Z desítek miliard zatím jen zlomek

06. února 2006, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ, DUŠAN ŠRÁMEK
06. února 2006, 00:00

ČERPÁNÍ PENĚZ Z EVROPSKÉ UNIE Po déle než roce čerpání dotací z unijních fondů doputovalo k českým firmám jen 1,5 miliardy z možných 75 miliard korun. Podnikatelé říkají: Může za to nikdy nekončící úřední kolečko. Tolik papírování nelze zvládnout!

ČERPÁNÍ PENĚZ Z EVROPSKÉ UNIE Po déle než roce čerpání dotací z unijních fondů doputovalo k českým firmám jen 1,5 miliardy z možných 75 miliard korun. Podnikatelé říkají: Může za to nikdy nekončící úřední kolečko. Tolik papírování nelze zvládnout!

Kolem možností čerpat peníze z fondů Evropské unie se zatím žádná sláva nekoná. Za loňský rok Česko do unijního rozpočtu přispělo stejně, jako dostalo. Česká republika tak nebyla ani čistým příjemcem, ani plátcem a její pozice za loňský rok skončila proti původním optimistickým očekáváním vyrovnaná.

Jedním z hlavních poslání europodpor, a to podpora zaostávajících zemí s cílem dostat ekonomiky členských zemí na stejnou úroveň, tedy zatím v Česku naplněn nebyl. Nové projekty financované z fondů, které by postrčily ekonomiku dopředu, příliš rychle nepřicházejí. Důvodem je především složitá a dlouho trvající byrokracie. Žadatelé zřejmě podcenili i přípravu na nové podmínky. „Pro získání peněz z fondů jsou stanovena tvrdá kritéria a člověk musí projít unavujícím úředním řízením. Malý podnikatel nemůže v podstatě žádat, protože by už nedělal nic jiného, než vyplňoval formuláře. My jsme o tom přemýšleli, ale bylo nám řečeno, že bez známostí stejně neuspějeme. Tak jsme to vzdali a bojujeme bez dotací,“ řekl nedávno Profitu majitel kukuřičného mlýna Mrzkovice Jan Kolář. Podobně jsou na tom i další.

JSME LÍNĚJŠÍ NEŽ MAĎAŘI

„Za dobu svého členství v Unii Česko využilo jen zhruba 18 až 20 procent z celkových finančních prostředků, které má k dispozici až do konce roku 2006,“ upozorňuje komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hubnerová.

Z materiálů, které zveřejnila Evropská komise, vyplývá, že Česko zaostává v čerpání peněz i za ostatními středoevropskými zeměmi. Méně peněz vyčerpalo pouze co do rozlohy poloviční Slovensko. Do Maďarska pak loni z evropských fondů připutovalo zhruba dvakrát více peněz a do Polska dokonce asi pětkrát více.

„Na jakékoliv podrobnější hodnocení jak jedné země, tak porovnání mezi nimi je ale ještě příliš brzo,“ upozorňuje šéf eurokanceláře České spořitelny Petr Zahradník. Nelze objektivně určit, zda je daná země úspěšná. Objem vyčerpaných peněz z unijních fondů totiž nemusí být podle něho tím správným číslem, protože každá země si určuje svoje operační programy, prostřednictvím kterých si pro finanční zdroje Unie sahá.

Pokud se tedy jedna země rozhodne pro velké projekty v oblasti infrastrukrury a jiná pro malé, nelze dosáhnout objektivního srovnání, objem i doba čerpání jsou naprosto různé. Podle Zahradníka je zapotřebí počkat s hodnocením alespoň na celou sedmiletku.

Do konce letošního roku může Česko ze strukturálních fondů vyčerpat zhruba 1,6 miliardy eur, z Fondu soudržnosti celou miliardu, tedy přes 2,5 miliardy eur, což je zhruba 75 miliard korun. Zatím se podařilo ze strukturálních fondů reálně vyčerpat 1,5 miliardy korun.

Svádí to ke kacířské myšlence, že kdybychom peníze směřující do rozpočtu Unie namířili přes český státní rozpočet do národních rozvojových programů, měly by české firmy k dispozici stejné peníze. Ovšem reálně výrazně rychleji, s menší byrokracií a bez toho, že by do celé věci musel vstupovat dobře placený bruselský úředník.

SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ JE VÍC

Již příjemnější je druhý údaj, a to jsou schválené projekty, které by tedy měly peníze ze strukturálních fondů v průběhu blízké či delší doby začít získávat. Ty mají „přiklepnuto“ v podobě dotací či jiných forem čerpání přes 27 miliard korun. To jsou tedy finanční zdroje, které by českým firmám na účet přijít měly, pokud své projekty realizují. Připomeňme, že peníze, jež bruselští úředníci schválí přidělit jednotlivým projektům, se mohou čerpat ještě dva roky poté, co skončí období, ve kterém byly schváleny žádosti. Na české projekty tak bude možné čerpat dotace schválené do konce roku 2006, tedy až do konce roku 2008. Je tomu tak proto, že reálně přijdou unijní peníze autorům projektů až ex post, poté, kdy je realizován.

Jaké jsou po více než roce zkušenosti podnikatelů, kteří žádali o peníze z některého z fondů? Ti úspěšnější doporučují především zajistit si dostatečnou finanční stabilitu, aby firma byla s to realizovat projekt z vlastních či domácích úvěrových zdrojů, neboť peníze z Unie přicházejí až po realizaci. Jde o nekonečné kolečko formulářů a dokladů, upozorňují snad všichni. „Strukturální fondy jsou nastavené na velké firmy, jejichž projekty se pohybují v milionech korun. Neziskové organizace, jako jsme my anebo malí a střední podnikatelé na ně nedosáhnou,“ tvrdí například manažerka Jihočeské asociace podnikatelek, jež zatím nemá při podávání žádostí štěstí.

„Příprava našich projektů probíhala poměrně dlouho, trvala zhruba rok a půl, důvodem byly stavební projekty, kde muselo být vydáno územní rozhodnutí,“ vysvětluje manažer Jihomoravského informačního centra Radim Kocourek.

REALITY SHOW „Po podání a úspěšném získání dotace z programu Prosperita jsme rok poté stále v administrativním kolotoči, kde procházíme nekončícím kolečkem potřebných podkladů, které jsou nezbytné k získaní a uhrazení nákladů vložených do projektu,“ tvrdí Petr Kohout z biotechnologického inkubátoru v Nových Hradech. Vzhledem k tomu, že program je rozdělen do etap, které jsou propláceny zpětně, musí žadatel první dekády projektu hradit z vlastních prostředků či úvěru. Proto zkušenosti jihočeského inkubátoru jasně doporučují mít velice ekonomicky pevnou základnu na zainvestování prvopočátku projektu. Při několikamilionovém čerpaní dotace se prvopočáteční investice mohou pohybovat v milionech korun, tudíž žadatel musí být dostatečně silný a stabilní, aby dokázal finančními prostředky pokrýt realizaci projektu. „Museli jsme se prokousat prvními etapami, tedy dotazy, formuláři a hlavně prvotními investicemi, abychom se vůbec dostali k základní myšlence projektu,“ uvádí Kohout. Rozvoj podnikatelského inkubátoru v Nových Hradech závisel na schválení žádosti o dotaci z programu Prosperita z Operačního programu průmysl a podnikání. Inkubátor obecně má pomoci vytvářet podmínky, aby nové začínající inovační firmy mohly realizovat své nápady, a ty následně nabídnout na našem a zahraničním trhu. Centrum biologických technologií se zaměřuje na optické přístrojové techniky, bioinformatiku, řasové biotechnologie. S pomocí dotací z tohoto programu nakonec získal na svůj projekt 75 procent potřebných finančních zdrojů z evropských peněz. Dalších 20 procent jako finanční podporu od Jihočeského kraje a zbylé peníze z vlastních zdrojů. INOVACE DOSTALY ZELENOU

Jihomoravskému inovačnímu centru (JIC) již ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo pět projektů v celkové hodnotě 305 milionů korun. Tři čtvrtiny nákladů na uskutečnění projektů budou zaplaceny ze Strukturálních fondů Evropské unie. Projekty se týkají výstavby a provozu budovy technologického a biotechnologického inkubátoru v Brně. „V nových inkubátorech vytvoříme příznivé podnikatelské prostředí pro vznik nových inovačních firem a připravíme půdu pro spolupráci vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol s komerční sférou,“ vysvětlil první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Milan Venclík. „To nám pomůže udržet vysoce kvalifikované lidi v kraji a dosáhnout tak našeho cíle - být do sedmi let mezi nejinovativnějšími regiony v Evropské unii,“ dodal.

„Příprava projektů probíhala poměrně dlouho a velmi komplikovaně. Důvodem byly stavební projekty, kde muselo být vydáno územní rozhodnutí, což společně s nutností dodržet všechny podmínky programu Prosperita natáhlo přípravu projektů na zhruba jeden a půl roku,“ vysvětluje Radim Kocourek, project manager JIC. Také původní koncept jednoho velkého projektu musel být podle něho pozměněn vzhledem k tomu, že žádost do programu nemůže u jednoho projektu podat více právnických osob. Celkově tedy došlo k rozpadu původně komplexního projektu na pět samostatných menších projektů.

„Doporučuji se dobře přípravit na hodnoticí komisi, která doporučuje projekty ke schválení ministerstvu průmyslu a obchodu. Zejména mít dobře ošetřené finanční stránky projektu -zejména cash-flow ve spojitosti s celkovou velikostí organizace předkladatele projektu. Je potřeba počítat s tím, že projekty do strukturálních fondů je nutné předfinancovat minimálně na tři měsíce a částkou půl milionu korun - dotace se vyplácí zpětně za jednotlivé etapy projektu,“ uvádí Kocourek.

„Práci na projektu mi ze všeho nejvíce usnadnila možnost živé konzultace s CzechInvestem. I když se několikrát projekt nacházel ve zdánlivě obtížně řešitelné situaci, vždy bylo společně nalezeno řešení“, uvádí spolutvůrce jednoho z projektů Michal Kostka. Všem budoucím projektovým manažerům vřele doporučuje spojit síly a kapitoly projektu týkající se regionu vytvořit společnými silami a sdílet je. Pokud jsou tyto rozsáhlé analýzy použity pouze jednou, představují neůměrnou zátěž na jednotlivého žadatele.

„Vše se dá snadno prohrát před hodnoticí komisí CzechInvestu. Prezentaci je třeba za každou cenu nepodcenit a velmi dobře se připravit a pokud možno přizvat důležité stakeholdery projektu, jako jsou například orgány místní samosprávy nebo spolupracující výzkumný subjekt,“ doporučuje Kostka.

KRITIKA Z VÍCE STRAN Operační program Průmysl a podnikání, ze kterého čerpají peníze oba výše uvedené projekty, je vůbec tuzemským nejúspěšnějším operačním programem. V jeho rámci je největší zájem žadatelů o opatření vztahující se k podpoře malého a středního podnikání, kde bylo ke konci loňského roku přijato celkem 2415 žádostí o podporu v celkové výši 3,88 miliardy korun. Velký zájem byl rovněž o projekty z programu Reality, kde bylo přijato celkem 220 žádostí v hodnotě přes čtyři miliardy korun. Na třetí příčce žebříčku sedí program Inovace, kde bylo přijato již 219 projektových žádostí v objemu 2,8 miliardy korun. Ale optimismu je zatím spíš pomálu. V lednu zveřejněná zpráva společnosti Transparency International je k podnikatelským podporám z Unie značně kritická. Informace o možných podporách jsou často neúplné, špatně se v nich orientuje a špatně se i nacházejí. Složitost v orientaci u běžného podnikatele dokladuje podle zprávy nakonec i již zmíněný vysoký počet poradců, bez nichž by se podnikatelé neobešli. Složitost a nejednoznačnost některých dotačních titulů navíc může vést k voluntarismu rozhodujících úředníků, a tím pádem mohou být i podhoubím pro korupci. Korupci by mohlo napomáhat rovněž měnění zadávacích podmínek v průběhu výběrového řízení, nezveřejňování informací o úspěšných projektech a neochota řídících orgánů jasně říci důvody odmítnutí. Zpráva rovněž kritizuje skutečnost, že peníze jsou vypláceny až po dokončení projektu. Pro jeho autora to tedy znamená sehnat sto procent financí na realizaci i přesto, že mu bruselští úředních dotaci schválí.  ve spolupráci s deníkem Metro Podle Petra Zahradníka z České spořitelny, zatím nelze úspěšnost Česka při čerpání peněz z Unie hodnotit. „Chce to mít velice pevnou ekonomickou základnu,“ říká k získávání dotací Petr Kohout z biotechnologického inkubátoru.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče