www.Rossija.ru

26. listopadu 2010, 14:22 - Ondřej Hergesell
26. listopadu 2010, 14:22

Internet v Rusku dobyl velká města, nyní expanduje do regionů

Připojení k internetu v Ruské federaci se v letošním roce veze na nové vlně zájmu. Poté, co www síť dobyla největší ruská města, tedy Moskvu a Petrohrad, roste obrovským tempem počet připojených domácností a firem v regionech. Jedná se zejména o města s počtem obyvatel kolem jednoho milionu. Pro ruský internet se hodí přirovnání, „vsjo balšóje“, často používané pro označení tamní velkoleposti a rozlehlosti. „Roste počet uživatelů připojených na síť, roste množství registrovaných domén, roste rychlost připojení a roste i počet lidí nakupujících na internetu,“ shrnuje Natálie Krupeninová, analytička největšího ruského portálu Yandex.

Prezident i patriarcha na síti

Sílu internetu a sociálních sítí už pochopili i v Kremlu. Dmitrij Medveděv si loni otevřel svůj oficiální blog, a to včetně možnosti pro čtenáře komentovat prezidentovy příspěvky. Když si letos v červnu hlava Ruské federace zřídila účet na mikroblogovacím systému Twitter, měl Medveděv během půl dne více než patnáct tisíc následovníků, tedy odběratelů krátkých zpráv z kremelského kanálu. K aktivnímu využívání internetu letos v létě vyzval i patriarcha tamní pravoslavné církve Kirill, který apeloval na duchovní, aby prostřednictvím webu komunikovali s věřícími, a zpřístupnili svá kázání on-line. Kolik Rusů tedy má v současné době přístup na www síť? Údaje se rozcházejí v rozmezí 45 až 60 milionů uživatelů. Závisí na způsobu měření (například kdy dotazovaní naposledy použili internet) a zadavatele průzkumu. „Dle údajů našich obchodních partnerů je zde v současnosti reálně padesát milionů uživatelů a penetrace internetu přesahuje 36 procent,“ říká Ladislav Semetkovský, který na ruském internetu podniká. Z výzkumu Yandexu vyplývá, že během loňska se počet uživatelů zvýšil asi o pětinu, přičemž tahounem růstu byly regiony, konkrétně velká města jako Omsk, Kazaň, Ufa či Jekatěrinburg. „Ve městech s více než milionem obyvatel používá internet 51 procent populace starší osmnácti let, zatímco na vesnicích to není více než 20 procent,“ uvádí Krupeninová. „Penetrace v Moskvě a Petrohradě odpovídá západoevropským zemím, zejména trh v metropoli je internetově poměrně saturovaný. Zájem o web se přesunul do dalších koutů Ruska, postupně je uspokojována poptávka v aglomeracích okolo milionu obyvatel a jde se dál, do měst v řádech stovek tisíc lidí,“ dodává Semetkovský.

Google zaostává kvůli angličtině

V poslední době se také výrazně zvýšila svižnost připojení k síti. Dle průzkumů portálu Yandex dosahovala na konci loňského roku průměrná rychlost připojení v jednadvaceti největších ruských městech více než 1100 kilobajtů za vteřinu (kb/s), tedy asi trojnásobek hodnoty z konce roku 2008. „Takové hodnoty umožňují plnohodnotné využití sítě, ať už se jedná o sledování videa, televize nebo rychlé stahování hudby,“ popisuje Krupeninová. Za měsíční připojení platí koncoví uživatelé zhruba 500 až 600 rublů měsíčně, tedy asi 300 až 350 korun. Zmiňovaný portál Yandex, hegemon ruského internetu, je možné díky jeho nadvládě přirovnat k postavení Googlu v globálním www světě. Během tří čtvrtletí letošního roku zvýšil svůj podíl na vyhledávání z 60 na 65 procent, například v říjnu zobrazil 15,5 miliardy stránek, dvojnásobek toho, co rok předtím. Nárůst hledání stoupl o 70 procent na tři a půl miliardy. Rusko je rovněž zajímavé tím, že společně s Českem, Čínou a Jižní Koreou patří k několika málo zemím na světě, kde trhu nevládne Google, ale lokální hráč. Na globálního lídra v Rusku připadá pouhých 21 procent trhu hledání. „Jen pět procent Rusů umí anglicky, takže vyhledávání probíhá převážně v ruském jazyce,“ vysvětluje Daria Batukhtina, konzultantka pro zahraniční trhy v brněnské firmě Sova Net. Zajímavé jsou také některé „klony“ úspěšných zahraničních serverů, jako je například videoserver RuTube.ru nebo sociální síť Vkontakte.ru. Tento komunitní server jako by z oka vypadl první verzi globálně populárního Facebooku, přičemž sám tvůrce projektu, Pavel Durov, se americkou inspirací netají. Portál Vkontakte.ru na svých webových stránkách – mimochodem, fungují částečně i v češtině – uvádí, že v současnosti má přes 99 milionů registrovaných uživatelů a je nejnavštěvovanější stránkou v Rusku a na Ukrajině, dvě třetiny uživatelů pochází z Ruska. To je však v rozporu s oficiálními statistikami, dle nichž je portál čtyřkou ruského trhu. Nereálné nadsazování uváděných údajů potvrzuje i údaj portálu, že 25 procent uživatelů žije v Moskvě. Tedy ve městě, které se i se započtením obyvatel předměstí dostane jen lehce přes 12milionovou hranici… Faktem ale je, že „domácí“ sociální sítě válcují Facebook, který se ve 140milionovém Rusku ještě ani nepřehoupl přes hranici milionu uživatelů.

Česká stopa v Moskvě

Svůj otisk na ruské www síti má i Česká republika v podobě Ladislava Semetkovského, jenž provozuje RussianTraveller.ru, druhý největší tamní portál o cestování. Na jedné straně oceňuje obrovský potenciál ruského internetu, na straně druhé přiznává, že vedle byrokracie a právně neprůhledných vazeb je podnikání v Rusku zatíženo i korupcí. „Navíc dlouho trvá, než na vás přestanou místní manažeři pohlížet jako na někoho, kdo mu jen přidělává práci. Pro mne jako cizince je jednodušší uzavřít byznys s firmou, kterou rovněž vede zahraniční manažer, než s místními,“ popisuje své zkušenosti.
Portál RussianTraveller.ru má přes 560 tisíc unikátních návštěvníků měsíčně. Vedle klasických textů přináší i užitečné informace na cesty, jako například kde lze vyřídit vízum nebo co vše je zapotřebí do dané země vzít s sebou. „Pozoruhodné je, že na rozdíl od západní Evropy či USA v Rusku stále stoupá objem bannerové reklamy. A navíc se prodává za docela zajímavé peníze,“ pochvaluje si Semetkovský. Po dvou a půl letech rozšiřuje záběr podnikání i o poradenství a konzultace související s tamním webem. „Pomáháme českým společnostem při prezenci na ruském internetu, například při lokalizaci firemního serveru do ruštiny, nebo poradenství při zadávání kontextové reklamy,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče