Za dlužníky zřejmě zaplatí stát

30. června 2008, 00:00 - Libuše Frantová
30. června 2008, 00:00

TRANSFORMAČNÍ ZÁKON - Téměř sto tisíc lidí čeká na majetkové vyrovnání od zemědělských družstev. Dočkají se konečně spravedlnosti? Podle všeho budou muset za dlužníky zaplatit daňoví poplatníci. Transformační zákon, který má napravit křivdy transformace zemědělství, má totiž mnoho odpůrců.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič slíbil, že problém narovnání majetkových vztahů v družstvech vyřeší transformačním zákonem. Na jeho základě by měly být vyplaceny nároky podílníkům družstev, kteří se rozhodli pro finanční vypořádání a jejichž družstva v průběhu sedmileté ochranné lhůty buď zanikla, nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. Podle odhadu ministerstva zemědělství se bude týkat více než stovky tisíc lidí. Výše nevypořádaných majetkových podílů je asi deset miliard korun. „Vláda by se návrhem zákona měla zabývat 2. července,“ potvrzuje Gandalovič.

Družstva se převodem vyhnula platbám

Pouze ve 238 případech z 1208 transformovaných zemědělských družstev se postupovalo podle transformačního zákona z roku 1992. „V ostatních případech proběhla majetková transformace, jejímž cílem bylo zbavit se zákonné povinnosti vydat majetek velké části oprávněných osob,“ uvádí ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Oprávněné osoby, které se nestaly členy transformovaných družstev ani samy nezačaly samostatně hospodařit, byly povinny ponechat své majetkové podíly ve správě družstva po dobu sedmi let. Během této doby nemohly o svém majetku rozhodovat, ani se bránit jeho převodům.Většina družstev se ale v polovině 90. let podruhé transformovala na akciové či obchodní společnosti, případně společnosti s ručením omezeným a převedla na ně lukrativní majetek. Tím obešla povinnost majetkového vyrovnání.

Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká připustila, že takové jednání lze v některých případech označit za tunelování, poškozování věřitele nebo zneužívání informací v obchodním styku. I Ústavní soud v roce 1999 uvedl, že majetkové podíly jsou vlastnictvím oprávněné osoby a toto vlastnictví nelze promlčet.

Ministerstvo zemědělství dnes upozorňuje, že bez pokusu o nápravu dojde na přelomu let 2009 a 2010 k marnému uplynutí speciální desetileté promlčecí doby a poškození budou moci uplatňovat náhradu škody za nedostatečnou ochranu majetkových práv vůči České republice.

Ministr zemědělství proto prosazuje, aby své dluhy zaplatily povinné osoby, tedy nástupnické organizace, které z družstev vznikly. Ale s tím tvrdě narazil. „To je naprosto nemyslitelné, aby se zaváděla povinnost osobám, které nemají vůbec nic společného s povinnou osobou,“ říká předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Gandalovič připouští, že cesta k prosazení zákona nebude jednoduchá. Proti se staví nejen opozice, ale i lidovci. „Ti jsou proti tomu, aby se transformační podíly vyplácely z akciových společností. Ve sněmovně s tím budou problémy,“ říká ministr zemědělství. Jenže ministr a předseda legislativní rady Cyril Svoboda, který už jednou návrh zákona smetl ze stolu, prohlašuje: „Vlastnictví musí mít stejnou právní ochranu a nehraje roli, jestli je to družstvo, akciová společnost nebo někdo jiný.“ Obává se, že předložené řešení jen rozšíří množství soudních sporů, ale o nic víc neposílí pozici oprávněných osob. Také prezident Agrární komory Jan Veleba tvrdí, že by návrh přinesl „novou vlnu soudů“. Podle něj by měla vláda vyzvat soudy, ať se „rozpohybují“ a urychleně dokončí spory, které u nich mnohdy leží i deset let.

Ať za dlužníky zaplatí stát

Ministr Gandalovič si uvědomuje, že proti přesile zřejmě neprosadí, aby se s oprávněnými osobami vypořádali ti, kdo účelově vyvedli majetek do nových společností. Proto připravil ještě druhou verzi, v níž navrhuje, aby odškodnění vyplácel Pozemkový fond. „Druhá varianta předpokládá odškodnění oprávněných osob ve výši jedné třetiny jejich nároků, maximálně však do sta tisíc korun. Tím by se podařilo alespoň částečně napravit nespravedlnost způsobenou v minulosti,“ vysvětluje. Stát by to podle něj přišlo na zhruba tři miliardy korun.

Takové řešení je přijatelné i pro opozici, lidovce a Agrární komoru. Proti nejsou ani komunisti. „To je varianta, o které jsme připraveni jednat,“ připouští Kováčik.

Soukromí zemědělci upozorňují i na další problém. „Firmy, které manipulovaly 15 let s cizím majetkem a nemusely za něj zaplatit, mohly investovat a jsou v konkurenční výhodě proti zemědělcům, kteří se s restituenty vyrovnali nebo si museli vzít na své hospodaření půjčky,“ říká předseda Asociace soukromých zemědělců Stanislav Němec. Vyvedení majetku z původních družstev s cílem zbavit se vyplácení majetkových podílů označuje za zlodějinu, kterou by stát neměl ještě dodatečně posvětit. „Stát je přece od toho, aby donutil zaplatit i ty, kteří nechtějí. A ne, aby platil za ně,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče