Yuppies jedí müsli na míru a český Mixit dosahuje stomilionových tržeb

09. ledna, 06:27 -
09. ledna, 06:27

Tomáš Huber a Martin Wallner začali míchat müsli na míru ve vinohradské garsonce, nyní jejich Mixit dosahuje tržeb kolem 100 milionů korun za rok.

Když s fotografem vcházíme do budovy, kde má sídlit přední český výrobce müsli, říkáme si, jestli jsme si náhodou nespletli místo. A taky historickou dobu. Hranatá kancelářská budova v pražské Michli je totiž polepená logem Victoria Security Printing, na chodbách jsou bezpečnostní mříže.

Je to vzpomínka na divoká 90. léta, kdy tu úřadoval Viktor Kožený. Pak ale nakonec otevřeme dveře, za kterými sedí dva třicetiletí yuppies, a víme, že jsme tady správně. „Tohle jsme tady našli v jednom šuplíku,“ ukazuje mi s úsměvem jeden z mladíků knihu s titulem Jak se perou špinavé peníze.

Sídlo bývalé tiskárny cenin dnes okupuje český startup Mixit, tvořící tady své směsi ovesných vloček, oříšků a ovoce, které si lidé předtím sami poskládají na internetu.

Ačkoli uběhlo pouze šest let od založení firmy, její tržby za rok 2015 se přehouply přes 100 milionů korun. Firma kromě Česka zásobuje také Slovensko, Polsko a v létě svůj byznys exportovala do Kanady.

Na začátku byla seminárka

Dva třicátníci, kteří startup rozjeli a na půl vlastní, se potkali na vysoké škole. Nápad nechat lidi, aby si určili směs cereálií podle vlastní chuti a objednali si ji přes internet, dostali v rámci úkolu na jeden vyučovací předmět. Seminárku napsali a odevzdali, nemohli ale sehnat investora. A tak se práce chopili sami. Chtěli zjistit, jestli to může fungovat. Vybrali úspory, založili firmu, spustili webové stránky a čekali, jestli to lidé budou chtít.

To bylo v roce 2010. Celkový denní objem objednávek byl zpočátku v řádech pouhých kilogramů. „Přijeli jsme za dodavateli surovin. Ostatní tam jezdili v náklaďácích a odváželi si tuny, my přijeli osobním autem a koupili si několik pytlíků. Dívali se na nás dost překvapeně. Ti, co nás podrželi, tak od těch nakupujeme dodnes,“ vzpomíná na první rok Martin Wallner, jeden z dvojice podnikatelů.

Ze začátku dělali oba mladíci všechno sami z vinohradské garsonky. Martin Wallner směsi ručně míchal, Tomáš Huber zase balil do papírových trubek. Když bylo vše zabaleno, odvezli tubusy na poštu a osobně je rozeslali zákazníkům.

„Ty začátky byly náročné. Když se objem objednávek zvýšil a auta z pošty začala jezdit za námi, najali jsme prvního míchače. Pak už to bylo lepší,“ popisuje Tomáš Huber. Dnes každý den přijíždí kamion a odváží několik tisíc tubusů se snídaňovými směsmi, které ve velké hale míchá asi dvacet lidí. Zásilky směřující do ciziny na české hranici převezme polská nebo slovenská pošta, která je pak rozveze do domácností.

Důležití jsou youtubeři

Na začátku Mixitu výrazně pomohl Facebook, kde se tehdy za reklamu ještě neplatilo, a ta se proto šířila virálně mezi lidmi. V Polsku je to složitější, protože tam značku nikdo nezná. „Tam musíme jít přes webové ambasadory, názorové vůdce, tedy lidi, co na sebe poutají pozornost. Tedy všelijaké youtubery, spolupracuje s námi jedna sportovkyně,“ vysvětluje Wallner.

„V Polsku je to pomalejší, než jsme mysleli. Teď je to ve fázi, že si to už na sebe vydělá,“ říká o expanzi na čtyřicetimilionový trh na sever od nás.

Wallner a Huber nebyli první na světě, kdo přišel s nápadem míchat müsli na míru. O deset let je předběhli Američané. Tehdy ještě ale nebylo dostatečně uzrálé podhoubí na internetu v podobě sociálních sítí, takže se nápad neuchytil.

Jediný opravdu veleúspěšný projekt založený na stejném principu je německá firma Mymuesli, u které se Huber a Wallner také inspirovali. „Oni mají strohý, minimalistický design. My chtěli být víc hraví, udělat z tubusu věc, kterou si lidé postaví do kuchyně a budou se na ni rádi dívat,“ říká Huber.

Prodej potravin přes internet bude určitě narůstat. Individualizace také ještě není na vrcholu

Tubusy s cereáliemi jsou bohatě ilustrované různými až pohádkovými výjevy. Jejich autorem je designér z pohraničí, venkovský učitel výtvarné výchovy, kterého ale ani jeden z podnikatelského dua nikdy neviděl. „Řešíme vše po telefonu. On nežije online. Je to učitel na výtvarné škole na vesnici. Lidé na něj často chtějí kontakt, ale my ho nedáváme. Chráníme si ho,“ říká Wallner.

Další zábavnou historkou je, jak firma získala doménu Mix.it. Jak si pozorný čtenář všimne, jedná se o doménu italskou. „Chtěli jsme doménu .com, tu má ale nějaký americký řetězec obchodních domů. Ten nám ani neodpověděl. Tak jsme zkusili tuhle. Měl ji ale jeden Ital z Říma, starý pán, který nám moc nevěřil.

Nakonec jsme po ročních námluvách udělali převod peněz tak, že jeden z nás jel za ním do Říma a seděl vedle něho, druhý byl tady a přes Skype jsme najednou zmáčkli převod peněz a on převod domény,“ směje se Huber.

Kanada roste

Pražskému startupu se daří, i po pěti letech ročně roste o desítky procent. Rozšiřuje produktové řady a expanduje do jiných zemí.

V létě otevřel zbrusu novou výrobnu v Kanadě, teď oťukává Maďarsko. „Kanada nám dělá radost. Každý měsíc to roste. Naši partneři jsou v Montrealu, který pokrývají, což je rozloha zhruba České republiky. Ale má to časem pokrýt celou Kanadu,“ říká Wallner o expanzi za Atlantikem.

Co se týče tržeb, kanadská větev zatím generuje pouze statisíce korun. „Začínáme pomalu. Drtí to tam velké korporace, takže na malé ryby je tamní marketing drahý. Začínáme pozvolna. Je tam dražší doprava, vozí se letadlem. Ale zase tam jsou lidé ochotní zaplatit za krabici dvojnásobek,“ říká Wallner.

Firma není na prodej

Před Vánoci se balírna jejich náporem prohýbala, baliči a míchači jeli naplno. Pomáhal jim stroj, který dokáže vyrobit přes 500 balíků za hodinu. Velké plody jako fíky ale neumí, ty se musejí vkládat ručně. Plochy balírny jsou potažené jemným růžovým práškem ze sušených jahod.

Bývalá tiskárna cenin asi není poslední stanicí pro Mixit, myslí si majitelé, časem bude třeba jít do většího. Oba věří, že jejich tubusy míchané na míru nejsou jen módou, která časem přejde.

„Prodej potravin přes internet bude určitě narůstat. Individualizace také ještě není na vrcholu,“ uvažuje nahlas Tomáš Huber. Prodávat výnosný byznys se podnikatelé nechystají. „Nabídky jsme dřív měli, ale teď už ani tolik ne, protože dost ventilujeme na veřejnost, že na prodej nejsme. Baví nás to, co děláme,“ uzavírá Wallner.


Čtěte také:

Mixit naučil Čechy míchat si cereálie. Nyní to zkouší v zahraničí

Martin Wallner: Namíchat si vlastní müsli je zábava. Kombinací je několik milionů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče