Za málo peněz ještě míň muziky

17. srpna 2007, 15:55 - Milan Ballík
17. srpna 2007, 15:55

Důkladně pohaslý maďarský oheň v Jílovém

Přivedla mne náhoda. Bloudiv Jílovým u Prahy, objevil jsem směrovku s nápisem Dudás Csárda. V městysi nad Sázavou mi to zavonělo jak jinak než velmi maďarsky. Okamžitě mi naskočily všechny valéry bohaté originální kuchyně. Protože dlouho pasu po autentické maďarské kuchyni a stejně dlouho ji nenacházím, rozhodl jsem se operativně upravit plán a v Csárdě pojíst.
Procházím tedy příjemnou a zvoucí zahrádkou, díky hromadě zelených deštníků pohrouženou v přízračný přísvit, a rozhodnut, že se usadím v lokále, vstupuji. Hlavní prostor není velký, jeho dominantou je bar zřízený do podoby malého domku. Jakous takous představu uherské hospody mu propůjčuje rákosová stříška. Místnost, oděná do hřejivě hnědé malby, je opatřena prostým selským mobiliářem zrobeným z bílého dřeva. Zařízena je však trochu chaoticky. Pod středověkými lustry z hradních síní visí atributy maďarského venkova - svazky cibule a česneku, palice kukuřice, hlavně však zářivé hrozny sytě červených zpola už usušených paprik. Parapety jsou plny nejrůznějších tretek, stěny ověšeny lidovou keramikou. Do toho všeho ještě promlouvá malý vozík s naloženým kufrem, několik soudků roztroušených po sále a kašírovaná studna uprostřed. Kapku různorodé a divoké, nicméně svým způsobem působivé. Podivíte-li se zevrubnosti prohlídky interiéru, vězte, že času jsem měl habaděj. Ačkoli hlavní lokál byl poloprázdný, personál pracoval jen na redukovanou rychlost. Po notné chvíli se mi s jídelníčkem dostalo i vysvětlení. Ve vedlejším salonku hostí svatbu a ta si žádá jejich plné nasazení. Byl jsem též upozorněn na delší dobu přípravy jídla, právě skrze hodující společnost svatebčanů. Nicméně jsem byl objednán, opatřen pitím a oddávám se čekání na to, zda pokrmy dokážou kompenzovat nepřesvědčivé vystoupení obsluhy.
Když jsem si odčekal v ten podvečer zřejmě pro všechny povinnou dobu, objevil se číšník a servíroval savanyúbableves, jak stálo v lístku. Šlo o fazolovou polévku, podanou v líbivé bujonce, vyzdobené folklorními motivy. To a červeně ručně vyšívaný ubrus byly detaily, které asi nejvíce připomínaly restauraci kdesi v maďarské pustě. Polévka sama vyhlížela lákavě. Už napohled hustá a sytá nabízela zvláštní, do antukova kolorovanou hladinu, z níž vyčnívala celá souostroví nejrůznějších barev a složení. Drobné ledvinky tmavých fazolí proplouvaly mezi zelenými kmínky lusků mladých fazolek, do toho se občas vynořil hranolek zlatožluté brambory. Tmavá, až černá kolečka klobásky vzlínala k hladině při každém pohybu lžíce.
Chuť byla stejně pestrá a obsažná jako vzhled, i když se v ní projevovaly jisté disproporce. Fazole byly na hranici převaření, velice rychle se rozplynuly a nestačily nechat zplna rozeznít onen očekávaný minerálně škrobovitý výraz. Ten se zcela vytratil za nakyslým vstupem mladých fazolek zelených, kterým zdatně a příjemně sekundovaly brambory. Semo tamo do akce vstoupivší dílek klobásky vnesl do chuti poněkud až nahořklý uzený part. Samotná viskózní tekutina, která měla vše skrýt pod milosrdný deštník harmonie, neměla k tomu dostatek sil. Paprika i česnek se nechaly obehrát útokem zakysané smetany, která hrála v konečném souběhu prim. Polévka tím až přespříliš zjemněla a kýžená jiskra, jež měla být korunkou dochuti, se nerozžehla. S hlavním chodem se mi vedlo poněkud lépe. Pikantní kuřecí nadílka, které mi kuchař naložil, až přepadávala přes okraj talíře, vyhlížela lákavě a voněla, jen což! V tmavém, až jogurtovitě hustém jezírku omáčky se koupaly bledničkové kostky kuřecího, na hladinu vystrkovaly svá soudkovitá tělíčka fazole a vše bylo bohatě zasypáno zlatavými nudličkami sýra. Garnituře vévodil obří list hlávkového salátu, základna to pro měsíčky rajčat, proužky čerstvé zelené papriky a do sebe propletené trio „kozích rohů“. Co do chuti směs překypovala bohatostí a intenzitou. Fazole, tentokrát uvařené správně, vnesly to, co se od nich čeká, prodloužily doznívání chutě a „upevnily“ její skladbu. Omáčka, kde možná o čárku převyšovala kečupová příchuť nad živější paprikovou, byla hřištěm, kde se předháněly tóny sládnoucí s pikantními, malé sólo si zahrál česnek a pod celým spektrem se nenápadně, ovšem s neodbytnou aktivitou, nesly vstupy všudypřítomné cibule. Maso bylo od počátku odsouzeno do role outsidera. Měkké a překvapivě šťavnaté, to ano, ale zcela prosté i sebemenšího náznaku chuti. Tenhle maximálně dietní vstup se postaral jen a jen o naplnění sousta. Pokrm byl sytý tak, že nejen já, ale také pár dalších přítomných, u kterých jsem jej zaregistroval, někde za polovinou porce odložilo příbor na znamení kapitulace. Méně na talíři a více v kuchyni by bylo snad lépe.
Přestože jsem byl více než po hrdlo pln, nechal jsem se přemluvit k dezertu a popřál si „lekvároš“ palačinku. Chyba! Čekal jsem opět hodně nad přiměřený časový limit, a když se moučník objevil, nevzbudil právě laskominy. Těsto bylo po povrchu zrůzněné dotyky ohně místy až dočerna, šlehačková ozdoba tála před očima. A přitom - bylo to studené. Palačinka vychladnutím zgumovatěla do nerozžvýkatelnosti, šlehačka zvodnatěla. Efektní čárance čokoládovým krémem ani kupička čerstvého ovoce, jehož bylo několikero druhů, nedokázaly vylepšit matný dojem z málo vydařené práce kuchařovy. Džem uvnitř těstové rourky, jakkoliv živý a příjemně pikantní, nedokázal pozvednout zemdlelou tíži ostatních chutí a celý dojem rozplizl do ztracena.
Chci věřit tomu, že vystoupení týmu restaurace bylo jednorázovou souhrou nešťastných náhod a vlivu tajemných nepřátelských sil. Neumím si totiž představit, že by jakýkoliv podnik šel do boje o hosta s takto po všech stránkách neurovnaným zázemím. Vize maďarské csárdy je přitom vizí originální a nadějnou, podniků s takovým zaměřením není mnoho, a dobrých už vůbec ne. Bylo by smutné, kdyby i Dudás Csárda měla skončit někde v mokřadí beznaděje. Tím spíše, že by mohla oživit ruch v kdysi slavném královském městě.
Částka 290 korun, které si zde za svůj výstup žádali, není vysoká. Ovšem v této sumě platím i za servis a kvalitu pokrmů. Obé však tentokrát na úrovni maximálně prostřední, a tedy přeceněno. Aby bylo jasno: nečekal jsem a ani bych nechtěl Ritz, ale 135 minut na tři nesložité chody, to době opulentní večeře v Ritzu odpovídá. Bohužel jen časově.

  • Plus - v rámci kuvéru báječná maďarská ochucovadla
  • Minus - krom popsaného i nedostatečná klimatizace v kuchyni, propouštějící do lokálu i pachy nelibé

Kvalita / cena: 6 z 10

Dudás Csárda Rudných dolů 502, Jílové u Prahy
tel.: +420 774 690 460, +420 774 690 461 e-mail: restaurace.dudascsarda@seznam.cz, www.restauracedudascsarda.com

  • Otevírací doba: Po-So 10.00-23.00, Ne 11.00-18.00
  • Počet míst: restaurace 38, salonek 60, v létě zahrada 48
  • Druh kuchyně: především maďarská se vstupy do mezinárodní
  • Přijímané platební karty: ne
  • Jídelní lístek: čeština, maďarština
  • Jazyková vybavenost personálu: maďarština
  • Země původu nabízených vín: Česko, Maďarsko

Hodnocení restaurace: Atmosféra, pohodlí, estetika 7 bodů z 10
Prostírání 7 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 5 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 15 bodů z 20 Celkem: 43 body ze 60

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku: 100 g Obložený maďarský talíř zdobený zeleninou (čabajka, šunka, sýr, feferonka) 72 Kč
Rybí polévka (halászlé) 150 g filet 85 Kč
100 g Opečená maďarská klobáska (hořčice, křen, feferonka) 75 Kč
300 g Perkelt s vařeným bramborem (vepřová kýta-plec, papričky, rajčata, kapie) 135 Kč
200 g Cikán pecsenye (česnek, slanina) 115 Kč
200 g Ipolysági kuřecí směs (paprička, rajče, tymián) 105 Kč 200 g Badasconyi paprikos steak (slanina, paprika) 165 Kč
200 g Husarský biftek (plněný slaninou. cibulkou, drůb. játry, kečupem, červ. vínem) 330 Kč
150 g Pikantní rybí guláš maďarských přátel sypaný sýrem, podáváme s rýží (losos, rajský protlak, kečup, česnek, cibule) 225 Kč
300 g Těstoviny s brynzou, smetanou a slaninou 95 Kč
3 ks Plněné pečené brambory se smetanovo-žampionovou omáčkou sypané sýrem 95 Kč
„Dudášova“ palačinka zdobená čerstvým ovocem, šlehačkou a polevou - „túros“ palačinka tvarohová 45 Kč

Výběr z vinného lístku: Bohemia sekt demi 210 Kč
Hibernal 2005 202 Kč
Kerner 2005 270 Kč
Cserszegi Fůszeres 2005 186 Kč
Tokaji Hárslevélů 2003 188 Kč
Balatoni Szürkearát 2003 179 Kč
Mělničina červená 1,0 l 152 Kč
Modrý Portugal 2003 228 Kč
Rulandské modré 2004 302 Kč
Kékfrankos 189 Kč
Egri Bikavér 2003 180 Kč
Balatoni Zweigelt 199 Kč
Bartoni Kékburgundi 205 Kč

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče