před sebou.

„Například v Německu, Rakousku a postupně i na Slovensku je komerční využívání psích spřežení velmi rozšířené. Znám se třeba se slovenským kolegou, který dlouhodobě spolupracuje s jedním penzionem. Hosté přijedou, večer si poslechnou nějakou odbornější přednášku a pak třeba historky z cestování. Druhý den ráno si zkusí zapřáhnout psy a jedou na krátkou projížďku, odpoledne už je čeká dlouhý výlet. Za nějakých sedm tisíc korun, včetně jídla a ubytování, tak stráví nádherný víkend v tatranském podhůří, spokojený je pochopitelně i majitel neustále plného penzionu,“ ukazuje podnikatelský potenciál svého netradičního sportu Ctirad Tyroler ze strakonické společnosti Sleddogs. Ta pro jízdy se spřežením neboli mushing využívá takřka tři desítky zvířat. „To u nás jsou sáně záležitostí hlavně závodníků a lidí, kteří mají tažné psy jako koníček. Čistý byznys je to možná pro desítku z nich,“ odhaduje Tyroler. Což vzhledem k počtu českých pohoří skutečně není příliš mnoho.

„Na druhou stranu, podnikatelsky se tento sport profiluje teprve tři čtyři roky, takže se není až tak čemu divit. Zatím tedy stojí hlavně na spolupráci se zážitkovými agenturami a společnostmi zabývajícími se servisem pro firmy. Tam má široké využití, od teambuildingových programů až po společenské aktivity s rodinami zaměstnanců. Což je i náš případ,“ vypočítává druhý z musherů společnosti Sleddogs Martin Bílý.

„Zbytek naší práce představuje servis pro běžné zájemce z řad veřejnosti. Pod to spadají jak krátké vyjížďky, tak i třeba dvoudenní výlety. A občas má někdo i nějaké speciálnější přání, třeba letos na jaře jedeme s dvěma klienty, dvaceti psy a čtyřmi sáněmi na týden do Finska,“ doplňuje Bílý.

Ve stopách Jacka Londona

Na rozdíl třeba od jezdeckého sportu má navíc mushing podstatnou výhodu v relativní jednoduchosti pro začátečníky. Ti totiž mohou spřežení řídit hned při první návštěvě. „Snažíme se ukázat lidem všechno okolo, ne je jen povozit. Takže začneme nějakou teorií a povídáním, potom necháme klienty zapřáhnou zvířata a jede se. Psi jsou naučení a navíc sledují první sáně, takže ti odvážnější si své spřežení řídí sami. V případě vícedenních výletů se pak samozřejmě o psy starají i na tábořišti. To není žádná podmínka, ale tak nějak to k tomu patří a samotní zákazníci to vyžadují,“ vysvětluje Martin Bílý. Naopak bázlivější hosté nebo třeba děti si mohou užít jízdu a romantický výhled zabaleni na saních, což může mít zvláštní kouzlo třeba v noci.

MUSHING

• Jízda se psím spřežením může mít řadu variant, saněmi počínaje a čtyřkolkou pro pohyb na nezasněženém terénu konče. Běžně se využívá spřežení čtyř a více psů, takřka nepoužívané maximum je 14 psů.

• Ceny tažných zvířat dosahují až několika tisíc korun, častou praxí je samozřejmě odchov vlastních štěňat. Provozní náklady spřežení zahrnují krmení, veterináře, opotřebení saní a postrojů.

• Ceny vyjížděk jsou velmi rozdílné, pohybují se zhruba od dvou až tří tisíc korun za tříhodinový kurz, zahrnující i přednášku a seznámení s aktivitami okolo psů.

• Řadu zajímavých informací o sportovních klubech, plánovaných závodech a vůbec o celém sportu je možné nalézt na www.mushing.cz.

• Pro pohyb spřežení platí omezení spojená se statusem národních parků a chráněných území.

Seveřany nahrazují veselá psiska

Co ale mnohé zájemce o jízdu z dob zlaté horečky možná zaskočí, bude vzhled jejich čtyřnohých tahounů. Namísto líbivých seveřanů s hustou srstí se daleko častěji setkají s dlouhonohými veselými psisky s vizáží ohařů nebo retrívrů. To je způsobeno právě závodními kořeny českého mushingu.

Severská plemena jako husky nebo malamut totiž rychlostí příliš nevynikají a ve výkonnostním sportu se tak uplatňují jen omezeně. „Na druhou stranu, třeba jedna naše kolegyně v Jizerkách na vzhledu spřežení severských husky své podnikání doslova postavila. Využívá je vedle normálního ježdění se zákazníky také na propagačních akcích nebo v reklamě. Přece jen našemu spřežení stavěnému na rychlost a výkon do pohlednosti její huňaté smečky cosi chybí,“ usmívá se Martin Bílý a hladí jednoho ze svých svěřenců, jehož vzdálený původ prozrazují už jen ledově modré oči.

Výběr užívaných psů má ještě jeden dopad, a to finanční. Kvalitní psi, jejichž rodiče za sebou mají solidní sportovní výkony, totiž přijdou na velké peníze. „To je také jeden z našich příjmů, kdy si pro česká štěňata jezdí zájemci i ze zahraničí. Solidní zvíře přijde klidně na deset či patnáct tisíc, my jsme jich v loni prodali nějakých šest či sedm,“ uzavírá musher.

Místo spřežení osedlejte čtyřkolku či sněžný skútr

Daleko tradičnější pohled samozřejmě nabízí spřežení složené ze čtyřkolek nebo sněžných skútrů. Ty už dnes mají poměrně pevné místo v nabídce větších zimních areálů, případně ubytovacích zařízení.

„Čtyřkolky jsou velmi oblíbené nejen v létě, ale i v zimě. Máme je upraveny tak, aby na ně stačil řidičský průkaz na auto a nabízíme jízdy v rozmezí od jedné do tří hodin. V zimním období by ani o delší čas nebyl zájem, přece jen člověk prochladne. To v létě je začleňujeme i do celodenních programů a různých bojových her, kde je kombinujeme třeba s loďmi nebo koly,“ chlubí se Hynek Dvořák, jehož zážitková agentura Yellow Point je schopna osedlat až dvanáct strojů s obsahem 350 kubických centimetrů. „Samozřejmě, stejně jako u sněžných skútrů, je i u čtyřkolek naprosto zásadní otázkou prostor. Každý podnikatel, který chce tento sport nabízet dlouhodoběji, musí brát v úvahu omezení různých chráněných oblastí. Třeba pro nás platí pravidla Krkonošského národního parku, v němž jízda pochopitelně není povolena,“ upozorňuje Dvořák na jeden z nejcitlivějších problémů zimních toulek krajinou. Pro motorové brouzdání chráněnými oblastmi je totiž nutný souhlas příslušných ochranářů.

A ještě s jednou obtíží musí provozovatelé těchto sportů vonících benzinem počítat. Česko není Skandinávie, kde jsou speciální stezky pro skútry naprostým standardem a komerční vyjížďky mohou trvat i několik hodin. Najít vhodnou a líbivou trasu je podle Dvořáka veliké umění, její objevitel se o ni proto jen nerad dělí.

Tak nebo onak, přestože třeba špindlerovské sjezdovky představují z podnikatelského hlediska kopce dlážděné zlatem, ani podhorské pláně Česka nejsou na drahý kov zjevně úplně chudé.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče