Z divadel do hypermarketů

15. března 2004, 00:00 - MARTINA ŠRÁMKOVÁ
15. března 2004, 00:00

PŘED ČTRNÁCTI LETY MOHLI LIDÉ VIDĚT AUTOMATICKÉ DVEŘE SNAD POUZE NA RUZYŇSKÉM LETIŠTI. NYNÍ SE S NIMI SETKÁVÁME V KAŽDÉM TROCHU VĚTŠÍM SUPERMARKETU, V KAŽDÉ BANCE A VE VĚTŠINĚ NEMOCNIC. PODSTATNÁ ČÁST Z NICH POCHÁZÍ OD FIRMY A.T.

Pro úspěch na trhu byl od začátků nezbytný funkční a rychlý servis

PŘED ČTRNÁCTI LETY MOHLI LIDÉ VIDĚT AUTOMATICKÉ DVEŘE SNAD POUZE NA RUZYŇSKÉM LETIŠTI. NYNÍ SE S NIMI SETKÁVÁME V KAŽDÉM TROCHU VĚTŠÍM SUPERMARKETU, V KAŽDÉ BANCE A VE VĚTŠINĚ NEMOCNIC. PODSTATNÁ ČÁST Z NICH POCHÁZÍ OD FIRMY A.T.A. TECHNIK.

Michaela Jílka před čtrnácti lety vůbec nenapadlo, že jeho osudem se stanou právě automatické dveře. V roce 1990 se stal generálním ředitelem tehdy ještě státního podniku Divadelní technika a v této branži hodlal pokračovat i po jeho likvidaci. Třeba iproto, že kromě technického vzdělání absolvoval i divadelní vědu na filozofické fakultě a za sebou měl řadu úspěšných rekonstrukcí divadelních prostor a realizací scénických výprav. Budoucnost proto viděl ve své firmě zaměřené stejným směrem - Divadelní službě. Druhá z firem, které založil, A.T.A. technik, měla fungovat pouze příležitostně.

DIVADLU DOBA NEPŘÁLA Jenže tehdejší doba investicím do kultury příliš nepřála. Naopak po automatických dveřích rostla rychle poptávka. V tomhle odvětví panovala na českém trhu doslova černá díra. Supermarkety a hypermarkety, tedy hlavní odběratel této techniky, rostly jako houby po dešti a Jílkova původně okrajová firma byla tehdy jednou z prvních firem, které dovoz, montáž a servis takového zařízení v naší republice nabízely. „První velkou zakázkou byl obchodní dům Družba (nyní Krone - pozn. red.) na Václavském náměstí. Sedl jsem do auta a z N ěmecka přivezl dveře. Ve třech jsme je smontovali u mě v garáži,“ vzpomíná Michael Jílek. K ranným zakázkám firmy patřil například ihotel Olympic v Praze, později smutně proslavený svým požárem. „Naše dveře byly jediné, které po katastrofě fungovaly,“ zdůrazňuje Jílek. Firma se původně specializovala pouze na dovoz a montáž automatických dveří. Jak nabývala na síle i na počtu zaměstanců, rostl ipodíl české práce. V současné době se dovoz zúžil pouze na pohonné jednotky (tedy vlastně počítačové zařízení, které dveře ovládá) a al-profily. Všechno ostatní vyrábí A.T.A. Takovou činnost už nebylo možné dělat u majitele v garáži. Firma se postupně rozrůstala. Nejprve pronajala sklady a dílny v Běchovicích, v roce 1996 postavila doslova „na zelené louce“ vlastní pražské zázemí. O čtyři roky později založila střediska v Plzni a Českých Budějovicích. Nyní chystá pobočku v Hradci Králové. Se dveřmi dodávanými právě touhle firmou se v České republice setká každý, kdo alespoň občas navštíví síť Penny, Makro, Tesco či mnohé administrativní budovy. Hypermarketové řetězce a banky byly v uplynulých letech určitě nejčastějším klientem firmy. Jenže jejich expanze nebude trvat věčně. A co dál? SERVIS DO NĚKOLIKA HODIN

Firma získala své výsadní postavení na trhu nejenom proto, že byla jednou z prvních. Po čase dovoz a montáž automatických dveří začali nabízet i jiní, mnozí levněji. Jediná A.T.A.však měla už v začátcích funkční servis. Zatímco u jiných musel zákazník na opravu čekat týdny či dokonce měsíce, Jílkova firma garantovala servis v případě potřeby do několika hodin. „Představte si, že se v bance nebo v nemocnici porouchají automatické dveře. Tito zákazníci je potřebují opravit hned,“ vysvětluje Michal Jílek filozofii své firmy. Samozřejmě, že takové služby zvyšují cenu - mimo jiné i proto, že na skladě musí být náhradní díly ke dveřím namontovaným třeba před deseti lety. Přesto právě tyto služby pomohly firmě A.T.A. získat dominantní postavení na českém trhu. A .T.A. časem rovněž rozšířila sortiment o celoskleněné stěny a vratovou techniku. Těžiště práce však stále leží v montáži a servisu automatických dveří. Ale zdaleka už ne pouze do hypermarketů a bank. Se dveřmi firmy se můžeme setkat i v mnohých historických objektech. Například v pražském Hotelu Ambassador, ve Valdštejnské jízdárně či v klatovském Domě u Bílé růže. Michael Jílek se tak oklikou vrací ke své dávné zálibě v rekonstrukci historických objektů. Ostatně i do divadla se vrátil. Po povodních přispěl k rekonstrukci Divadla Archa a Divadla Pod Palmovkou. Firma, která začínala s několika zaměstnanci v garáži, má dnes tři střediska, téměř třicet zaměstnanců a stomilionový roční obrat. Spolupracuje s výhradními dodavateli (v případě automatických dveří je to švýcarsko-německá firma Record Turautomation, v případě skleněných stěn německá Dorma a v případě vratové techniky firma Novoferm), přitom je ale stále výhradně v českých rukou. Ještě na jednu věc je Michal Jílek hrdý: „Naše firma nemá problémy s fluktuací. Většina zaměstnaců tu už pracuje dlouho a když někdo odejde, je to většinou do důchodu nebo proto, že se oženil a stěhuje se jinam. Myslím, že jsme vytvořili dobrou rodinu,“ směje se. Ostatně důkazem mohou být i jeho nejbližší spolupracovníci: Ty si přivedl ještě z Divadelní techniky.

NÁZEV: A.T.A. TECHNIK

FORMA PODNIKÁNÍ: S. R. O.

DOBA VZNIKU: 1991

PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ: DODÁVKA A MONTÁŽ AUTOMATICKÝCH DVEŘÍ, POSUVNÝCH CELOSKLENĚNÝCH STĚN A PROSKLENÝCH KONSTRUKCÍ A GARÁŽOVÝCH A PRŮMYSLOVÝCH VRAT

KLÍČOVÁ OSOBNOST: MICHAEL JÍLEK

JAK VYTVOŘIT ÚSPĚŠNOU FIRMU

* najít výraznou mezeru na trhu * neobávat se dělat něco jiného než původně zamýšlíte * kvalitní a rychlý servis a údržba přitáhnou zákazníky * budovat dobré vztahy se svými zaměstnanci

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče