Za nákupy do lihovaru

02. března 2012, 06:22 - Robert Šimek
02. března 2012, 06:22

Říčany u Prahy mají od konce minulého roku nové nákupní centrum. Nabízí 33 obchodů, restauraci i kanceláře, nejzajímavější je ale jeho historie. Vzniklo totiž přestavbou bývalého lihovaru, který roku 1939 založil úspěšný výrobce likérů Emil Dynybyl.  

Foto: koda.kominari.cz

Lihovar patřil od 40. let minulého století k neodmyslitelným dominantám Říčan. Loni v listopadu se ale po dvouleté přestavbě změnil v nákupní centrum s více než 30 obchody. Slavnostního otevření se zúčastnila řada známých osobností a nechyběli ani představitelé města se starostou Vladimírem Kořenem.

Areál působí navenek moderně, částečně však zachovává i původní podobu lihovaru, který zde v letech 1939 až 1942 vybudoval Emil Dynybyl. Zpřístupněny byly bývalé sklepy, v prvním patře zůstala pálenice s destilační kolonou a někdejší využití podniku připomíná i vysoký komín.

Žižkovské začátky

Dynybyl patřil svého času k předním českým výrobcům lihovin, přímo z Říčan ale nepocházel. Narodil se roku 1897 ve Stříbrné Skalici, v Praze se vyučil obchodním příručím a roku 1918 začal v pronajatých prostorách na Žižkově s výrobou likérů. Hned v následujícím roce požádal o povolení k přípravě lihovin takzvanou studenou cestou (luhováním a kvašením). Žádosti bylo vyhověno 16. listopadu 1920 a Dynybyl se tím stal oficiálním členem společenství výrobců likérů. Směl obchodovat s koňakem, rumem, slivovicí, punčem a dalšími likéry vlastní produkce.

Vzhledem k tomu, že se výroba dařila a rozrůstala, požádal v lednu 1926 také o zápis do obchodního rejstříku. Návrh na název firmy zněl: „Likéry a lihové nápoje Verda Stelo Emil Dynybyl“. Zápis byl obratem schválen, rozhodnutí však napadla Česká finanční prokuratura. Nelíbilo se jí označení Verda Stelo (Zelená hvězda), které nesouviselo s výrobou, šlo pouze o značku. Vrchní zemský soud ale protest zamítl a název potvrdil.

3y = Dynybyl

Žižkovský podnik se neustále rozrůstal a přečkal i těžké období hospodářské krize ve 30. letech. Po oživení ekonomiky pracovalo ve firmě už 47 dělníků a bylo třeba přesunout část výroby jinam. Dynybyl proto roku 1939 zakoupil bývalou „kopytárnu“ (výrobnu obuvnických kopyt) v Říčanech, ze které chtěl vybudovat nový závod.

Plány na rychlou přestavbu podniku ale zbrzdila nacistická okupace a bylo nutné řešit jiné problémy. Všechny výrobky musely být označeny česko-německy a dvojjazyčné mělo být i jméno firmy. Dynybyl však situaci vyřešil šalamounsky. K žádosti o nový název podniku totiž připojil i dodatek, v němž výrobu lihovin rozšiřoval také o destilaci, na kterou do té doby neměl povolení.

Nový říčanský podnik (oficiálně „ovocný lihovar“) uvedl do provozu teprve po vyřízení zdlouhavých formalit roku 1942. Vedle tradičních likérů v něm vyráběl také borovičku, brandy, tuzemský rum, gin a různé bylinné likéry. Pro reklamní účely pak vtipně používal znak se třemi ypsilony, které měl ve jméně. Šifra „3y = Dynybyl“ zdobila nově každou lahev.

Na plný plyn

Po osvobození Československa se firma chystala na další rozvoj. Emil Dynybyl zapojil do podnikání i ostatní členy rodiny a zahájil modernizaci provozů. Než však stihl práce dokončit, přišel rok 1948 a do podniku nastoupila národní správa. Dynybyl krátce nato zemřel a jeho rodina emigrovala do Kanady.

V červnu téhož roku byla firma znárodněna a stala se součástí Československých lihovarů a octáren v Praze. Říčanský lihovar byl později začleněn do koncernu Konzerváren a lihovarů Praha, pod nímž fungoval dalších více než 40 let. Nadále se rozšiřoval a brzy se zařadil mezi nejvýkonnější lihovary v Čechách.

Od 50. let se zde vyráběly konzumní lihoviny, slivovice, šampaňské, ovocné sirupy i dezertní vína. Podnik navíc zajišťoval také prodej různých dovážených vín. Kvalita výrobků byla na takové úrovni, že od roku 1961 převzal lihovar i výrobu značkových likérů z Mochova. Závod se stal držitelem několika mezinárodních vyznamenání a jeho produkce neustále stoupala. Roku 1960 zde vyrobili zhruba 140 tisíc lahví, o devět let později už více než 2,3 milionu.

Lihovar Říčany

Vznikl v letech 1939 až 1942 zásluhou Emila Dynybyla, který sem následně převedl výrobu likérů ze Žižkova. Roku 1948 byla firma znárodněna a stala se součástí Konzerváren a lihovarů Praha. Po roce 1989 získali lihovar zpět potomci zakladatele, kteří ho roku 1999 prodali švédské společnosti Vin & Spirit AB. Ta roku 2005 výrobu v Říčanech zastavila a v letech 2009 až 2011 proběhla přestavba areálu na obchodní centrum. Značku Dynybyl dnes vlastní firma Bohemia Sekt, která pokračuje ve výrobě lihovin v Mikulově.

Pozitiva převládají

Po revoluci v roce 1989 se o podnik přihlásili potomci Emila Dynybyla a roku 1991 jim byl v restituci vrácen. Z kanadské emigrace se dočasně vrátila dcera zakladatele Eva Dittrichová, rodina ale u podnikání dlouho nezůstala. Už roku 1999 prodala likérku švédské firmě Vin & Spirit AB, která chtěla v podniku vyrábět vodku Absolut.

Z plánů ovšem nakonec sešlo a roku 2005 se majitelem chátrajícího závodu stala společnost Titan Real Invest, která začala plánovat přestavbu na obchodní centrum. Konverze někdejšího průmyslového areálu proběhla v letech 2009 až 2011 a s výsledkem je spokojen jak investor, tak město. „Je to tisíckrát lepší cesta než postavit v polích standardní krabicovou halu,“ nechal se slyšet starosta Kořen. Otevření nového centra navíc vítá i drtivá většina obyvatel Říčan. Problémem by mohlo být jen zhoršení dopravy ve městě nebo malá návštěvnost centra. Ani jednoho se ale majitelé nebojí. S návratem investice počítají do osmi let.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče