Za hodinku další

28. října 2008, 11:43 - Benjamin Kuras
28. října 2008, 11:43

Hosty u vietnamského malíře, jenž vypadá jako Tibeťan

Hodokvas, eldorádo a dolce vita končí. Bohatí chudnou, chudí nebohatnou a střední třída začíná pečlivě počítat, co si může dovolit, a co ne. Bude toho hodně, co si už dovolit nemůže, nikdo jí na to nepůjčí a musí toho hodně splácet. Že to brzy postihne i ty předražené restaurace, se dá těžko pochybovat. V Praze mezitím vyrůstá celá nová třída labužníků, která už je na to připravená, pozná kvalitu, ví, kolik by přibližně měla stát, ví, co chce, a nenechá se ohlupovat. Zároveň s ní nenápadně vyrůstají i restaurace, které vědí, jakou kvalitu musí dodávat a kolik si mohou dovolit účtovat, aby si tuto novou třídu udrželi. Cenově ve druhém ranku, stylem spíš trendy než nóbl. Ty vám teď začínám vyhledávat, abyste nemuseli po těch všech prohraných milionech na světových burzách jen vařit s pravicovou kuchařkou doma. Než se do toho spolu pustíme, pár příkladů ujišťujících, že vás nebalamutím, když vám srovnávám předraženou Prahu s cizinou. Na jaře jsem pro vás kvůli tomu prošmejdil Itálii za průměrné ceny 35 eur na osobu včetně pití. Teď jsem se vrátil z Francie, kde jsem pro vás dělal totéž. Takto vypadala naše spotřeba v restauraci L´Escapade: Láhev šampaňského, osmnáct ústřic a jedna ve staniolu, vínku a bylinkách dušená parmice nachová jako předkrm. Dvě porce čerstvých grilovaných ryb a dvě porce krevet se zeleninovými přílohami. Čtyři dezerty. Dvě láhve provensálského růžového a čtyři kávy. Účet 188 eur. Pět tisíc korun za čtyři osoby. Podobná tříchodová večeře v sousední La Réserve, bez toho šampaňského – 130 eur za čtyři. Voda všude zdarma. Možná si řeknete, že ryba na Azurovém pobřeží je jako guláš na Bruntálsku a růžové víno jako Radegastova desítka. Tož tak nějak, třebas. Dejme tomu, že si v Praze chcete odpočinout od snobského luxusu a téměř už i repertoárové jednotvárnosti všech těch špičkových restaurací, a místo toho si dát trochu exotiky, třebas i s nádechem duchovna, pravého nebo i předstíraného. Jste třeba ještě taky přejedení masa a chcete si žaludek uklidnit zeleninou. Beru vás do Malého Buddhy, který je už víc než deset let místem téměř kultovním, se stálou klientelou osvícených štamgastů, kterou si vypěstoval bez velké publicity, bez senzačních recenzí, nejlepší reklamou, jaká je: od ucha k uchu a od úst k ústům. Je populární mezi západními pražskými usedlíky, hojně navštěvovaný turisty. (Jak jej dokážou okamžitě najít, když nám to trvalo tolik let?)
Procházíme z renesančních uliček Pohořelce úzkými dveřmi do úzké obloukově klenuté chodby, pravděpodobně románské, která kdysi byla – řekli byste možná konírnou, nebýt toho úzkého vchodu? Možná obchodem s bylinkami a léky, skladem zeleniny pro sousední nedaleké kláštery? Po historii nepátráme, jdeme podél malých jednoduchých dřevěných stolků s bambusovými křesílky k rezervovanému stolu. „Támhle za věšákem,“ ukazuje majitel pan Chris Nguyen (Vietnamec, který vypadá jako Tibeťan, ale je prý po dědečkovi Nepálec) dokonalou češtinou, když těsně před námi odbavoval hosty anglicky a předtím francouzsky. Stěny restaurantu jsou ověšené buddhistickými obrazy, pan Nguyen je taky malíř. Z místnosti bez oken máme pocit mírně bunkrově klaustrofobický s hustou atmosférou. Výběr vín má malý, ale přívětivě levný: pár moravských za 170, chilská od 250. Místo nich ale září několik stránek jiných nápojů. „Léčebné“ čaje černé, zelené, červené i žluté, „léčebné džusy“ papájové, mangové, bylinkové, kokosové, zázvorové, ženšenové. Několik lehkých pálenek (též zvaných „léčebná vína“) z lyči, švestek, rýže, bambusu. Těmi se začínáme propíjet počínajíce lehce ohřátým rýžovým saké a u nich zůstáváme, se džbánkem Dobré vody ochucené listy čerstvé máty za 70 korun a mangovými džusy po třiceti. Z „vegetariánských jarních závitků“, kterými začínáme v domnění, že to budou ty obvyklé malé křupavé chuťovky známé z většiny asijských restaurací, se vyklubou dvě velké palačinky z bílého rýžového těsta. Do těch jsou zabaleny hromádky lehce až polosyrově v mírné sojové příchuti dušené zeleniny, v níž převažuje strouhaná mrkev a všelijaké ty křupavé šťavnaté (a kultovně zdravé až léčebné) klíčky. S čerstvým salátem podobného složení pokrývají celý talíř a nahánějí strach z přejedení hned na počátku. Strach klamný: palačinky jsou lehké, porcelánově bílé, až skoro průhledné, a zřejmě spíše připravované v páře než smažené na tuku, zelenina bleskurychle stravitelná. Po několika mezihltech lyči likéru žaludek touží po dalších karbohydrátech. Těmi je kopeček smažených nudlí (opět porcelánově bílých z lehké rýžové mouky) se zeleninou, tentokrát trochu pestřejší, včetně cibule a česneku, opět lehce sojově ochucených. K němu, abychom nezůstávali jen u té zeleniny, se dělíme o rybí chod zvaný „Hongkongské léto“. A je to bílá treskovitá ryba pokrájená na podlouhlé kousky obalované v tenkém, téměř neznatelném těstíčku, pravděpodobně opět z rýžové mouky, do křupava osmahlé a koupající se v mírně pikantní sladkokyselé omáčce (té thajské, průhledné, v níž vidíte kousíčky červených papriček a kousky rajčat). Takto zalité kousky ryby jsou posazeny a shora ještě přikryty bohatou náloží malých tmavozelených listových salátů. V dalším výběru bohatém na krevety, ráčky, kraby a mušle mudrujeme ještě chvíli nad chody kuřecími či hovězími, s ananasem, na zázvoru, se zlatými houbami, bambusovými výhonky, sojovými klíčky či citronovou trávou. Nakonec dáváme výjimečně přednost nepřejídání, svižné zdravé lehkosti a další rundičce lyči likéru jako digestivu. S hrdostí, jak levně jsem to tentokrát zvládli, scházíme za lehkého trávení z vrcholku staré Prahy jedním z posledních mírných večerů babího léta. A zatímco na půnebí doznívá duchovní lahodno zeleninové a rybí zdravosti a čerstvosti, po snězené hmotě za hodinku v žaludku není ani stopy.
Jak se říká u lidojedů: „Když sníš jednoho Vietnamce, za hodinu máš hlad na druhého.“

Malý Buddha
Úvoz 46
Praha 1, Hradčany
Tel.: 220513894
Mobil: 604709379
email: malybuddhagallery@email.cz www.malybuddha.cz otevírací doba: úterý–neděle: 12.00–2230 hod , pondělí zavřeno
Druh kuchyně: vietnamsko-thajsko buddhistická

Jídlo – 43/50, servis 18/20, nápoje 9/10, prostředí 8/10, value for money 10/10, celkem 89/100

+ bohatý výběr lehkých asijských specialit a pozoruhodných nápojů
– mírně dusná atmosféra, chtěla by lepší ventilaci

Výběr z jídelního lístku:
Vegetariánská polévka (tofu, skleněné nudle, zlaté houby, zelenina) – 50 Kč
Rýžové nudle s bambusovými výhonky a sojovými klíčky 180 g – 80 Kč
Výhodné menu vegetariánské: tofu, salát, závitky, rýže 250 g – 169 Kč
Vegetariánská specialita: Malý Buddha 270 g (smažená rajčata, zeleninové závitky s tofu a skleněné špagety) – 236 Kč
Závitky s krabím masem 150 g + salát – 100 Kč
Kue se zlatými houbami 210 g – 136 Kč
Mušle na zázvoru 220 g – 136 Kč
Vietnamská specialita (kuře, skleněné špagety, zelenina) 220 g – 146 Kč
Čínská čtvrť (Chinatown) 220 g – 146 Kč
(Zelí, zázvor, kuřecí maso/ginger, chilli, cabbage, chicken)
Divoké sny 220 g (hovězí svíčková na cibuli a česneku se sladkým chilli s citronovou trávou) – 210 Kč
Mořské sny 220 g (chobotnice nebo sépie s pálivou omáčkou) – 210 Kč

Nápoje:

Li-Či likér (0,5 dl) – 35 Kč

Švestkové víno - (0,5 dl) – 35 Kč

Japonské choja saké - teplé (0,5 dl) – 35 Kč

Královské rýžové víno - světlé (0,5 dl) – 35 Kč

Královské rýžové víno - tmavé (0,5 dl)- 35 Kč

Červené rýžové víno Shao Sin - teplé (1 dl) – 35 Kč

Žen-šenové víno tmavé - (k vyrovnání energie a tlaku) (1 dl) – 45 Kč

Žen-šenové víno světlé (1 dl) (uklidňuje) - 45 Kč

Bylinný likér Digekko (0,5 dl) (povzbudí energii) – 60 Kč

Mei Kuei Lu Chiew - Čínská růže (0,5 dl) – 70 Kč

Chuyen Ching chiew- bambusový likér (0,5 dl) – 70 Kč

Žen-šen bílé - destilát proti vysokému tlaku, uklidňuje (0,5) – 80 Kč

čaje – 55 Kč
indický yogi, tibetský bylinkový, zázvorový, ženšenový, ginko

Exotické džusy (2,5 dcl) – 30 Kč
bylinkový, kokosový, ženšenový, mangový, ananasový, banánový, papájový

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče