Za nedbalost musí vždycky někdo zaplatit

16. června 2003, 00:00 - Ladislav Jouza, právník
16. června 2003, 00:00

Pracovník odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobí porušením pracovních povinnostíObchodní společnosti mají v podnikání své významné místo. Právní podmínky pro jejich vznik sice obsahuje obchodní zákoník, ten však neřeší pracovněprávní vztahy, které vznikají mezi statutárními zástupci, členy a zaměstnanci jednotlivých společností.

Pracovník odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobí porušením pracovních povinností

Obchodní společnosti mají v podnikání své významné místo. Právní podmínky pro jejich vznik sice obsahuje obchodní zákoník, ten však neřeší pracovněprávní vztahy, které vznikají mezi statutárními zástupci, členy a zaměstnanci jednotlivých společností.

Zaměstnanec měl zabezpečit řádné zabalení elektronického zboží, které mělo být přepravováno z jednoho výrobního zařízení do druhého. Místo aby dal příkaz k řádnému zabalení stanoveným způsobem, přikázal, aby bylo zboží zabaleno tak, jak stačí zabalit věci méně choulostivé. Dopravou se přístroj poškodil a škoda byla vyčíslena na 40 tisíc korun.

Zaměstnanec tedy odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tímto plněním (§ l72 a násl. zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že zákoník práce stanoví jako základní způsob náhrady škody náhradu v penězích, musí jít o majetkovou újmu vyjádřenou v penězích. Odpovědnost zaměstnance za škodu vzniká jen tehdy, jestliže se dopustil protiprávního jednání nebo opomenutí. Jestliže však zaměstnanec chce určitý výsledek, který není protiprávní (např. způsobí škodu, aby zachránil životy spoluzaměstnanců), nejde o zavinění. Škodu způsobí úmyslně ten, kdo chce škodlivé následky způsobit (úmysl přímý), či ten, kdo ví, že je může způsobit, a pro případ, že je způsobí, je s nimi srozuměn (úmysl eventuální). V praxi dochází k úmyslným škodám zejména při odcizení věcí z majetku zaměstnavatele nebo při zpronevěření takové věci.

Výše škody

Jestliže zaměstnanec odpovídá za škodu podle § l72 zákoníku práce (obecná odpovědnost) nebo za schodek podle § l76 (odpovědnost za schodek) či za ztracený předmět podle § l78 (odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů), je povinen škodu nahradit. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § l72 zákoníku práce, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Podle tohoto ustanovení se tedy nenahrazuje ušlý zisk zaměstnavatele ani jiná další újma. Jestliže tedy zaměstnanec poškodí stroj, jehož oprava stojí deset tisíc korun a trvá čtrnáct dnů, je skutečnou škodou jen deset tisíc korun a nikoliv zisk, kterého by zaměstnavatel dosáhl, kdyby byl stroj v provozu. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u zaměstnance částku rovnající se 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení neplatí, pokud byla škoda způsobena v opilosti nebo požitím jiných omamných prostředků.

Společnost hradí škodu

V praxi může nastat situace, kdy společnost způsobila škodu jiným fyzickým nebo právnickým osobám a tuto škodu také uhradila. Pro určení odpovědnosti společnosti a jejích statutárních zástupců se nejdříve musí zjistit, zda škodu nezpůsobil zaměstnanec nebo více zaměstnanců společnosti v pracovněprávním vztahu. Pak by bylo možno uplatňovat vůči nim náhradu škody jen ve výši 4,5násobku jejich průměrného výdělku (§ 179 odst. 2 zák. práce). Předpokládá se pak, že šlo o jednání z nedbalosti. Jiný postup však musí společnost zvolit v případech, kdy škoda vznikla nedbalým jednáním členů statutárního orgánu, kteří ji nezpůsobili v pracovněprávním vztahu. Činnost statutárního orgánu obchodní společnosti totiž nemůže vykonávat fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani když není společníkem. Nejmarkantněji se právní úprava obchodního zákoníku projevuje u akciové společnosti. Členové představenstva, kteří způsobili společnosti škodu při výkonu působnosti, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Žádná omezení, která nalézáme v pracovněprávních předpisech, zde neplatí (§ 194 odst. 5).

Člen představenstva akciové společnosti, který má s touto společností rovněž sjednánu pracovní smlouvu, způsobil společnosti škodu nedbalým výkonem práce v bytě zákazníka.

Společnost (a. s.) může na něm uplatňovat náhradu škody pouze do 4,5násobku jeho průměrného výdělku. Pokud by společnosti způsobil škodu pouze jako člen představenstva porušením právních povinností (např. by sjednal obchodní smlouvu v rozporu se zákonem), výše škody by nebyla omezena.

Odpovědný pracovník je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou způsobil, penězi nebo uvedením v předešlý stav.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ADRIENA BINKOVÁ

Mohlo by vás zajímat

Finance
Velký dovolenkový speciál: jak nejlépe používat platební kartu na dovolené
Finance.cz nově najdete v aplikaci Tapito
Čeká naši společnost revoluční změna díky technologii blockchain?
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Auta
Retro na neděli: Ford T může za to, že jezdíme na benzín,…
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody zapůjčeného BMW i8
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Technologie
Historická akvizice v oblasti GPU na obzoru. Firma vyvíjející grafiky PowerVR je na prodej
Historie televizorů Sony: od přistání na měsíci po deset let pokusů s OLEDem
Windows 10 již obsahuje český a slovenský hlas. Může vám předčítat text
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Změny v pamětech cache a propojení jader. Jak se u Skylake-X zlepšil výkon na 1 MHz?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít