Za sex vyhazov, za porno nikoliv

18. května 2011, 11:07 - Profit, TZ
18. května 2011, 11:07

Digitální svět nedrží krok s tím kamenným. Legislativa zatím vychází vstříc flákačům, kteří si s počítačem místo práce hrají. Firmy proto hledají cesty, jak s porušováním pracovní kázně skoncovat, a stále častěji své zaměstnance elektronicky monitorují.

Foto: Profimedia.cz

Aby v případných soudních sporech se zaměstnanci uspěly, musí postupovat velmi obezřetně a lavírovat mezi nejasnými zákony. Poptávka po odborných konzultacích proto meziročně roste o více než 50 procent.

Zatímco za sex na pracovišti by zaměstnanci hrozil vyhazov, sledování porna toho nejhrubšího zrna v pracovní době je téměř bez rizika. Zaměstnavatelé se totiž o nekalých aktivitách zaměstnanců ve virtuálním počítačovém světě dovědí jen obtížně. „Bojí se porušení zákonů, zejména těch vyplývajících z Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Hranice mezi tím, co je zákonné a co nikoli, je velmi nejasná, často neexistuje vůbec. To pouze nahrává líným a nepoctivým zaměstnancům,“ říká Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu APOGEO Esteem, soudní znalec v oblasti informačních technologií.

Jak jsou počítače na pracovišti nejčastěji zneužívány (zdroj: Apogeo Esteem, 2011)

ZneužitíDůsledky
zábava (hry, filmy, facebook, hudba atp.)ztráta pracovního času
zneužívání e-mailu pro soukromou korespondenciztráta pracovního času, porušení bezpečnosti
využití firemních počítačů k uložení soukromého obsahuporušení bezpečnosti, kriminalizace zaměstnavatele, získání tajných informací
on-line komunikace (chatování, ICQ, Skype)ztráta pracovního času, porušení bezpečnosti
on-line nákupyztráta pracovního času

Management firem se proto stále častěji obrací na odborníky s dotazem, jak udržet pracovní kázeň a zůstat přitom v mantinelech zákonů: „Nechtějí kvůli kontrole zaměstnanců riskovat soudní spory s nejistým koncem. Mnohým už ale dochází trpělivost, protože tím trpí nejen kvalita práce, ale i zabezpečení firmy,“ vysvětluje Ivan Janoušek. Právníkům se specializací na IT a soudním znalcům proto přibývá práce.

Experti poradenské společnosti APOGEO Esteem meziročně zaznamenávají více než 50procentní růst zájmu o konzultace v oblasti využívání a zabezpečení informačních technologií: „Letos očekáváme rapidní růst, protože zneužívání výpočetní techniky k soukromým účelům dramaticky roste. Největším problémem je zneužívání pracovní doby, ohrožení zabezpečení firemních dat a zanedbávání pracovních povinností,“ dodává Janoušek.

Nejvíce se zneužívá e-mail a internet

To, že se facebook, hry či videa stávají neodmyslitelnou kratochvílí mnoha zaměstnanců, potvrzuje i analýza společnosti truconneXion: „Nejčastější je zneužívání e-mailu k soukromým účelům. Zaměstnanci rovněž tráví průměrně až jednu hodinu denně mimopracovními aktivitami, nejčastěji na sociálních sítích a on-line nákupy,“ říká Robert Kleiner, ředitel rozvoje společnosti truconneXion, která vyvíjí nástroj AuditPro sloužící k monitorování využívání počítačů zaměstnanci.

Legislativa zatím více nahrává flákačům

Získat kontrolu nad zaměstnanci v běžném kancelářském prostředí je relativně jednoduché a zákony nabízejí obstojnou ochranu zaměstnavateli i zaměstnancům. Ve virtuálním elektronickém světě však současná legislativa více nahrává líným a nepoctivým zaměstnancům. Zatímco například papírovou korespondenci může mít firma plně pod kontrolou, při čtení e-mailů zaměstnanců by mohl management narazit.

Pokud je u papírové korespondence na prvním místě adresy uveden název firmy, a nikoli zaměstnance, lze s obsahem pracovat i bez vědomí adresáta. „Ten tak nemůže popřít například jeho přijetí. U e-mailu to tak jednoduché není, ten je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů pod ochranou článku 13 Listiny základních práv a svobod, a nelze jej tedy bez vědomí adresáta číst,“ upozorňuje bezpečnostní expert a znalec Jan Vojtěch Binder ze společnosti APOGEO Esteem.

Firmám se tedy vyplatí zřizovat pouze obecné emailové adresy, např. objednavky@XXX.cz, namísto jmenných adres.„Pokud adresa neodkazuje na konkrétního zaměstnance, lze s přijatou korespondencí nakládat bez rizika porušení zákona,“ vysvětluje Jan Vojtěch Binder ze společnosti APOGEO Esteem

Monitorování zaměstnanců může pomoci u soudu

Nečinnost zaměstnavatelů a rezignace nad nejasnou právní úpravou se rovněž nevyplácí. Pracovníci totiž mohou zaměstnavateli škodit dlouhé roky. „Zaměstnavatel ale musí shromažďovat důkazy o nekalých praktikách zaměstnanců velmi obezřetně. Soud totiž nemusí protiprávně získané důkazy uznat a hříšník nejen že nebude potrestán, ale dostane od zaměstnavatele i tučné odškodné,“ varuje soudní znalec Ivan Janoušek.

Na zneužívání výpočetní techniky je proto třeba myslet již v pracovních smlouvách. Tam lze jasně definovat práva a povinnosti uživatelů: „Třeba to, že e-mail slouží výlučně pro pracovní korespondenci, že komunikace prostřednictvím ICQ, Skypu či Facebooku není dovolena nebo že není možné na počítače instalovat soukromý software. Smlouva by měla informovat i o monitoringu dodržování zásad komunikace a případných sankcích při jejich nedodržení,“ doručuje Jan Vojtěch Binder. Pokud by zaměstnanec s monitorováním v rámci zákona nesouhlasil, nemusí s ním být uzavřen pracovní poměr. „Lze monitorovat, jestli zaměstnanec používá textový editor, jak dlouho prohlíží webové stránky, či jestli nenavštěvuje stránky s erotickým nebo jinak nevhodným obsahem. Co však psal nebo konkrétně dělal na té či oné stránce, již předmětem sledování zatím být nesmí,“ radí Jan Vojtěch Binder.

Podle společnosti truconneXion elektronický monitoring již pomohl některým zaměstnavatelům k získání legálních důkazů, které soud při sporu zaměstnavatele se zaměstnancem akceptoval. „Monitoring pracovníků ale nesmí být zaměňován se špionáží, je třeba důsledně sledovat byť velmi nejasné linie zákonů a respektovat právo na soukromí,“ dodává Robert Kleiner, ředitel společnosti truconneXion.

Sledovat zaměstnance lze jen do určité míry

Zaměstnavatelé nesmějí při monitorování pracovních aktivit zaměstnanců překročit určité hranice. Pak by se i dobře míněná opatření mohla obrátit proti nim. „Klíčem je mít pod kontrolou činnosti pracovníků, ale neshromažďovat informace nad rámec zákona,“ upozorňuje Jan Vojtěch Binder, bezpečnostní expert znaleckého ústavu APOGEO Esteem.

Ideální je provádět pouze monitoring pracovních aktivit, například sledovat dobu strávenou prohlížením internetových stránek, frekvenci využívání klávesnice nebo počet vytištěných stránek z tiskárny. Vlastní obsah komunikace podle současných zák
onů nesmí být monitorován vůbec či jen obezřetně po poradě s odborníky.

V případě e-mailů je legitimní monitorovat, s kým zaměstnanec komunikuje a od koho korespondenci přijímá, případně jaké přílohy jsou součástí e-mailu. „Zaměstnavatel má právo vědět, s kým zaměstnanec komunikuje, ale obsah e-mailů standardně monitorován být nesmí. Zaměstnavatel ale může monitorovat, jestli e-mail neobsahuje například odkazy na nebezpečné stránky,“ uzavírá Jan Vojtěch Binder, znalec a bezpečnostní expert společnosti APOGEO Esteem.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče