Za práci načerno může hrozit vězení

17. září 2007, 00:00 - Dušan Šrámek
17. září 2007, 00:00

Ministr práce a sociálních věcí chce ze zaměstnávání načerno udělat trestný čin. Pokud by zaměstnavatel svůj prohřešek opakoval, mohl by jít dokonce do vězení. Podnikatelé však tvrdí, že stát má nástrojů k trestání černých duší dost už dnes. Jenom je nevyužívá.

Vztah zaměstnavatel – zaměstnanec Ministr práce a sociálních věcí chce ze zaměstnávání načerno udělat trestný čin. Pokud by zaměstnavatel svůj prohřešek opakoval, mohl by jít dokonce do vězení. Podnikatelé však tvrdí, že stát má nástrojů k trestání černých duší dost už dnes. Jenom je nevyužívá.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas tvrdí, že až čtvrt milionu lidí v Česku pracuje načerno. Sice se podílejí na růstu hrubého domácího produktu, ale neplatí daně ani sociální a zdravotní pojištění. Okruh nelegálně pracujících osob lze rozdělit do dvou základních skupin – první tvoří většinou oficiálně nezaměstnaní, kteří si prací načerno přivydělávají, druhou nelegálně zaměstnávaní cizinci. U těch se vedle neplacení odvodů přidává ještě další trestná činnost – vydírání, omezování osobní svobody a podobně.

Ministr Nečas chce nyní zaměstnávání načerno učinit utrum. A to poměrně tvrdým způsobem. Už dnes lze podle zákona o zaměstnanosti potrestat dvoumilionovou pokutou jak zaměstnavatele, který dal práci někomu načerno, tak  toho, kdo ji přijal. Tomu hrozí pokuta deset tisíc korun. V chystané úpravě trestního zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti, má však už práce načerno figurovat jako trestný čin. A to dokonce s trestem odnětí svobody.

DO KRIMINÁLU BY ŠLI ČEŠI I CIZINCI „Pokud by zaměstnavatel porušil zákon poprvé, dovedl bych si představit podmíněný trest, doplněný velmi výraznou pokutou. Pokud by došlo k opakovanému jednání, následoval by trest nepodmíněný,“ vysvětluje svou představu ministr Nečas s tím, že bude ovšem záležet na celkovém znění trestního zákona a jeho kontextu. Zatím není jasné, zda by mohl za mřížemi v budoucnu skončit i ten, kdo se nechá načerno zaměstnat. „Počkáme, zda to bude mít dostatečně odstrašující účinek,“ míní Nečas opatrně. Kuriózní je, že původní verze zmíněného paragrafu se týkala pouze zaměstnávání načerno cizinců. Nyní by došlo k rozšíření na všechny osoby, tedy i na tuzemce. Nečas uvedenou změnu hájí tím, že ji zpracovalo ministerstvo spravedlnosti. „Rozhodující je politické stanovisko.“ STÁT NEVYUŽÍVÁ ANI DNEŠNÍ MOŽNOST TRESTŮ K míře trestu, ale též i k samotnému záměru trestat práci načerno odnětím svobody, jsou však skeptičtí právníci i zástupci podnikatelů. „Konkrétní paragraf trestního zákona nerozlišuje mezi trestem odnětí s podmíněným výkonem a bez odkladu. O tom nemůže rozhodovat ani žádný politický orgán, tedy kupříkladu ministr, ale pouze soud,“ připomíná pražský advokát Otakar Kracík. V této souvislosti upozorňuje rovněž na skutečnost, že i dnes lze práci načerno trestat. „Zákon zná například trestný čin neodvedení daně, případně jiných dávek, tedy i pojištění za nelegálně zaměstnané osoby. Rovněž tak dnes mohou být potrestány ty pracující osoby, které jsou evidovány na úřadech práce a pobírají podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky, a to za podvod.“ Problém je podle Kracíka v tom, že úřady a orgány v trestním řízení tuto možnost nepříliš využívají. „Není potřeba zaplevelovat trestní zákon dalšími ad hoc paragrafy, stačí, aby stát efektivně a důsledně využíval ty nástroje, které má.“ Podle Nečase je možné za daňový delikt postihnout pouze toho zaměstnavatele, který vyplácí svým pracovníkům peníze nad smluvní částku. Jde o peníze, které nejsou zdaněné, a nejsou z nich zaplaceny odvody. Právní pochybnosti připouští i Svaz průmyslu České republiky. „Protože Nečasův návrh známe pouze z vyjádření, a je velmi obecný a syrový, je těžké se k němu konkrétně vyjádřit. Máme však pochybnost, zda je účelný a vůbec právně realizovatelný,“ říká mluvčí svazu Blanka Růžičková. Nečas, který již pro návrh získal podporu řady svých kolegů včetně premiéra Topolánka, však argumentuje tím, že trestní odpovědnost kvůli práci načerno existuje v sedmnácti ze sedmadvaceti států Evropské unie. Svaz průmyslu se navíc domnívá, že v naší právní úpravě existují dostatečné nástroje, které umožňují postihovat práci načerno, a to jako přestupek nebo správní delikt. Jde jen o jejich důsledné využití. „Je to v rukou úřadů práce a jejich kontrolních orgánů, rovněž jsou tu daňové předpisy a tudíž kontroly finančních úřadů,“ připomíná Růžičková. „Diskuze mohou být o změnách nastavených parametrů, výši sankcí a podobně. Práci načerno odsuzujeme, ale domníváme se, že by proti ní měl stát bojovat jiným způsobem.“ PROBLÉM JE V NEDOSTATEČNÉ KONTROLE Poněkud smířlivější je k Nečasovu návrhu česká Hospodářská komora, přestože má výhrady k tomu, že stát usiluje o další represivní instrument, aniž by dokázal efektivně využít stávající. „Iniciativu ministra Nečase vítám, nicméně ji vnímám pouze jako doplňkový způsob řešení problému,“ upozorňuje na mantinely návrhu prezident komory Jaromír Drábek. Stěžejní důraz by měl být podle něj kladen na důslednou kontrolu zaměstnavatelů úřady práce, finančními úřady i cizineckou policií. „Především je ale podstatná jedna věc. Kontroly by se měly uskutečnit přímo na pracovišti a v reálném čase. Tedy nikoli zpětně, jak se děje dnes,“ připomíná Drábek. Tvrdí, že zaměstnávání načerno je způsobeno zejména nedostatečnou kontrolou. Zaměstnavatel při malém riziku postihu získává značnou konkurenční výhodu. To, že by mohl být za nelegální zaměstnávání kriminál, se nelíbí ani opozici. „Sankce a vysoká pokuta ano, to je v pořádku, ale trestný čin by to být neměl,“ odmítá návrh stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. „Nic tak tvrdého není třeba zavádět.“ Stejně tak jako podnikatelé upozorňuje na rezervy v kontrolní činnosti. „Zaměstnal bych víc lidí na úřadech práce a cizinecké policii.“ NEJENOM BIČ, ALE I CUKR Podnikatelským organizacím se vedle nedostatečné kontroly nelíbí také to, že represivní návrhy zatím nedoprovázejí pozitivní opatření. Ta by měla lidi a především firmy motivovat k tomu, aby se jim práce načerno nevyplácela. „Na straně jedné je strach z postihu za práci načerno, na straně druhé vysoké náklady práce a další faktory, které prodražují legální zaměstnávání,“ říká Růžičková ze Svazu průmyslu. Podle ní by účinnější bylo – méně byrokracie při zaměstnávání cizinců, pružnější pracovní trh a snížení nákladů. „Lepší podmínky pro legální zaměstnávání by mohly práci načerno omezit velmi výrazně. Přestala by být výnosnou.“ Podobný názor zastává i prezident hospodářské komory Drábek. „Zároveň se zpřísňováním sankcí by mělo dojít ke změně pracovněprávní legislativy a tím ke zpružnění trhu práce. Přehodnocena by měla být opatření jako je tříměsíční výpovědní lhůta či zákonné délky pracovních smluv. Svoji roli v zaměstnávání načerno hrají také vysoké ostatní náklady na práci, zejména odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ vypočítává současné neduhy. Že nelze při snaze likvidovat práci načerno spoléhat jenom na represivní nástroje, připouští i mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Míní, že ministerstvo si uvědomuje, že vedle represe musíme využívat i pozitivních nástrojů, které by legální zaměstnávání zatraktivnily. LIBERÁLNĚJŠÍ ZÁKONÍK PRÁCE BRZDÍ SOUD**

„Bohužel ne všechno závisí jenom na ministerstvu,“ tvrdí. Například přípravu liberálnějšího zákoníku práce brzdí fakt, že doposud leží u Ústavního soudu dvě stížnosti na zákoník práce. Některé legislativní změny jsou zase provázány s legislativou jiných ministerstev – například ministerstva obchodu a průmyslu v případě novely živnostenského zákona. Dojít by mělo i na dosud tak kritizované odvody na sociální pojištění – tedy alespoň pokud vyjde Nečasův záměr namísto daní snižovat v dalších fázích vládní reformy raději tyto dávky.

„To vše ale nezáleží jenom na nás. Řadu především těch koncepčnějších věcí je potřeba projednat i v rámci koalice,“ připomíná mluvčí ministerstva práce Sezemský. Podle jeho slov zatím není jasné, zda budou represivní i pozitivní nástroje k řešení práce načerno v legislativní podobě přijímány současně. „Bylo by to asi správné, ale v této chvíli se to skutečně odhadnout nedá.“

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče