Za adventurou do rumunských hor

03. září 2011, 09:09 - Zuzana Hudcová
03. září 2011, 09:09

Rumunsko je po vstupu do Evropské unie stále častějším cílem českých turistů. Někteří putují po balkánské zemi terénními vozy. Hory, kopce a hrbolaté cesty v tamější Transylvánii jsou totiž výzvou pro silný motor, čtyři poháněná kola a zdatného řidiče. Vedle adrenalinového zážitku nabízí ale off-road jízda Rumunskem i nádherné výhledy na nedotčenou přírodu.

Foto: Petr Lemoch

Vyměnit dvě nohy za čtyři kola a okusit autoturistiku, k tomu nabízí své ideální podmínky rumunské pohoří Apuseni. Převážná většina cest je zde totiž sjízdná. Využívají je hlavně místní obyvatelé, jejichž vesničky, spíše shluky dřevěných domků, budete vysoko v horách míjet. Turistu tu zahlédnete málokdy a většinou ve známějších oblastech, jako je třeba náhorní plošina Padis.

Dívčí trh

V pohoří Bihor se tyčí i hora Muntele Gaina (1 486 m n. m.), na kterou se můžete vydat nejen za dalekými výhledy. Její zajímavostí totiž je, že vždy v neděli okolo 20. července se zde koná takzvaný Dívčí trh (Targul de Fete). Tato slavnost navazuje na dávnou tradici mísení krve, při které si zde, v místě styku hranic tří krajů (Hunedoara, Alba a Arad), vybírali mladí bačové své nevěsty.

Do hor ovšem potřebujete silné auto, nejlépe off-road, který si hravě poradí s kamenitým povrchem místních cest. My jsme sáhli po osvědčených terénních mercedesech, které jsou pro podobné adventury předurčené. Pokud budete mít na výběr, zvolte si i vy vůz v provedení s nadstandardní výbavou, které vám na nezpevněných cestách poskytne nejen nezbytný komfort, ale i pocit bezpečí.

Tam, kde mizí řeka

Turistický ruch si v tomto regionu vyžádal rozšiřování a modernizaci horských středisek, kde se můžete pohodlně ubytovat v některém z hotelů a odkud můžete podnikat túry i autovýlety. Například z vesničky Arieseni, která leží v nadmořské výšce 1 053 metrů, vede modrá turistická značka na vrchol hory Cucurbata Mare; během cesty zdoláte převýšení téměř 800 metrů. Odměnou vám budou nádherné a hlavně daleké výhledy na pohoří Bihor i plošinu Padis, která je jeho součástí.

Právě v oblasti Padis se určitě vyplatí udělat si pěší výlet, protože ne všude se dostanete autem. Z Arieseni je to sem půldne cesty pomalou jízdou, při které se můžete kochat krajinou. Turistické cesty jsou poměrně dobře značeny, našince nicméně možná zaskočí svisle orientovaná značka a ukazatelé s časovými údaji. Ztratit se ale nemáte kde, síť stezek je tu vzhledem k terénu řídká.

Rumunsko

Rumunsko vzniklo sjednocením Valašska a Moldávie. Leží na Balkánském poloostrově, z východní strany omývá jeho břehy Černé moře, na jihu tvoří přirozenou hranici země řeka Dunaj. Střed státu je hornatý, dominují mu Karpaty s nejvyšší horou Moldoveanu (2 544 m n. m.), na západě pak Muntii Apuseni s vrcholem Cucurbata Mare (1 849 m n. m.). Obyvatelstvo je převážně pravoslavného vyznání, což dokazují četné kupolovité kostely. Dřevěné kostelíky v Sedmihradsku jsou zapsány na seznamu UNESCO.

Jak se tam dostanete

Do západní části Rumunska je nejlepší využít pozemní cesty. Z Prahy urazíte vzdálenost přes 900 kilometrů za zhruba 10 hodin, až do Maďarska pojedete po dálnicích. Pokud ale preferujete výlety s průvodci, můžete se vydat s některou z českých cestovních kanceláří na turisticko-poznávací pobyt.

Kde se můžete ubytovat

Ubytování najdete prakticky všude, pokud máte stan. V některých oblastech jsou sice zřízené kempy, utábořit se ale můžete i na březích řek nedaleko silnic v turisticky atraktivních oblastech. Rumuni také postupně rozšiřují nabídky hotelů v horských střediscích, v Arieseni naleznete i čtyřhvězdičkové. Ceny se pohybují kolem 150 lei za dvoulůžkový pokoj, což je v přepočtu asi 880 korun.

Jednou z hojných přírodních rezervací v Padisu je jeskyně s podzemní řekou Cetatile Ponorului. Vstup i sestup k ní je na vlastní nebezpečí, rozhodně se však vyplatí. Z lesa k jeskyni se dostanete pouze kolem skály, na které je připevněné ocelové lano. Podobných lahůdek je ale v Rumunsku více. Skálu, v níž mizí řeka, můžete obejít a sestoupit tak do další jeskyně, teď už po sesutých kamenech. Jeskyní lze projít proti proudu řeky až k malým vodopádům, vlastně k místu jejího ponoru do podzemí.

Navštívit můžete i ledovou jeskyni Scarisoara ve stejnojmenné plošině a další podobné – celá oblast je totiž krasová. Jen si nezapomeňte turistické hole a baterku, bez ní byste totiž ze skrytých krás nic neviděli. Jeskyně jsou volně přístupné a bez jakéhokoli zajištění. Jejich využití jako turistické atrakce nebylo stále ještě naštěstí objeveno.

Nepanenská příroda

Tak jak je tu ponechána příroda, aby si žila po svém, je tu nespoutaný i život v horách. Některé vesnice objevíte až po několikahodinové jízdě, přičemž v nich najdete hlavně staré lidi. Ty od „divokého“ způsobu života neodradí ani vysoké nadmořské výšky, ani tvrdé podmínky, ve kterých musí, zejména v zimě, přežívat. Na první pohled zde ale vládne idylka, kterou si místní nenechají pokazit ani vaším příjezdem.

Že se ale nacházíte v 21. století, bezpečně poznáte podle nepořádku v hustěji osídlených místech. Bez problémů tak poznáte, co mají Rumuni rádi a jaké se zde pije pivo. Na dřevěných domcích mnohdy nechybí satelit, ti bohatší si pořizují i plastová okna. A směrem k hlavní asfaltové silnici lze podle zděných domů rozpoznat i místní honoraci. Návrat do civilizace může zkrátka v Rumunsku působit trochu rozpačitě.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče