Za škodu odpovídá podvodník

22. listopadu 2004, 00:00 - JUDr. MARIANNA SVOBODOVÁ, Duška, Svobodová & spol., advokátní kancelář, Praha - www.dsak.cz
22. listopadu 2004, 00:00

NEOPRÁVNĚNÉ PODNIKÁNÍ Podnikatel by před uzavřením smluvního vztahu s obchodním partnerem měl ověřit, zda má partner příslušné podnikatelské oprávnění. Co se stane, pokud druhá strana podniká neoprávněně?

NEOPRÁVNĚNÉ PODNIKÁNÍ Podnikatel by před uzavřením smluvního vztahu s obchodním partnerem měl ověřit, zda má partner příslušné podnikatelské oprávnění. Co se stane, pokud druhá strana podniká neoprávněně? V obchodních vztazích mezi podnikateli může po uzavření smlouvy vyjít najevo skutečnost, že smluvní partner nemá odpovídající podnikatelské oprávnění k provozování činnosti, která je předmětem plnění smlouvy. Logicky toto zjištění přináší otázky ohledně dalšího trvání smlouvy, odpovědnosti jednotlivých účastníků smluvního vztahu, trvání záruční doby, náhrady škody apod. JAKO BY SE NIC NESTALO Dojde-li k uzavření smluvního vztahu s osobou, která nemá oprávnění k podnikání nebo která má zakázáno podnikat (například v důsledku soudního rozhodnutí), nemá tato skutečnost sama o sobě vliv na povahu a platnost uzavřené smlouvy. Neplatnosti smlouvy se druhá strana musí dovolat - z důvodu existence omylu vyvolaného úmyslně osobou podnikající bez oprávnění nebo existence tzv. podstatného omylu. Dovolat se neplatnosti smlouvy lze jak v průběhu jejího plnění, tak i později, a to v obecné promlčecí lhůtě. Nedojde-li tedy k napadení platnosti smlouvy, je smlouva platná a obě strany jsou povinné plnit veškeré závazky z ní vyplývající - provést dílo, dodat zboží, zaplatit cenu apod. Pro úplnost ještě upřesním použitý výraz: Podstatný omyl je dán v případě, že druhá strana uzavře smlouvu v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro uzavření smlouvy rozhodující, a osoba bez oprávnění tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. V jednotlivých případech je tedy nezbytné určit, zda skutečnost, že osoba nemá oprávnění k podnikání, byla pro druhou stranu rozhodující pro to, aby konkrétní smlouvu s touto osobou uzavřela. Musíme tedy přihlížet zejména k charakteru plnění, k němuž se dle smlouvy osoba bez oprávnění zavázala. Například zhotovení vizitek osobou provozující tuto činnost bez živnostenského oprávnění zpravidla samo o sobě nebude dostatečným podkladem pro úspěšné napadení platnosti smlouvy. ZA ŠKODU ODPOVÍDÁ I OBCHODNÍ ZÁSTUPCE

Neoprávněným podnikáním může být způsobena škoda, a to zejména druhé straně, která uzavře s osobou podnikající bez oprávnění nebo povolení smluvní vztah. Vznikne-li škoda v důsledku toho, že osoba uskutečňuje činnost bez oprávnění nebo povolení, odpovídá za ni nejenom tato osoba, ale též subjekty, které nedovolenou činnost uskutečňují jménem této osoby anebo na její účet. Těmi subjekty jsou často podnikatelé, kteří obstarávají určitou záležitost nebo činnost pro tuto osobu (například obchodní zástupci). Odpovědnost za škodu ponese přesto, že sám příslušné oprávnění nebo povolení k činnosti má!

CO TO JE PODNIKÁNÍ?

Pro určení „neoprávněného podnikání“ je důležité nejdříve si ujasnit, co to vlastně je podnikání. Podnikáním se rozumí pouze taková činnost, která je prováděná:

* soustavně,

* samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,

* za účelem dosažení zisku.

V praxi činí největší problémy stanovit, kdy se činnost považuje za soustavnou. Tento pojem totiž neznamená, že by muselo jít o činnost skutečně trvalou či provozovanou nepřetržitě. Podmínku soustavnosti splňují i sezonní činnosti jako například prodej jahod v letních měsících či provozování lyžařského vleku v zimě. Soustavným podnikáním však není činnost vykonávaná pouze výjimečně či nahodile. Pokud tedy osoba například vymaluje kancelář či dílnu pro někoho jiného, přičemž takovou činnost vykonává pouze příležitostně, nejde o podnikání. Takovou příležitostnou práci lze řešit například dohodou o provedení práce, dohodou o pracovní činnosti (upravenými zákoníkem práce) nebo smlouvou o dílo či příkazní smlouvou (podle občanského zákoníku). Pro příležitostnou činnost není potřeba živnostenského oprávnění, její výkon tedy nelze ani považovat za neoprávněný.

ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ

Nejrozšířenější formou podnikání jsou činnosti, k nimž je nezbytné získat živnostenská oprávnění. Provozovat živnost přitom mohou nejen fyzické, ale i právnické osoby, a to i když se zapisují do obchodního rejstříku. Na tyto činnosti se vztahuje živnostenský zákon. Připomeňme si jen, že lze podnikat i na základě jiného povolení, než je živnostenské oprávnění. Jiné povolení ke své činnosti mají například lékaři, daňoví poradci, znalci, zemědělci, banky nebo výrobci a distributoři léčiv. Jedná se však spíše o výjimku z obecné úpravy, proto se v dalším textu budu věnovat pouze podnikání podle živnostenského zákona.

PŘÍBUZNÝ OBOR NESTAČÍ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že osoba provozující činnost upravovanou živnostenským zákonem musí mít příslušné živnostenského oprávnění. Za neoprávněné podnikání se tedy považuje činnost při absenci tohoto oprávnění. Pozor: Nestačí, když už osoba má živnostenské oprávnění k jiné, byť podobné podnikatelské činnosti. Například osoba, která provádí nákup, prodej a pronájem nemovitostí a zároveň také jejich správu, avšak živnostenské oprávnění má pouze na realitní činnost (a nikoli také na správu a údržbu nemovitostí), podniká bez příslušného živnostenského oprávnění. Činnost správy nemovitostí je v tomto případě neoprávněným podnikáním. Problémy může v praxi způsobit skutečnost, že až do 31. prosince 2000 nebyly volné živnosti žádným způsobem regulovány. Podnikatel si tak sám vymezil rozsah svého živnostenského oprávnění. Od 1. ledna 2001 se situace změnila - vstoupilo v účinnost nařízení vlády č. 140/2000 Sb., které vyčerpávajícím způsobem stanoví seznam volných živností. Například podnikatel, který v roce 1999 získal živnostenské oprávnění na konzultační činnost v oblasti marketingových studií, si vymezil tuto živnost příliš úzce. Tento podnikatel může sice v současnosti poskytovat konzultace v oblasti marketingových studií, avšak dle mého názoru již není oprávněn marketingové studie zpracovávat bez získání nového živnostenského oprávnění pro regulovanou volnou živnost (v tomto případě je „reklamní činnost a marketing“). Ačkoli živností je podle zákona pouze soustavná činnost, za neoprávněné podnikání se považuje i jednorázové a nahodilé provozování živnosti po dobu jejího pozastavení na základě rozhodnutí živnostenského úřadu vydaného nikoli na žádost podnikatele. POKUTY I VĚZENÍ

Jaké sankce mohou - vedle povinnosti nahradit škodu - postihnout osoby provozující podnikatelskou činnost bez příslušného oprávnění? Živnostenský úřad může fyzickým osobám uložit pokutu až do výše 200 tisíc korun, právnickým až do výše jednoho milionu korun. V horším případě hrozí i trest odnětí svobody v trvání až jeden rok, případně za určitých okolností až tři léta. Tento nejpřísnější trest přichází v úvahu tehdy, pokud osoba používá při svém neoprávněném podnikání jiného člověka jako pracovní sílu nebo získá svou neoprávněnou činností prospěch nejméně ve výši 500 tisíc korun. Při určení konkrétní sankce a její výše se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům neoprávněného podnikání.

PRAKTICKÁ RADA

Ověřte si, zda uzavíráte smluvní vztah s partnerem, kte
rý má ke konkrétními podnikání příslušné povolení. Základní údaje najdete

* v Registru živnostenského podnikání: http://rzp.mpo.cz

* v Obchodním rejstříku: www.justice.cz 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče